ECLI:CZ:NSS:2014:1.APS.21.2013:59
sp. zn. 1 Aps 21/2013 - 59
ROZSUDEK
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Zdeňka Kühna a soudců
Daniely Zemanové a Miloslava Výborného v právní věci žalobce: Ing. arch. M. S.,
proti žalované: Česká advokátní komora, se sídlem Národní 16, Praha 1, o žalobě proti
rozhodnutí žalované ze dne 4. 3. 2013, čj. 635/13, proti nezákonnému zásahu žalované a proti její
nečinnosti, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne
5. 12. 2013, čj. 10 A 92/2013 - 55,
takto:
I. Žalobci se n e u s t a n o v u je zástupce pro řízení o kasační stížnosti.
II. Kasační stížnost se zamítá .
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
[1] Žalobce se domáhal zrušení rozhodnutí žalované uvedeného v záhlaví, dále se domáhal
ochrany před nezákonnými zásahy žalované a proti její nečinnosti. Přitom žádal o osvobození
od soudních poplatků a o ustanovení zástupce. Usnesením ze dne 19. 7. 2013 městský soud
žádost o osvobození od soudních poplatků i návrh na ustanovení zástupce zamítl. Proti tomuto
usnesení žalobce brojil kasační stížností, které ovšem Nejvyšší správní soud nevyhověl (rozsudek
ze dne 19. 9. 2013, čj. 1 As 80/2013-28). Po marném uplynutí lhůty další lhůty k zaplacení
soudního poplatku městský soud usnesením uvedeným v záhlaví řízení o žalobě pro nezaplacení
soudního poplatku zastavil.
[2] Žalobce (dále též „stěžovatel“) posledně uvedené usnesení o zastavení řízení napadá
kasační stížností. Namítá, že citovaným usnesením byla porušena jeho lidská práva, právní
tradice, zvyklosti a základní procesní zásady. Městský soud prý stěžovateli nedal možnost vyjádřit
se k podkladům rozhodnutí před jejich vydáním. Současně stěžovatel požádal Nejvyšší správní
soud o osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce pro řízení o kasační stížnosti.
[3] Kasační stížnost není důvodná.
[4] Soud přezkoumal napadené usnesení městského soudu v rozsahu kasační stížnosti
a v rámci uplatněných důvodů; přitom neshledal, že by napadené usnesení trpělo vadami,
k nimž by musel přihlédnout z úřední povinnosti (§109 odst. 3 a 4 s. ř. s.).
[5] Soud na úvod poznamenává, že netrval na zaplacení soudního poplatku za kasační
stížnost ani na povinném zastoupení advokátem v řízení o kasační stížnosti. Pokud předmět
kasačního přezkumu souvisí s nezaplacením soudního poplatku, by trvání na podmínce uhrazení
soudního poplatku za kasační stížnost a na podmínce povinného zastoupení znamenalo jen další
řetězení téhož problému (srov. rozsudky NSS ze dne 24. 10. 2007, čj. 1 Afs 65/2007 – 37,
a ze dne 13. 9. 2007, čj. 9 As 43/2007 – 77).
[6] Soud se tak zabýval pouze žádostí stěžovatele o ustanovení zástupce pro řízení o kasační
stížnosti. Dle §35 odst. 8 věty první s. ř. s. může být navrhovateli, u něhož jsou dány
předpoklady, aby byl osvobozen od soudních poplatků, a je-li to nezbytně třeba k ochraně
jeho práv, ustanoven zástupce, jímž může být i advokát. Z důvodu zamezení řetězení problému
zdejší soud neposuzoval, zda jsou u stěžovatele dány předpoklady, aby byl osvobozen
od soudních poplatků. Zabýval se pouze hodnocením, zda je ustanovení zástupce nezbytně třeba
k ochraně práv stěžovatele v nynějším řízení. Dospěl přitom k závěru, že tomu tak není. Kasační
stížnost splnila v rámci daných možností předepsané náležitosti a lze z ní seznat, z jakého důvodu
stěžovatel považuje napadené usnesení krajského soudu za nezákonné. Případné doplnění kasační
stížnosti ustanoveným advokátem by pak nemohlo na hodnocení věci nic změnit.
[7] Jedinou kasační námitkou, která směřuje proti usnesení o zastavení řízení, je tvrzení
stěžovatele, že městský soud mu nedal možnost se k věci vyjádřit. Tato námitka
však není důvodná. Městský soud ve věci samé vůbec nerozhodoval, a tudíž stěžovatel nemohl
být na svých právech namítaným způsobem zkrácen. Právě z důvodu, že stěžovatel nezaplatil
soudní poplatek za podanou žalobu, k čemuž byl ze strany soudu opětovně vyzván, řízení
dále nepokračovalo, v jeho průběhu nebylo ani nařízeno ústní jednání a soud řízení zastavil
v souladu s §9 odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích.
[8] Zbývající námitky ohledně žádosti stěžovatele o osvobození od soudních poplatků
a jeho návrhu na ustanovení advokáta nesměřují proti nyní přezkoumávanému usnesení. Nejvyšší
správní soud se těmito námitkami zabýval v rozsudku čj. 1 As 80/2013-28 cit. v bodě [1] shora.
[9] Nejvyšší správní soud proto zamítl kasační stížnost jako nedůvodnou (§110 odst. 1 věta
druhá s. ř. s.). O náhradě nákladů řízení rozhodl podle §60 odst. 1 za použití §120 s. ř. s.
Stěžovatel nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti, neboť ve věci neměl
úspěch, žalované, které by jinak jakožto úspěšnému účastníku řízení právo na náhradu nákladu
řízení příslušelo, náklady řízení nad rámec její běžné úřední činnosti nevznikly.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 5. února 2014
Zdeněk Kühn
předseda senátu