ECLI:CZ:NSS:2014:APRK.18.2014:14
sp. zn. Aprk 18/2014 - 14
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Lenky Kaniové
a soudců JUDr. Radana Malíka a JUDr. Lenky Matyášové v právní věci žalobce: PRI team
s. r. o. v likvidaci, se sídlem Ocelářská 35/1354, Praha 9, zastoupeného Ing. Radkem Lančíkem,
daňovým poradcem, se sídlem Divadelní 4, Brno, proti žalovanému: Odvolací finanční
ředitelství, se sídlem Masarykova 31, Brno, o žalobě proti rozhodnutím Finančního ředitelství
pro hlavní město Prahu č. j. 6220/11-1300-108624 ze dne 30. 5. 2011, č. j. 6219/11-1300-108624
ze dne 30. 5. 2011, č. j. 6260/11-1300-108624 ze dne 19. 5. 2011, č. j. 6283/11-1300-108624
ze dne 30. 5. 2011, č. j. 6203/11-1300-108624 ze dne 30. 5. 2011, č. j. 6284/11-1300-108624
ze dne 30. 5. 2011, č. j. 6202/11-1300-108624 ze dne 30. 5. 2011, č. j. 6275/11-1300-108624
ze dne 30. 5. 2011, č. j. 6273/11-1300-108624 ze dne 19. 5. 2011, č. j. 6199/11-1300-108624
ze dne 30. 5. 2011, č. j. 6131/11-1300-108624 ze dne 19. 5. 2011, č. j. 6188/11-1300-108624
ze dne 30. 5. 2011, č. j. 6200/11-1300-108624 ze dne 30. 5. 2011, č. j. 6198/11-1300-108624
ze dne 30. 5. 2011, č. j. 6301/11-1300-108624 ze dne 30. 5. 2011, vedené u Městského soudu
v Praze pod sp. zn. 8 Af 56/2011, o návrhu žalobce na určení lhůty k provedení procesního
úkonu dle §174a zákona č. 6/2002 Sb.,
takto:
I. Městský soud v Praze je povinen ve věci vedené u něj pod sp. zn. 8 Af 56/2011
rozhodnout nejpozději ve lhůtě do 30. 5. 2014.
II. Žalobci se p ř i z n á v á náhrada nákladů řízení ve výši 1.800 Kč a bude vyplacena
z účtu Nejvyššího správního soudu do 1 měsíce od právní moci tohoto usnesení k rukám
zástupce žalobce Ing. Radka Lančíka.
Odůvodnění:
[1] Návrhem ze dne 21. 3. 2014 doručeným Nejvyššímu správnímu soudu stejného dne
se žalobce (dále též „navrhovatel“) domáhá určení lhůty k provedení procesního úkonu dle
§174a zákona č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně
některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích). V návrhu předně požaduje, aby městský
soud rozhodl o žalobě a to ve lhůtě, kterou mu stanoví Nejvyšší správní soud.
[2] Městský soud se k návrhu navrhovatele na určení lhůty k provedení procesního úkonu
nevyjádřil, přiložil pouze seznam nevyřízených věcí příslušného soudce do roku 2011 včetně.
[3] Z předloženého spisu městského soudu Nejvyšší správní soud zjistil, že se žalobce domáhal
žalobou ze dne 5. 8. 2011, doručenou městskému soudu dne 9. 8. 2011, zrušení všech v záhlaví
uvedených rozhodnutí Finančního ředitelství pro hlavní město Prahu. Výzvami ze dne 5. 9. 2011,
č. j. 8 Af 56/2011 - 87 až - 89, vyzval městský soud žalobce, aby do deseti dnů od doručení
přípisu uhradil soudní poplatek ve výši 16 000 Kč, poučil jej o možnosti namítnout podjatost
rozhodujících soudců, jakož i dalších soudních osob a vyzval jej též k předložení originálu plné
moci, na základě které je daňový poradce Ing. Radek Lančík oprávněn žalobce zastupovat. Tyto
výzvy soud dle potvrzení o dodání a doručení do datové schránky doručil žalobci do jeho datové
schránky fikcí dne 16. 9. 2011. Usnesením ze dne 5. 10. 2011, č. j. 8 Af 56/2011 - 91, městský
soud podle §9 odst. 1 zákona o soudních poplatcích řízení o podané žalobě zastavil, neboť
žalobce soudní poplatek v soudem určené lhůtě neuhradil. Usnesení o zastavení řízení bylo
soudem doručováno na uvedenou adresu sídla Ing. Radka Lančíka, daňového poradce, Divadelní
4, Brno. Protože adresát nebyl dne 10. 10. 2011 na uvedené adrese zastižen, byla mu ponechána
výzva k vyzvednutí zásilky. Adresát si v úložní době zásilku nevyzvedl, byla proto dne
21. 10. 2011 vložena do adresátem užívané schránky. Na dalším listu spisu (č. 94) je založeno
podání Ing. Radka Lančíka ze dne 23. října 2011, obsahující upozornění pro městský soud,
že již v žalobě uvedl, že písemnosti soudu mají být doručovány do datové schránky daňového
poradce: jgsswv9. Městský soud reagoval na tuto písemnost sdělením, že jeho zpráva byla přijata
elektronickou podatelnou dne 24. 10. 2011 a podání bylo předáno k dalšímu zpracování. Soudní
