infNSsVyrok8,

Rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 10.11.2015, sp. zn. 12 Ksz 2/2015 - 78 [ rozhodnutí / výz-B ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NSS:2015:12.KSZ.2.2015:78

Zdroj dat je dostupný na http://www.nssoud.cz
Právní věta I. S ohledem na zásadu subsidiarity kárného postihu je nutné za kárné provinění podle §28 zákona č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, považovat pouze delší nečinnost, při které státní zástupce nevyřídí přidělenou věc, ačkoli tak již evidentně mohl učinit bez újmy na zpracovávání jeho další agendy. Nečinnost dosahující intenzity kárného provinění tak zpravidla nastává v situaci, kdy státní zástupce ve více věcech od obdržení příslušného podání neučiní žádný relevantní úkon ve lhůtě tří měsíců u věcí zapsaných v rejstříku ZT a ve lhůtě dvou měsíců u věcí zapsaných v rejstříku ZN.
II. Jestliže státní zástupce, který je kárně stíhán pro průtah při vyřizování věci (§28 zákona č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství), v ní zůstane nečinný i po podání kárného návrhu, posuzuje se takové jednání od tohoto úkonu jako nový skutek.

ECLI:CZ:NSS:2015:12.KSZ.2.2015:78
sp. zn. 12 Ksz 2/2015 - 78 ROZHODNUTÍ Nejvyšší správní soud jako soud kárný rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Jiřího Pally, zástupce předsedy senátu JUDr. Stanislava Rizmana a přísedících JUDr. Vítězslava Pýši, JUDr. Vladimíra Macha, JUDr. Martina Mikysky a doc. JUDr. Jana Svatoně, CSc. při ústním jednání dne 10. 11. 2015 ve věci návrhů okresního státního zástupce v Českých Budějovicích ze dne 28. 4. 2015, sp. zn. SPR 132/2015, a ze dne 27. 7. 2015, sp. zn. SPR 228/2015, na zahájení řízení o kárné odpovědnosti JUDr. J. K., státní zástupkyně Okresního státního zastupitelství v Českých Budějovicích, takto: A. Podle §19 odst. 1 zákona č. 7/2002 Sb., o řízení ve věcech soudců, státních zástupců a soudních exekutorů, kárně obviněná JUDr. J. K., nar. X, státní zástupkyně Okresního státního zastupitelství v Českých Budějovicích, bytem X, j e v i n n a , že I. jako státní zástupkyně Okresního státního zastupitelství v Českých Budějovicích byla nečinná při vyřizování věcí, které jí byly přiděleny ke zpracování, přičemž konkrétně: 1. ve věci vedené pod sp. zn. ZN 10307/2012 v období od 8. 3. 2012 do 30. 1. 2015 nevyřídila žádost oznamovatelky M. Z. ze dne 23. 2. 2012 o přezkoumání postupu policejního orgánu podle §157a trestního řádu, 2. ve věci vedené pod sp. zn. ZN 10383/2012 v období od 21. 8. 2012 do 12. 2. 2015 nevyřídila žádost Mgr. J. I. ze dne 1. 8. 2012 o přezkoumání postupu policejního orgánu podle §157a trestního řádu, 3. ve věci vedené pod sp. zn. ZN 4141/2012 v období od 31. 10. 2012 do 12. 2. 2015 nerozhodla o návrhu Policie České republiky, Krajské ředitelství policie Jihočeského kraje, Územní odbor České Budějovice, 2. oddělení obecné kriminality, ze dne 29. 10. 2012, č. j. KRPC-99592-30/TČ-2012-020172-VO, na předání trestního řízení do Slovenské republiky, 4. ve věci vedené pod sp. zn. ZN 338/2012 v období od 28. 1. 2013 do 12. 2. 2015 nevyřídila žádost advokáta JUDr. Vojtěcha Filipa ze dne 28. 12. 2012 o přezkoumání postupu policejního orgánu podle §157a trestního řádu, 5. ve věci vedené pod sp. zn. ZN 10439/2012 v období od 8. 2. 2013 do 12. 2. 2015 nevyřídila žádost oznamovatelky L. M. ze dne 22. 11. 2012 o přezkoumání postupu policejního orgánu podle §157a trestního řádu, 6. ve věci vedené pod sp. zn. ZN 10440/2013 v období od 8. 4. 2013 do 28. 1. 2015 neučinila žádný úkon směřující k vyřízení žádosti oznamovatele P. V. ze dne 21. 3. 2013 o přezkoumání postupu policejního orgánu podle §157a trestního řádu, 7. ve věci vedené pod sp. zn. ZN 10427/2013 v období od 10. 4. 2013 do 23. 12. 2013 nevyřídila žádost oznamovatele J. J. ze dne 16. 3. 2013 o přezkoumání postupu policejního orgánu podle §157a trestního řádu, 8. ve věci vedené pod sp. zn. ZN 10414/2013 v období od 16. 4. 2013 do 12. 2. 2015 nevyřídila žádost advokáta JUDr. Petra Neubauera ze dne 4. 2. 2013 o přezkoumání postupu policejního orgánu podle §157a trestního řádu, 9. ve věci vedené pod sp. zn. ZN 834/2013 v období od 20. 6. 2013 do 12. 2. 2015 neučinila žádný úkon směřující k vyřízení žádosti vedoucího Státního zastupitelství Krems an der Donau, Rakouská republika, ze dne 7. 6. 2013, zn. 2 St 104/13m, o převzetí trestního stíhání v České republice, 10. ve věci vedené pod sp. zn. ZN 10486/2013 v období od 26. 6. 2013 do 12. 2. 2015 nevyřídila žádost oznamovatele Ing. R. V., zastoupeného advokátem Mgr. Jaroslavem Hanusem, ze dne 24. 6. 2013 o přezkoumání postupu policejního orgánu podle §157a trestního řádu, 11. ve věci vedené pod sp. zn. ZN 812/2013 v období od 10. 7. 2013 do 12. 2. 2015 neučinila žádný úkon směřující k vyřízení žádosti o mezinárodní právní pomoc Spolkového úřadu pro nákladní dopravu, Spolková republika Německo, ze dne 20. 3. 2013, sp. zn. 44/199000000120097156, 12. ve věci vedené pod sp. zn. ZN 10499/2013 v období od 16. 8. 2013 do 12. 2. 2015 nevyřídila žádost oznamovatelky K. K. ze dne 7. 8. 2013 o přezkoumání postupu policejního orgánu podle §157a trestního řádu, 13. ve věci vedené pod sp. zn. ZN 4439/2012 v období od 21. 8. 2013 do 12. 2. 2015 nerozhodla o návrhu Policie České republiky, Krajské ředitelství policie Jihočeského kraje, Územní odbor České Budějovice, 2. oddělení obecné kriminality Služby kriminální policie a vyšetřování, ze dne 19. 8. 2013, č. j. KRPC-129934-44/TČ-2012-020172-ZH, na podání žádosti o právní pomoc do Rakouské republiky, 14. ve věci vedené pod sp. zn. ZN 321/2013 v období od 3. 12. 2013 do 12. 2. 2015 nevyřídila žádost oznamovatelky ELEKTRA PV s. r. o., zastoupené advokátem Mgr. Danielem Kuklou, ze dne 27. 11. 2013 o přezkoumání postupu policejního orgánu podle §157a trestního řádu, 15. ve věci vedené pod sp. zn. ZN 2713/2014 v období od 7. 5. 2014 do 12. 2. 2015 nerozhodla o návrzích Policie České republiky, Krajské ředitelství policie Jihočeského kraje, Územní odbor České Budějovice, 2. oddělení obecné kriminality Služby kriminální policie Pokračování 12 Ksz 2/2015 - 79 a vyšetřování, ze dne 6. 5. 2014, č. j. KRPC-47828-26,27/TČ-2014-020172-RA, na podání žádosti o právní pomoc do Polské republiky a na vyžádání údajů podléhajících bankovnímu tajemství podle §8 odst. 2 trestního řádu, 16. ve věci vedené pod sp. zn. ZN 3159/2014 v období od 21. 5. 2014 do 12. 2. 2015 nerozhodla o návrhu Policie České republiky, Krajské ředitelství policie Jihočeského kraje, Územní odbor České Budějovice, Obvodní oddělení České Budějovice, ze dne 19. 5. 