ECLI:CZ:NSS:2013:PST.12.2013:24
sp. zn. Pst 12/2013 - 24
ROZSUDEK
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Vojtěcha Šimíčka
a soudců JUDr. Jakuba Camrdy, JUDr. Lenky Kaniové, JUDr. Zdeňka Kühna, JUDr. Radana
Malíka, JUDr. Jana Passera a JUDr. Petra Průchy v právní věci navrhovatele: vláda, se sídlem
nábř. E. Beneše 4, Praha 1, za kterou jedná na základě pověření JUDr. Václav Henych, ředitel
odboru všeobecné správy Ministerstva vnitra, se sídlem nám. Hrdinů 3, Praha 4, proti odpůrci:
politické hnutí Strakonická Veřejnost, se sídlem Velké náměstí 142, Strakonice, v řízení
o návrhu na pozastavení činnosti politického hnutí,
takto:
I. Činnost politického hnutí Strakonická Veřejnost se p o z a s t a v u je .
II. Navrhovateli se nepřiznává náhrada nákladů řízení.
Odůvodnění:
Dne 18. 3. 2013 podala u Nejvyššího správního soudu vláda (dále jen „navrhovatel“)
návrh na pozastavení činnosti politického hnutí Strakonická Veřejnost („odpůrce“) podle §15
odst. 1 zákona č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a v politických hnutích,
ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o politických stranách“). Tento návrh odůvodnil
navrhovatel tím, že odpůrce opakovaně nesplnil svoji zákonnou povinnost předložit Poslanecké
sněmovně výroční finanční zprávy, a to za roky 2010 a 2011. V tomto směru odkázal na usnesení
Poslanecké sněmovny č. 474 z 16. schůze konané dne 5. 5. 2011 ke Zprávě o kontrole výročních
finančních zpráv politických stran a politických hnutí za rok 2010 a na usnesení Poslanecké
sněmovny č. 1136 z 38. schůze konané dne 3. 5. 2012 ke Zprávě o kontrole výročních finančních
zpráv politických stran a politických hnutí za rok 2011. Jelikož odpůrce tuto svoji zákonnou
povinnost nesplnil ani dodatečně, lze mít za to, že jeho činnost není v souladu s §4 písm. a)
zákona o politických stranách, podle něhož vznikat a vyvíjet činnost nemohou strany a hnutí,
které porušují ústavu a zákony nebo jejichž cílem je odstranění demokratických základů státu.
Odpůrce se k návrhu k výzvě soudu nevyjádřil.
Podle §51 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní („s. ř. s.“) rozhodl Nejvyšší
správní soud se souhlasem účastníků řízení bez nařízení jednání. Navrhovatel v podání ze dne
5. 4. 2013 uvedl, že se záměrem projednat věc bez nařízení jednání souhlasí. Odpůrce se i přes
písemnou výzvu soudu k tomuto záměru nevyjádřil. Podle §51 odst. 1 věty druhé s. ř. s. tedy
platí, že souhlas s projednáním věci bez nařízení jednání udělil.
Z obsahu spisu soud konstatuje zejména následující skutečnosti. Z citovaného usnesení
Poslanecké sněmovny č. 474 se zjišťuje, že odpůrce nepředložil výroční finanční zprávu za rok
2010 a z tohoto důvodu Poslanecká sněmovna požádala vládu o podání návrhu na pozastavení
jeho činnosti. Z usnesení Poslanecké sněmovny č. 1136 je zřejmé, že odpůrce nepředložil výroční
finanční zprávu ani za rok 2011. Rovněž v tomto případě Poslanecká sněmovna požádala vládu
o podání návrhu na pozastavení jeho činnosti.
Ze sdělení Ing. M. H., tajemnice Kontrolního výboru Poslanecké sněmovny Parlamentu
ČR ze dne 2. 5. 2013, č. j. PS2013/3878, dále plyne, že odpůrce nepředložil Poslanecké sněmovně
předmětné výroční finanční zprávy ani dodatečně.
Podle §4 písm. a) zákona o politických stranách nemohou vznikat a vyvíjet činnost strany
a hnutí, které porušují ústavu a zákony nebo jejichž cílem je odstranění demokratických základů
státu. Z §18 odst. 1 stejného zákona vyplývá povinnost stran a hnutí předložit každoročně
do 1. dubna Poslanecké sněmovně k informaci výroční finanční zprávu v členění
konkretizovaném pod body a) až e) tohoto ustanovení. Podle §14 odst. 1 zákona může být
činnost strany a hnutí rozhodnutím soudu pozastavena, jestliže jejich činnost je v rozporu s §1
až 5, §6 odst. 5 a §17 až 19 nebo se stanovami.
