ECLI:CZ:NSS:2013:NAO.67.2013:21
sp. zn. Nao 67/2013 - 21
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Elišky Cihlářové
a soudců JUDr. Jaroslava Hubáčka a JUDr. Karla Šimky v právní věci žalobce: P. Č., proti
žalovanému: Senát Parlamentu České republiky, se sídlem Valdštejnské náměstí 17/4, Praha
1, v řízení vedeném u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 10 A 67/2013, o námitce podjatosti,
takto:
Soudci Městského soudu v Praze Mgr. Jana Brothánková, JUDr. Ing. Viera Horčicová,
Mgr. Jan Kašpar a Mgr. Kamil Tojner nejsou v y l o u č e n i z projednávání
a rozhodnutí věci vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 10 A 67/2013.
Odůvodnění:
Žalobce v průběhu řízení o žalobě na ochranu proti nečinnosti správního orgánu uplatnil
v podání ze dne 20. 9. 2013 námitku podjatosti vůči všem soudcům Městského soudu v Praze.
Svoji námitku odůvodnil tím, že „předmětem žaloby nečinnost správce rejstříku, jde o rejstřík oznámení
soudců, všichni soudci smějí mít zájem na tom, aby se navrhovateli přístupu do rejstříku nadále bránilo.“
Městský soud předložil spis Nejvyššímu správnímu soudu k rozhodnutí o námitce
podjatosti podle ust. §8 odst. 5 s. ř. s. Soudci příslušného senátu 10A Mgr. Jana Brothánková,
JUDr. Ing. Viera Horčicová, Mgr. Jan Kašpar a Mgr. Kamil Tojner uvedli, že se necítí být
podjatými, že k projednávané věci ani k žalobci nemají žádný vztah a že jim nejsou ani známy
žádné okolnosti, které by mohly vést k pochybnostem o jejich nepodjatosti.
Podle ust. §8 odst. 1 s. ř. s. jsou soudci vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci,
jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je dán důvod
pochybovat o jejich nepodjatosti. Vyloučeni jsou též soudci, kteří se podíleli na projednávání
nebo rozhodování věci u správního orgánu nebo v předchozím soudním řízení. Důvodem
k vyloučení nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo
v jeho rozhodování v jiných věcech.
Podle citovaného ustanovení je důvodem pro vyloučení soudce z projednávání
a rozhodování věci jednak skutečnost, že se podílel na jejím rozhodování již v předchozím
správním či soudním řízení a jednak takový vnitřní vztah soudce k věci samé, k účastníkům či
k jejich zástupcům, že míra a povaha tohoto vztahu poskytuje důvod k pochybnostem o jeho
nepodjatosti. Za poměr k věci se považuje přímý zájem soudce na projednávané věci, zejména
zájem na jejím výsledku. Vyloučen by byl také soudce, který by získal o věci poznatky jiným
způsobem než dokazováním při jednání. Pochybnosti o nepodjatosti soudce pro jeho poměr
k účastníkům či jejich zástupcům, kromě příbuzenských a obdobných vztahů, mohou vzniknout
i tehdy, je-li soudcův vztah k účastníkům, případně zástupcům, přátelský či naopak zjevně
nepřátelský.
Vyloučení soudce z důvodů uvedených v ust. §8 s. ř. s. představuje výjimku z ústavní
zásady, podle které nesmí být nikdo odňat svému zákonnému soudci s tím, že příslušnost soudu
i soudce stanoví zákon (čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod). Vyloučit soudce
z projednávání a rozhodnutí přidělené věci tak lze jen ze závažných důvodů, které mu, alespoň
potenciálně, brání rozhodnout v souladu se zákonem, nezaujatě a spravedlivě. Důvod
pochybovat o nepodjatosti soudce se musí opírat o konkrétní objektivní zjištění o jeho poměru
k věci, účastníkům či jejich zástupcům, a nikoli pouze o obecné a ničím nepodložené spekulace
nebo domněnky účastníků (srov. např. usnesení Ústavního soudu ze dne 11. 9. 2008,
sp. zn. III. ÚS 1944/08).
Námitku podjatosti odůvodnil žalobce pouze tím, že uvedení soudci mohou mít zájem
na tom, aby mu bylo bráněno v přístupu do registru oznámení veřejných činitelů zřízeného podle
zákona č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů, ve znění pozdějších předpisů. Žalobce však vychází
z nesprávného předpokladu, že oznamovací povinnost veřejných činitelů podle citovaného
zákona se vztahuje i na soudce. Tak tomu v současné době není, protože soudci byli z působnosti
tohoto zákona vyjmuti zákonem č. 216/2008 Sb., a to s účinností od 20. 6. 2008. Žalobcem
tvrzené skutečnosti, z nichž dovozuje podjatost, proto nelze považovat za takové skutečnosti, jež
by svědčily o existenci zvláštního poměru uvedených soudců k žalobci, žalovanému či k věci
samé, pro nějž by mohly existovat pochybnosti o jejich nepodjatosti. Žádnými dalšími
skutečnostmi, které by nasvědčovaly podjatosti pro poměr uvedených soudců k věci
nebo k účastníkům řízení, námitka podjatosti odůvodněna není. Nebylo ani zjištěno,
že by se uvedení soudci podíleli na projednávání nebo rozhodování věci v předchozím soudním
řízení nebo v řízení správním. Proto Nejvyšší správní soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku
tohoto usnesení.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 14. listopadu 2013
JUDr. Eliška Cihlářová
předsedkyně senátu