ECLI:CZ:NSS:2014:1.AS.69.2014:42
sp. zn. 1 As 69/2014 – 42
ROZSUDEK
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Lenky Kaniové
a soudců JUDr. Marie Žiškové a JUDr. Filipa Dienstbiera v právní věci žalobce: Z. K., proti
žalovanému: Krajský úřad Středočeského kraje, odbor vnitřních věcí a krajský živnostenský
úřad, se sídlem Zborovská 11, Praha 5, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 15. 8. 2013,
č. j. 122401/2013/KUSK, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Krajského soudu
v Praze ze dne 31. 10. 2013, č. j. 51 A 19/2013 – 18,
takto:
I. Kasační stížnost se zamítá .
II. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
III. Žalovanému se nepřiznává náhrada nákladů řízení o kasační stížnosti.
Odůvodnění:
I. Vymezení věci
[1] Komise k projednávání přestupků města Kutná Hora rozhodnutím ze dne 31. 5. 2013,
č. j. KPP 307/050919/2012/R, uznala žalobce vinným z přestupku proti občanskému soužití dle
§49 odst. 1 písm. c) zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, kterého se měl dopustit tím, že dne
27. 9. 2012 kolem 7:25 h úmyslně narušil občanské soužití jiným hrubým jednáním – v parku
Na Náměstí v Kutné Hoře fyzicky napadl D. M. (dal jí pěstí do tváře). Za uvedený přestupek byla
žalobci uložena pokuta ve výši 1.000 Kč a povinnost nahradit státu náklady řízení v téže výši.
Odvolání žalobce proti uvedenému rozhodnutí správního orgánu I. stupně zamítl žalovaný jako
opožděné v záhlaví specifikovaným rozhodnutím.
[2] Rozhodnutí žalovaného napadl žalobce u krajského soudu, který jej usnesením ze dne
25. 9. 2013 vyzval k zaplacení soudního poplatku za podanou žalobu. Současně jej upozornil,
že nebude-li poplatek ve výši 3.000 Kč do 3 dnů od doručení výzvy zaplacen, soud řízení zastaví.
Usnesením ze dne 31. 10. 2013, č. j. 51 A 19/2013 – 18, pak krajský soud řízení zastavil.
V odůvodnění usnesení konstatoval, že výzva k zaplacení poplatku byla žalobci doručena dne
28. 10. 2013, náhradní splatnost poplatku tak měla uplynout dne 31. 10. 2013, přičemž do tohoto
dne nebyl poplatek zaplacen.
[3] Usnesení krajského soudu o zastavení řízení napadl žalobce (dále též „stěžovatel“) kasační
stížností, v níž uvedl, že s rozhodnutím soudu nesouhlasí, že to on byl napaden a že má svědka,
který danou verzi potvrzuje. K výzvě Nejvyššího správního soudu stěžovatel kasační stížnost
doplnil o námitku, podle níž bylo postupem krajského soudu porušeno jeho právo na to, aby jeho
věc byla meritorně posouzena soudem. Toto právo bylo porušeno jednak tím, že řízení bylo
zastaveno dříve, než uplynula lhůta k zaplacení soudního poplatku, dále pak tím, že stěžovatel
splňoval podmínky pro osvobození od placení soudního poplatku.
[4] Žalovaný ve vyjádření ke kasační stížnosti uvedl, že se domnívá, že kasační stížnost byla
podána opožděně, po uplynutí zákonné lhůty k jejímu podání.
II. Splnění podmínek řízení
[5] Nejvyšší správní soud nejprve ověřoval, zda jsou splněny všechny podmínky řízení
o předmětné kasační stížnosti.
[6] Podle §106 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“),
musí být kasační stížnost podána do dvou týdnů po doručení rozhodnutí krajského soudu, které
stěžovatel napadá. Stěžovatel kasační stížnost podal k poštovní přepravě dne 13. 5. 2014,
kasačnímu soudu byla doručena dne 15. 5. 2014. Usnesení krajského soudu bylo přitom vydáno
již dne 31. 10. 2013.
