ECLI:CZ:NSS:2014:4.AS.102.2014:8
sp. zn. 4 As 102/2014 - 8
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Pally a soudců
Mgr. Aleše Roztočila a JUDr. Dagmar Nygrínové v právní věci žalobce: P. Č., proti žalovanému:
Senát Parlamentu ČR, se sídlem Valdštejnské náměstí 17/4, Praha 1, v řízení o kasační stížnosti
žalobce proti usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 28. 4. 2014, č. j. 10 Na
21/2014 – 23,
takto:
I. Kasační stížnost se odmítá .
II. Žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
Odůvodnění:
[1] Žalobou doručenou Krajskému soudu v Českých Budějovicích dne 13. 2. 2014 se žalobce
domáhal, aby krajský soud přikázal žalovanému neprodleně žalobci vydat všechny informace
uvedené v jeho žádosti ze dne 4. 11. 2013.
[2] Krajský soud v Českých Budějovicích usnesením ze dne 17. 2. 2014, č. j. 10 Na 21/2014 – 3,
věc postoupil Městskému soudu v Praze.
[3] Podáním ze dne 1. 3. 2014 se žalobce domáhal prohlášení neúčinnosti doručení shora
uvedeného usnesení a jeho doručení v přiměřené době, neboť nebylo vloženo do zásilky
RR4175691533U, resp. RR4175691391U dodané poštou dne 21. 2. 2014.
[4] Krajský soud v Českých Budějovicích vyhodnotil podání žalobce ze dne 1. 3. 2014
jako námitku neúčinnosti doručení usnesení. Žalobce proto usnesením ze dne 10. 3. 2014,
č. j. 10 Na 21/2014 – 9, jež vydala asistentka soudce, vyzval, aby svou námitku ve lhůtě
10 dnů od doručení tohoto usnesení doplnil o zákonné náležitosti tak, aby specifikoval,
kdy se s doručovanou písemností seznámil nebo mohl seznámit, a označil důkazy, jimiž má být
včasnost a důvodnost jeho návrhu prokázána. Zároveň stěžovatele poučil, že nebude-li
předmětné podání ve stanovené lhůtě doplněno nebo opraveno, soud řízení o takovém podání
odmítne podle §37 odst. 5 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“).
[5] Proti tomuto usnesení žalobce brojil podáním ze dne 22. 3. 2014, v němž nesouhlasil
s obsahem této výzvy. Usnesením ze dne 28. 3. 2014, č. j. 10 Na 21/2014 – 14, krajský soud
vyzval žalobce, aby odstranil vady jeho podání ze dne 22. 3. 2014 tak, aby odpovídalo
požadavkům kladeným ustanovením §9 odst. 2 zákona č. 121/2008 Sb., o vyšších soudních
úřednících a vyšších úřednících státního zastupitelství a o změně souvisejících zákonů, ve znění
pozdějších předpisů a opravené je podal krajskému soudu ve lhůtě 10 dnů od doručení tohoto
usnesení.
[6] Krajský soud v Českých Budějovicích poté usnesením ze dne 28. 4. 2014, č. j. 10 Na
21/2014 – 23, odmítl podání žalobce ze dne 1. 3. 2014 a dále rozhodl, že žádný z účastníků nemá
právo na náhradu nákladů řízení. Žalobce totiž vady svého podání ve stanovené lhůtě a ani ke dni
rozhodování soudu žádným způsobem neodstranil.
[7] Proti tomuto usnesení podal žalobce (dále jen „stěžovatel“) včas kasační stížnost,
v níž krajskému soudu vytknul, že ignoruje procesní pravidla i logiku, neboť kasační stížnost
proti procesnímu rozhodnutí není přípustná. Postup krajského soudu označil za arogantní,
nepříčetný a navrhl, aby Nejvyšší správní soud usnesení krajského soudu ze dne 28. 4. 2014,
č. j. 10 Na 21/2014 – 23 zrušil. Nejvyšší správní soud v této souvislosti uvádí, že stěžovatel tou
samou kasační stížností napadl rovněž usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne
28. 4. 2014, č. j. 10 Na 21/2014 – 18, kterým bylo odmítnuto podání stěžovatele ze dne
22. 3. 2014. Tato věc byla u Nejvyššího správního soudu zapsána pod sp. zn. 4 As 101/2014.
[8] Podle ustanovení §104 odst. 3 písm. b) s. ř. s. , „kasační stížnost je dále nepřípustná proti
rozhodnutí, jímž se pouze upravuje vedení řízení.“
[9] K přípustnosti kasační stížnosti proti usnesení, kterým bylo rozhodnuto o návrhu
na vyslovení neúčinnosti doručení rozhodnutí, se vyjádřil Nejvyšší správní soud v usnesení
ze dne 25. 8. 2010, č. j. 3 Ans 13/2010 - 109, v němž uvedl, že „usnesení o návrhu žalobce
na prohlášení doručení rozhodnutí za neúčinné je nutno považovat pouze za rozhodnutí upravující vedení řízení.
Takovými rozhodnutími jsou v zásadě usnesení vydávaná v průběhu řízení, nemající vliv na rozhodnutí ve věci
samé.“
[10] Skutečnost, že krajský soud v usnesení ze dne 28. 4. 2014, č. j. 10 Na 21/2014 – 23,
stěžovatele nesprávně poučil o přípustnosti kasační stížnosti, na závěrech Nejvyššího správního
soudu o nutnosti odmítnutí kasační stížnosti ničeho nemění – srov. usnesení Nejvyššího
správního soudu ze dne 25. 11. 2004, č. j. 3 Ads 37/2004 - 36.
[11] Nejvyšší správní soud s ohledem na výše uvedené dospěl k závěru, že je na místě kasační
stížnost stěžovatele proti usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 28. 4. 2014,
č. j. 10 Na 18/2014 – 23, odmítnout, neboť je nepřípustná podle ustanovení §104 odst. 3
písm. b) s. ř. s. Nejvyšší správní soud totiž v nyní posuzované věci neshledal důvod odchýlit
se od výše uvedené judikatury, přičemž argumentaci stěžovatele nepřisvědčil.
[12] Jelikož kasační stížnosti byla odmítnuta, podle ustanovení §60 odst. 3 věty prvé s. ř. s.
za použití §120 s. ř. s. nemá žádný z účastníků řízení právo na náhradu nákladů řízení.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 6. června 2014
JUDr. Jiří Palla
předseda senátu