ECLI:CZ:NSS:2014:NAO.277.2014:31
sp. zn. Nao 277/2014 - 31
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Elišky Cihlářové
a soudců JUDr. Tomáše Foltase a JUDr. Jaroslava Hubáčka v právní věci žalobce: A. H., proti
žalovanému: Nejvyšší správní soud, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno, v řízení o námitce
podjatosti ve věci vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 62 A 43/2014,
takto:
Námitka podjatosti se odmítá .
Odůvodnění:
Žalobce (dále jen „stěžovatel“) napadl kasační stížností usnesení Krajského soudu v Brně
ze dne 13. 6. 2014, č. j. 62 A 43/2014 – 3, kterým byla odmítnuta jeho žaloba, jíž se domáhal
zrušení usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 26. 3. 2014, č. j. 9 As 72/2014 – 24.
V kasační stížnosti vedené u Nejvyššího správního soudu pod sp. zn. 7 As 132/2014, stěžovatel
vznesl námitku podjatosti proti členům senátu 62 A JUDr. Davidovi Rausovi, Mgr. Kateřině
Kopečkové a Mgr. Petrovi Šebkovi. Řízení o kasační stížnosti bylo usnesením Nejvyššího
správního soudu ze dne 18. 9. 2014, č. j. 7 As 134/2014 - 51, zastaveno pro nezaplacení soudního
poplatku.
Podle §8 odst. 1 s. ř. s. jsou soudci vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže
se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je dán důvod
pochybovat o jejich nepodjatosti. Vyloučeni jsou též soudci, kteří se podíleli na projednávání
nebo rozhodování věci u správního orgánu nebo v předchozím soudním řízení. Důvodem
k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané
věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech.
Nejvyšší správní soud zdůrazňuje, že předmětem této úpravy je vyloučení soudců
z projednávání a rozhodnutí věci. Základním předpokladem pro vyloučení je tedy skutečnost,
že soudci, jejichž podjatost účastník řízení namítá, mají v dané věci ještě činit nějaké procesní
úkony nebo rozhodovat o věci samé. Existence „věci“, kterou by soudci měli projednávat, činit
v ní nějaké procesní úkony nebo o ní rozhodovat je podmínkou řízení o námitce podjatosti.
Nedostatek této podmínky musí mít za následek odmítnutí námitky podjatosti podle ust. §46
odst. 1 písm. a) s. ř. s. (viz usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 15. 9. 2004,
č. j. Nao 23/2004 - 55, publ. ve Sbírce rozhodnutí NSS pod č. 408/2004, ze dne 15. 11. 2012,
č. j. Nao 76/2012 - 90, a ze dne 29. 11. 2012, č. j. Nad 61/2012 – 10, všechny dostupné
na www.nssoud.cz).
Jedná-li se tedy o věc pravomocně skončenou, kde již nepřichází v úvahu, aby soudci věc
projednávali či rozhodovali, není důvod o námitce podjatosti rozhodovat.
V projednávané věci bylo vedeno řízení o žalobě stěžovatele, která byla usnesením
Krajského soudu v Brně ze dne 13. 6. 2014, č. j. 62 A 43/2014 - 3, odmítnuta, přičemž řízení
o kasační stížnosti proti tomuto usnesení bylo zastaveno usnesením Nejvyššího správního soudu
ze dne 18. 9. 2014, č.j. 7 As 134/2014 - 51. Pro rozhodování o podjatosti soudců senátu 62 A
proto není splněna podmínka řízení spočívající v existenci (pravomocně neskončeného) řízení
před Krajským soudem v Brně. Tento nedostatek je s ohledem na zastavení řízení o kasační
stížnosti proti usnesení o odmítnutí žaloby neodstranitelný. Nejvyšší správní soud proto námitku
podjatosti podle §46 odst. 1 písm. a) s. ř. s. odmítl.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 11. prosince 2014
JUDr. Eliška Cihlářová
předsedkyně senátu