Ustanovení §15 odst. 1 zákona o politických stranách zakládá příslušnost Nejvyššího
správního soudu rozhodovat o rozpuštění strany a hnutí, pozastavení činnosti strany a hnutí
a o znovuobnovení jejich činnosti. Návrh podá vláda; pokud tak neučiní do 30 dnů od doručení
podnětu, může návrh podat prezident republiky. O návrhu na rozpuštění politické strany
nebo politického hnutí, pozastavení nebo znovuobnovení jejich činnosti rozhoduje Nejvyšší
správní soud v řízení podle části třetí, hlavy druhé, dílu pátého soudního řádu správního. Podle
§96 s. ř. s. rozhoduje o návrhu na rozpuštění politické strany nebo politického hnutí soud podle
skutkového stavu, který tu je v době rozhodnutí soudu.
Na základě uvedených skutečností Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že podaný
návrh je důvodný, neboť z údajů obsažených ve spise (konkrétně z citovaných usnesení
Poslanecké sněmovny) bylo zjištěno, že odpůrce skutečně nesplnil zákonem uložené povinnosti,
když opakovaně v zákonem stanoveném termínu vůbec nepředložil příslušnému orgánu,
tj. Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR, výroční finanční zprávy, a to za roky 2010 a 2011,
a neučinil tak ani později. Odpůrce tak nesplnil zákonnou povinnost stanovenou v §18 odst. 1
zákona o politických stranách, přičemž nesplnění této povinnosti představuje zvláštní
a samostatný důvod, pro který může Nejvyšší správní soud rozhodnout o pozastavení činnosti
strany nebo hnutí.
Ze smyslu §14 odst. 1 zákona o politických stranách je zřejmé, že za situace, kdy politická
strana nebo politické hnutí výroční finanční zprávu nepředložily buď vůbec, anebo ji nepředložily
se zákonem požadovanými náležitostmi, a kdy se tak stalo opakovaně, takové porušení §18
odst. 1 zákona opodstatňuje pozastavení činnosti politické strany nebo politického hnutí.
Nejvyšší správní soud při svém rozhodování vycházel i z nálezu Ústavního soudu ze dne
18. 10. 1995, sp. zn. Pl. ÚS 26/94, publikovaného pod č. 296/1995 Sb., podle kterého strany
a hnutí trvale porušující zákon (tedy nikoli zákon jednorázově porušily, nýbrž toto porušování má
Pokračování Pst 12/2013 - 25
charakter perpetuálního chování – viz znění §4 zákona) nemohou vyvíjet činnost, neboť tímto
opakovaným porušováním zákonů se chovají způsobem ohrožujícím demokratické základy státu.
Smyslem institutu pozastavení činnosti politické strany nebo hnutí je v těchto případech vytvořit
právní rámec pro nápravu vadného stavu, a pokud k této nápravě ve stanovené lhůtě nedojde,
k následnému podání návrhu na rozpuštění strany nebo hnutí. Podle §14 odst. 2 zákona
o politických stranách totiž mohou strany a hnutí při pozastavení činnosti činit pouze úkony
zaměřené na odstranění stavu, který byl důvodem k rozhodnutí soudu o pozastavení jejich
činnosti, a to nejdéle po dobu jednoho roku.
Trvají-li i nadále skutečnosti, pro které byla činnost strany nebo hnutí pozastavena, podají
orgány uvedené v §15 tohoto zákona návrh na rozpuštění strany nebo hnutí. Podle §14 odst. 3
cit. zákona, pokud dojde ve stanovené lhůtě k odstranění stavu, který byl důvodem
pro pozastavení činnosti strany a hnutí, považuje se činnost strany a hnutí za řádně obnovenou
dnem, kterým byla stanovená povinnost uznána za splněnou příslušným orgánem (k tomu viz
usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 8. 2007, sp. zn. Obn 1/2006, dostupné
na www.nssoud.cz). Jinými slovy, ačkoliv Nejvyšší správní soud na základě zjištěných skutečností
rozhodl o pozastavení činnosti odpůrce, tomu nic nebrání v tom, aby bezprostředně
po dodatečném splnění zákonných povinností pokračoval v plném rozsahu ve své činnosti.
Nejvyšší správní soud proto rozhodl na podkladě návrhu vlády o pozastavení činnosti
politického hnutí Strakonická Veřejnost, a to z důvodu uvedeného v §18 odst. 1 zákona
o politických stranách.
Výrok o nákladech řízení se opírá o §60 odst. 1 s. ř. s., když úspěšnému navrhovateli,
který by jinak měl na náhradu nákladů právo, nevznikly v souvislosti s řízením před Nejvyšším
správním soudem náklady nad rámec jeho běžné činnosti.
Poučení: Proti tomuto rozsudku nejsou opravné prostředky podle soudního řádu
správního přípustné.
Politické hnutí je o p r á v n ě n o podat návrh podle článku 87 odst. 1
písm. j) Ústavy, jestliže tvrdí, že rozhodnutí o jeho rozpuštění
nebo jiné rozhodnutí týkající se jeho činnosti není ve shodě s ústavními nebo
jinými zákony. Návrh lze podat ve lhůtě třiceti dnů od právní moci tohoto
rozsudku k Ústavnímu soudu, podání návrhu má odkladný účinek (§73 odst. 1, 2;
§79 odst. 1 věta druhá zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění
pozdějších předpisů).
V Brně dne 14. května 2013
JUDr. Vojtěch Šimíček
předseda senátu