spis dále obsahuje písemnost ze dne 3. 11. 2011, v níž Ing. Lančík opětovně vznesl dotaz
k soudu, pod jakou spisovou značkou je jím podaná žaloba evidována a zdůraznil, že veškeré
písemnosti soudu nechť jsou mu doručovány do datové schránky: jgsswv9. Podáním ze dne
7. 11. 2011 žalobu doplnil a opatřil kolkovými známkami v hodnotě 3.000 Kč. Dne 28. 11. 2011
pak městský soud obdržel návrh na určení lhůty k provedení procesního úkonu, resp. lhůty
pro rozhodnutí o žalobě ze dne 5. 8. 2011. Nejvyšší správní soud usnesením ze dne 9. 1. 2012,
č. j. Aprk 23/2011 – 130 návrh na určení lhůty k provedení procesního úkonu jako nedůvodný
zamítl. Následně podal navrhovatel kasační stížnost proti usnesení městského soudu o zastavení
řízení. Napadené usnesení Nejvyšší správní soud rozsudkem ze dne 28. 3. 2013,
č. j. 7 Afs 11/2012 – 80, zrušil a vrátil věc městskému soudu k dalšímu řízení. Tento rozsudek byl
městskému soudu doručen dne 7. 5. 2013. Dne 21. 3. 2014 městský soud obdržel nyní
projednávaný návrh na zahájení řízení. Po obdržení tohoto návrhu městský soud dne 31. 3. 2014
přeposlal žalobu navrhovatele žalovanému k vyjádření a požádal ho o předložení spisového
materiálu, k čemuž mu určil lhůtu jeden měsíc.
[4] Návrh na určení lhůty k provedení procesního úkonu je důvodný.
[5] Řízení o návrhu na určení lhůty k provedení procesního úkonu, upravené v §174a zákona
o soudech a soudcích, představuje promítnutí zásad spravedlivého procesu z hlediska naplnění
práva účastníka nebo jiné strany řízení na projednání jeho věci bez zbytečných průtahů,
zakotveného zejména v ustanovení čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod, do řízení
probíhajícího před soudem.
[6] V řízení podle §174a zákona o soudech a soudcích tedy Nejvyšší správní soud rozhoduje
o návrhu na určení lhůty. Znamená to, že zjistí-li neodůvodněné průtahy v řízení spočívající
zejména v tom, že příslušný soud poté, kdy obdrží podání ve věci, v přiměřené době nečiní žádné
úkony, věcí se vůbec nezabývá, aniž by pro takový postup existovaly ospravedlnitelné důvody,
anebo činí úkony s nedůvodnou časovou prodlevou, usnesením určí tomuto soudu lhůtu,
ve které má úkon učinit, resp. ve které má rozhodnout.
[7] Průtahy v řízení znamenají, že v soudním procesu dochází k neodůvodněně pomalému
vyřizování věci napadlé příslušnému soudu či dokonce ke vzniku excesivního stavu, kdy dochází
k nečinnosti soudu. Soud se tak při posuzování oprávněnosti návrhu na určení lhůty k provedení
procesního úkonu zabývá otázkou, zda v řízení dochází k průtahům s ohledem na složitost věci,
Pokračování Aprk 18/2014 - 15
význam předmětu řízení pro navrhovatele, postup účastníků nebo stran řízení a na dosavadní
postup soudu.
[8] Podle odst. 8 §174a zákona o soudech a soudcích dospěje-li příslušný soud k závěru,
že návrh na určení lhůty je oprávněný, protože s ohledem na složitost věci, význam předmětu
řízení pro navrhovatele, postup účastníků nebo stran řízení a na dosavadní postup soudu, dochází
v řízení k průtahům, určí lhůtu pro provedení procesního úkonu, u něhož jsou v návrhu namítány
průtahy; touto lhůtou je soud, příslušný k provedení procesního úkonu, vázán. Je-li návrh uznán
jako oprávněný, hradí náklady řízení o něm stát.
[9] Nejvyšší správní soud již opakovaně konstatoval, že průtahy v řízení neznamenají pouze
excesivní stav, kdy dochází k nečinnosti soudu, ale lze je konstatovat i tehdy, dochází-li
v soudním procesu postupem soudu k neodůvodněně pomalému vyřizování věci napadlé
příslušnému soudu. V řízení podle §174a odst. 6 zákona o soudech a soudcích Nejvyšší správní
soud rozhoduje o návrhu na určení lhůty. Pokud tedy zjistí neodůvodněné průtahy v řízení
spočívající zejména v tom, že příslušný krajský (městský) soud poté, kdy obdrží podání ve věci,
v přiměřené době nečiní žádné úkony, věcí se vůbec nezabývá, aniž by pro takový postup
existovaly ospravedlnitelné důvody, anebo činí úkony s nedůvodnou časovou prodlevou,
usnesením určí tomuto soudu lhůtu, ve které má úkon učinit, resp. ve které má rozhodnout.