2014, č. j. KRPC-44870-13/TČ-2014-020110-KUB, na podání žádosti o právní pomoc do Spolkové republiky Německo, 17. ve věci vedené pod sp. zn. ZN 10366/2014 v období od 19. 6. 2014 do 12. 2. 2015 nevyřídila žádost Komise pro projednávání přestupků při Obci Kamenný Újezd ze dne 18. 6. 2014 o došetření skutku projednávaného v přestupkovém řízení a o jeho posouzení z hlediska eventuální trestně právní kvalifikace, 18. ve věci vedené pod sp. zn. ZN 10370/2013 v období od 25. 6. 2014 do 26. 1. 2015 nevyřídila žádost oznamovatele V. H. o přezkoumání postupu policejního orgánu podle §157a trestního řádu, 19. ve věci vedené pod sp. zn. ZN 204/2014 v období od 1. 10. 2014 do 12. 2. 2015 nevyřídila žádost oznamovatele Z. L., zastoupeného advokátem Mgr. Tomášem Čermákem, ze dne 29. 9. 2014 o přezkoumání postupu policejního orgánu podle §157a trestního řádu, 20. ve věci vedené pod sp. zn. ZN 481/2013 v období od 2. 10. 2014 do 2. 2. 2015 nevyřídila žádost oznamovatelky J. H. ze dne 22. 9. 2014 o přezkoumání postupu policejního orgánu podle §157a trestního řádu, 21. ve věci vedené pod sp. zn. ZN 226/2014 v období od 30. 10. 2014 do 12. 2. 2015 nevyřídila žádost oznamovatelky I. G., zastoupené advokátkou JUDr. Martou Uhlířovou, Ph.D. ze dne 8. 10. 2014 o přezkoumání postupu policejního orgánu podle §157a trestního řádu, 22. ve věci vedené pod sp. zn. ZN 236/2014 v období od 1. 12. 2014 do 12. 2. 2015 nevyřídila žádost oznamovatele V. N., zastoupeného advokátkou JUDr. Martou Uhlířovou, Ph.D. ze dne 28. 11. 2014 o přezkoumání postupu policejního orgánu podle §157a trestního řádu, II. jako státní zástupkyně Okresního státního zastupitelství v Českých Budějovicích byla nečinná při vyřizování věcí, které jí byly přiděleny ke zpracování, přičemž konkrétně: 1. ve věci vedené pod sp. zn. ZT 63/2013 v období od 28. 6. 2013 do 10. 6. 2015 nevyřídila žádost Policie České republiky, Krajské ředitelství policie Jihočeského kraje, Územní odbor České Budějovice, 1. oddělení obecné kriminality Služby kriminální policie a vyšetřování, ze dne 28. 6. 2013, č. j. KRPC-16814-11/ČJ-2013-020171-JUNG, o sdělení, zda za účelem vypátrání pobytu podezřelého D. M. v cizině bude podávat návrh na vydání evropského zatýkacího rozkazu nebo požádá o vklad záznamu osoby do Schengenského informačního systému, 2. ve věci vedené pod sp. zn. ZT 296/2013 v období od 19. 7. 2013 do 10. 6. 2015 nevyřídila podnět Policie České republiky, Krajské ředitelství policie Jihočeského kraje, Územní odbor České Budějovice, 2. oddělení obecné kriminality Služby kriminální policie a vyšetřování, ze dne 18. 7. 2013, č. j. KRPC-178143-58/TČ-2012-020172-VO, na podání návrhu na vydání mezinárodního zatýkacího rozkazu a evropského zatýkacího rozkazu na podezřelého V. M. a v období od 25. 9. 2014 do 10. 6. 2015 nevyřídila žádost téhož policejního orgánu ze dne 23. 9. 2014, č. j. KRPC-178143-67/TČ-2012-020172-VO, na zvážení předání trestního řízení podezřelého na Ukrajinu, 3. ve věci vedené pod sp. zn. ZN 6095/2014 v období od 1. 12. 2014 do 10. 6. 2015 nerozhodla o návrhu Policie České republiky, Krajské ředitelství policie Jihočeského kraje, Územní odbor České Budějovice, Dopravní inspektorát, sp. zn. KRPC-165632/TČ-2014-020106-KŘ, na předání trestního řízení do Rakouské republiky, 4. ve věci vedené pod sp. zn. ZN 2145/2015 v období od 19. 3. 2015 do 10. 6. 2015 nerozhodla o návrhu Policie České republiky, Krajské ředitelství policie Jihočeského kraje, Územní odbor České Budějovice, Obvodní oddělení Trhové Sviny, sp. zn. KRPC-26507/TČ-2015-020119, na předání trestního řízení do Slovenské republiky, tedy ad I. a ad II. zaviněně porušila povinnosti státního zástupce a zaviněným jednáním ohrozila důvěru v odbornost postupu státního zastupitelství, čímž spáchala ad I. a ad II. dvě kárná provinění podle §28 zákona č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, a za to se jí ukládá podle §30 odst. 1 písm. b) zákona č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, kárné opatření snížení platu o 20 % na dobu 2 (dvou) let. B. Podle §19 odst. 2 zákona č. 7/2002 Sb., o řízení ve věcech soudců, státních zástupců a soudních exekutorů, kárně obviněná JUDr. J. K., nar. X, státní zástupkyně Okresního státního zastupitelství v Českých Budějovicích, bytem X, z p r o š ť u je s e návrhu okresního státního zástupce v Českých Budějovicích ze dne 28. 4. 2015, sp. zn. SPR 132/2015, na zahájení řízení o kárné odpovědnosti státního zástupce v části, Pokračování 12 Ksz 2/2015 - 80 která jí kladla za vinu, že jako státní zástupkyně Okresního státního zastupitelství v Českých Budějovicích, při výkonu dozoru státního zástupce zůstala zcela nečinná, a to jak bylo zjištěno mimořádnou dohledovou prověrkou provedenou státní zástupkyní Krajského státního zastupitelství v Českých Budějovicích pod sp. zn. 1 SPR 26/2015 dne 12. 2. 2015, konkrétně v jednotlivých trestních věcech níže uvedených, jež jí byly přiděleny ke zpracování: - ve věci sp. zn. ZN 245/2013 bylo státní zástupkyni dne 21. 6. 2013 doručeno oznámení L. Z., zastoupené advokátem Mgr. Tomášem Čermákem včetně příloh, dne 13. 3. 2014 byla doručena výzva advokáta Mgr. Tomáše Čermáka k odstranění průtahů trestního řízení, dne 17. 12. 2014 policejním orgánem byla doručena další žádost advokáta oznamovatelky o přezkoumání postupu policejního orgánu, dále bez dalšího úkonu státní zástupkyně, podání k datu prověrky státní zástupkyní nevyřízeno, - ve věci sp. zn. ZN 408/2014 byl na okresním státním zastupitelství dne 15. 12. 2014 sepsán protokol s A. Š., který obsahoval žádost o přezkoumání postupu policejního orgánu, k žádosti státní zástupkyně byl jí policejním orgánem dne 9. 1. 2015 předložen spisový materiál k přezkumu, do data prověrky nebyla žádost o přezkum státní zástupkyní vyřízena, čímž měla spáchat kárné provinění podle §28 zákona č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, protože tento skutek není kárným proviněním. C. Podle §19 odst. 2 zákona č. 7/2002 Sb., o řízení ve věcech soudců, státních zástupců a soudních exekutorů, kárně obviněná JUDr. J. K., nar. X, státní zástupkyně Okresního státního zastupitelství v Českých Budějovicích, bytem X, z p r o š ť u je s e návrhu okresního státního zástupce v Českých Budějovicích ze dne 27. 7. 2015, sp. zn. SPR 228/2015, na zahájení řízení o kárné odpovědnosti státního zástupce v části, která jí kladla za vinu, že jako státní zástupkyně OSZ v Českých Budějovicích, při výkonu dozoru státního zástupce zůstala zcela nečinná, jak bylo zjištěno mimořádnou dohledovou prověrkou provedenou vedoucím státním zástupcem OSZ v Českých Budějovicích pod sp. zn. SPR 178/2015 ze dne 1. 