ECLI:CZ:NSS:2014:NAO.327.2014:24
sp. zn. Nao 327/2014 - 24
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Michala Mazance
a soudců Mgr. Davida Hipšra a JUDr. Jana Passera v právní věci žalobce: Ing. J. L., proti
žalovanému: Ministerstvo spravedlnosti, se sídlem Vyšehradská 16, Praha 2, o žalobě na
ochranu proti nečinnosti žalovaného správního orgánu, o námitce podjatosti soudců senátu
5 A Městského soudu v Praze, vznesené žalobcem v řízení vedeném u Městského soudu v Praze
pod sp. zn. 5 A 140/2014,
takto:
Soudkyně Městského soudu v Praze JUDr. Eva Pechová, Mgr. Alena Krýlová
a Mgr. Michaela Bejčková nejsou v y l o u č e n y z projednávání a rozhodnutí věci
vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 5 A 140/2014.
Odůvodnění:
[1] Žalobou proti nečinnosti podanou u Městského soudu v Praze se žalobce domáhal,
aby žalovaný rozhodl o odvolání žalobce proti rozhodnutí Okresního soudu v Benešově ze dne
17. 2. 2014, sp. zn. 30 Si 152/2013, kterým byla částečně odmítnuta jeho žádost o poskytnutí
kopie rozhodnutí uvedeného soudu sp. zn. 1 T 25/2010, a to v části obsahující jména, data
narození a bydliště účastníků – fyzických osob.
[2] Žalobce v podání ze dne 23. 8. 2014 vznesl námitku podjatosti vůči soudcům senátu
5 A Městského soudu v Praze, kteří měli rozhodnout o podané žalobě. Tento postup odůvodnil
nesprávným postupem daného senátu ve věci vedené pod sp. zn. 5 A 83/2014 . Žalovaný podle
žalobce dlouhodobě systematicky porušuje zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu
k informacím, aniž by se městskému soudu podařilo tento nezákonný stav napravit. Žalovaný
ve výsledku, a to po vyžádání spisového materiálu soudem, vždy vydá nějaké rozhodnutí. Žalobci
je zřejmé, že nejinak tomu bude i v nyní posuzované věci, kdy městský soud řízení pouze zastaví.
Za takové situace by proto městský soud měl upustit od požadavku na úhradu soudního poplatku
před vlastním seznámením se se spisem. Žalobce závěrem uvedl, že také městský soud
se dopouští nezákonného jednání při zpřístupňování informací veřejnosti; k tomu odkázal
na řízení vedená u Krajského soudu v Praze pod sp. zn. 46 A 55/2013 a 45 A 41/2014 .
Za takové situace pak lze podle žalobce důvodně pochybovat o důvěryhodnosti městského
soudu, kvalitě a nestrannosti jeho rozhodování ve věci práva veřejnosti na informace.
[3] Městský soud předložil Nejvyššímu správnímu soudu spis k rozhodnutí o námitce
podjatosti podle §8 odst. 5 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších
předpisů (dále jen „s. ř. s.“). K námitce podjatosti se vyjádřily soudkyně senátu 5 A Městského
soudu v Praze JUDr. Eva Pechová, Mgr. Alena Krýlová a Mgr. Michaela Bejčková. Dotčené
soudkyně shodně uvedly, že se necítí být podjaté, neboť nemají žádný poměr k projednávané věci
ani k účastníkům řízení či jejich zástupcům.
[4] Nejvyšší správní soud po zhodnocení námitky podjatosti dospěl k závěru, že podmínky
k vyloučení shora uvedených soudkyň pátého senátu městského soudu nejsou v posuzované věci
dány.
[5] Podle §8 odst. 1 s. ř. s. jsou soudci vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci,
jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je dán důvod
pochybovat o jejich nepodjatosti. Vyloučeni jsou též soudci, kteří se podíleli na projednávání
nebo rozhodování věci u správního orgánu nebo v předchozím soudním řízení. Důvodem
k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané
věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech. Podle §8 odst. 5 s. ř. s. může účastník řízení
uplatnit námitku podjatosti do jednoho týdne ode dne, kdy se o podjatosti soudce dozvěděl.
K později uplatněným námitkám se nepřihlíží. Námitka podjatosti musí být zdůvodněna a musí
být uvedeny konkrétní skutečnosti, z nichž je podjatost dovozována.
