ECLI:CZ:NSS:2014:NAO.297.2014:29
sp. zn. Nao 297/2014 - 29
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Michala Mazance
a soudců Mgr. Davida Hipšra a JUDr. Jana Passera v právní věci žalobkyně: Ing. J. P.,
zastoupena Mgr. Radimem Vašendou, advokátem se sídlem Rožnovská 241, Frenštát pod
Radhoštěm, proti žalovanému: Krajský úřad Zlínského kraje, se sídlem tř. Tomáše Bati 21,
Zlín, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 19. 9. 2012 čj. KUZL/58888/2012, sp. zn.
KUSP/58888/2012/PŽÚ/Du, v řízení o kasační stížnosti žalobkyně proti usnesení Krajského
soudu v Ostravě ze dne 5. 5. 2014, čj. 58 A 8/2013 - 51, o námitce podjatosti soudců Nejvyššího
správního soudu JUDr. Radana Malíka, JUDr. Barbary Pořízkové a JUDr. Petra Mikeše vznesené
žalobkyní v řízení vedeném u Nejvyššího správního soudu pod sp. zn. 9 As 176/2014,
takto:
Soudci Nejvyššího správního soudu JUDr. Radan Malík, JUDr. Barbara Pořízková
a JUDr. Petr Mikeš nejsou v y l o u č e n i z projednávání a rozhodnutí věci vedené
u Nejvyššího správního soudu pod sp. zn. 9 As 176/2014.
Odůvodnění:
[1] Krajský soud v Ostravě usnesením ze dne 5. 5. 2014, čj. 58 A 8/2013 - 51, zprostil
advokáta JUDr. Milana Matulu povinnosti zastupovat žalobkyni a současně jí ustanovil nového
zástupce z řad advokátů Mgr. Radima Vašendu.
[2] Žalobkyně (stěžovatelka) napadla usnesení krajského soudu kasační stížností. Ta byla
v souladu s rozvrhem práce Nejvyššího správního soudu přidělena k projednání a rozhodnutí
devátému senátu ve složení JUDr. Radan Malík, JUDr. Barbara Pořízková a JUDr. Petr Mikeš.
V případě dlouhodobé nepřítomnosti některého z členů uvedeného senátu by senát mohl
být doplněn podle pravidel uvedených v rozvrhu práce Nejvyššího správního soudu
Mgr. Danielou Zemanovou, JUDr. Zdeňkem Kühnem a JUDr. Miroslavem Výborným. Přípisem
ze dne 11. 6. 2014, čj. 9 As 176/2014 - 20, byla stěžovatelka poučena o složení senátu
a o možnosti namítnout podjatost jmenovaných soudců.
[3] Podáním ze dne 18. 6. 2014 stěžovatelka vznesla námitku podjatosti vůči soudcům
„JUDr. Radanu Malíkovi, JUDr. Barbaře Pořízkové, JUDr. Petru Mikešovi, Mgr. Daniele Zemanové, atd.“
Stěžovatelka uvedla, že v související věci již vznesla vůči jmenovaným soudcům námitku
podjatosti, ale Nejvyšší správní soud se jí nijak nezabýval. Ve věcech vedených u krajského soudu
pod sp. zn. 20 A 6/2014 a sp. zn. 58 A 8/2013 rozhodovala podjatá soudkyně JUDr. Jana
Záviská a současně jí byl ustanoven zástupcem advokát Mgr. Radim Vašenda, který je úzce
navázán na žalovaného. Aniž by Nejvyšší správní soud rozhodl o námitce podjatosti uvedených
soudců Nejvyššího správního soudu, těmto soudcům jsou nadále přidělovány další související
stěžovatelčiny spisy. Nejvyšší správní soud neřeší ani stěžovatelčiny dřívější kasační stížnosti proti
Mgr. Radimu Vašendovi. Jak stěžovatelka dále uvedla, „zjevný naprostý chaos ze strany soudu, podivné
projednávání věcí podjatými soudci a z toho vznikající nezákonná rozhodnutí“ mají za následek značné
poškozování stěžovatelky v osobním životě, na jejím zdraví, v profesní i finanční sféře.
Stěžovatelka dále odkázala na jednotlivá řízení, v nichž vystupuje jako účastnice řízení. Uzavřela,
že nemá žádného advokáta, který by hájil její oprávněné zájmy a zastupoval ji v řízení před
soudem. Proto by uvedení soudci měli být vyloučeni pro svůj poměr k projednávané věci.
[4] Soudci devátého senátu k námitce podjatosti shodně uvedli, že k věci, účastníkům řízení
ani jejich zástupcům nemají žádný vztah.
