ECLI:CZ:NSS:2014:7.A.119.2002:154
sp. zn. 7 A 119/2002 - 154
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Elišky Cihlářové
a soudců JUDr. Tomáše Foltase a JUDr. Jaroslava Hubáčka v právní věci žalobce:
Mgr. Jiří Šebesta, se sídlem Čechyňská 16, Brno, správce konkurzní podstaty úpadce Družstevní
záložna PRIA, se sídlem Šumavská 35, Brno, proti žalovanému: Ministerstvo financí, se sídlem
Letenská 15, Praha 1, zastoupený JUDr. Alanem Korbelem, advokátem se sídlem Vodičkova 17,
Praha 1, v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 21. 6. 2002, č. j. 352/51848/2002,
takto:
I. Řízení se z a s t a v u je .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
Žalobou doručenou Vrchnímu soudu v Praze dne 10. 9. 2002 se Družstevní záložna
PRIA domáhala zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 21. 6. 2002, č. j. 352/51848/2002, kterým
bylo zamítnuto její odvolání proti rozhodnutí Úřadu pro dohled nad družstevními záložnami
ze dne 19. 4. 2002, č. j. 1984/2002/II.
Protože Vrchní soud v Praze ve věci do 31. 12. 2002 nerozhodl, převzal dnem 1. 1. 2003,
kdy nabyl účinnosti s. ř. s., v souladu s ust. §132 s. ř. s. neskončenou věc, u níž byla dána věcná
příslušnost vrchního soudu, Nejvyšší správní soud. Z důvodu, že na Družstevní záložnu PRIA
byl usnesením Krajského soudu v Brně ze dne 28. 4. 2004, č. j. 26 K 16/2000-1600, prohlášen
konkurz, bylo řízení ve věci podle §14 odst. 1 písm. c) zákona č. 328/1991 Sb., o konkursu
a vyrovnání, ve znění pozdějších předpisů, přerušeno. Dne 12. 2. 2014 žalovaný v souladu
s ust. §14 odst. 1 písm. c) in fine citovaného zákona navrhl pokračovat v řízení, a proto Nejvyšší
správní soud usnesením dne 3. 3. 2014, č. j. 7 A 119/2002-126 rozhodl o pokračování v řízení.
Podáním ze dne 20. 5. 2014 žalobce sdělil, že bere žalobu v celém rozsahu zpět a navrhl,
aby Nejvyšší správní soud řízení zastavil.
V důsledku toho, že žalobce vzal návrh zpět, Nejvyšší správní soud podle ust. §47
písm. a) ve spojení s §120 s. ř. s. rozhodl o zastavení řízení.
Výrok o nákladech řízení se opírá o ust. §60 odst. 3 ve spojení s §120 s. ř. s., podle
kterého žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, bylo-li řízení zastaveno.
Nejvyšší správní soud nerozhodl o vrácení soudního poplatku, který byl zaplacen
na výzvu v částce 1.000 Kč, protože podle ust. §10 odst. 3 věta prvá zákona č. 549/1991 Sb.,
ve znění pozdějších předpisů, soud vrátí zaplacený poplatek za řízení snížený o 20%, nejméně
však o 1.000 Kč.
Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 19. června 2014
JUDr. Eliška Cihlářová
předsedkyně senátu