[6] Za poměr k věci ve smyslu §8 s. ř. s. se považuje přímý zájem soudce na projednávané
věci, zejména zájem na jejím výsledku. Vyloučen by byl rovněž soudce, který by získal o věci
poznatky jiným způsobem než dokazováním při jednání nebo ze spisu. Pochybnosti
o nepodjatosti soudce pro jeho poměr k účastníkům či jejich zástupcům pak mohou vedle vztahů
příbuzenských a obdobných vzniknout i tehdy, je-li vztah soudce k účastníkům, popř. jejich
zástupcům nepřiměřeně přátelský či naopak zjevně nepřátelský. Rozhodnu tí o vyloučení soudce
představuje výjimku z ústavní zásady, podle níž nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci
(čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod). Postup, kterým je věc odnímána příslušnému
soudci a přikázána soudci jinému, je nutno chápat jako postup výjimečný. Vyloučit soudce
z projednávání a rozhodnutí přidělené věci lze jen výjimečně a ze závažných důvodů, které soudci
reálně brání rozhodnout v souladu se zákonem nezaujatě a spravedlivě (viz usnesení Nejvyššího
správního soudu ze dne 29. 4. 2003, čj. Nao 19/2003 - 16).
[7] Jak již bylo řečeno, námitku podjatosti musí účastník řízení náležitě zdůvodnit a musí
uvést konkrétní skutečnosti, z nichž tvrzenou podjatost dovozuje. Této povinnosti ovšem
žalobce nedostál. Neuvedl totiž žádný releva ntní a konkrétní důvod, pro který by soudkyně
senátu 5 A Městského soudu v Praze měly být vyloučeny z projednávání a rozhodnutí věci
projednávané pod sp. zn. 5 A 140/2014. Žalobce opřel svůj názor o podjatosti uvedených
soudkyň o postup uvedeného senátu ve věci žalobce vedené u městského soudu
pod sp. zn. 5 A 83/2014. K tomu Nejvyšší správní soud konstatuje, že postup soudců
při rozhodování v jiných věcech dle §8 odst. 1 věty třetí s. ř. s. nemůže být důvodem pro jejich
vyloučení v právě řešené věci. Námitka podjatosti postavená na takovýchto skutečnostech proto
není důvodná.
[8] Důvodem podjatosti nemůže být ani žalobcem tvrzený nezákonný postup žalovaného,
který vždy po výzvě soudu k předložení spisového materiálu opožděně vydá rozhodnutí ve věci.
Z takového postupu nelze dovodit podjatost soudkyň senátu 5 A městského soudu. Důvod
pro vyloučení uvedených soudkyň není možné shledat ani v tom, že městský soud po žalobci
požaduje úhradu soudního poplatku za podanou žalobu dříve, než se seznámí se správním
spisem. Takový postup je zcela v souladu se soudním řádem správním, jelikož zaplacení soudního
poplatku je podmínkou věcného projednání žaloby.
[9] Žalobce konečně poukázal na řízení vedená u Krajského soudu v Praze pod
sp. zn. 46 A 55/2013 a sp. zn. 45 A 41/2014, v nichž na straně žalovaného vystupoval právě
Městský soud v Praze. Ani ze skutečnosti, že městský soud v jiných řízeních ve věci žalobce
vystupuje v pozici žalovaného, nelze dovodit podjatost uvedených soudkyň při rozhodování
ve věci sp. zn. 5 A 140/2014. Žalobce tento tvrzený důvod podjatosti nikterak nerozvedl, proto
se jím Nejvyšší správní soud nemohl blíže zabývat.
[10] O podjatosti soudců pak nesvědčí ani jiná skutečnost obsažená ve spise. Za situace,
kdy rovněž dotčené soudkyně vyloučily existenci skutečností, jež by mohly být důvodem jejich
podjatosti, rozhodl Nejvyšší správní soud tak, že soudkyně Městského soudu v Praze JUDr. Eva
Pechová, Mgr. Alena Krýlová a Mgr. Michaela Bejčková nejsou vyloučeny z projednávání
a rozhodnutí věci vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 5 A 140/2014.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně 7. října 2014
JUDr. Michal Mazanec
předseda senátu