ECLI:CZ:NSS:2014:7.AFS.220.2014:17
sp. zn. 7 Afs 220/2014 - 17
ROZSUDEK
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Elišky Cihlářové
a soudců JUDr. Tomáše Foltase a JUDr. Jaroslava Hubáčka v právní věci žalobkyně: A. H.,
proti žalovanému: Odvolací finanční ředitelství, se sídlem Masarykova 31, Brno, v řízení
o kasační stížnosti žalobkyně proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočka
v Liberci ze dne 18. 9. 2014,č. j. 59 Af 11/2014 – 68,
takto:
I. Kasační stížnost se zamítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
Usnesením Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci ze dne 18. 9. 2014,
č. j. 59 Af 11/2014 – 68, bylo řízení o žalobě podané žalobkyní (dále jen „stěžovatelka“)
proti rozhodnutí Odvolacího finančního ředitelství ze dne 9. 9. 2013, č j. 22557/13/5000-14501-
711232 zastaveno z důvodu nezaplacení soudního poplatku.
Proti tomuto usnesení podala stěžovatelka v zákonné lhůtě kasační stížnost, v níž uvedla,
že krajský soud zastavil řízení v rozporu se skutkovým i právním stavem. Navíc se stěžovatelka
nemohla k věci vyjádřit. Protože podle stěžovatelky byly dány důvody pro osvobození
od soudních poplatků, navrhla, aby napadené usnesení bylo zrušeno a aby byl kasační stížnosti
přiznán odkladný účinek.
Odvolací finanční ředitelství ve vyjádření ke kasační stížnosti vyslovilo nesouhlas
s přiznáním odkladného účinku a navrhlo zamítnutí kasační stížnosti.
Nejvyšší správní soud přezkoumal napadené usnesení v souladu s ust. §109 odst. 3
a 4 s. ř. s., vázán rozsahem a důvody, které uplatnila stěžovatelka v podané kasační stížnosti,
a přitom neshledal vady uvedené v odstavci 4, k nimž by musel přihlédnout z úřední povinnosti.
Nejvyšší správní soud rozhodoval o kasační stížnosti, i když stěžovatelka nezaplatila
soudní poplatek a není zastoupena advokátem. Ačkoliv povinné zastoupení stěžovatele
bez příslušného právnického vzdělání advokátem je jednou ze základních podmínek řízení
o kasační stížnosti (§105 odst. 2 s. ř. s.), podle konstantní judikatury Nejvyššího správního soudu
není v určitých věcech nutno trvat na splnění této podmínky. K této otázce se Nejvyšší správní
soud vyjádřil např. v rozsudku ze dne 24. 10. 2007, č. j. 1 Afs 65/2007 – 37, dostupný
na www.nssoud.cz, ve kterém vyslovil, že „v řízení o kasační stížnosti proti usnesení krajského soudu
o zamítnutí návrhu žalobce na osvobození od soudních poplatků není třeba trvat na zaplacení soudního poplatku
za kasační stížnost ani na povinném zastoupení advokátem.“ V rozsudku ze dne 25. 4. 2007,
č. j. 9 As 3/2007 – 77, pak vyslovil, že „v řízení o kasační stížnosti proti usnesení městského,
resp. krajského soudu, o zastavení řízení pro nezaplacení soudního poplatku za předchozí kasační stížnost
by trvání na splnění poplatkové povinnosti znamenalo řetězení řešeného problému a ve svém důsledku by popíralo
smysl samotného řízení. Tato okolnost proto sama o sobě nemůže bránit projednání věci a vydání meritorního
rozhodnutí. (…) [S] ohledem na povahu rozhodnutí, proti němuž kasační stížnost směřuje, by trvání na splnění
poplatkové povinnosti znamenalo řetězení řešeného problému, které by ve svém důsledku popíralo smysl samotného
řízení, jehož předmětem je posouzení zákonnosti rozhodnutí o zastavení předchozího řízení, které bylo následkem
nesplnění právě této povinnosti ze strany stěžovatele, tedy povinnosti zaplatit soudní poplatek.“ Závěry
vyslovené v citovaných rozsudcích je třeba aplikovat i v dané věci. Není-li totiž třeba trvat
na zaplacení soudního poplatku za kasační stížnost ani na povinném zastoupení advokátem
v řízení o kasační stížnosti proti usnesení o zamítnutí návrhu žalobce na osvobození od soudních
poplatků, není třeba na splnění těchto zákonných náležitostí trvat ani v řízení o kasační stížnosti
proti usnesení o zastavení řízení pro nezaplacení soudního poplatku. Kasační stížnost
stěžovatelky je tedy přípustná a projednatelná i přesto, že stěžovatelka nezaplatila soudní poplatek
za řízení o kasační stížnosti a není zastoupena advokátem. Pro podporu těchto závěrů lze
poukázat i na rozsudky Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 7. 2012, č. j. 4 Ads 66/2012 - 22,
ze dne 31. 10. 2012, č. j. 4 As 64/2012 - 14, či ze dne 10. 7. 2014, č. j. 7 As 47/2014 – 22,
všechny dostupné na www.nssoud.cz.
