Rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 14.02.2014, sp. zn. Nad 52/2014 - 11 [ usnesení / výz-E ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NSS:2014:NAD.52.2014:11

Zdroj dat je dostupný na http://www.nssoud.cz
ECLI:CZ:NSS:2014:NAD.52.2014:11
sp. zn. Nad 52/2014 - 11 USNESENÍ Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Elišky Cihlářové a soudců JUDr. Tomáše Foltase a JUDr. Jaroslava Hubáčka v právní věci žalobce: J. K., proti žalovanému: předseda Městského soudu v Praze, se sídlem Spálená 2, Praha 2, v řízení o žalobě na ochranu proti nečinnosti, o návrhu na přikázání věci jinému soudu, takto: Věc vedená u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 9 A 214/2013 se p ř i k a z u j e Krajskému soudu v Praze. Odůvodnění: Žalobce podal u věcně a místně příslušného Městského soudu v Praze žalobu na ochranu proti nečinnosti žalovaného. V ní uvedl, že dne 10. 12. 2013 podal u žalovaného žádost o provedení opatření ve smyslu ust. §80 zákona č. 500/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů, ve které požadoval neprodlené vyvěšení usnesení městského soudu ze dne 20. 10. 1998, č. j. 52 K 92/97 - 83, na úřední desce tohoto soudu. Žalovaný však tento návrh pouze zažurnalizoval do spisu vedeného pod sp. zn. 52 K 92/97 - 83. Proto se žalobce domáhá, aby městský soud žalovanému přikázal rozhodnout o jeho žádosti do tří dnů od právní moci rozsudku. V žalobě současně navrhl, aby byla věc z důvodu vhodnosti předložena jinému správnímu soudu. Městský soud předložil věc Nejvyššímu správnímu soudu s návrhem na delegaci podle ust. §9 odst. 2 s. ř. s., neboť žalovaným je předseda Městského soudu v Praze. Podle ust. §9 odst. 1 s. ř. s. přikáže Nejvyšší správní soud věc jinému než místně příslušnému krajskému soudu, jestliže pro vyloučení soudců specializovaných senátů místně příslušného soudu nelze sestavit senát. Podle ust. §9 odst. 2 s. ř. s. může Nejvyšší správní soud věc přikázat jinému než místně příslušnému krajskému soudu, je-li to pro rychlost nebo hospodárnost řízení nebo z jiného důležitého důvodu vhodné. Městský soud v návrhu na delegaci odkázal na §9 odst. 2 s. ř. s., tedy na delegaci vhodnou. V daném případě se však podle Nejvyššího správního soudu nejedná o delegaci vhodnou, ale je na místě postup podle ust. §9 odst. 1 s. ř. s. upravující delegaci nutnou, kdy pro vyloučení soudců specializovaných senátů místně příslušného městského soudu nelze sestavit senát. Žalovaným je předseda Městského soudu v Praze a v takovém případě jsou dány důvodné objektivní pochybnosti o nepodjatosti všech soudců specializovaných senátů tohoto soudu. K otázce objektivní pochybnosti o nepodjatosti soudců v situaci, kdy by měli rozhodovat o žalobě proti předsedovi soudu, u něhož sami působí, se Nejvyšší správní soud již vyslovil v rozsudku ze dne 30. 9. 2005, č. j. 4 As 14/2004 – 70, www.nssoud.cz, v němž uvedl, že „vyloučení soudce z projednávání a rozhodování věci má být založeno nikoli na skutečně prokázané podjatosti, ale je dáno již tehdy, jestliže lze mít o jeho nepodjatosti pochybnost“. V této souvislosti lze poukázat i na obecnou právní zásadu „nemo iudex in causa sua“, podle které nikdo nesmí být soudcem ve vlastní věci. Ve sporu mezi dvěma subjekty musí vždy rozhodovat nezávislý třetí subjekt. Nejvyšší správní soud také odkazuje na nálezy Ústavního soudu [sp. zn. III. ÚS 218/97 ze dne 4. 12. 1997 (N 151/9 SbNU 327) nebo sp. zn. IV. ÚS 466/97 ze dne 11. 3. 1998 (N 38/10 SbNU 251), oba dostupné na http://nalus.usoud.cz], v nichž se zabýval rozdělením a přísným oddělením soudní moci na složku jurisdikční a správní. Tyto závěry je pak nutno při jejich aplikaci posuzovat v kontextu, který vyjádřil Ústavní soud v nálezu pléna sp. zn. Pl. ÚS 18/06 ze dne 11. 7. 2006 (N 130/42 SbNU 13; 397/2006 Sb.), http://nalus.usoud.cz]. V něm Ústavní soud vyslovil, že „výkon státní správy soudů neodpovídá svojí povahou obecnému vymezení výkonu státní správy. Jedná se v tomto případě o specifickou činnost vykonávanou pouze uvnitř soudní soustavy a podmiňující více či méně vlastní rozhodovací činnost soudů“. Pro vyloučení soudců specializovaných senátů místně příslušného městského soudu tedy nelze sestavit senát, a z toho důvodu jsou splněny zákonné podmínky pro přikázání věci jinému než místně příslušnému soudu podle ust. §9 odst. 1 s. ř. s. Vzhledem k výše uvedenému Nejvyšší správní soud přikazuje předmětnou věc k projednání a rozhodnutí Krajskému soudu v Praze. Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné. V Brně dne 14. února 2014 JUDr. Eliška Cihlářová předsedkyně senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší správní soud
Datum rozhodnutí / napadení:14.02.2014
Číslo jednací:Nad 52/2014 - 11
Forma /
Způsob rozhodnutí:
Usnesení
příslušný soud
Účastníci řízení:Městský soud v Praze
Prejudikatura:Nad 138/2003 - 26
Nad 89/2004 - 26
Kategorie rozhodnutí:E
ECLI pro jurilogie.cz:ECLI:CZ:NSS:2014:NAD.52.2014:11
Staženo pro jurilogie.cz:10.05.2024