[7] Jak však Nejvyšší správní soud ověřil ze spisu krajského soudu, krajský soud kasační
stížností napadené usnesení nejprve doručoval tak, že rovnou vyvěsil na úřední desce výzvu
k vyzvednutí písemnosti u soudu podle §49 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního
řádu (dále jen „o. s. ř.“), aniž by se před tím pokusil písemnost doručit jiným způsobem. Při
doručování podle uvedeného ustanovení občanského soudního řádu přitom soud může
přistoupit k vyvěšení výzvy k vyzvednutí písemnosti na úřední desku teprve poté, co selže
předchozí pokus o doručení písemnosti do vlastních rukou adresáta z důvodu, že adresát
písemnosti nebyl zastižen v místě doručování a výzvu mu zde nebylo možné zanechat. Takto
krajský soud nepostupoval, a tak vyvěšením výzvy o uložení předmětné písemnosti ve dnech
4. 11. 2013 až 14. 11. 2013 nemohlo k řádnému doručení daného usnesení dojít.
[8] V soudním spise je dále založen přepis emailové zprávy, kterou stěžovatel soudu zaslal
dne 7. 5. 2014. V uvedeném emailu žádá o zaslání usnesení, kterým krajský soud zastavil řízení,
aby proti tomuto rozhodnutí mohl podat kasační stížnost. Podle přiložené doručenky bylo
stěžovateli téhož dne dané usnesení zasláno poštovní zásilkou (určenou do vlastních rukou)
a stěžovatel si uloženou zásilku vyzvedl dne 13. 5. 2014. Téhož dne zaslal Nejvyššímu správnímu
soudu kasační stížnost.
[9] Krajský soud tedy stěžovateli napadené usnesení řádně doručil teprve dne 13. 5. 2014
a tohoto dne stěžovateli začala plynout lhůta k podání kasační stížnosti. Kasační stížnost tak byla
podána ve lhůtě a nelze ji považovat za opožděnou.
[10] Nejvyšší správní soud dále konstatuje, že vzhledem k povaze věci netrval na povinném
zastoupení advokátem, ani na zaplacení soudního poplatku. Jak totiž plyne z judikatury
Nejvyššího správního soudu, v řízení o kasační stížnosti proti usnesení krajského soudu
o zamítnutí návrhu žalobce na osvobození od soudních poplatků není třeba trvat na splnění
těchto jinak povinných náležitostí kasační stížnosti (k tomu viz např. rozsudky ze dne 13. 9. 2007,
č. j. 9 As 43/2007 – 77, a ze dne 24. 10. 2007, č. j. 1 Afs 65/2007 – 37). Citovanou judikaturu lze
přitom přiměřeně vztáhnout i na nyní posuzovanou věc.
[11] Kasační soud stěžovatele vyzval toliko k tomu, aby kasační stížnost doplnil o důvody, pro
které napadá usnesení krajského soudu. Poučil jej přitom, že pokud napadá usnesení, kterým
krajský soud zastavil řízení, připadají v úvahu pouze důvody (kasační námitky) dle §103 odst. 1
písm. e) s. ř. s., tj. nezákonnost rozhodnutí o zastavení řízení (stěžovatelem v kasační stížnosti
původně uplatněný důvod se týkal pouze věcné správnosti rozhodnutí správních orgánů).
