ECLI:CZ:NSS:2014:NAD.82.2014:48
sp. zn. Nad 82/2014 - 48
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Elišky Cihlářové
a soudců JUDr. Tomáše Foltase a JUDr. Jaroslava Hubáčka v právní věci žalobce: L. Ž., proti
žalované: Česká správa sociálního zabezpečení, se sídlem Křížová 25, Praha 5, v řízení o
žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 15. 1. 2013, č. j. 8109243494/315-RSO, o určení místní
příslušnosti soudu,
takto:
K projednání a rozhodnutí věci je m í s t n ě p ř í s l u š n ý Krajský soud v Brně.
Odůvodnění:
Žalobce se žalobou podanou ke Krajskému soudu v Brně domáhá zrušení rozhodnutí
České správy sociálního zabezpečení ze dne 15. 1. 2013, č. j. 8109243494/315-RSO, jímž byly
zamítnuty jeho námitky a potvrzeno rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení
ze dne 3. 10. 2012, č. j. 8109243494.
Krajský soud v Brně usnesením ze dne 19. 9. 2013, č. j. 22 Ad 24/2013 - 25, postoupil věc
Krajskému soudu v Hradci Králové Praze s odůvodněním, že k řízení o žalobě proti napadenému
správnímu rozhodnutí je podle ust. §7 odst. 3 s. ř. s. místně příslušný krajský soud, v jehož
obvodu má navrhovat bydliště nebo sídlo, popř., v jehož obvodu se zdržuje. Vzhledem k tomu,
že žalobce uvedl v žalobě adresu B. 120, M. T., tedy místo, které spadá do obvodu Krajského
soudu v Hradci Králové, rozhodl Krajský soud v Brně o postoupení věci tomuto soudu.
Krajský soud v Hradci Králové vyslovil nesouhlas s postoupením věci a podle ust. §7
odst. 5 s. ř. s. předložil věc k rozhodnutí o místní příslušnosti Nejvyššímu správnímu soudu. Svůj
nesouhlas odůvodnil tím, že žalobce v žalobě uvedl, že se bude po propuštění z výkonu trestu
odnětí trestu osobní svobody (k datu 17. 8. 2013 má být propuštěn z Věznice Příbram) zdržovat
v Brně, přičemž vězeňská služba sdělila adresu T. 195, B. Podle Krajského soudu v Hradci
Králové je tedy místně příslušný Krajský soud v Brně, neboť v jeho obvodu se žalobce zdržuje.
Základní pravidlo pro určení místní příslušnosti soudů k projednávání žalob ve správním
soudnictví obsahuje ust. §7 odst. 2 s. ř. s., podle kterého je rozhodujícím pro místní příslušnost
soudu sídlo správního orgánu I. stupně, který napadené rozhodnutí vydal nebo jinak zasáhl
do práv toho, kdo se u soudu domáhá ochrany. Speciální pravidlo pro určení místně příslušného
soudu je pak v ust. §7 odst. 3 s. ř. s., podle něhož ve věcech důchodového pojištění, úrazového
pojištění a dávek podle zvláštních předpisů vyplácených spolu s důchody a ve věcech
zaměstnanosti, ochrany zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele, dávek státní
sociální podpory, dávek pro osoby se zdravotním postižením, průkazu osoby se zdravotním
postižením, příspěvku na péči a dávek pomoci v hmotné nouzi je k řízení příslušný krajský soud,
v jehož obvodu má navrhovatel bydliště nebo sídlo, popřípadě v jehož obvodu se zdržuje.
V daném případě je proto třeba aplikovat ust. §7 odst. 3 s. ř. s., neboť žaloba směřuje
proti rozhodnutí ve věci důchodového pojištění. Protože žalobce v žalobě uváděl jak bydliště
v obvodu Krajského soudu v Hradci Králové, tak bydliště v obvodu Krajského soudu v Brně,
Nejvyšší správní soud vyzval žalobce (výzva ze dne 5. 3. 2014 doručovan á na adresu sdělenou
vězeňskou službou), aby sdělil své bydliště ve smyslu §7 odst. 3 s. ř. s. Žalobce sdělil, že od roku
2001 se zdržuje v Brně a současnou doručovací adresu má na adrese V. 3.
Podle komentáře k s. ř. s. označuje zákon bydlištěm místo „kde osoba bydlí, tj. kde se trvale
zdržuje. Při určování místní příslušnosti podle bydliště osoby tak rozhoduje faktický stav, který nemusí být
totožný s ohlašovaným pobytem podle správních předpisů.“ (Vopálka, V., Mikule, V., Šimůnková, V.,
Šolín, M. Správní řád soudní. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2004, str. 16). Rovněž
komentáře k o. s. ř. k pojmu bydliště fyzické osoby, které určuje její obecný soud, vychází z toho,
že bydlištěm se rozumí místo pobytu, tedy místo, ve kterém se osoba zdržuje s úmyslem
zdržovat se zde trvale. Tento pojem nelze zaměňovat s pojmem trvalý pobyt, který je užíván
v právních předpisech, které upravují evidenci obyvatel. Rozhodující tedy není, kde je fyzická
osoba přihlášena k pobytu a jakou adresu má uvedenu v občanském průkazu či jiném dokladu
totožnosti, ale její faktické bydliště. Tím je třeba rozumět obec nebo městský obvod, kde osoba
bydlí s úmyslem se zde trvale zdržovat, tedy kde má byt, rodinu nebo kde pracuje, jestliže zde
také bydlí. Rovněž podle konstantní judikatury Nejvyššího sou du (srov. např. usnesení
ze dne 2. 6. 2005, sp. zn. 30 Cdo 444/2004, dostupné na www.nsoud.cz) „[o]bsah pojmu ‚bydliště’ ...
není totožný s obsahem pojmu ‚trvalý pobyt‘‚ kterého užívají předpisy správního práva upravující evidenci
obyvatel. Bydlištěm fyzické osoby se rozumí obec, resp. městský obvod, v němž tato osoba bydlí s úmysle m se zde
trvale zdržovat.“
Protože je nepochybné, že žalobce má bydliště v Brně, je nesouhlas Krajského soudu
v Hradci Králové s postoupením věci důvodný. Proto Nejvyšší správní soud rozhodl tak, jak je
uvedeno ve výroku tohoto usnesení.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 3. dubna 2014
JUDr. Eliška Cihlářová
předsedkyně senátu