6. 2015 a to ve věcech vedených v rejstříku ZN, v nichž již dohledovou prověrkou provedenou státní zástupkyní Krajského státního zastupitelství v Českých Budějovicích pod sp. zn. 1 SPR 26/2015 dne 12. 2. 2015, byla zjišťována její nečinnost jako dozorové státní zástupkyně k tomuto datu 12. 2. 2015, pro kterou byla na ní již okresním státním zástupcem OSZ v Českých Budějovicích podána k Nejvyššímu správnímu soudu v Brně jako soudu kárnému dne 28. 4. 2015 kárná žaloba pod sp. zn. SPR 132/2015, a to konkrétně v jednotlivých trestních věcech níže uvedených, jež jí byly dle rozpisu práce přiděleny ke zpracování: 1. ve věci sp. zn. ZN 4439/2012 (bod 1/ kárného návrhu sp. zn. SPR 132/2015 ze dne 28. 4. 2015) zůstala státní zástupkyně i po dohledové prověrce ze dne 12. 2. 2015 opětovně nečinná a věc do data 1. 6. 2015 nevyřídila, 2. ve věci sp. zn. ZN 338/2012 (bod 2/ kárného návrhu sp. zn. SPR 132/2015 ze dne 28. 4. 2015) zůstala státní zástupkyně i po dohledové prověrce ze dne 12. 2. 2015 opětovně zcela nečinná a věc do data 1. 6. 2015 nevyřídila, 3. ve věci sp. zn. ZN 4141/2012 (bod 3/ kárného návrhu sp. zn. SPR 132/2015 ze dne 28. 4. 2015) zůstala státní zástupkyně i po dohledové prověrce ze dne 12. 2. 2015 opětovně zcela nečinná a věc do data 1. 6. 2015 nevyřídila, 4. ve věci sp. zn. ZN 10307/2012 (bod 4/ kárného návrhu sp. zn. SPR 132/2015 ze dne 28. 4. 2015) zůstala státní zástupkyně i po dohledové prověrce ze dne 12. 2. 2015 opětovně zcela nečinná a věc do data 1. 6. 2015 nevyřídila, 5. ve věci sp. zn. ZN 10383/2012 (bod 5/ kárného návrhu sp. zn. SPR 132/2015 ze dne 28. 4. 2015) zůstala státní zástupkyně i po dohledové prověrce ze dne 12. 2. 2015 opětovně zcela nečinná a věc do data 1. 6. 2015 nevyřídila, 6. ve věci sp. zn. ZN 10439/2012 (bod 6/ kárného návrhu sp. zn. SPR 132/2015 ze dne 28. 4. 2015) zůstala státní zástupkyně i po dohledové prověrce ze dne 12. 2. 2015 opětovně zcela nečinná a věc do data 1. 6. 2015 nevyřídila, 7. ve věci sp. zn. ZN 245/2013 (bod 7/ kárného návrhu sp. zn. SPR 132/2015 ze dne 28. 4. 2015) zůstala státní zástupkyně i po dohledové prověrce ze dne 12. 2. 2015 opětovně zcela nečinná a věc do data 1. 6. 2015 nevyřídila, 8. ve věci sp. zn. ZN 321/2013 (bod 8/ kárného návrhu sp. zn. SPR 132/2015 ze dne 28. 4. 2015) zůstala státní zástupkyně i po dohledové prověrce ze dne 12. 2. 2015 opětovně zcela nečinná a věc do data 1. 6. 2015 nevyřídila, 9. ve věci sp. zn. ZN 812/2013 (bod 10/ kárného návrhu sp. zn. SPR 132/2015 ze dne 28. 4. 2015) zůstala státní zástupkyně i po dohledové prověrce ze dne 12. 2. 2015 opětovně zcela nečinná a věc do data 1. 6. 2015 nevyřídila, 10. ve věci sp. zn. ZN 10414/2013 (bod 12/ kárného návrhu sp. zn. SPR 132/2015 ze dne 28. 4. 2015) zůstala státní zástupkyně i po dohledové prověrce ze dne 12. 2. 2015 opětovně zcela nečinná a věc do data 1. 6. 2015 nevyřídila, Pokračování 12 Ksz 2/2015 - 81 11. ve věci sp. zn. ZN 10486/2013 (bod 15/ kárného návrhu sp. zn. SPR 132/2015 ze dne 28. 4. 2015) zůstala státní zástupkyně i po dohledové prověrce ze dne 12. 2. 2015 opětovně zcela nečinná a věc do data 1. 6. 2015 nevyřídila, 12. ve věci sp. zn. ZN 10499/2013 (bod 16/ kárného návrhu sp. zn. SPR 132/2015 ze dne 28. 4. 2015) zůstala státní zástupkyně i po dohledové prověrce ze dne 12. 2. 2015 opětovně zcela nečinná a věc do data 1. 6. 2015 nevyřídila, 13. ve věci sp. zn. ZN 204/2014 (bod 17/ kárného návrhu sp. zn. SPR 132/2015 ze dne 28. 4. 2015) zůstala státní zástupkyně i po dohledové prověrce ze dne 12. 2. 2015 opětovně zcela nečinná a věc do data 1. 6. 2015 nevyřídila, 14. ve věci sp. zn. ZN 226/2014 (bod 18/ kárného návrhu sp. zn. SPR 132/2015 ze dne 28. 4. 2015) zůstala státní zástupkyně i po dohledové prověrce ze dne 12. 2. 2015 opětovně zcela nečinná a věc do data 1. 6. 2015 nevyřídila, 15. ve věci sp. zn. ZN 236/2014 (bod 19/ kárného návrhu sp. zn. SPR 132/2015 ze dne 28. 4. 2015) zůstala státní zástupkyně i po dohledové prověrce ze dne 12. 2. 2015 opětovně zcela nečinná a věc do data 1. 6. 2015 nevyřídila, 16. ve věci sp. zn. ZN 408/2014 (bod 20/ kárného návrhu sp. zn. SPR 132/2015 ze dne 28. 4. 2015) zůstala státní zástupkyně i po dohledové prověrce ze dne 12. 2. 2015 opětovně zcela nečinná a věc do data 1. 6. 2015 nevyřídila, 17. ve věci sp. zn. ZN 2713/2014 (bod 21/ kárného návrhu sp. zn. SPR 132/2015 ze dne 28. 4. 2015) zůstala státní zástupkyně i po dohledové prověrce ze dne 12. 2. 2015 opětovně zcela nečinná a věc do data 1. 6. 2015 nevyřídila, 18. ve věci sp. zn. ZN 3159/2014 (bod 22/ kárného návrhu sp. zn. SPR 132/2015 ze dne 28. 4. 2015) zůstala státní zástupkyně i po dohledové prověrce ze dne 12. 2. 2015 opětovně zcela nečinná a věc do data 1. 6. 2015 nevyřídila, 19. ve věci sp. zn. ZN 10366/2014 (bod 23/ kárného návrhu sp. zn. SPR 132/2015 ze dne 28. 4. 2015) zůstala státní zástupkyně i po dohledové prověrce ze dne 12. 2. 2015 opětovně zcela nečinná a věc do data 1. 6. 2015 nevyřídila, čímž měla spáchat kárné provinění podle §28 zákona č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, protože tento skutek není kárným proviněním. Odůvodnění: Navrhovatel dne 29. 4. 2015 podal Nejvyššímu správnímu soudu jako soudu kárnému návrh na zahájení řízení o kárné odpovědnosti kárně obviněné, který je veden pod sp. zn. 12 Ksz 2/2015 (dále jen „první kárný návrh“). Další návrh na zahájení kárného řízení, vedený pod sp. zn. 12 Ksz 7/2015, podal navrhovatel proti kárně obviněné u téhož soudu dne 3. 8. 2015 (dále jen „druhý kárný návrh“). Kárný soud usnesením ze dne 12. 10. 2015, č. j. 12 Ksz 2/2015 - 45, podle §23 odst. 3 trestního řádu za použití §25 zákona č. 7/2002 Sb., o řízení ve věcech soudců, státních zástupců a soudních exekutorů (dále jen „zákon o řízení ve věcech soudců, státních zástupců a soudních exekutorů“), spojil obě tyto věci ke společnému projednání a rozhodnutí s tím, že budou nadále vedeny pod sp. zn. 12 Ksz 2/2015. Dokazováním provedeným při ústním jednání kárný senát zjistil následující skutečnosti v níže uvedených věcech, které byly vedeny u Okresního státního zastupitelství v Českých Budějovicích (dále též „okresní státní zastupitelství“) a v nichž se kárně obviněná podle kárných návrhů měla dopustit kárných provinění: 1. ZN 10307/2012 Okresní státní zastupitelství obdrželo elektronickou poštou dne 10. 1. 2012 podání M. Z., v němž se uvádí, že si její sousedka paní V. na základě geometrického měření přivlastnila neoplocený pozemek č. p. 2661/5 v k. ú. Kamenný Újezd, jehož vlastnictví je sporné, ačkoliv dosud neproběhlo řízení o vkladu do katastru nemovitostí. Tento pozemek nyní nemůže obhospodařovat ani na něj vstupovat, neboť ho z něj sousedka a pan F. vyhánějí a vyhrožují zabitím. Přitom v katastru nemovitostí je stále vedena jako vlastnice pozemku. Kárně obviněná dne 27. 