ECLI:CZ:NSS:2014:2.AS.111.2014:12
sp. zn. 2 As 111/2014 - 12
ROZSUDEK
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Miluše Doškové
a soudců Mgr. Evy Šonkové a JUDr. Karla Šimky v právní věci žalobce: P. Č., proti žalované:
Česká advokátní komora, se sídlem Národní 16, Praha 1, proti rozhodnutím žalované ze dne 17.
5. 2013, č. j. 1244/13, č. j. 1245/13, č. j. 1246/13, č. j. 1247/13, č. j. 1248/13, č. j. 1249/13, č. j.
1250/13, č. j. 1251/13, o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne
22. 5. 2014, č. j. 11 A 124/2013 – 60,
takto:
Usnesení Městského soudu v Praze ze dne 22. 5. 2014, č. j. 11 A 124/2013 – 60,
se zrušuje a věc se vrací tomuto soudu k dalšímu řízení.
Odůvodnění:
I. Vymezení věci
[1] Žalobou doručenou dne 24. 6. 2013 Krajskému soudu v Českých Budějovicích žalobce (dále
jen „stěžovatel“) brojil proti shora označeným rozhodnutím žalované. Krajský soud v Českých
Budějovicích usnesením ze dne 28. 6. 2013, č. j. 10 Na 59/2013 – 3, věc podle §7 odst. 5 zákona
č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), postoupil
k vyřízení Městskému soudu v Praze (dále jen „městský soud“). Ke kasační stížnosti stěžovatele
proti tomuto usnesení Nejvyšší správní soud v souladu s §37 odst. 2 s. ř. s. nepřihlédl, neboť
ji stěžovatel Krajskému soudu v Českých Budějovicích zaslal elektronickou poštou bez ověřeného
elektronického podpisu a do tří dnů ji nepotvrdil písemným podáním shodného obsahu a ani
nepředložil její originál. Městský soud následně stěžovatele usnesením ze dne 28. 8. 2013,
č. j. 11 A 124/2013 – 10, vyzval, aby ve lhůtě 7 dnů od doručení tohoto usnesení zaplatil soudní
poplatek ve výši 3000 Kč a poučil jej, že nebude-li soudní poplatek ve stanovené lhůtě zaplacen,
bude řízení zastaveno. Podáním ze dne 18. 9. 2013 učiněným v elektronické formě bez zaručeného
elektronického podpisu stěžovatel požádal o osvobození od soudních poplatků. Stěžovatel poté
vznesl námitku podjatosti proti všem soudcům městského soudu, k níž však Nejvyšší správní soud
v souladu s §37 odst. 2 s. ř. s. nepřihlédl, neboť ji stěžovatel zaslal elektronickou poštou bez
zaručeného elektronického podpisu a do tří dnů ji nepotvrdil písemným podáním shodného obsahu
a ani nepředložil její originál.
[2] Městský soud poté usnesením ze dne 26. 11. 2013, č. j. 11 A 124/2013 – 24, stěžovatele
znovu vyzval, aby ve lhůtě 7 dnů od doručení tohoto usnesení zaplatil soudní poplatek.
Na to stěžovatel reagoval dne 16. 12. 2013 podáním učiněným v elektronické formě bez zaručeného
elektronického podpisu, v němž opět požádal o osvobození od soudních poplatků. Stěžovatel také
řádně uplatnil námitku podjatosti proti všem soudcům městského soudu, kterou Nejvyšší správní
soud usnesením ze dne 9. 4. 2014, č. j. Nao 123/2014 - 49, neshledal důvodnou. Městský soud poté
unesením ze dne 22. 5. 2014, č. j. 11 A 124/2013 – 60 (dále jen „napadené usnesení“), řízení zastavil
z důvodu nezaplacení soudního poplatku. S ohledem na závěry rozsudku Nejvyššího správního
soudu ze dne 20. 12. 2012, č. j. 4 Ads 41/2012 – 32, shledal, že návrh na osvobození od soudního
poplatku představuje úkon, kterým žalobce disponuje řízením, neboť se domáhá zcela
samostatného rozhodnutí v rámci řízení o podané žalobě, resp. posouzení zcela samostatné otázky,
zda splňuje podmínky pro osvobození od soudního poplatku či nikoli. S poukazem na znění §37
odst. 2 s. ř. s. tak městský soud konstatoval, že stěžovatel svá podání, v nichž žádal o osvobození
od soudních poplatků, nezaslal v předepsané formě, neboť je do tří dnů nepotvrdil písemnými
podáními shodného obsahu a ani nepředložil jejich originály. Z tohoto důvodu k nim městský soud
nepřihlédl a uzavřel, že stěžovatel s podanou žalobou nezaplatil soudní poplatek a neuhradil jej ani
v dodatečně stanovené lhůtě.
II. Obsah kasační stížnosti
[3] Stěžovatel podal proti napadenému usnesení kasační stížnost, v níž je označil za svévolný
a nepřijatelný projev libovůle, neboť k jeho žádostem o osvobození od soudních poplatků městský
soud i ostatní soudy běžně přihlížejí. S poukazem na rozsudek Nejvyššího správního soudu
č. j. 9 As 124/2014 - 13 namítl, že městským soudem použitá judikatura nyní posuzovanou právní
otázku vůbec neřeší. Stěžovatel také městskému soudu vytkl, že nezdůvodnil, proč se odchýlil
od dosavadní praxe v rozhodování o žádostech o osvobození od soudních poplatků. S ohledem na
výše uvedené navrhl, aby Nejvyšší správní soud napadené usnesení zrušil.
[4] Žalovaná se ke kasační stížnosti nevyjádřila.
