ECLI:CZ:NSS:2014:1.ANS.25.2013:56
sp. zn. 1 Ans 25/2013 - 56
ROZSUDEK
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Zdeňka Kühna a soudců
Daniely Zemanové a Miloslava Výborného v právní věci žalobce: Ing. arch. M. S.,
proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 3, Praha 7, o žalobách označených
jako žaloby proti nečinnosti a nezákonnému zásahu žalovaného, v řízení o kasační stížnosti
žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 9. 12. 2013, č. j. 5 A 175/2012 - 43,
takto:
I. Žalobci se n e u s t a n o v u je zástupce pro řízení o kasační stížnosti.
II. Kasační stížnost se zamítá .
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
[1] Žalobami podanými k městskému soudu ve dnech 5. 10. 2012 až 28. 12. 2012 se žalobce
domáhal ochrany proti nečinnosti žalovaného a ochrany před jeho nezákonným zásahem.
Usnesením městského soudu ze dne 2. 5. 2013 bylo devět z těchto žalob spojeno k společnému
projednání pod sp. zn. 5 A 175/2012. Žalobce v řízení žádal o osvobození od soudních poplatků
a o ustanovení zástupce. Usnesením ze dne 19. 8. 2013 městský soud žádost o osvobození
od soudních poplatků i návrh na ustanovení zástupce zamítl. V návaznosti pak soud usnesením
ze dne 29. 10. 2013 vyzval žalobce, aby soudní poplatek za podané žaloby zaplatil. Soudem
poskytnutou lhůtu k zaplacení soudního poplatku žalobce nevyužil. Soudní poplatek nezaplatil
ani po její uplynutí. V předposlední den uplynutí této lhůty (tj. 24. 11. 2013) byl městskému soudu
doručen žalobcův e-mail, v němž žádal o ústní jednání; zároveň zde předcházející soudní výzvu
označil jako protiprávní a absurdní. Městský soud následně usnesením uvedeným v záhlaví řízení
o žalobách pro nezaplacení soudního poplatku zastavil.
[2] Žalobce (dále též „stěžovatel“) posledně uvedené usnesení o zastavení řízení napadá
kasační stížností. Namítá, že citovaným usnesením byla porušena jeho lidská práva, právní
tradice, zvyklosti a základní procesní zásady. Městský soud prý stěžovateli nedal možnost vyjádřit
se k podkladům rozhodnutí před jejich vydáním. Současně stěžovatel požádal Nejvyšší správní
soud o osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce pro řízení o kasační stížnosti.
[3] Kasační stížnost není důvodná.
[4] Soud přezkoumal napadené usnesení městského soudu v rozsahu kasační stížnosti
a v rámci uplatněných důvodů; přitom neshledal, že by napadené usnesení trpělo vadami,
k nimž by musel přihlédnout z úřední povinnosti (§109 odst. 3 a 4 s. ř. s.).
[5] Soud na úvod poznamenává, že netrval na zaplacení soudního poplatku za kasační
stížnost ani na povinném zastoupení advokátem v řízení o kasační stížnosti. Pokud předmět
kasačního přezkumu souvisí s nezaplacením soudního poplatku, by trvání na podmínce uhrazení
soudního poplatku za kasační stížnost a na podmínce povinného zastoupení znamenalo jen další
řetězení téhož problému (srov. rozsudky NSS ze dne 24. 10. 2007, čj. 1 Afs 65/2007 – 37,
a ze dne 13. 9. 2007, čj. 9 As 43/2007 – 77).
[6] Soud se tak zabýval pouze žádostí stěžovatele o ustanovení zástupce pro řízení o kasační
stížnosti. Dle §35 odst. 8 věty první s. ř. s. může být navrhovateli, u něhož jsou dány
předpoklady, aby byl osvobozen od soudních poplatků, a je-li to nezbytně třeba k ochraně
jeho práv, ustanoven zástupce, jímž může být i advokát. Z důvodu zamezení řetězení problému
zdejší soud neposuzoval, zda jsou u stěžovatele dány předpoklady, aby byl osvobozen
od soudních poplatků. Zabýval se pouze hodnocením, zda je ustanovení zástupce nezbytně třeba
k ochraně práv stěžovatele v nynějším řízení. Dospěl přitom k závěru, že tomu tak není. Kasační
stížnost splnila v rámci daných možností předepsané náležitosti a lze z ní seznat, z jakého důvodu
stěžovatel považuje napadené usnesení krajského soudu za nezákonné. Případné doplnění kasační
stížnosti ustanoveným advokátem by pak nemohlo na hodnocení věci nic změnit.
[7] Jedinou kasační námitkou, která směřuje proti usnesení o zastavení řízení, je tvrzení
stěžovatele, že městský soud mu nedal možnost se k věci vyjádřit. Tato námitka
však není důvodná. Městský soud ve věci samé vůbec nerozhodoval, a tudíž stěžovatel nemohl
být na svých právech namítaným způsobem zkrácen. Právě z důvodu, že stěžovatel nezaplatil
soudní poplatek za podanou žalobu, k čemuž byl ze strany soudu opětovně vyzván, řízení dále
nepokračovalo, v jeho průběhu nebylo ani nařízeno ústní jednání a soud řízení zastavil v souladu
s §9 odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích.
[8] Zbývající námitky ohledně žádosti stěžovatele o osvobození od soudních poplatků
a jeho návrhu na ustanovení advokáta nesměřují proti nyní přezkoumávanému usnesení. Nejvyšší
správní soud se tudíž těmito námitkami věcně zabývat nemohl.
[9] Soud proto zamítl kasační stížnost jako nedůvodnou. O náhradě nákladů řízení rozhodl
podle §60 odst. 1 za použití §120 s. ř. s.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 5. února 2014
Zdeněk Kühn
předseda senátu