ECLI:CZ:NSS:2013:VOL.125.2013:31
sp. zn. Vol 125/2013 - 51
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy senátu JUDr. Vojtěcha
Šimíčka a soudců JUDr. Josefa Baxy, JUDr. Lenky Kaniové, JUDr. Tomáše Langáška, JUDr. Jana
Passera, JUDr. Barbary Pořízkové a Mgr. Daniely Zemanové, v právní věci navrhovatele: J. B.,
proti odpůrcům: 1) Státní volební komise, se sídlem nám. Hrdinů 3, Praha 4, 2) JUDr. Michal
Hašek, 3) JUDr. Jeroným Tejc, 4) JUDr. Michal Bortel, ve věci „návrhu na neplatnost
voleb“
takto:
I. Návrh na neplatnost volby JUDr. Michala Bortela se odmítá .
II. Návrh na neplatnost volby kandidátů JUDr. Michala Haška a JUDr. Jeronýma Tejce,
zvolených v Jihomoravském kraji ve volbách do Poslanecké sněmovny, se zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Shrnutí argumentace navrhovatele
[1.] V podání ze dne 4. 11. 2013 navrhovatel uvedl námitky proti neoprávněnému zásahu
České televize a Exekutorské komory vůči politické straně Aktiv nezávislých občanů,
jejímž lídrem navrhovatel byl, a to v souvislosti s plánovaným vystoupením v pořadu ČT
Interview Daniely Drtinové. V podání rovněž uvedl, že se domáhá neplatnosti voleb
do Poslanecké sněmovny, protože jeho případné vystoupení v televizní debatě by významně
změnilo výsledek voleb a rozložení sil v Poslanecké sněmovně. Navrhovatel si dále stěžuje
na neoprávněný zásah Exekutorské komory (vydání tiskové zprávy) a editora České televize,
kvůli nimž za Aktiv nezávislých občanů nevystoupil v televizi on, ale jeho stranický kolega.
Navrhovatel taktéž zmínil, že politické straně Aktiv nezávislých občanů byla Krajským úřadem
Jihomoravského kraje odmítnuta kandidátní listina pro volby do Poslanecké sněmovny. Svůj
návrh doplnil celou řadou příloh: např. tiskovou zprávou Exekutorské komory, korespondencí
s ČT, stanovami strany, rozhodnutím o odmítnutí registrace a dalšími dokumenty.
[2.] Nejvyšší správní soud navrhovatele vyzval usnesením č. j. Vol 125/2013 - 31 ze dne
5. listopadu 2013 podle §37 odst. 5 soudního řádu správního (dále též „s. ř. s.“) k odstranění vad
podání. V podání ze dne 7. 11. 2013 navrhovatel doplnil, že podává návrh na neplatnost voleb
do Poslanecké sněmovny, konkrétně napadl volbu kandidátů za ČSSD v Jihomoravském kraji:
JUDr. Michala Haška, JUDr. Jeronýma Tejce a JUDr. Michala Bortela. Doplnil rovněž další
skutečnosti vztahující se k neuskutečněnému televiznímu vystoupení a neoprávněnému zásahu
Exekutorské komory. Navrhovatel také uvedl, že se kandidát do Poslanecké sněmovny
JUDr. Michal Hašek dopustil zneužití své úřední pozice a nekalého jednání,
když s navrhovatelem neřešil neoprávněný zásah do jeho práv. Po osobním jednání na úřadu
hejtmana se navrhovatel domáhal vyjádření hejtmana, ale ani po uplynutí lhůty 30 dnů
se odpovědi nedočkal.