III. Posouzení Nejvyšším správním soudem
[5] Nejvyšší správní soud nejprve přezkoumal formální náležitosti kasační stížnosti a shledal,
že byla podána včas (§106 odst. 2 s. ř. s.) a oprávněnou osobou (§102 s. ř. s.). Za situace, kdy
je předmětem kasačního přezkumu usnesení, jímž bylo zastaveno řízení z důvodu nezaplacení
soudního poplatku, by trvání jak na podmínce uhrazení soudního poplatku za kasační stížnost, tak
i na podmínce povinného zastoupení znamenalo jen další řetězení téhož problému (srov. rozsudek
Nejvyššího správního soudu ze dne 13. 9. 2007, č. j. 9 As 43/2007 – 77, všechna v tomto rozsudku
citovaná rozhodnutí zdejšího soudu jsou dostupná z www.nssoud.cz). S ohledem na to tedy nebylo
nutné, aby byl stěžovatel v řízení o kasační stížnosti zastoupen advokátem ve smyslu §105 odst. 2
s. ř. s. a Nejvyšší správní soud netrval ani na zaplacení soudního poplatku za kasační stížnost.
[6] Nejvyšší správní soud poté posoudil důvodnost kasační stížnosti. Zkoumal přitom, zda
napadené usnesení netrpí vadami, k nimž by musel přihlédnout z úřední povinnosti
(§109 odst. 4 s. ř. s.).
[7] V nyní posuzované věci se jedná především o posouzení otázky, zda městský soud
postupoval správně, když řízení zastavil pro nezaplacení soudního poplatku, aniž přihlédl
k žádostem stěžovatele o osvobození od soudních poplatků podaných e-mailem (tj. elektronicky)
bez zaručeného elektronického podpisu. K tomu je třeba poznamenat, že Nejvyšší správní soud
se touto problematikou již několikrát podrobně zabýval, a to dokonce v řízeních týkajících
se stěžovatele (viz např. rozhodnutí ze dne 14. 5. 2014, č. j. 4 As 70/2014 - 12, ze dne 15. 5. 2014,
č. j. 9 As 124/2014 – 13, nebo ze dne 29. 5. 2014, č. j. 9 As 142/2014 – 13). Za situace, kdy
je skutkový i právní stav věci shodný a relevantní kasační námitky stěžovatele obdobné anebo zcela
totožné, Nejvyšší správní soud nemá důvod revidovat svůj konstantní právní názor vyjádřený
v citovaných rozsudcích a vzhledem k jejich vyčerpávajícímu odůvodnění na ně plně odkazuje.
Na tomto místě proto jen stručně shrnuje, že žádost o osvobození od soudních poplatků
je procesním návrhem, o kterém se rozhoduje usnesením vydaným přímo v rámci probíhajícího
řízení o žalobě. Neexistuje zde žádné řízení, jímž nebo jehož předmětem by se disponovalo. Žádost
o osvobození od soudních poplatků tak není úkon, jímž se ve smyslu §37 odst. 2 s. ř. s. disponuje
řízením nebo jeho předmětem, a přihlíží se k ní i tehdy, pokud byla podána v jiné formě než
písemně, ústně do protokolu, popřípadě v elektronické formě podepsané elektronicky podle
zvláštního zákona a nebyla do tří dnů potvrzena písemným podáním shodného obsahu nebo
předložením originálu.
[8] Závěry rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 20. 12. 2012, č. j. 4 Ads 41/2012 – 32,
na něž městský soud odkázal, na nyní řešenou otázku nedopadají, neboť ty se týkaly charakteru
řízení o námitce podjatosti. O námitce podjatosti uplatněné proti soudci krajského soudu rozhoduje
Nejvyšší správní soud; jde-li o námitku směřující proti soudci Nejvyššího správního soudu,
rozhodne jiný senát Nejvyššího správního soudu, přičemž rozhodnutí o námitce podjatosti
má vlastní předmět odlišný od předmětu hlavního řízení. Řízení o námitce podjatosti je tak
formálně samostatné řízení, což však nelze říci o rozhodování o žádosti o osvobození od soudních
poplatků.
[9] S ohledem na shora uvedené Nejvyšší správní soud shrnuje, že městský soud v rozporu
s §37 odst. 2 s. ř. s. nezákonně nepřihlížel k žádostem stěžovatele o osvobození od soudních
poplatků. Namísto toho, aby o těchto žádostech rozhodl, přistoupil k zastavení řízení
pro nezaplacení soudního poplatku, čímž zatížil svůj procesní postup vadou, která měla zásadní vliv
na zákonnost jím vydaného usnesení o zastavení řízení, a založil tak kasační důvod ve smyslu §103
odst. 1 písm. e) s. ř. s. Za této situace je již bezpředmětné posuzovat další kasační námitky
stěžovatele.
IV. Závěr a náklady řízení
[10] Nejvyšší správní soud ze shora uvedených důvodů dospěl k závěru, že kasační stížnost
je důvodná. Napadené usnesení proto dle §110 odst. 1 věta první s. ř. s. zrušil a věc vrátil
městskému soudu k dalšímu řízení, v němž bude městský soud vázán právním názorem Nejvyššího
správního soudu (§110 odst. 4 s. ř. s.). V dalším řízení tedy rozhodne o stěžovatelově žádosti
o osvobození od soudních poplatků. Pokud stěžovateli osvobození od soudních poplatků nepřizná,
znovu jej vyzve k zaplacení soudního poplatku a poskytne mu novou lhůtu k jeho zaplacení.
[11] O náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti rozhodne městský soud v novém rozhodnutí
(§110 odst. 3 s. ř. s.).
Poučení: Proti tomuto rozsudku nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 23. července 2014
JUDr. Miluše Došková
předsedkyně senátu