[12] V reakci na tuto výzvu byl Nejvyššímu správnímu soudu doručen přípis označený jako
doplnění kasační stížnosti [obsahující námitky dle §103 odst. 1 písm. e) s. ř. s.], které
za stěžovatele podal advokát Mgr. Tomáš Hobl. K přípisu bylo přiloženo usnesení, kterým
Okresní soud v Kutné Hoře rozhodl, že stěžovateli pro řízení o kasační stížnosti vedené
u Nejvyššího správního soudu pod sp. zn. 1 As 69/2014 přiznává osvobození od soudních
poplatků v plném rozsahu a dále ustanovuje k ochraně jeho zájmů v této věci zástupcem
advokáta Mgr. Tomáše Hobla. Uvedené rozhodnutí však nemůže mít pro řízení před Nejvyšším
správním soudem žádné účinky. Dané řízení se vede podle soudního řádu správního, a tak
k rozhodnutí o osvobození od soudních poplatků a o ustanovení advokáta je v tomto řízení
příslušný předseda senátu Nejvyššího správního soudu, nikoliv soudní tajemnice Okresního
soudu v Kutné Hoře (§35 odst. 8, §36 odst. 3, §120 s. ř. s.). K uvedenému rozhodnutí proto
Nejvyšší správní soud nepřihlíží a nadále jedná přímo se stěžovatelem. Doplnění kasační stížnosti
tedy za stěžovatele učinila osoba, která k tomu nebyla oprávněna, k dotazu Nejvyššího správního
soudu (kasační soud vyšel z úvahy, že zmatečný postup Okresního soudu v Kutné Hoře nemůže
jít stěžovateli k tíži) však stěžovatel potvrdil, že daný přípis představuje projev jeho vůle.
[13] Chybějící náležitosti kasační stížnosti tedy stěžovatel řádně doplnil a nic nebrání jejímu
věcnému projednání.
III. Právní hodnocení Nejvyššího správního soudu
[14] Kasační stížnost není důvodná.
[15] Stěžovatel napadá rozhodnutí, kterým krajský soud zastavil řízení pro nezaplacení
soudního poplatku. Krajský soud postupoval podle §47 písm. c) s. ř. s., podle nějž soud řízení
usnesením zastaví, stanoví-li tak zvláštní zákon. Zvláštním zákonem je v daném případě zákon
č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích. Podle §4 odst. 1 písm. a) tohoto zákona vzniká
poplatková povinnost v případě poplatku za řízení podáním žaloby. Tímto dnem je také poplatek
splatný (§7 odst. 1 téhož zákona). Podle §9 odst. 1 citovaného zákona platí, že nebyl-li poplatek
za řízení splatný podáním návrhu na zahájení řízení zaplacen, soud vyzve poplatníka k jeho
zaplacení ve lhůtě, kterou mu určí; po marném uplynutí této lhůty soud řízení zastaví.
[16] Stěžovatel spolu s podáním žaloby soudní poplatek nezaplatil, a tak jej krajský soud
usnesením ze dne 25. 9. 2013, č. j. 51 A 19/2013 – 14, vyzval k zaplacení poplatku ve lhůtě do
3 dnů od doručení tohoto usnesení. Uvedené usnesení zároveň obsahovalo poučení, že řízení
bude v případě nezaplacení soudního poplatku ve stanovené lhůtě zastaveno a že poplatník může
u soudu podat návrh, aby mu bylo přiznáno osvobození od soudních poplatků. Usnesení soud
stěžovateli zaslal poštovní zásilkou určenou do vlastních rukou, podle doručenky založené
ve spise byla zásilka uložena a připravena k vyzvednutí u doručujícího orgánu dne 30. 9. 2013
a stěžovateli byla zanechána výzva, aby si zásilku vyzvedl. Jelikož si zásilku ve lhůtě 10 dnů
nevyzvedl a nebylo možné ji vložit do schránky (z důvodu, že stěžovatel nemá domovní
schránku), vrátil doručující orgán zásilku soudu. Soud poté vyvěsil na úřední desce výzvu podle
§49 odst. 2 o. s. ř.
[17] Podle §49 odst. 4 o. s. ř. platí, že nevyzvedne-li si adresát písemnost ve lhůtě 10 dnů ode
dne, kdy byla připravena k vyzvednutí, považuje se písemnost posledním dnem této lhůty
za doručenou, i když se adresát o uložení nedozvěděl. Krajský soud tak sice v odůvodnění
usnesení, kterým zastavil řízení, uvedl, že výzva k zaplacení soudního poplatku byla žalobci
doručena dne 28. 10. 2013, podle zákona však k jejímu doručení došlo již dne 11. 10. 2013.
