ECLI:CZ:NSS:2014:9.AS.112.2014:19
sp. zn. 9 As 112/2014 – 19
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Barbary Pořízkové
a soudců JUDr. Radana Malíka a JUDr. Petra Mikeše, Ph.D., v právní věci žalobce: J. Š.,
proti žalovanému: Ministerstvo práce a sociálních věcí, se sídlem Na Poříčním právu 1/376,
Praha 2, ve věci ochrany proti nečinnosti žalovaného, v řízení o kasační stížnosti žalobce
proti usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 20. 3. 2013, č. j. 57 A 21/2013 – 8,
takto:
I. Kasační stížnost se od mítá .
II. Žádný z účastníků n em á pr ávo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
[1] Podanou kasační stížností se žalobce (dále jen „stěžovatel“) domáhá zrušení v záhlaví
uvedeného usnesení Krajského soudu v Plzni (dále jen „krajský soud“), kterým byla věc (žaloba
na ochranu proti nečinnosti žalovaného správního orgánu) postoupena k vyřízení Městskému soudu
v Praze jako soudu místně příslušnému.
[2] Před meritorním posouzením věci se Nejvyšší správní soud zabývá otázkou splnění
zákonem stanovených podmínek pro řízení o kasační stížnosti. Jednou z podmínek je i požadavek
na podání kasační stížnosti ve stanovené lhůtě.
[3] Dle ustanovení §106 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění
pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), kasační stížnos t musí být podána do dvou týdnů
po doručení rozhodnutí, zmeškání lhůty pro podání kasační stížnosti nelze prominout.
[4] Počítání lhůty pro podání kasační stížnosti se řídí ustanovením §40 s. ř. s., dle kterého lhůta
stanovená tímto zákonem, výzvou nebo rozhodnutím soudu počíná běžet počátkem dne
následujícího poté, kdy došlo ke skutečnosti určující její počátek. Dle §40 odst. 2 s. ř. s. končí lhůta
určená podle týdnů uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek
lhůty. Není-li takový den v měsíci, končí lhůta uplynutím posledního dne tohoto měsíce.
[5] Z obsahu předloženého soudního spisu vyplynulo, že shora uvedené usnesení krajského
soudu, v němž byl stěžovatel řádně poučen o možnosti podat do dvou týdnů ode dne jeho
doručení kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu, bylo stěžovateli doručeno v pondělí
dne 25. 3. 2013, (doručenka na č. l. 9 soudního spisu).
[6] Konec lhůty dvou týdnů pro podání kasační stížnosti dle §40 odst. 2 s. ř. s.
pak v návaznosti na výše uvedené připadl na den, který se svým pojmenováním shodoval se dnem
určujícím počátek běhu lhůty, tj. na pondělí 8. 4. 2013. Tento den byl posledním dnem pro včasné
podání kasační stížnosti, tj. pro její předání soudu nebo zaslání prostřednictvím držitele poštovní
licence, popř. zvláštní poštovní licence, anebo předání orgánu, který má povinnost ji doručit.
[7] Kasační stížnost byla podána k poštovní přepravě až dne 10. 3. 2014, tj. téměř rok
po zákonem stanovené lhůtě. Nejvyšší správní soud proto dospěl k závěru, že kasační stížnost byla
podána opožděně, a z tohoto důvodu ji podle ustanovení §46 odst. 1 písm. b) s. ř. s., ve spojení
s §120 s. ř. s., odmítl.
[8] Dle usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 22. 4. 2004,
č. j. 2 Ads 54/2003 - 78, není v případě, že je kasační stížnost podána opožděně, na místě
odstraňovat její jiné vady či nedostatek právního zastoupení. Z toho důvodu v posuzovaném
případě nebyly konány další úkony.
[9] Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení §60 odst. 3, větu první, s. ř. s.,
ve spojení s ustanovením §120 s. ř. s., podle něhož nemá žádný z účastníků právo na náhradu
nákladů řízení, byla-li kasační stížnost odmítnuta.
Poučení: Proti tomuto usnesení n e j s ou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 10. dubna 2014
JUDr. Barbara Pořízková
předsedkyně senátu