1. 2012 toto oznámení předala policejnímu orgánu s tím, že je třeba ho prověřit pouze v části týkající se údajného vyhrožování zabitím oznamovatelce, přičemž je na místě nejprve ji kontaktovat za účelem upřesnění této části podání. Následně Policie České republiky, Krajské ředitelství policie Jihočeského kraje, Obvodní oddělení Boršov nad Vltavou, ve vyrozumění ze dne 24. 2. 2012, č. j. KRPC-18501-9/ČJ-2012-020114, sdělila kárně obviněné, že věc založila. Dále policejní orgán uvedl, že při podání vysvětlení byla oznamovatelka ohledně sporů o vlastnictví pozemků odkázána na katastrální úřad a k údajnému vyhrožování uvedla, že k žádným novým skutečnostem nedošlo. Přitom v tomto směru již dříve rodina oznamovatelky učinila oznámení na Policii České republiky, která o nich rozhodla. Podle policejního orgánu tedy není ve věci dáno podezření ze spáchání trestného činu ani přestupku. V podání ze dne 23. 2. 2012, které bylo adresováno okresnímu státnímu zastupitelství, oznamovatelka vyslovila nesouhlas s tímto způsobem vyřízení věci policejním orgánem a požádala o urychlenou nápravu, aby nedocházelo ke konfiskaci pozemků. Toto podání oznamovatelky, jež podle svého obsahu představuje žádost o přezkoumání postupu policejního orgánu podle §157a trestního řádu, kárně obviněná obdržela dne 24. 2. 2012. Následně si od policejního orgánu vyžádala spisový materiál, který jí byl zaslán dne 8. 3. 2012. Přípisem ze dne 6. 3. 2013, který obdržela o den později, byla kárně obviněná policejním orgánem upozorněna, že dosud nerozhodla o žádosti o přezkoumání jeho postupu ani mu nevrátila spisový materiál. Teprve až dne 30. 1. 2015 kárně obviněná vyhotovila přípis, kterým oznamovatelce sdělila, že shledala postup policejního orgánu správným. Na tento výsledek přezkumu postupu policejního orgánu reagovala oznamovatelka podáním, které kárně obviněná obdržela dne 4. 2. 2015. Toto podání nevyřídila do v druhém kárném návrhu uvedeného dne 1. 6. 2015. Proto náměstek okresního státního zástupce dne Pokračování 12 Ksz 2/2015 - 82 1. 6. 2015 konstatoval neodůvodněné prodlevy při vyřizování podání oznamovatelky ze dne 4. 2. 2015 a stanovil kárně obviněné lhůtu k nápravě do 15. 6. 2015. 2. ZN 10383/2012 Podáním ze dne 1. 8. 2012 Mgr. J. I. požádala Generální inspekci bezpečnostních sborů o přezkoumání postupu Policie České republiky, Krajské ředitelství policie Jihočeského kraje, Územní odbor České Budějovice, 1. oddělení obecné kriminality, při prověřování oznámení ze dne 4. 6. 2012, které se týkalo podezření na neoprávněnou exekuci a pochybení soudního znalce. Směnka, na základě níž došlo k nařízení exekuce ve věci sp. zn. 125 Ex 781/10, je totiž fiktivní, není zaznamenána v soudním spise ani v rozsudku. Společnost, která dluh požaduje, změnila v roce 2011 třikrát svůj název. Pochybení soudního znalce pak uznala i komise soudních znalců Krajského soudu v Českých Budějovicích. Generální inspekce bezpečnostních sborů postoupila podání Policii České republiky, Krajské ředitelství Jihočeského kraje, která podání Mgr. J. I. ze dne 1. 8. 2012 zaslalo okresnímu státnímu zastupitelství k prověření správnosti svého postupu. Toto podání, jež podle svého obsahu představuje žádost o přezkoumání postupu policejního orgánu podle §157a trestního řádu, kárně obviněná obdržela se spisovým materiálem dne 21. 8. 2012. Až do v prvním kárném návrhu uvedeného dne 12. 2. 2015 však o něm nerozhodla a nevyřídila ho ani do v druhém kárném návrhu uvedeného dne 1. 6. 2015. Na základě tohoto zjištění náměstek okresního státního zástupce rozhodl dne 1. 6. 2015 o odejmutí věci kárné obviněné, o jejím přidělení jinému státnímu zástupci a o stanovení lhůty k jejímu vyřízení do 15. 6. 2015. 3. ZN 4141/2012 Policie České republiky, Krajské ředitelství policie Jihočeského kraje, Územní odbor České Budějovice, 2. oddělení obecné kriminality, přípisem ze dne 29. 10. 2012, č. j. KRPC-99592-30/TČ-2012-020172-VO, podala návrh na předání trestního řízení do Slovenské republiky ve věci podezření ze spáchání přečinu zanedbání povinné výživy podle §196 odst. 1 trestního zákoníku, kterého se měl dopustit podezřelý L. O., nar. X, tím, že v době od srpna 2011 do 3. 8. 2012 neplnil vyživovací povinnost na nezletilého syna, která byla upravena pravomocným rozhodnutím soudu, podle něhož měl přispívat na výživu syna částkou 1.500 Kč měsíčně k rukám matky, když vyjma částky 1.500 Kč uhrazené v říjnu 2011 nezaplatil na výživném nic a dlužná částka tak činí 15.000 Kč. Důvodem pro podání návrhu na předání trestního řízení do ciziny bylo zjištění, že se podezřelý dlouhodobě zdržuje na území Slovenské republiky. Tento návrh i se spisovým materiálem kárně obviněná obdržela dne 31. 10. 2012, avšak až do v prvním kárném návrhu uvedeného dne 12. 2. 2015 o něm nerozhodla. Toto podání nevyřídila ani do v druhém kárném návrhu uvedeného dne 1. 6. 2015. Na základě tohoto zjištění náměstek okresního státního zástupce rozhodl dne 1. 6. 2015 o odejmutí věci kárné obviněné, o jejím přidělení jinému státnímu zástupci a o stanovení lhůty k jejímu vyřízení do 15. 6. 2015. Přípisem z téhož dne státní zástupce JUDr. M. F. policejnímu orgánu sdělil, že s ohledem na neprovedení žádného úkonu od 31. 10. 2012 je nutno aktualizovat stav trestního řízení. Proto se spis vrací zpět s tím, že policejní orgán provede další úkony ke zjištění, zda došlo ke spáchání trestného činu a zda případně jeho trestnost nezanikla. Jestliže budou opět zjištěny skutečnosti odůvodňující předání trestního řízení do ciziny, předloží policejní orgán státnímu zastupitelství originál či ověřenou kopii spisu a dále prostřednictvím mezinárodní policejní spolupráce zjistí aktuální místo pobytu podezřelého. 4. ZN 338/2012 Okresní státní zastupitelství obdrželo dne 20. 9. 2012 od advokáta JUDr. Vojtěcha Filipa oznámení o skutečnostech, které nasvědčují tomu, že byl spáchán trestný čin. V tomto oznámení se uvádí, že dne 27. 1. 2012 byla sepsána nájemní smlouva mezi klientem J. P. jako pronajímatelem a společností NERWOOD EUROPEAN INDUSTRY s. r. o. jako nájemcem, jejímž předmětem je nájem pozemků v k. ú. Slavče u Trhových Svinů. Tato nájemní smlouva byla podepsána pronajímatelem a dne 1. 2. 