II. Posouzení věci Nejvyšším správním soudem
[3.] Nejvyšší správní soud se nejprve zabýval tím, zda jsou v dané věci splněny podmínky
řízení, a shledal, že návrh obsahuje veškeré zákonem stanovené náležitosti
(§37 odst. 3 a §93 odst. 2 s. ř. s.) a byl ve lhůtě deseti dnů po vyhlášení celkového výsledku voleb
do Poslanecké sněmovny (§87 odst. 1 zákona o volbách) podán osobou oprávněnou
(§90 odst. 1 s. ř. s. a §87 odst. 1 zákona o volbách). Podle §90 odst. 1 s. ř. s. a §87 odst. 1
zákona o volbách je k podání návrhu na neplatnost volby kandidáta při volbách do Poslanecké
sněmovny aktivně legitimován každý občan zapsaný do stálého seznamu ve volebním okrsku,
kde byl poslanec zvolen. Vyslovení neplatnosti volby kandidáta se tak příslušný navrhovatel může
domáhat jen vůči kandidátům, kteří byli voleni v okrsku, u něhož je navrhovatel zapsán ve stálém
seznamu voličů, jinak řečeno jen vůči kandidátům voleným ve volebním kraji podle místa
trvalého pobytu navrhovatele. V nyní posuzovaném případě byl navrhovatel zapsán do stálého
seznamu voličů v místě svého trvalého bydliště, tedy na území volebního kraje Jihomoravský kraj.
JUDr. Michal Hašek a JUDr. Jeroným Tejc byli zvoleni jako poslanci za volební kraj
Jihomoravský kraj, návrh je tedy věcně projednatelný.
[4.] Třetí napadený kandidát, JUDr. Michal Bortel, byl pouze kandidátem v Jihomoravském
kraji, poslancem však ve volbách zvolen nebyl, návrh se proto v této části odmítá.
[5.] Po ověření, že jsou splněny podmínky k projednání a rozhodnutí věci, Nejvyšší správní
soud přistoupil k meritornímu posouzení návrhu. Podle ustanovení §90 odst. 5 zákona o volbách
návrh na neplatnost volby kandidáta může podat navrhovatel, má-li za to, že byla porušena
ustanovení tohoto zákona způsobem, který mohl ovlivnit výsledek volby tohoto kandidáta.
Návrhu na neplatnost volby kandidáta tak Nejvyšší správní soud vyhoví pouze tehdy,
jestliže dospěje k závěru, že byl porušen volební zákon (resp. zjistí-li tzv. relevantní
protiprávnost - podrobněji k tomu viz usnesení NSS ze dne 4. 7. 2006, sp. zn. Vol 36/2006,
rozhodnutí NSS jsou dostupná na www.nssoud.cz), a to takovým způsobem, který mohl ovlivnit
výsledek volby tohoto kandidáta, přičemž v těchto řízeních používá třístupňový „algoritmus“
postupu: v prvém kroku zjišťuje, zda došlo k porušení zákona, ve druhém kroku analyzuje,
zda toto porušení mělo vztah k celkovým výsledkům voleb v napadeném obvodu a konečně
v závěrečném kroku posuzuje, zda je dána zásadní intenzita této zjištěné nezákonnosti, která musí
v konkrétním případě dosahovat takového stupně, že je možno se důvodně domnívat, že pokud
by k takovému jednání nedošlo, nebyl by kandidát zřejmě vůbec zvolen. Tyto tři popsané kroky
musí být splněny kumulativně (srov. k tomu přiměřeně usnesení NSS ze dne 2. 7. 2004,
č. j. Vol 6/2004 - 12, č. 354/2004 Sb. NSS).
[6.] Jak soud v minulosti již opakovaně konstatoval, podává-li návrh na neplatnost volby
kandidáta jednotlivý občan (§87 odst. 1 zákona o volbách), vystupuje zde do popředí ochrana
jeho aktivního volebního práva. Zákon proto zjevně (byť nikoliv výslovně) předpokládá,
že argumentace takovýchto návrhů bude směřovat proti konkrétním protizákonnostem
při bezprostředním či zprostředkovaném výkonu tohoto práva, přičemž ke zpochybnění výsledku
volby může dojít právě z tohoto důvodu jen tam, kde je občan zapsán ve stálém seznamu,
Pokračování Vol 125/2013 - 52
anebo kde reálně toto právo uplatnil (srov. usnesení ze dne 4. 7. 2006, č. j. Vol 66/2006 - 105,
č. 948/2006 Sb. NSS). Podání návrhu na neplatnost volby kandidáta (či více kandidátů) v daném
volebním kraji je tedy především na místě tam, kde došlo k individuálnímu excesu (excesům)
ve volebním procesu v rámci tohoto volebního kraje.