Podle ust. §9 odst. 1 a 3 zákona č. 549/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále
jen „zákon o soudních poplatcích“), nebyl-li poplatek za řízení splatný podáním návrhu
na zahájení řízení o kasační stížnosti zaplacen, soud vyzve poplatníka k jeho zaplacení ve lhůtě,
kterou mu určí; po marném uplynutí této lhůty soud řízení zastaví. Soud poplatníka ve výzvě
poučí o tom, že řízení zastaví, jestliže poplatek nebude ve stanovené lhůtě zaplacen.
Předpokladem pro zastavení řízení pro nezaplacení soudního poplatku tedy je, že účastník
byl k jeho zaplacení vyzván, že byl poučen o následcích nesplnění výzvy a že marně uplynula
určená lhůta k zaplacení poplatku.
Krajský soud usnesením ze dne 25. 2. 2014, č. j. 59 Af 11/2014 – 19, vyzval stěžovatelku
k zaplacení soudního poplatku za řízení o žalobě a usnesením ze dne 25. 2. 2014,
č. j. 59 Af 11/2014 – 20, k zaplacení soudního poplatku za návrh na přiznání odkladného účinku.
Na tyto výzvy stěžovatelka reagovala podáním obsahujícím námitku podjatosti soudců krajského
soudu a žádostí o osvobození od soudních poplatků a o ustanovení advokáta k zastupování
v řízení.
Krajský soud, po rozhodnutí Nejvyššího správního soudu, že soudci krajského soudu
nejsou vyloučeni z projednávání a rozhodování ve věci, usnesením ze dne 29. 5. 2014,
č. j. 59 Af 11/2014 - 53, které nabylo právní moci dne 16. 6. 2014, žádosti stěžovatelky
o osvobození od soudních poplatků a ustanovení advokáta nevyhověl. Stěžovatelku následně
vyzval, aby zaplatila soudní poplatek za žalobu ve výši 3.000 Kč a soudní poplatek za návrh
na odklad vykonatelnosti napadeného rozhodnutí ve výši 1.000 Kč. Současně ji poučil, že pokud
nebude výzvě vyhověno, bude řízení o žalobě zastaveno. Tato výzva byla stěžovatelce doručena
dne 17. 6. 2014. Protože stěžovatelka soudní poplatek nezaplatila, krajský soud napadeným
usnesením rozhodl o zastavení řízení.
Na základě výše uvedeného dospěl Nejvyšší správní soud k závěru, že krajský soud
postupoval v souladu se zákonem, když řízení o žalobě zastavil. Ostatně nesplnění zákonných
podmínek pro zastavení řízení stěžovatelka v kasační stížnosti ani nenamítala. Pouze poukazovala
na existenci důvodů pro přiznání osvobození od soudních poplatků v řízení před krajským
soudem. V této souvislosti je třeba uvést, že usnesení krajského soudu o nepřiznání osvobození
stěžovatelky od soudních poplatků ze dne 29. 5. 2014, č. j. 59 Af 11/2014 - 53, přezkoumal
Nejvyšší správní soud a rozsudkem ze dne 21. 8. 2014, č. j. 7 As 141/2014 - 17, kasační stížnost
zamítl. Pokud pak stěžovatelka namítala, že se krajský soud nezabýval skutečným skutkovým
a právním stavem dané věci, je tato námitka nedůvodná. Krajský soud v odůvodnění napadeného
usnesení shrnul obsah soudního spisu, z něhož vyplývá, že stěžovatelka byla řádně vyzvána
k zaplacení soudních poplatků, které však i přes výzvu soudu nezaplatila s tím, že relevantní
právní úpravu (§9 zákona o soudních poplatcích) umožňuje zastavit řízení v případě nezaplacení
soudního poplatku.
Nejvyšší správní soud ze všech shora uvedených důvodů dospěl k závěru, že kasační
stížnost není důvodná, a proto ji podle ust. §110 odst. 1 věta druhá s. ř. s. zamítl. Ve věci rozhodl
v souladu s ust. §109 odst. 2 s. ř. s., podle něhož rozhoduje o kasační stížnosti zpravidla
bez jednání, když neshledal důvody pro jeho nařízení.
Nejvyšší správní soud nerozhodoval o návrhu stěžovatelky na přiznání odkladného
účinku kasační stížnosti, protože o tomto mimořádném opravném prostředku bylo rozhodnuto
bez zbytečného prodlení po nezbytném poučení účastníků řízení a obstarání dalších podkladů
nutných pro rozhodnutí.
Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ust. §60 odst. 1 věta první ve spojení
s §120 s. ř. s., podle kterého, nestanoví-li tento zákon jinak, má účastník, který měl ve věci plný
úspěch právo na náhradu nákladů řízení před soudem, které důvodně vynaložil proti účastníkovi,
který ve věci úspěch neměl. Nejvyšší správní soud žádnému z účastníků náhradu nákladů
nepřiznal, protože stěžovatelka v řízení úspěch neměla a odvolacímu finančnímu ředitelství žádné
náklady s tímto řízením nevznikly.
Poučení: Proti tomuto rozsudku nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 30. října 2014
JUDr. Eliška Cihlářová
předsedkyně senátu