2012 předána nájemci, který ji dosud nepodepsal. Přitom podle tvrzení klienta uvedená společnost, případně její právní předchůdci, užívá pozemky dlouhodobě, aniž by nájemní smlouvu podepsala a aniž by platila nájemné. Navíc se jedná o fiktivní společnost, která podle obchodního rejstříku firem neexistuje. Takto neřešitelná situace trvá několik let a klient se jako vlastník pozemků i přes veškeré úsilí ničeho nedomohl. Uvedeným jednáním proto dochází k bezdůvodnému obohacení podle občanskoprávních předpisů a uživatel pozemku se jím může dopouštět i přečinu neoprávněného užívání cizí věci. Proto advokát žádá o řádné prošetření věci. Kárně obviněná dne 27. 9. 2012 toto oznámení předala policejnímu orgánu s tím, že ve věci neshledává podezření ze spáchání přečinu neoprávněného užívání cizí věci podle §207 trestního zákoníku či jiného trestného činu, avšak po prošetření by mohlo být shledáno podezření ze spáchání přestupu proti majetku podle §50 odst. 1 písm. b) zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích. Následně Policie České republiky, Krajské ředitelství policie Jihočeského kraje, Obvodní oddělení Trhové Sviny, ve vyrozumění ze dne 18. 12. 2012, č. j. KRPC-148474-20/ČJ-2012-020119, sdělilo kárně obviněné, že věc založilo. Provedeným šetření totiž bylo zjištěno, že v návrhu nájemní smlouvy ze dne 27. 1. 2012 je uveden špatný název nájemce, že jeho převzetí nájemcem nebylo doloženo, že společnost NERWOOD EUROPEAN INDUSTRY s. r. o. s J. P. jednalo, avšak nebylo možné se s ním na podmínkách nájmu domluvit a vždy z jednání odešel, přičemž takové jednání pronajímatele potvrdili i zástupci dalších firem. Rovněž bylo zjištěno, že společnost NERWOOD EUROPEAN INDUSTRY s. r. o. má uzavřeny nájemní smlouvy na sousední pozemky a smluvní podmínky jsou z její strany plněny. Při prověřování byla dohodnuta možná schůzka mezi stranami předmětného smluvního vztahu, kterou však J. P. odmítl s tím, že věc již předal právníkům. V dané věci tak lze podle policejního orgánu spatřovat občanskoprávní spor, který by měl být v případě nedohody řešen soudní cestou. Proti tomu postupu policejního orgánu podal advokát JUDr. Vojtěch Filip stížnost ze dne 28. 12. 2012, ve které vyjádřil nesouhlas s vyrozuměním o založení věci. V této stížnosti uvedl, že neuskutečnění schůzky mezi smluvními stranami není relevantní, neboť policejnímu orgánu bylo známo právní zastoupení J. P.. Stejně tak není podstatné, zda společnost NERWOOD EUROPEAN INDUSTRY s. r. o. měla nájemní smlouvy na sousední pozemky. Tato firma totiž nemá platnou smlouvu s klientem, jehož pozemky přesto nadále užívá, aniž mu poskytla nějaké plnění. Toto podání advokáta JUDr. Vojtěcha Filipa, jež podle svého obsahu představuje žádost o přezkoumání postupu policejního orgánu podle §157a trestního řádu, bylo kárně obviněné postoupeno společně se spisovým materiálem dne 28. 1. 2013. Ta však až do v prvním kárném návrhu uvedeného dne 12. 2. 2015 o něm nerozhodla a nevyřídila ho ani do v druhém kárném návrhu uvedeného dne 1. 6. 2015. Na základě tohoto zjištění náměstek okresního státního zástupce rozhodl dne 1. 6. 2015 o odejmutí věci kárné obviněné, o jejím přidělení jiné státní Pokračování 12 Ksz 2/2015 - 83 zástupkyni a o stanovení lhůty k jejímu vyřízení do 15. 6. 2015. Následně státní zástupkyně JUDr. Z. P. přípisem ze dne 2. 6. 2015 sdělila advokátu JUDr. Vojtěchu Filipovi, že neshledala podmínky pro zahájení úkonů trestního řízení. 5. ZN 10439/2012 Dne 15. 10. 2012 podala L. M. trestní oznámení týkající se údajného podvodného prodeje obrazů na internetovém portálu www.aukro.cz. Policie České republiky, Krajské ředitelství policie Jihočeského kraje, Obvodní oddělení Suché Vrbné, provedeným šetřením zjistila, že se nejedná o podezření ze spáchání trestného činu, nýbrž o případ, který má zcela zjevně občanskoprávní charakter dobře řešitelný prostředky soukromého práva. Z tohoto důvodu věc založila bez dalšího opatření, o čemž informovala oznamovatelku. Oznamovatelka podáním ze dne 22. 11. 2012 požádala okresní státní zastupitelství o přezkoumání šetření provedeného policejním orgánem a o zajištění osobních údajů viníka ve věci údajného podvodného prodeje obrazů, které jsou nutné k provedení dalších opatření. Toto podání oznamovatelky, jež podle svého obsahu představuje žádost o přezkoumání postupu policejního orgánu podle §157a trestního řádu, kárně obviněná obdržela dne 28. 11. 2012. Dne 8. 2. 2013 jí byl na základě jejího pokynu zaslán spisový materiál. Až do v prvním kárném návrhu uvedeného dne 12. 2. 2015 však o uvedené žádosti oznamovatelky nerozhodla a nevyřídila ji ani do v druhém kárném návrhu uvedeného dne 1. 6. 2015. Na základě tohoto zjištění náměstek okresního státního zástupce rozhodl dne 1. 6. 2015 o odejmutí věci kárné obviněné, o jejím přidělení jiné státní zástupkyni a o stanovení lhůty k jejímu vyřízení do 15. 6. 2015. 6. ZN 10440/2013 Kárně obviněná obdržela dne 8. 4. 2013 od Policie České republiky, Krajské ředitelství policie Jihočeského kraje, Územní odbor České Budějovice, Obvodní oddělení České Budějovice, přípis se spisovým materiálem za účelem posouzení žádosti oznamovatele P. V. ze dne 21. 3. 2013 na přezkoumání jejího postupu. V tomto přípise se uvádí, že oznamovatel podal trestní oznámení na společnost Profi Credit Czech a.s., s níž uzavřel dne 1. 10. 2009 smlouvu o revolvingovém úvěru na částku 30.000 Kč s roční procentní sazbou nákladů (RPSN) ve výši 11,23 %, úvěr po jeho vyplacení splácel a v domnění, že již ho celý uhradil, kontaktoval uvedenou společnost. Ta mu však sdělila, že má vůči ní závazek ve výši 120.000 Kč, přičemž po vyžádání smlouvy zjistil RPSN ve výši 99,23 %. Oznamovatel se proto domnívá, že při uzavření smlouvy o revolvingovém úvěru došlo k podvodnému jednání přepsáním a dopsáním údajů. V dané věci bylo prováděno šetření pro podezření ze spáchání trestného činu podvodu podle §209 trestního zákoníku, po jehož skončení byla věc založena. Po provedení analýzy RPSN poskytované ze strany bankovních i nebankovních ústavů lze totiž v daném případě považovat její výši 99,23 % za adekvátní smluvním podmínkám, což vyplývá i ze stanoviska uvedené společnosti a vysvětlení její obchodní zástupkyně. Z tohoto důvodu nebylo třeba provádět grafickou expertízu předmětných listin. Navíc oznamovatel byl opakovaně seznámen s výší RPSN jak při sepsání smlouvy ze dne 1. 10. 2009, tak následně při obdržení jejího dodatku ze dne 2. 10. 2009, ve kterém byla výše RPSN upravena na základě vyhodnocení bonity klienta. Dále oznamovatel požádal v únoru 2012 o kopii smlouvy a dodatku, po jejich obdržení úvěr hradil a na výši RPSN ani na podmínky smlouvy žádným způsobem nereagoval. Kárně obviněná až v písemnosti vyhotovené dne 28. 1. 2015 policejnímu orgánu sdělila, že mu vrací spisový materiál i s přípisem ze dne 15. 5. 