[7.] Navrhovatelova argumentace v předmětném podání však míří zcela jinam: věcně totiž
nenapadá zvolení kandidátů ani nenamítá porušení volebního zákona ve vztahu k aktivnímu
volebnímu právu, směřuje toliko k obraně pasivního volebního práva (práva kandidovat
do Poslanecké sněmovny), proti nezaregistrování kandidátní listiny politické strany Aktiv
nezávislých občanů a rovněž k právu osobně vystupovat v debatním pořadu veřejnoprávní
televize coby zástupce kandidující strany.
[8.] Soud v prvé řadě připomíná, že proti nezaregistrování kandidátní listiny se může politická
strana domáhat ochrany, a to v zákonné lhůtě u příslušného krajského soudu, jak ostatně byla
řádně poučena v rozhodnutí o odmítnutí registrace. V tomto řízení však Nejvyšší správní soud
nerozhoduje o návrhu politické strany, ale navrhovatele - fyzické osoby a ochrany jeho práva
volit.
[9.] Nejvyšší správní soud rovněž zdůrazňuje, že nemá pravomoc řešit neoprávněný zásah
Exekutorské komory (ve spise založenou tiskovou zprávu k osobě navrhovatele) do jeho práv,
v řízení o návrhu na neplatnost voleb totiž soud toliko posuzuje, zda byl porušen volební zákon
způsobem, který mohl ovlivnit výsledek volby napadeného kandidáta či kandidátů. Ze skutečností
tvrzených navrhovatelem však nelze dovodit žádné konkrétní porušení volebního zákona
a navrhovatel ani netvrdí, že by tyto namítané skutečnosti vztahovaly ke zvolení napadených
kandidátů, sociálnědemokratických poslanců.
[10.] Navrhovatel dále napadá neoprávněný zásah České televize do jeho práv vystoupit
v televizním pořadu.
[11.] Soud se však v tomto ohledu může pouze omezit na přezkum, zda veřejnoprávní média
v souvislosti s vysíláním v rámci volební kampaně, porušila povinnosti jim uložené
v §31 odst. 2 zákona o vysílání (srov. usnesení NSS ze dne 22. 6. 2010, č. j. Vol 12/2010 – 34).
[12.] Jak již Nejvyšší správní soud v usnesení ze dne 4. 7. 2006, č. j. Vol 65/2006 – 52, uvedl,
„koncept odstupňované rovnosti (abgestufte Chancengleichheit) precizně zformulovala německá odborná literatura
a judikatura, na níž je případné pro stručnost v tomto směru odkázat. Podle této koncepce ze zásady rovnosti
šancí politických stran připuštěných k volbám plyne, že nemohou být vyloučeny z přístupu k rozhlasovému
a televiznímu vysílání s odkazem na to, že jsou nevýznamné nebo politicky škodlivé. Tato zařízení totiž musí dát
prostor všem tendencím. Na straně druhé však zásada rovnosti soutěžních šancí stran neznamená, že všechny tyto
strany musí mít vymezen stejný vysílací čas pro volební agitaci. „Je ústavněprávně přípustné vyměřit vysílací časy
diferencovaně podle významu stran (odstupňovaná rovnost šancí), pokud malým a novým
stranám je dán k dispozici rovněž přiměřený vysílací čas (diferenciace na základě nezbytného
minima - „Grundsockel“)“ (W. Schreiber, Handbuch des Wahlrechts zum Deutschen Bundestag – Kommentar
zum Bundeswahlgesetz, 7. vyd., Carl Heymanns Verlag, 2002, str. 120 - 121). Za kritéria pro diferenciaci
významu politických stran slouží např. délka existence stran, jejich předchozí volební výsledky, počet členů,
organizační struktura apod. (blíže viz např. BVerfGE 7, 99 – Sendezeit I, BVerfGE 13, 204 – Sendezeit