[10] Nejvyšší správní soud uvádí, že v dané věci všechny procesní úkony soudu byly učiněny
v přiměřených časových lhůtách do doby, než bylo řízení městským soudem zastaveno
pro nezaplacení soudního poplatku. Usnesení městského soudu o zastavení řízení však bylo
zrušeno Nejvyšším správním soudem a věc mu byla vrácena k dalšímu řízení. Městský soud však
od května roku 2013, kdy mu byl rozsudek Nejvyššího správního soudu doručen, do doby, kdy
navrhovatel podal nyní projednávaný návrh na určení lhůty k provedení procesního úkonu, byl
zcela nečinný. Až po obdržení tohoto návrhu začal konat a přeposlal žalovanému žalobu
k písemnému vyjádření a vyzval ho k zaslání spisového materiálu ve lhůtě jednoho měsíce.
[11] Pro posouzení, zda v dané věci dochází v řízení k průtahům, je rozhodující, že žaloba byla
podána v srpnu roku 2011 a lhůta, v níž není rozhodnuto (a s ohledem na odkaz městského
soudu na počet nevyřízených věcí příslušného soudce z roku 2011 a starších v nejbližší době ani
nemá být rozhodnuto), je již více než dva a půl roku. Taková lhůta není lhůtou v dané věci
přiměřenou. Navrhovatel navíc souhlasil s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Městskému
soudu tak zbývá učinit nezbytné přípravné úkony (zejména se zabývat splněním poplatkové
povinnosti žalobce či přeposlat případné písemné vyjádření žalovaného navrhovateli) a poté
vydat rozhodnutí ve věci.
[12] Nejvyšší správní soud na tomto místě konstatuje, že odkaz městského soudu na počet
nevyřízených věcí příslušného soudce za roky 2010 a 2011, resp. zejména na věci, které podle
data nápadu předcházejí dni podání předmětné žaloby, neobstojí. V této souvislosti Nejvyšší
správní soud uvádí, že žádným způsobem nezpochybňuje množství nevyřízených věcí vedených
u městského soudu ani skutečnost, že jsou věci vyřizovány podle pořadí nápadu (pokud
se nejedná o věci, které je soud povinen projednat přednostně ve smyslu §56 s. ř. s.; v nyní
posuzovaném případě se o přednostní věc nejedná), avšak přesto nemohou vést k vysvětlení
délky vedeného předmětného řízení. Odkazy na pořadí vyřizovaných věcí totiž nepředstavují
důvody, které by mohly být interpretovány jinak než jako organizační problémy, které však
v tomto směru nemohou jít k tíži navrhovatele. V této souvislosti lze odkázat na konstantní
judikaturu Ústavního soudu, který opakovaně ve svých rozhodnutích uvádí, že „průtahy v řízení
nelze ospravedlnit obecně známou přetížeností soudů; je totiž věcí státu, aby organizoval své soudnictví tak,
aby principy soudnictví zakotvené v Listině a Úmluvě byly respektovány a případné nedostatky v tomto směru
nemohou jít k tíži občanů, kteří od soudu právem očekávají ochranu svých práv v přiměřené době“
(viz např. nález sp. zn. IV. ÚS 55/94, nález sp. zn. I. ÚS 663/01, nález sp. zn. III. ÚS 685/06,
nález sp. zn. IV. ÚS 391/ 07 a další).
[13] Ze všech shora uvedených důvodů s ohledem na shora uvedená specifika tohoto případu
dospěl Nejvyšší správní soud k závěru o oprávněnosti podaného návrhu, a proto určil lhůtu
pro vydání rozhodnutí. Lhůtu stanovil v dostatečném předstihu; touto lhůtou je městský soud
vázán.
[14] Návrh navrhovatele byl uznán jako oprávněný, takže ve smyslu poslední věty §174a odst. 8
zákona o soudech a soudcích hradí náklady řízení o něm stát. Z obsahu spisu soud zjistil,
že zástupce žalobce učinil jeden úkon (podání návrhu). Soud rozhodl tak, že se navrhovateli
náhrada nákladů řízení přiznává ve výši 1 x 1.500 Kč a 1 x 300 Kč, celkem 1.800 Kč [dle §9
odst. 1 a dle §11 odst. 1 písm. d) vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb.,
o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif)].
Zástupci navrhovatele Ing. Radku Lančíkovi tak bude do 1 měsíce od právní moci usnesení
vyplacena z účtu Nejvyššího správního soudu náhrada nákladů řízení ve výši 1.800 Kč.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 8. dubna 2014
JUDr. Lenka Kaniová
předsedkyně senátu