ECLI:CZ:NSS:2014:NAO.97.2013:32
sp. zn. Nao 97/2013 - 32
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Michala Mazance
a soudců JUDr. Jana Passera a Mgr. Davida Hipšra v právní věci žalobkyně: J. D.,
proti žalovanému: Ministerstvo práce a sociálních věcí, se sídlem Na Poříčním právu 376/1,
Praha 2, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 24. 4. 2013, čj. MPSV-UM/5107/13/9S-
OLK, sp. zn. SZ/599/2013/9S-OLK, v řízení o námitce podjatosti uplatněné zástupcem
žalobkyně proti soudkyni Krajského soudu v Brně JUDr. Janě Kubenové,
takto:
Soudkyně Krajského soudu v Brně JUDr. Jana Kubenová není vyloučena
z projednávání a rozhodnutí věci vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 41 A 48/2013.
Odůvodnění:
Žalobou ze dne 21. 5. 2013 žalobkyně napadla výše označené rozhodnutí žalovaného.
Dne 21. 10. 2013 zaslal zástupce žalobkyně vyjádření obsahující i námitku podjatosti
proti soudkyni Krajského soudu v Brně, JUDr. Janě Kubenové, která v dané věci rozhoduje
jako samosoudkyně.
Zástupce žalobkyně si ve vyjádření ke kasační stížnosti stěžoval, že české soudnictví
fakticky brání tomu, aby obyčejný člověk mohl uplatnit zákonné nároky. Dále uvedl,
že „[p]aní soudkyně JUDr. Jana Kubenová v minulosti dělala toto samé, že bránila v uplatnění zákonných
nároků a vím, o čem mluvím, neboť se jednalo o moji dceru D. P., kterou poškodila tato soudkyně. Už podle
toho, jak postupuje tato soudkyně, docházím k závěrům, že nebude nestranná a nezávislá, tak jak se od ní čeká.
Tedy nerespektování zákonů a zákonných postupů.“
Soudkyně JUDr. Jana Kubenová ve vyjádření k námitce podjatosti uvedla, že nemá žádný
vztah k účastníkům řízení ani k projednávané věci a necítí se být podjatou.
Námitka podjatosti byla postupem podle §8 odst. 5 s. ř. s. předložena k rozhodnutí
Nejvyššímu správnímu soudu, který o ní uvážil následovně.
Podle §8 odst. 1 s. ř. s. jsou soudci vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci,
jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je dán důvod
pochybovat o jejich nepodjatosti. Vyloučeni jsou též soudci, kteří se podíleli na projednávání
nebo rozhodování věci u správního orgánu nebo v předchozím soudním řízení. Důvodem
k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané
věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech.
Dle §8 odst. 5 s. ř. s. může účastník řízení uplatnit námitku podjatosti do jednoho týdne
ode dne, kdy se o podjatosti soudce dozvěděl. K později uplatněným námitkám se nepřihlíží.
Námitka podjatosti musí být zdůvodněna a musí být uvedeny konkrétní skutečnosti,
z nichž je podjatost dovozována.
Ústavní soud ve své judikatuře vyslovil, že důvodné pochybnosti o soudcově nestrannosti
jsou kategorií objektivní povahy a jako takové musí být založeny skutečnostmi objektivitě soudcovského
rozhodování protiřečícími, a to natolik, že nikoli z pohledu účastníků řízení, ale v objektivním smyslu ústavně
chráněnou nestranností soudcovského rozhodování otřásají (srov. usnesení Ústavního soudu ze dne
9. 3. 2000, sp. zn. III. ÚS 26/2000).
Rozhodnutí o vyloučení soudce z důvodů uvedených v §8 s. ř. s. představuje výjimku
z ústavní zásady, podle níž nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci (čl. 38 odst. 1 Listiny
základních práv a svobod). Postup, kterým je věc odnímána příslušnému soudci a přikázána
soudci jinému, je nutno chápat jako postup výjimečný. Vyloučit soudce z projednávání
a rozhodnutí přidělené věci lze jen výjimečně a ze závažných důvodů, které soudci reálně brání
rozhodnout v souladu se zákonem nezaujatě a spravedlivě (viz usnesení Nejvyššího správního
soudu ze dne 29. 4. 2003, čj. Nao 19/2003 - 16).
Po zhodnocení námitky podjatosti dospěl Nejvyšší správní soud k závěru, že podmínky
k vyloučení soudkyně dle §8 odst. 1 s. ř. s. nejsou dány. Zástupce žalobkyně neuvedl konkrétní
skutečnosti, jež by svědčily o poměru soudkyně k věci či k účastníkům nebo jejich zástupcům.
Podjatost soudkyně dovozoval pouze z jiných řízení. Avšak nespokojenost s postupem soudkyně
v odlišných řízeních dle věty třetí §8 odst. 1 s. ř. s. nemůže být důvodem pro vyloučení soudkyně
v právě řešené věci. Námitka podjatosti postavená na takovýchto skutečnostech proto není
důvodná. O podjatosti soudkyně nesvědčí ani jiná skutečnost obsažená ve spise.
Za situace, kdy rovněž dotčená soudkyně vyloučila existenci skutečností, jež by mohly
být důvodem její podjatosti, rozhodl Nejvyšší správní soud tak, že soudkyně Krajského soudu
v Brně JUDr. Jana Kubenová není vyloučena z projednávání a rozhodnutí věci vedené
u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 41 A 48/2013.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně 14. ledna 2014
JUDr. Michal Mazanec
předseda senátu