ECLI:CZ:NSS:2014:10.AS.47.2014:32
sp. zn. 10 As 47/2014 - 32
ROZSUDEK
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Daniely Zemanové
a soudců Zdeňka Kühna a Miloslava Výborného v právní věci žalobce: Ing. arch. M. S., proti
žalovanému: Ministerstvo pro místní rozvoj, se sídlem Staroměstské nám. 6, Praha 1, o žalobě
na ochranu proti nečinnosti správního orgánu, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti usnesení
Městského soudu v Praze ze dne 13. 2. 2014, č. j. 11 A 159/2012-77,
takto:
I. Stěžovateli se ne us t a nov uje zástupce pro řízení o kasační stížnosti.
II. Kasační stížnost se zamít á .
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
[1] Žalobce (dále jen „stěžovatel“) včas podanou kasační stížností napadá v záhlaví
označené usnesení Městského soudu v Praze (dále jen „městský soud), kterým bylo zastaveno
soudní řízení o žalobě stěžovatele na ochranu proti nečinnosti správního orgánu z důvodu
nezaplacení soudního poplatku za podanou žalobu.
[2] Spolu s podáním žaloby stěžovatel požádal o osvobození od soudních poplatků
a ustanovení zástupce. Městský soud stěžovatele přípisem ze dne 16. 10. 2012,
č. j. 11 A 159/2012-7, vyzval pro účely rozhodnutí o těchto žádostech k prokázání
osobních, rodinných, výdělkových a majetkových poměrů. V reakci na tuto výzvu stěžovatel
městskému soudu zaslal novou žádost o osvobození od soudních poplatků a ustanovení
zástupce, vyplněný formulář soudu, vlastní čestné prohlášení o osobních majetkových
a výdělkových poměrech a daňové přiznání. Městský soud usnesením ze dne 24. 9. 2013,
č. j. 11 A 159/2012-50, uvedené žádosti stěžovatele zamítl. Stěžovatel napadl posledně citované
usnesení kasační stížností, která byla rozsudkem Nejvyššího správního soudu ze dne 17. 10. 2013,
č. j. 1 As 86/2013-31, zamítnuta. Městský soud následně stěžovatele vyzval k zaplacení soudního
poplatku usnesením ze dne 20. 1. 2014, č. j. 11 A 159/2012-72, které bylo stěžovateli doručeno
dne 1. 2. 2014. Vzhledem k tomu, že stěžovatel ani přes tuto opětovnou výzvu městského soudu
soudní poplatek nezaplatil, městský soud napadeným usnesením řízení o žalobě stěžovatele
zastavil.
[3] Proti tomuto usnesení městského soudu podal stěžovatel kasační stížnost, kterou namítá,
že citovaným usnesením byla porušena jeho lidská práva, právní tradice, zvyklosti
a základní procesní zásady. Městský soud stěžovateli nedal možnost vyjádřit se k podkladům
rozhodnutí před jejich vydáním. Současně stěžovatel požádal Nejvyšší správní soud o osvobození
od soudních poplatků a ustanovení zástupce pro řízení o kasační stížnosti.
[4] Nejvyšší správní soud vzhledem k předmětu posuzované věci (tj. kasační stížnost
směřující proti usnesení o zastavení řízení pro nezaplacení soudního poplatku) netrval
na zaplacení soudního poplatku ani na povinném zastoupení advokátem v řízení
o kasační stížnosti z důvodu řetězení řešeného problému (k tomu srov. rozsudek
Nejvyššího správního soudu ze dne 24. 10. 2007, č. j. 1 Afs 65/2007-37, a ze dne 13. 9. 2007,
č. j. 9 As 43/2007-77). Bylo však nutno se zabývat žádostí stěžovatele o ustanovení zástupce
a v souvislosti s tím vyhodnotit potřebu zastoupení stěžovatele v řízení o kasační stížnosti.
[5] Z ustanovení §35 odst. 8 s. ř. s. vyplývá, že pro rozhodnutí ustanovení zástupce v řízení
zákon vyžaduje kumulativní splnění dvou podmínek, jednak nedostatek prostředků,
který by odůvodňoval osvobození od soudních poplatků, jednak též nezbytnou potřebu
takového rozhodnutí k ochraně práv účastníka. Z důvodu již výše zmíněného řetězení
řešeného problému posouzení majetkových poměrů stěžovatele ve vazbě na osvobození
od soudních poplatků zdejší soud neposuzoval splnění podmínek pro osvobození
od soudního poplatku.
[6] Po zhodnocení obsahu kasační stížnosti dospěl Nejvyšší správní soud k závěru,
že v projednávané věci není nezbytná potřeba zastoupení stěžovatele v kasačním řízení
prokázána. Kasační stížnost má v rámci daných možností požadované náležitosti a stěžovatel
v ní srozumitelně vysvětlil, proč považuje napadené usnesení městského soudu
za nezákonné a z jakých důvodů tak dovozuje. Nejvyššímu správnímu soudu nic nebrání,
aby o stěžovatelem formulované kasační stížnosti věcně rozhodl. Za této situace
tedy Nejvyšší správní soud návrh stěžovatele na ustanovení zástupce pro řízení o kasační stížnosti
zamítl.
[7] Podle §9 odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, nebyl-li poplatek
za řízení splatný podáním návrhu na zahájení řízení zaplacen, soud vyzve poplatníka
k jeho zaplacení ve lhůtě, kterou mu určí; po marném uplynutí této lhůty soud řízení zastaví.
Stěžovatel nezpochybňuje, že soudní poplatek nezaplatil.
[8] Jedinou kasační námitkou, která směřuje proti usnesení o zastavení řízení, je tvrzení
stěžovatele, že městský soud mu nedal možnost se k věci vyjádřit. Tato námitka však není
důvodná. Městský soud ve věci samé vůbec nerozhodoval, a tudíž stěžovatel nemohl být
na svých právech namítaným způsobem zkrácen. Právě z důvodu, že stěžovatel nezaplatil
soudní poplatek za podanou žalobu, k čemuž byl ze strany soudu opětovně vyzván, řízení
dále nepokračovalo, v jeho průběhu nebylo ani nařízeno ústní jednání a soud řízení zastavil.
[9] Zbývající námitky ohledně žádosti stěžovatele o osvobození od soudních poplatků
a jeho návrhu na ustanovení advokáta nesměřují proti nyní přezkoumávanému usnesení.
Nejvyšší správní soud se těmito námitkami již zabýval v rozsudku ze dne 17. 10. 2013,
č. j. 1 As 86/2013-31.
[10] Nedůvodnou kasační stížnost proto Nejvyšší správní soud dle §110 odst. 1 s. ř. s. zamítl.
O věci přitom rozhodl bez jednání postupem podle §109 odst. 2 s. ř. s.
[11] Vzhledem k tomu, že stěžovatel neměl ve věci úspěch a žalovanému nevznikly náklady
nad rámec jeho úřední činnosti, Nejvyšší správní soud jim dle §60 odst. 1 s. ř. s., ve spojení
s §120 s. ř. s., nepřiznal náhradu nákladů řízení.
Poučení: Proti tomuto rozsudku nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 9. dubna 2014
Daniela Zemanová
předsedkyně senátu