II). „Je úkolem vysílání v předvolebním období informovat občany objektivně o rozdělení mezi nejvýznamnější
politická, světonázorová a společenská uskupení. Tato povinnost obsahové vyváženosti s sebou přináší rovněž to,
že o politickém uskupení, které se poprvé účastní nadregionálních voleb, je v rámci redakčního vysílání podle všech
pravidel zpravováno podstatně méně než o stranách, které sehrávají na základě délky svého trvání, pevné
organizace, parlamentního zastoupení nebo účasti ve vládách Spolku nebo zemí větší roli v politické realitě;
přesto mu musí být poskytnuta přiměřená příležitost k vlastní sebeprezentaci“ (W. Schreiber, c. d., str. 122).“
[13.] Česká televize se ve vztahu k volbám řídí kromě zákona č. 231/2001 Sb., o provozování
rozhlasového a televizního vysílaní, a zákona č. 483/1991 Sb., o České televizi, také Kodexem
České televize. Ten v čl. 6 odst. 2 upravuje vyváženost časového prostoru politických stran
a hnutí při vysílání diskusních pořadů. K předčasným volbám do Poslanecké sněmovny byla
rovněž dne 17. 9. 2013 vydána Pravidla předvolebního a volebního vysílání České televize.
(online dostupné zde: http://img.ct24.cz/multimedia/documents/51/5051/505040.pdf) V rámci
těchto Pravidel je zachováván princip odstupňované rovnosti a přístup všech kandidujících stran
(nikoli všech kandidátů) do veřejnoprávního vysílání.
[14.] Navrhovatel však nenamítá, že by „jeho“ strana pozvána nebyla, je nespokojen s tím,
že byl ve veřejnoprávním vysílání nahrazen stranickým kolegou, středočeským lídrem strany
Aktiv nezávislých občanů Vladimírem Stehlíkem. Zásah editora ČT O. K. do vysílacího schématu
volebních debat je podle něj přímým důsledkem jednání Exekutorské komory, tedy vydané
tiskové zprávy Exekutorské komory k jeho osobě. Navrhovatel však tuto příčinnou souvislost
nikterak neprokázal. Soud rovněž odmítá, že by se hejtman Hašek dopustil nekalého jednání a
zneužití úřední pozice tím, že se nezabýval podnětem od navrhovatele a neshledává žádné
porušení zákona či ovlivnění volebních výsledků. Ze skutečností tvrzených navrhovatelem tedy
nelze dovodit žádné konkrétní porušení zákona.
[15.] Na okraj soud podotýká, že navrhovateli nic nebránilo, aby se údajné pomlouvačné
kampani ze strany Exekutorské komory bránil jinou cestou, např. práva na ochranu osobnosti
v občanskoprávním režimu. Rovněž se mohl se svou stížností ohledně pozvání do vysílání obrátit
přímo na pracovníky České televize, případně na Radu České televize jako její kontrolní orgán.
III. Závěr a náklady řízení
[16.] Ze všech shora uvedených důvodů dospěl Nejvyšší správní soud k závěru, že návrh
na neplatnost volby JUDr. Michala Bortela je nepřípustný, a proto byl odmítnut.
[17.] Návrh na neplatnost volby zvolených kandidátů JUDr. Michala Haška a JUDr. Jeronýma
Tejce je nedůvodný, a proto jej soud zamítl.
[18.] Nejvyšší správní soud v souladu s §90 odst. 3 in fine s. ř. s. rozhodl o návrhu bez jednání.
[19.] O náhradě nákladů řízení rozhodl dle §93 odst. 4 s. ř. s., dle něhož žádný z účastníků
nemá právo na náhradu nákladů.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 27. listopadu 2013
JUDr. Vojtěch Šimíček
předseda senátu