2013 obsahujícím výsledek přezkoumání jeho postupu, který omylem dosud nebyl vypraven. 7. ZN 10427/2013 Okresní státní zastupitelství obdrželo dne 18. 3. 2013 podání od J. J., v němž nesouhlasil se způsobem vyřízení jeho trestního oznámení na společnost ALFA ORANGE s. r. o. policejním orgánem, který ve věci neshledal podezření ze spáchání trestného činu. V tomto podání se bez bližšího vysvětlení uvádí, že na předváděcí akci byli vpuštěni jen občané po vrácení pozvánky a podatel si již nepamatuje, zda mu byla adresována. Záměr ho poškodit trvá od počátku, společnost ALFA ORANGE s. r. o. nereaguje na jeho písemnosti, přesměrovala telefonické hovory a přitom má peníze i vrácené zboží. Kárně obviněné byl dne 10. 4. 2013 na základě její žádosti zaslán policejním orgánem spisový materiál a dne 19. 6. 2013 obdržela další písemnosti vztahující se k předmětnému trestnímu oznámení. Dne 22. 11. 2013 byl s oznamovatelem u okresního státního zastupitelství sepsán protokol, ve kterém znovu vyjádřil nesouhlas se založením věci bez dalšího opatření policejním orgánem a požádal o rychlé vyřízení podnětu na přezkum jeho postupu. Oznamovatel přitom znovu uvedl, že společnost ALFA ORANGE s. r. o. nepřebírá jeho korespondenci, a současně předložil další listiny. Podání J. J., které podle svého obsahu představuje žádost o přezkoumání postupu policejního orgánu podle §157a trestního řádu, vyřídila kárně obviněná přípisem ze dne 10. 12. 2013, který odevzdala k vypravení až dne 23. 12. 2013. V něm podateli sdělila, že v postupu policejního orgánu neshledala žádné závažnější nedostatky a že se může svých nároků majetkové povahy domáhat v občanskoprávním řízení. 8. ZN 10414/2013 Okresní státní zastupitelství obdrželo dne 4. 2. 2013 od advokáta JUDr. Petra Neubauera podnět na přezkoumání postupu policejního orgánu při vyřizování trestního oznámení na P. R. pro podezření ze spáchání přečinu podvodu, které podal jménem svého klienta Z. J.. Trestní oznámení bylo založeno s odůvodněním, že v době uzavírání rámcové smlouvy byl jednatelem společnosti AMT CZ s. r.o. V. R., který zemřel. Tato skutečnost však nevylučuje trestněprávní odpovědnost jiných osob a navíc P. R. vždy vystupoval jako oprávněný zástupce uvedené společnosti. Oznamovatel byl uveden v omyl tím, že mu byly zamlčeny podstatné skutečnosti o solventnosti společnosti AMT CZ s. r.o., o kterých musel P. R. vědět nebo s nimi být minimálně srozuměn. Faktický provoz společnosti totiž řídil P. R. a jeho otec V. R. byl pouze jejím statutárním orgánem. Zcela zásadní pro posouzení trestního oznámení je prověření účetnictví společnosti AMT CZ s. r. o. v době objednávky pohonných hmot u oznamovatele a jejich samotného odběru. Tento podnět, který podle svého obsahu představuje žádost o přezkoumání postupu policejního orgánu podle §157a trestního řádu, obdržela kárně obviněná dne 4. 2. 2013. Následně dne 16. 4. 2013 jí byl policejním orgánem k její žádosti předložen spisový materiál. Dne 19. 6. 2014 byl kárně obviněné doručen opětovný podnět k přezkoumání postupu policejního orgánu s upozorněním na značný časový odstup od předchozího podání. Kárně obviněná však až do v prvním kárném návrhu uvedeného dne 12. 2. 2015 o žádosti o přezkoumání postupu policejního orgánu nerozhodla a nevyřídila ji ani do v druhém kárném návrhu uvedeného dne 1. 6. 2015. Na základě tohoto zjištění náměstek okresního státního Pokračování 12 Ksz 2/2015 - 84 zástupce věc kárně obviněné odebral, přidělil ji jinému státnímu zástupci a k jejímu vyřízení stanovil lhůtu do 15. 6. 2015. 9. ZN 834/2013 Okresnímu státnímu zastupitelství byla od vedoucího Státního zastupitelství Krems an der Donau, Rakouská republika, zaslána žádost o převzetí trestního stíhání v České republice ze dne 7. 6. 2013, zn. 2 St 104/13m. V této žádosti se uvádí, že podle dosavadních šetření R. F., R. T. aj. N. jsou podezřelí ze spáchání trestných činů podle §83 odst. 1, §127 odst. 1, §15, §127, §129 odst. 1 rakouského trestního zákoníku, R. T. je dále podezřelý ze spáchání trestných činů podle §229 odst. 1, §231 odst. 1 rakouského trestního zákoníku a I. S. je podezřelá ze spáchání trestných činů podle §127, §229 odst. 1, §231 odst. 1 rakouského trestního zákoníku. Trestné činnosti se měli podezřelí dopouštět v období od 25. 12. 2012 do 31. 1. 2013 několika skutky, které spočívaly ve vloupání do domu poškozeného rakouského občana M. Z., v nebezpečném vyhrožování tomuto poškozenému se záměrem v něm vyvolat strach a neklid, v odcizení přívěsu k osobnímu automobilu poškozenému, v pokusu odcizení dalších movitých věcí, v umístění české registrační značky na jiný automobil podezřelým a v prokázání totožnosti podezřelé českým občanským průkazem znějícím na jiné jméno. Důvodem podání žádosti o převzetí trestního stíhání bylo zjištění rakouského justičního orgánu, že všichni podezřelí, stejně jako svědci, které je ještě třeba vypátrat, mají svá bydliště v České republice, a že na jejím území byla částečně páchána trestné činnost. Navíc veškeré další úkony je nutno provést v České republice, takže vedení trestního řízení v Rakousku není možné. Žádost o převzetí trestního stíhání obdržela kárně obviněná dne 20. 6. 2013 a až do v prvním kárném návrhu uvedeného dne 12. 2. 2015 na ni nikterak nereagovala. Teprve až dne 29. 5. 2015 postoupila žádost Okresnímu státnímu zastupitelství v Jindřichově Hradci s tím, že je k jejímu vyřízení příslušné, neboť tři podezřelí mají trvalý pobyt na adresách nacházejících se v okrese Jindřichův Hradec. 10. ZN 10486/2013 Okresní státní zastupitelství obdrželo od Ing. R. V., zastoupeného advokátem Mgr. Jaroslavem Hanusem, podnět ze dne 24. 6. 2013 na přezkoumání postupu policejního orgánu při vyřizování trestního oznámení pro podezření ze spáchání trestného činu, které bylo založeno. V tomto podání se uvádí, že vyrozumění policejního orgánu postrádá jakékoliv odůvodnění, což vzbuzuje důvodnou obavu z nedostatečného vyhodnocení trestního oznámení, a to i s ohledem na skutečnost, že v něm bylo uvedeno několik svědků, kteří byli přítomni objevení a zajištění vybavení domácnosti oznamovatele. Vše též nasvědčuje tomu, že si policejní orgán nevyžádal od družstva vyúčtování za příslušnou dobu, ve které byly paní K. vybírány zálohy. Ta přitom oznamovateli přeplatky nikdy nevracela. Konečně je zarážející přístup policejního orgánu, který se při vytěžení Mgr. K. dotazoval především na okolnosti právního zastoupení oznamovatele a jeho financování, namísto objasňování skutkového stavu. Dne 5. 12. 