ECLI:CZ:NSS:2014:1.AS.51.2014:202
sp. zn. 1 As 51/2014 – 202
ROZSUDEK
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Josefa Baxy
a soudkyň JUDr. Lenky Kaniové a JUDr. Marie Žiškové v právní věci žalobce: Ing. arch. M. S.,
proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 936/3, 170 00 Praha 7, adresa
pro doručování nám. Hrdinů 1634/3, 140 21 Praha 4, o žalobě na ochranu proti nečinnosti
a nezákonnému zásahu správního orgánu, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti usnesení
Městského soudu v Praze ze dne 12. 3. 2014, č. j. 5 A 174/2012 - 57,
takto:
I. Stěžovateli se n e u s t a n o v u je zástupce pro řízení o kasační stížnosti.
II. Kasační stížnost se zamítá .
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
[1] Žalobce podal u Městského soudu v Praze dne 5. října 2012 žalobu označenou jako
žaloba proti nečinnosti a nezákonnému zásahu Ministerstva vnitra a požádal o osvobození
od soudních poplatků. Městský soud usnesením ze dne 6. února 2013 žalobci nepřiznal
osvobození od soudních poplatků; toto usnesení však bylo zrušeno rozsudkem Nejvyššího
správního soudu ze dne 4. dubna 2013. Městský soud následně nepřiznal žalobci osvobození
svým usnesením ze dne 19. srpna 2013; kasační stížnost proti tomuto usnesení zamítl Nejvyšší
správní soud rozsudkem ze dne 14. listopadu 2013.
[2] V návaznosti na to vyzval městský soud žalobce usnesením ze dne 5. února 2014 k úhradě
soudních poplatků za podanou žalobu v celkové výši 4.000 Kč (2.000 Kč za každý typ žaloby),
a to ve lhůtě čtrnácti dnů. Usnesení bylo žalobci doručeno 21. února 2014, lhůta pro zaplacení
uplynula dne 7. března 2014, žalobce však poplatek nezaplatil. Již 28. února 2014 zaslal soudu
e-mail, v němž požádal o „ústní jednání“ a uvedl, že nemá peníze na zaplacení poplatku; výzvu
soudu proto považuje za protiprávní a absurdní.
[3] Městský soud usnesením ze dne 12. března 2014 řízení o žalobě stěžovatele na ochranu
proti nečinnosti a nezákonnému zásahu správního orgánu zastavil z důvodu nezaplacení
soudního poplatku za podanou žalobu.
[4] Žalobce (dále též „stěžovatel“) včas podanou kasační stížností napadá v záhlaví
označené usnesení Městského soudu v Praze (dále jen „městský soud). V kasační stížnosti namítá,
že citovaným usnesením byla porušena jeho lidská práva, právní tradice, zvyklosti
a základní procesní zásady. Městský soud dále stěžovateli nedal možnost vyjádřit se k podkladům
rozhodnutí před jejich vydáním. Současně stěžovatel požádal Nejvyšší správní soud o osvobození
od soudních poplatků a ustanovení zástupce pro řízení o kasační stížnosti.
[5] Nejvyšší správní soud vzhledem k předmětu posuzované věci (tj. kasační stížnost
směřující proti usnesení o zastavení řízení pro nezaplacení soudního poplatku) netrval
na zaplacení soudního poplatku ani na povinném zastoupení advokátem v řízení
o kasační stížnosti z důvodu řetězení řešeného problému (k tomu srov. rozsudek
Nejvyššího správního soudu ze dne 24. 10. 2007, č. j. 1 Afs 65/2007-37, a ze dne 13. 9. 2007,
č. j. 9 As 43/2007-77). Bylo však nutné se zabývat žádostí stěžovatele o ustanovení zástupce
a v souvislosti s tím vyhodnotit potřebu zastoupení stěžovatele v řízení o kasační stížnosti.
[6] Z ustanovení §35 odst. 8 s. ř. s. vyplývá, že pro rozhodnutí ustanovení zástupce v řízení
zákon vyžaduje kumulativní splnění dvou podmínek, jednak nedostatek prostředků,
který by odůvodňoval osvobození od soudních poplatků, jednak též nezbytnou potřebu
takového rozhodnutí k ochraně práv účastníka. Z důvodu již výše zmíněného řetězení
řešeného problému posouzení majetkových poměrů stěžovatele ve vazbě na osvobození
od soudních poplatků zdejší soud neposuzoval splnění podmínek pro osvobození
od soudního poplatku.
[7] Po zhodnocení obsahu kasační stížnosti dospěl Nejvyšší správní soud k závěru,
že v projednávané věci není nezbytná potřeba zastoupení stěžovatele v kasačním řízení
prokázána. Kasační stížnost má v rámci daných možností požadované náležitosti a stěžovatel
v ní srozumitelně vysvětlil, proč považuje napadené usnesení městského soudu
za nezákonné a z jakých důvodů tak dovozuje. Nejvyššímu správnímu soudu nic nebrání,
aby o stěžovatelem formulované kasační stížnosti věcně rozhodl. Za této situace
tedy Nejvyšší správní soud návrh stěžovatele na ustanovení zástupce pro řízení o kasační stížnosti
zamítl.
[8] Podle §9 odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, nebyl-li poplatek
za řízení splatný podáním návrhu na zahájení řízení zaplacen, soud vyzve poplatníka
k jeho zaplacení ve lhůtě, kterou mu určí; po marném uplynutí této lhůty soud řízení zastaví.
Stěžovatel nezpochybňuje, že soudní poplatek nezaplatil.
[9] Jedinou kasační námitkou, která tedy směřuje proti usnesení o zastavení řízení, je tak
tvrzení stěžovatele, že městský soud mu nedal možnost se k věci vyjádřit. Tato námitka však není
důvodná. Městský soud ve věci samé vůbec nerozhodoval, a tudíž stěžovatel nemohl být
na svých právech namítaným způsobem zkrácen. Právě z důvodu, že stěžovatel nezaplatil
soudní poplatek za podanou žalobu, k čemuž byl ze strany soudu opětovně vyzván, řízení
dále nepokračovalo, v jeho průběhu nebylo nařízeno ústní jednání a soud řízení zastavil.
[10] Zbývající námitky nesměřují proti nyní přezkoumávanému usnesení. Nejvyšší správní
soud se nadto některými námitkami již zabýval v rozsudku ze dne 14. 11. 2013,
č. j. 1 As 97/2013-27.
[11] Nedůvodnou kasační stížnost proto Nejvyšší správní soud dle §110 odst. 1 s. ř. s. zamítl.
O věci přitom rozhodl bez jednání postupem podle §109 odst. 2 s. ř. s.
[12] Vzhledem k tomu, že stěžovatel neměl ve věci úspěch a žalovanému nevznikly náklady
nad rámec jeho úřední činnosti, Nejvyšší správní soud jim dle §60 odst. 1 s. ř. s., ve spojení
s §120 s. ř. s., nepřiznal náhradu nákladů řízení.
Poučení: Proti tomuto rozsudku nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 28. května 2014
JUDr. Josef Baxa
předseda senátu