ECLI:CZ:NSS:2014:NAO.78.2013:249
sp. zn. Nao 78/2013 - 249
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Josefa Baxy
a soudkyň JUDr. Lenky Kaniové a JUDr. Marie Žiškové, v právní věci žalobce: Ing. arch. M. S.,
proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem nám. Hrdinů 1634/3, Praha 4, v řízení o
žalobě na ochranu před nezákonným zásahem správního orgánu, vedeném u Městského soudu
v Praze pod sp. zn. 8 A 71/2013, o námitce podjatosti vůči všem soudcům Městského soudu
v Praze,
takto:
Soudci Městského soudu v Praze JUDr. Slavomír Novák, JUDr. Hana Pipková a
JUDr. Marcela Rousková nejsou vyloučeni z projednávání a rozhodování věci vedené
u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 8 A 71/2013.
Odůvodnění:
[1] Městský soud v Praze (dále také „městský soud“) vede pod sp. zn. 8 A 71/2013 řízení
o žalobě na ochranu před nezákonným zásahem Ministerstva vnitra.
[2] V podání ze dne 1. 9. 2013 označeném jako „Upřesnění a opakování žádosti“ žalobce
požadoval vyloučení všech soudců městského soudu. Žalobce jako hlavní důvod uvedl, že soudci
tohoto soudu se již zabývali nebo zabývají případy, které s řízením sp. zn. 8 A 71/2013 věcně
souvisí a eventuální zjištění, která v uvedeném případě předpokládá, mohou mít právní důsledky
i v neprospěch soudců městského soudu.
[3] Městský soud dne 5. 11. 2013 předložil věc Nejvyššímu správnímu soudu, aby ve věci
věc rozhodl, případně aby věc dle §9 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen
„s. ř. s.“), přikázal jinému krajskému soudu.
[4] Nejvyšší správní soud vyzval přípisem ze dne 9. 12. 2013, č. j. Nao 78/2013 - 240,
soudce, kteří mají v dané věci rozhodnout, o vyjádření. K námitce podjatosti se vyjádřil předseda
senátu městského soudu 8 A JUDr. Slavomír Novák. Uvedl, že námitka žalobce je zcela
nekonkrétní, jelikož nijak nespecifikoval uvedené případy, jež mají s věcí sp. zn. 8 A 71/2013
souviset, nevyložil, v čem by měla tato souvislost spočívat, a neuvedl nic, co by ve smyslu
§8 odst. 1 s. ř. s. mohlo vést k pochybnostem o nepodjatosti soudců městského soudu.
Za tohoto stavu věci měl za to, že podání žalobce vůbec nelze považovat za námitku podjatosti, a
to z důvodu její nekonkrétnosti a absence relevantních sdělení.
[5] Soud nicméně podání žalobce jako námitku podjatosti posoudil; zaměřil se na hodnocení
námitky ve vztahu k soudcům městského soudu, kteří mají ve věci vedené pod
sp. zn. 8 A 71/2013 rozhodnout. V souladu s judikaturou Nejvyššího správního soudu totiž
nemá význam rozhodovat o námitce podjatosti směřující proti soudcům, kteří se nemají účastnit
rozhodování ve věci (srov. např. usnesení tohoto soudu ze dne 14. 6. 2012,
č. j. Nao 44/2012 - 19). Námitka podjatosti tak byla primárně hodnocena ve vztahu k soudcům
městského soudu působícím v senátu 8 A.
[6] Podle §8 odst. 1 věta první a třetí s. ř. s. „soudci jsou vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci,
jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je dán důvod pochybovat o jejich
nepodjatosti. Důvodem k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení
o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech.“
[7] Poměr soudce k věci je ve smyslu citovaného ustanovení třeba chápat jako přímý zájem
soudce na daném řízení, zejména na jeho výsledku. Vyloučen by byl rovněž soudce,
který by získal o věci poznatky jiným způsobem než dokazováním při jednání. Pochybnosti
o nepodjatosti soudce pro jeho poměr k účastníkům či jejich zástupcům pak mohou vedle
vztahů příbuzenských a obdobných vzniknout i tehdy, je-li vztah soudce k účastníkům,
popř. jejich zástupcům nepřiměřeně přátelský či naopak zjevně nepřátelský. Rozhodnutí
o vyloučení soudce představuje výjimku z ústavní zásady, podle níž nikdo nesmí být odňat svému
zákonnému soudci, přičemž příslušnost soudu i soudce stanoví zákon [čl. 38 odst. 1 Listiny
základních práv a svobod (vyhlášena pod č. 2/1993 Sb.)]. Soudce lze proto vyloučit
z projednávání a rozhodnutí věci, která mu byla zákonným postupem přidělena, jen výjimečně
a ze závažných důvodů, které soudci reálně brání v nezávislém, nestranném a spravedlivém
rozhodování (srov. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 4. 2003,
č. j. Nao 19/2003 - 16).
[8] Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že v případě řízení o žalobě proti nezákonnému
zásahu správního orgánu není dán důvod pochybovat o nepodjatosti žádného ze soudců senátu
8 A, a to se zřetelem k jejich poměru k věci, jakož ani k jejich poměru k účastníkům řízení nebo
jejich zástupcům.
[9] Žalobce ani neuvádí žádné konkrétní důvody, pro které by měli být tito soudci vyloučeni,
přičemž jako důvod pro vyloučení zejména nelze hodnotit žalobcem ve zcela obecné rovině
namítaná předpokládaná zjištění v tomto řízení, která mohou mít právní důsledky i v neprospěch
soudců městského soudu.
[10] Nejvyšší správní soud v této souvislosti poukazuje na §8 odst. 1 věty třetí s. ř. s., podle
něhož důvodem k vyloučení soudce nemohou být okolnosti, které spočívají v jeho rozhodování
v jiných věcech. Důvodem pro vyloučení soudce tedy nemůže být případné dřívější rozhodování
soudce v jiné věci, zejména v jiném řízení, kterého byl žalobce účastníkem. Žalobce nicméně
ve své obecné námitce ani v tomto směru žádnou konkrétní skutečnost netvrdí.
[11] Na základě výše uvedených důvodů dospěl Nejvyšší správní soud k závěru,
že v projednávané věci nebyly naplněny podmínky §8 odst. 1 s. ř. s. a podle §8 odst. 5 s. ř. s.
rozhodl po vyjádření dotčených soudců tak, že soudci senátu 8 A nejsou vyloučeni
z projednávání a rozhodování věci vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 8 A 71/2013.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 5. února 2014
JUDr. Josef Baxa
předseda senátu