ECLI:CZ:NSS:2014:NAO.22.2014:54
sp. zn. Nao 22/2014 - 54
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Michala Mazance
a soudců JUDr. Jana Passera a Mgr. Davida Hipšra v právní věci žalobkyně: L. H.,
proti žalované: Všeobecná zdravotní pojišťovna ČR, Rozhodčí orgán, se sídlem Orlická
4/2020, Praha 3, o žalobě proti rozhodnutím žalované ze dne 24. 7. 2013, čj. RO/12819,
12820/09/Ld, v řízení o námitce podjatosti uplatněné žalobkyní proti všem soudcům Krajského
soudu v Brně,
takto:
Soudci Krajského soudu v Brně nejsou vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci
vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 36 Ad 54/2013.
Odůvodnění:
Žalobou ze dne 8. 11. 2013 žalobkyně napadla výše označená rozhodnutí žalované.
Dne 25. 11. 2013 doručila žalobkyně krajskému soudu sdělení obsahující námitky žalobkyně
o podjatosti soudců krajského soudu.
Žalobkyně uvedla: „Sděluji, že nesouhlasím s uvedeným složení [sic!] senátu, jakož i celkově
s projednáváním ve věci Krajským soudem v Brně a namítám místní nepříslušnost Krajského soudu v Brně.“
Námitku podjatosti tak žalobkyně opřela o tvrzenou místní nepříslušnost krajského soudu,
k níž se Nejvyšší správní soud vyjádří níže, a žádala, aby krajský soud rozhodl, že se věc
postupuje Městskému soudu v Praze.
Soudci správního úseku Krajského soudu v Brně ve vyjádření k námitce podjatosti
shodně uvedli, že nemají žádný vztah k účastníkům řízení ani k projednávané věci a necítí
se být podjatí.
Námitka podjatosti byla postupem podle §8 odst. 5 s. ř. s. předložena k rozhodnutí
Nejvyššímu správnímu soudu, který o ní uvážil následovně.
Podle §8 odst. 1 s. ř. s. jsou soudci vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci,
jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je dán důvod
pochybovat o jejich nepodjatosti. Vyloučeni jsou též soudci, kteří se podíleli na projednávání
nebo rozhodování věci u správního orgánu nebo v předchozím soudním řízení. Důvodem
k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané
věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech.
Dle §8 odst. 5 s. ř. s. může účastník řízení uplatnit námitku podjatosti do jednoho týdne
ode dne, kdy se o podjatosti soudce dozvěděl. K později uplatněným námitkám se nepřihlíží.
Námitka podjatosti musí být zdůvodněna a musí být uvedeny konkrétní skutečnosti, z nichž
je podjatost dovozována.
Ústavní soud ve své judikatuře vyslovil, že důvodné pochybnosti o soudcově nestrannosti
jsou kategorií objektivní povahy a jako takové musí být založeny skutečnostmi objektivitě soudcovského
rozhodování protiřečícími, a to natolik, že nikoli z pohledu účastníků řízení, ale v objektivním smyslu ústavně
chráněnou nestranností soudcovského rozhodování otřásají (srov. usnesení Ústavního soudu ze dne
9. 3. 2000, sp. zn. III. ÚS 26/2000).
Rozhodnutí o vyloučení soudce z důvodů uvedených v §8 s. ř. s. představuje výjimku
z ústavní zásady, podle níž nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci (čl. 38 odst. 1
Listiny základních práv a svobod). Postup, kterým je věc odnímána příslušnému soudci
a přikázána soudci jinému, je nutno chápat jako postup výjimečný. Vyloučit soudce
z projednávání a rozhodnutí přidělené věci lze jen výjimečně a ze závažných důvodů, které soudci
reálně brání rozhodnout v souladu se zákonem nezaujatě a spravedlivě (viz usnesení Nejvyššího
správního soudu ze dne 29. 4. 2003, čj. Nao 19/2003-16).
Po zhodnocení námitky podjatosti dospěl Nejvyšší správní soud k závěru, že podmínky
k vyloučení soudců dle §8 odst. 1 s. ř. s. nejsou dány. Žalobkyně neuvedla žádné skutečnosti,
jež by svědčily o poměru soudců krajského soudu k věci či k účastníkům řízení. Podjatost soudců
dovozovala z místní nepříslušnosti. Ta však nemůže být důvodem vyloučení soudců pro podjatost.
Námitka podjatosti proto není důvodná. O podjatosti soudců nesvědčí ani jiná skutečnost
obsažená ve spise.
Za situace, kdy rovněž dotčení soudci vyloučili existenci skutečností, jež by mohly
být důvodem jejich podjatosti, rozhodl Nejvyšší správní soud tak, že soudci Krajského soudu
v Brně nejsou vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci vedené u Krajského soudu v Brně
pod sp. zn. 36 Ad 54/2013.
Nad rámec výše uvedeného Nejvyšší správní soud dodává, že názor žalobkyně o místní
nepříslušnosti krajského soudu není správný.
Žalobkyně poukázala na to, že Krajská pobočka Všeobecné zdravotní pojišťovny
pro Jihomoravský kraj je organizační složkou VZP ČR podle §12 zákona č. 551/1991 Sb.,
o Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky (dále jen „zákon o VZP ČR“). Všeobecná
zdravotní pojišťovna je právnickou osobou podle §2 téhož zákona, zatímco organizační složka
není samostatnou právnickou osobou, která vykonává činnost jménem VZP ČR v rámci
své územní působnosti v rozsahu pravomocí daných vnitřními předpisy. VZP ČR je správní úřad
s celostátní působností, jehož sídlem je Praha. Místně příslušným soudem je tedy dle žalobkyně
Městský soud v Praze. Svůj názor podpořila žalobkyně usnesením Krajského soudu v Brně
ze dne 27. 5. 2010, čj. 36 Ad 7/2010-22, který v obdobné věci žalobkyně rozhodl o postoupení
věci Městskému soudu v Praze. K tomu žalobkyně odkázala na čl. 38 Listiny základních práv
a svobod. Krajský soud se k námitce místní nepříslušnosti nijak nevyjádřil.
Nejvyšší správní soud o místní příslušnosti v obdobné věci již rozhodoval podle §7
odst. 5 s. ř. s., a to na základě nesouhlasu Městského soudu v Praze s postoupením věci Krajským
soudem v Brně. V usnesení ze dne 12. 6. 2013, čj. Nad 26/2013-91, Nejvyšší správní soud uvedl,
že územní pracoviště žalované jsou územně specializované dekoncentrované správní orgány.
Ze zákona o VZP ČR přitom vyplývá, že jsou vybaveny rozhodovací pravomocí v rámci
příslušně vymezené věcné a místní (resp. územní) působnosti. Územní pracoviště Všeobecné
zdravotní pojišťovny tak mají postavení ‚orgánu‘, který splňuje požadavky kladené na žalovaný
správní orgán ve správním soudnictví, a jejich sídlo je potom ve smyslu §7 odst. 2 s. ř. s. určující
pro stanovení místní příslušnosti soudu pro v úvahu přicházející řízení.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně 31. ledna 2014
JUDr. Michal Mazanec
předseda senátu