2013 obdrželo okresní státní zastupitelství elektronickou poštou podání advokáta Mgr. Jaroslava Hanuse, které obsahovalo opětovnou žádost o přezkoumání postupu policejního orgánu s poukazem na časový odstup od podání předchozí žádosti. Na tento podnět, který podle svého obsahu představuje žádost o přezkoumání postupu policejního orgánu podle §157a trestního řádu, kárně obviněná v době od jeho obdržení dne 26. 6. 2013 až do v prvním kárném návrhu uvedeného dne 12. 2. 2015 nikterak nereagovala, ani si od policejního orgánu nevyžádala spisový materiál. Žádost o přezkoumání postupu policejního orgánu nevyřídila ani do v druhém kárném návrhu uvedeného dne 1. 6. 2015. Na základě tohoto zjištění náměstek okresního státního zástupce věc kárně obviněné odebral, přidělil ji jiné státní zástupkyni a k jejímu vyřízení stanovil lhůtu do 15. 6. 2015. Následně si státní zástupkyně Mgr. Eva Kubíčková přípisem ze dne 1. 6. 2015 vyžádala od policejního orgánu předložení spisu za účelem rozhodnutí o žádosti. 11. ZN 812/2013 Okresní státní zastupitelství obdrželo dne 25. 3. 2013 žádost o mezinárodní právní pomoc ze Spolkové republiky Německo ze dne 20. 3. 2013, sp. zn. 44/199000000120097156. V ní Spolkový úřad pro nákladní dopravu požádal o doručení dvou rozhodnutí o pokutě P. D., které mu byly uloženy v přestupkovém řízení, neboť se nezdařil pokus doručit zásilku doporučeně s doručenkou přímo dotyčnému. Kárně obviněná dne 11. 4. 2013 požádala policejní orgán o doručení přiložené zásilky, která obsahovala obě rozhodnutí německého úřadu s překladem do českého jazyka a s pokynem pro případnou platbu kreditní kartou či formou SEPA - Lastschrift. Policie České republiky, Krajské ředitelství policie Jihočeského kraje, Územní odbor České Budějovice, Obvodní oddělení České Budějovice, však v přípise ze dne 29. 4. 2013, č. j. KRPC-49517-1/ČJ-2013-020110-MAK, okresnímu státnímu zastupitelství sdělila, že P. D. byl na v žádosti uvedené adrese hlášen k trvalému pobytu do listopadu 2012 a předtím v domě nikdy nebydlel. V současné době by se měl zdržovat na adrese v obci X, okres X. Následně dne 10. 7. 2013 bylo sepsáno postoupení žádosti o právní pomoc Okresnímu státnímu zastupitelství v Českém Krumlově, které je k jejímu vyřízení s ohledem na současné bydliště jmenovaného příslušné. Tato písemnost však nebyla až do v prvním kárném návrhu uvedeného dne 12. 2. 2015 vypravena a kárně obviněná tak neučinila ani do v druhém kárném návrhu uvedeného dne 1. 6. 2015. Na základě tohoto zjištění náměstek okresního státního zástupce konstatoval prodlevy v činnosti kárně obviněné a uložil jí povinnost postoupit věc Okresnímu státnímu zastupitelství v Českém Krumlově do 15. 6. 2015. 12. ZN 10499/2013 Kárně obviněná obdržela dne 12. 8. 2013 od Policie České republiky, Krajské ředitelství policie Jihočeského kraje, Územní odbor České Budějovice, Oddělení hospodářské kriminality Služby kriminální policie a vyšetřování, přípis se spisovým materiálem za účelem posouzení žádosti oznamovatelky K. K. ze dne 7. 8. 2013 na přezkoumání postupu policejního orgánu. V přípise se uvádí, že oznamovatelka podala trestní oznámení pro podezření za spáchání trestného činu podvodu podle §209 trestního zákoníku, kterého se měl dopustit jednatel společnosti STŘECHY P.T.S. s. r. o. Martin Pospíšil či jiný její zaměstnanec tím, že na střechu jejího rodinného domu položil jinou střešní krytinu, než byla uvedena v položkovém rozpočtu ke smlouvě o dílo na provedení renovace střechy uzavřené dne 4. 3. 2013. Poté, co si oznamovatelka této skutečnosti všimla, musela být na její popud střešní krytina zn. DEKRAIN společností demontována a položena střešní krytina zn. LINDAP, v důsledku čehož jí vznikla škoda ve výši nejméně 120.000 Kč. Po prošetření věci policejní orgán nezjistil skutečnosti zakládající podezření ze spáchání trestného činu nebo přestupku, a proto věc založil. Následně byly kárně obviněné dne 16. 8. 2013 zaslány policejním orgánem další písemnosti vztahující se k předmětné věci. Pokračování 12 Ksz 2/2015 - 85 Na žádost o přezkoumání postupu policejního orgánu podle §157a trestního řádu kárně obviněná až do v prvním kárném návrhu uvedeného dne 12. 2. 2015 nikterak nereagovala. Tuto žádost nevyřídila ani do v druhém kárném návrhu uvedeného dne 1. 6. 2015. Na základě tohoto zjištění náměstek okresního státního zástupce dne 1. 6. 2015 věc kárně obviněné odebral, přidělil ji jinému státnímu zástupci a k jejímu vyřízení stanovil lhůtu do 15. 6. 2015. 13. ZN 4439/2012 Policie České republiky, Krajské ředitelství policie Jihočeského kraje, Územní odbor České Budějovice, 2. oddělení obecné kriminality Služby kriminální policie a vyšetřování, přípisem ze dne 19. 8. 2013, č. j. KRPC-129934-44/TČ-2012-020172-ZH, navrhla okresnímu státnímu zastupitelství, aby podalo žádost o pomoc do Rakouska ve věci podezření ze spáchání pokusu přečinu znásilnění podle §21 odst. 1, §185 odst. 1 trestního zákoníku a zločinu znásilnění podle §185 odst. 1, odst. 2 písm. a) trestního zákoníku. Těchto trestných činů se měl dopustit neznámý pachatel tím, že dne 26. 8. 2012 v době okolo 04.00 hodin v Českých Budějovicích, ul. Nádražní, v disco klubu Lucerna, na dámské toaletě v uzavřené kabince přes výslovný nesouhlas a fyzický odpor nutil poškozenou M. D., nar. X, k orálnímu pohlavnímu styku, čehož v důsledku aktivní obrany a naléhání poškozené zanechal, a dále téhož dne v době od 04.00 hodin do 05.00 hodin v Českých Budějovicích, ul. Lipenská, v prostoru před domem č. p. 1379/56 uvnitř zaparkovaného vozidla násilím donutil poškozenou M. D. k pohlavnímu styku souloží. Na základě provedeného šetření se policejnímu orgánu podařilo ustanovit možného pachatele této trestné činnosti. Jedná se o tureckého státního příslušníka A. Y., nar. X, který v současné době má mít bydliště v Rakousku. Právní pomoc rakouského justičního orgánu měla proto spočívat v zajištění podání vysvětlení od tohoto podezřelého, v němž bylo zapotřebí odpovědět na specifikované otázky, které byly podrobně formulovány také s ohledem na závěr znaleckého posudku z oboru zdravotnictví, odvětví klinické a forenzní psychologie, podle něhož je obecná věrohodnost poškozené výrazně snížena. V rámci mezinárodní právní pomoci měl být pro účely trestního řízení zajištěn i srovnávací biologický materiál od podezřelého, konkrétně bukální stěr. Návrh na podání žádosti o mezinárodní právní pomoc s kopií spisu obdržela kárně obviněná dne 21. 8. 2013, avšak až do v prvním kárném návrhu uvedeného dne 12. 2. 2015 o něm nerozhodla. Toto podání nevyřídila ani do v druhém kárném návrhu uvedeného dne 1. 6. 2015. Na základě tohoto zjištění náměstek okresního státního zástupce rozhodl dne 1. 6. 