Krajský soud pak sice ještě vyvěsil na úřední desce výzvu k vyzvednutí písemnosti u soudu podle
§49 odst. 2 o. s. ř., ačkoliv by stačilo, kdyby na úřední desku vyvěsil sdělení o vrácení písemnosti
soudu dle §49 odst. 4 o. s. ř., uvedená skutečnost však nemůže mít žádný vliv na to,
že k řádnému doručení písemnosti (usnesení č. j. 51 A 19/2013 – 14) došlo již posledním dnem
lhůty, v níž byla písemnost připravena k vyzvednutí u provozovatele poštovních služeb.
[18] Je chybou stěžovatele, že si písemnost (usnesení, kterým byl vyzván k zaplacení soudního
poplatku) nevyzvedl ve stanovené lhůtě a následně buď poplatek nezaplatil, nebo nepožádal soud
o osvobození od placení soudních poplatků. Dané usnesení bylo stěžovateli doručováno
na adresu, kterou uvedl v žalobě, přičemž například usnesení, kterým krajský soud zastavil
v řízení, bylo stěžovateli v květnu roku 2014 zasláno rovněž na tuto adresu a stěžovatel si v tomto
případě zásilku vyzvedl. Pokud si stěžovatel některé zásilky selektivně vyzvedává a některé
ne a v důsledku toho zmešká soudem stanovenou lhůtu ke splnění určité procesní povinnosti, tak
se nemůže divit, že řízení skončí v jeho neprospěch.
[19] Stěžovatel v doplnění kasační stížnosti namítl, že byl postupem krajského soudu zkrácen
na svém právu na spravedlivý proces, neboť řízení bylo zastaveno dříve, než uplynula lhůta
k zaplacení soudního poplatku. Vzhledem k tomu, že k řádnému doručení výzvy k zaplacení
soudního poplatku došlo již dne 11. 10. 2013, uplynula lhůta stanovená daným usnesením dne
14. 10. 2013. Pokud krajský soud vydal usnesení, kterým zastavil řízení, dne 31. 10. 2013, měl
stěžovatel ke splnění své poplatkové povinnosti dostatek času. Podle §9 odst. 7 zákona
o soudních poplatcích navíc platí, že soud zruší usnesení o zastavení řízení pro nezaplacení
poplatku, je-li poplatek zaplacen ve věcech správního soudnictví dříve, než dané usnesení nabylo
právní moci. Jelikož usnesení krajského soudu o zastavení řízení bylo stěžovateli řádně doručeno
až dne 13. 5. 2014 (k tomu blíže viz výše), došlo k faktickému prodloužení doby, v níž mohl
stěžovatel zaplatit soudní poplatek, na více než půl roku.
[20] Stěžovatel v doplnění kasační stížnosti dále namítl, že v době rozhodování krajského
soudu o zastavení řízení splňoval předpoklady pro to, aby byl od placení soudního poplatku
osvobozen. Podle §36 odst. 3 s. ř. s. však může být osvobozen od soudních poplatků pouze
účastník, který soudu doloží, že nemá dostatečné prostředky a to na základě své vlastní žádosti.
Bylo tedy na stěžovateli, aby požádal krajský soud o osvobození od soudních poplatků, soud
nemá povinnost (a ani možnost) zabývat se touto otázkou ex offo, tj. z úřední povinnosti.
IV. Závěr a náklady řízení
[21] Nejvyšší správní soud tedy shledal námitky stěžovatele nedůvodnými. Jelikož v řízení
nevyšly najevo ani žádné vady, k nimž musí kasační soud přihlížet z úřední povinnosti (§109
odst. 4 s. ř. s.), zamítl kasační stížnost jako nedůvodnou (§110 odst. 1 věta druhá s. ř. s.).
[22] O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle §60 odst. 1 za použití §120 s. ř. s.
Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti, neboť ve věci neměl úspěch;
žalovanému správnímu orgánu, kterému by jinak jakožto úspěšnému účastníku řízení právo
na náhradu nákladů řízení příslušelo, náklady řízení nad rámec jeho běžné úřední činnosti
nevznikly.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 1. října 2014
JUDr. Lenka Kaniová
předsedkyně senátu