[5] Námitka podjatosti byla postupem dle §8 odst. 5 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád
správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“) předložena k rozhodnutí jinému senátu
Nejvyššího správního soudu, který o ní uvážil následovně.
[6] Podle §8 odst. 1 s. ř. s. jsou soudci vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci,
jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je dán důvod
pochybovat o jejich nepodjatosti. Vyloučeni jsou též soudci, kteří se podíleli na projednávání
nebo rozhodování věci u správního orgánu nebo v předchozím soudním řízení. Důvodem
k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané
věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech. Podle §8 odst. 5 s. ř. s. může účastník řízení
uplatnit námitku podjatosti do jednoho týdne ode dne, kdy se o podjatosti soudce dozvěděl.
K později uplatněným námitkám se nepřihlíží. Námitka podjatosti musí být zdůvodněna a musí
být uvedeny konkrétní skutečnosti, z nichž je podjatost dovozována.
[7] Rozhodnutí o vyloučení soudce z důvodů uvedených v §8 s. ř. s. představuje výjimku
z ústavní zásady, podle níž nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci (čl. 38 odst. 1 Listiny
základních práv a svobod). Postup, kterým je věc odnímána příslušnému soudci a přikázána
soudci jinému, je nutno chápat jako postup výjimečný. Vyloučit soudce z projednávání
a rozhodnutí přidělené věci lze jen výjimečně a ze závažných důvodů, které soudci reálně brání
rozhodnout v souladu se zákonem nezaujatě a spravedlivě (viz usnesení Nejvyššího správního
soudu ze dne 29. 4. 2003, čj. Nao 19/2003 - 16).
[8] Námitku podjatosti musí účastník řízení náležitě zdůvodnit a musí uvést konkrétní
skutečnosti, z nichž tvrzenou podjatost dovozuje. Této povinnosti ovšem stěžovatelka nedostála.
Neuvedla žádný relevantní důvod, pro který by soudci devátého senátu Nejvyššího
správního soudu měli být vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci projednávané pod
sp. zn. 9 As 176/2014. Stěžovatelka opřela poněkud nekonkrétní námitku podjatosti o postup
uvedených soudců v jiných dříve projednávaných věcech týkajících se stěžovatelky, zejména
v tom smyslu, že dosud nebylo rozhodnuto o všech jejích podáních. K tomu Nejvyšší správní
soud konstatuje, že postup soudců při rozhodování v jiných věcech dle §8 odst. 1 věty třetí s. ř. s.
nemůže být důvodem pro jejich vyloučení v právě řešené věci. Námitka podjatosti postavená
na takovýchto skutečnostech proto není důvodná. Důvodem podjatosti a dokonce
ani nezákonnosti nemůže být ani situace, kdy soud nejdříve rozhodne o vznesené námitce
podjatosti a teprve poté přistoupí k meritornímu projednání věci. Právě opačný postup by byl
v rozporu se zákonem i ústavně garantovaným právem stěžovatelky na zákonného soudce.
O podjatosti soudců pak nesvědčí ani jiná skutečnost obsažená ve spise.
[9] Stěžovatelka dále poukázala na to, že dosud nebylo rozhodnuto o její předchozí námitce
podjatosti proti uvedeným soudcům devátého senátu. Nejvyšší správní soud však zjistil,
že stěžovatelka žádnou dřívější námitku podjatosti vůči těmto soudcům neuplatnila.
[10] Za situace, kdy rovněž dotčení soudci vyloučili existenci skutečností, jež by mohly
být důvodem jejich podjatosti, rozhodl Nejvyšší správní soud tak, že soudci Nejvyššího
správního soudu JUDr. Radan Malík, JUDr. Barbara Pořízková a JUDr. Petr Mikeš
nejsou vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci vedené u Nejvyššího správního soudu pod
sp. zn. 9 As 176/2014.
[11] O námitce podjatosti vznesené stěžovatelkou vůči soudkyni desátého senátu „Mgr. Daniele
Zemanové, atd.“, Nejvyšší správní soud samostatně nerozhodoval. Ačkoli může být devátý senát
podle rozvrhu práce doplněn některým ze soudců desátého senátu, tedy i Mgr. Danielou
Zemanovou, bylo by účelné se zabývat její možnou podjatostí jen za předpokladu, že by byl
u soudců devátého senátu shledán důvod pro jejich vyloučení. Ten však Nejvyšší správní soud
v dané věci neshledal. Za takové situace nemá význam se zabývat námitkou podjatosti směřující
proti soudcům, kteří se nemají účastnit rozhodování ve věci (viz např. usnesení zdejšího soudu
ze dne 14. 6. 2012, čj. Nao 44/2012 - 19).
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně 6. srpna 2014
JUDr. Michal Mazanec
předseda senátu