2015 o odejmutí věci kárné obviněné, o jejím přidělení jinému státnímu zástupci a o stanovení lhůty k jejímu vyřízení do 15. 6. 2015. 14. ZN 321/2013 Společnost ELEKTRA PV, s. r. o., zastoupená advokátem JUDr. Romanem Kudrličkou, podala okresnímu státnímu zastupitelství trestní oznámení pro podezření ze spáchání přečinu podvodu podle §209 odst. 1 trestního zákoníku a přečinu poškození věřitele podle §222 odst. 1 písm. f) trestního zákoníku. Těchto trestných činů se měl dopustit V. S. tím, že od oznamovatelky převzal zboží v celkové hodnotě 57.820 Kč, přičemž tuto kupní cenu splatnou na konci roku 2010 a začátku roku 2011 neměl v úmyslu nikdy zaplatit, o čemž svědčí to, že nepřevzal upomínku ani elektronický platební rozkaz. Následně mu soudním rozhodnutím, které nabylo právní moci dne 20. 6. 2012, byla uložena povinnost zaplatit oznamovateli částku 29.377 Kč s příslušenstvím a náklady řízení. Dne 16. 3. 2012 podal V. S. na svou osobu insolvenční návrh se seznamem závazků, ve kterých však oznamovatele neuvedl, ačkoliv mu existence uvedeného závazku musela být známa. Oznamovateli podání insolvečního návrhu ani neoznámil, takže ten se v rámci insolvenčního řízení nemohl účinně domoci svých majetkových práv. Konkurz na majetek V. S. byl zrušen ke dni 17. 5. 2013 po splnění rozvrhového usnesení, v důsledku čehož došlo ke zmaření uspokojení pohledávky oznamovatele. Toto trestní oznámení, včetně příloh, obdržela kárně obviněná dne 6. 8. 2013 a o šest dnů později ho předala policejnímu orgánu k prověření. Policie České republiky, Krajské ředitelství Jihočeského kraje, Územní odbor České Budějovice, Obvodní oddělení Suché Vrbné však v úředním záznamu o provedeném šeření ze dne 29. 10. 2013, č. j. KRPC-109680-27/TČ-2013-020112, dospěla k závěru, že věc má zjevně občanskoprávní povahu, a proto ji založila bez dalšího opatření. V reakci na vyrozumění o tomto způsobu vyřízení trestního oznámení podáním ze dne 27. 11. 2013 oznamovatelka v zastoupení advokáta navrhla zrušení tohoto opatření policejního orgánu pro jeho nezákonnost. Toto podání oznamovatelky, jež podle svého obsahu představuje žádost o přezkoumání postupu policejního orgánu podle §157a trestního řádu, kárně obviněná obdržela od policejního orgánu dne 28. 11. 2013 a dne 3. 12. 2013 jí byl od něho předložen spisový materiál. Až do v prvním kárném návrhu uvedeného dne 12. 2. 2015 však o žádosti oznamovatelky nerozhodla a nevyřídila ji ani do v druhém kárném návrhu uvedeného dne 1. 6. 2015. Na základě tohoto zjištění náměstek okresního státního zástupce dne 1. 6. 2015 věc kárně obviněné odebral, přidělil ji jinému státnímu zástupci a k jejímu vyřízení stanovil lhůtu do 15. 6. 2015. 15. ZN 2713/2014 Policie České republiky, Krajské ředitelství policie Jihočeského kraje, Územní odbor České Budějovice, Obvodní oddělení České Budějovice, záznamem ze dne 30. 3. 2014, č. j. KRPC-47828-7/TČ-2014-020110, zahájila úkony trestní řízení pro podezření ze spáchání přečinu podvodu podle §209 odst. 1, odst. 3 trestního zákoníku a přečinu neoprávněného přístupu k počítačovému systému a nosiči informací podle §230 odst. 1 trestního zákoníku. Těchto trestných činů se měl dopustit neznámý pachatel tím, že dne 25. 3. 2014 v podvodném úmyslu se obohatit pod záminkou využívání služby Servis 24 u České spořitelny a. s. prostřednictvím fiktivní mobilní aplikace k internetovému bankovnictví získal identifikační údaje a vstupní data k specifikovanému bankovnímu účtu a následně dne 26. 3. 2014 v 09.00 hodin provedl bez vědomí a souhlasu jeho majitele a disponenta převod finančních prostředků ve výši 133.834,40 Kč na zahraniční bankovní účet znějící na osobu Y. K., čímž způsobil poškozenému škodu ve výši 134.558,40 Kč, včetně poplatků za bankovní transakce. Následně Policie České republiky, Krajské ředitelství policie Jihočeského kraje, Územní odbor České Budějovice, 2. oddělení obecné kriminality Služby kriminální policie a vyšetřování, podala dne 6. 5. 2014 pod č. j. KRPC-47828-26,27/TČ-2014-020172-RA okresnímu státnímu zastupitelství návrh na vypracování žádosti o právní pomoc do Polské republiky společně s návrhem na vyžádání údajů podléhajících bankovnímu tajemství podle §8 odst. 2 trestního řádu. Polský justiční orgán měl být ve spolupráci s polským bankovním ústavem požádán o ustanovení majitele příslušného bankovního účtu vedeného u Raiffeisen Bank Polska SA se sídlem ve Varšavě, o zjištění pohybu finančních částek na tomto účtu od počátku roku 2014, o zajištění kamerových záznamů z bankomatů, kde docházelo k výběrům z účtu, a v případě zřízení internetového či GSM bankovnictví k účtu rovněž o zaslání logovacích souborů s uvedením přesných časů připojení a IP adres, z nichž se uživatel připojoval. Pokračování 12 Ksz 2/2015 - 86 Návrh policejního orgánu na podání žádosti o mezinárodní právní pomoc společně s návrhem na vyžádání údajů podléhajících bankovnímu tajemství obdržela kárně obviněná dne 7. 5. 2014, avšak až do v prvním kárném návrhu uvedeného dne 12. 2. 2015 ani do v druhém kárném návrhu uvedeného dne 1. 6. 2015 o těchto podáních nerozhodla, ačkoliv v žádostech o prodloužení lhůty ke skončení prověřování ze dne 30. 7. 2014, 7. 11. 2014, 29. 1. 2015 a 30. 4. 2015 byla policejním orgánem opakovaně upozorněna, že právní pomoc nebyla dosud realizována. Na základě tohoto zjištění náměstek okresního státního zástupce rozhodl o odejmutí věci kárné obviněné, o jejím přidělení jinému státnímu zástupci a o stanovení lhůty k jejímu vyřízení do 15. 6. 2015. 16. ZN 3159/2014 Policie České republiky, Krajské ředitelství policie Jihočeského kraje, Územní odbor České Budějovice, Obvodní oddělení České Budějovice, záznamem ze dne 6. 5. 2014, č. j. KRPC-44870-8/TČ-2014-020110-KUB, zahájila úkony trestní řízení pro podezření ze spáchání přečinu zanedbání povinné výživy podle §196 odst. 1 trestního zákoníku. Tohoto trestného činu se měl dopustit podezřelý J. M. G., nar. X, tím, že v době od 1. 12. 2013 do 6. 5. 2014 řádně neplnil vyživovací povinnost vůči nezletilému P. D., nar. X, která byla naposledy upravena pravomocným soudním rozhodnutím, podle něhož měl přispívat na výživu syna částkou 120 EURO měsíčně k rukám dědy nezletilého, přičemž celkový dluh na výživném činí nejméně 600 EURO. Následně policejní orgán podal okresnímu státnímu zastupitelství žádost ze dne 19. 5. 2014 o mezinárodní pomoc do Spolkové republiky Německo, v níž je podezřelý hlášen k pobytu. Německý justiční orgán měl být požádán o zajištění podrobného vysvětlení od podezřelého ohledně způsobu plnění jeho vyživovací povinnosti. Žádost policejního orgánu o mezinárodní právní pomoc obdržela kárně obviněná dne 21. 5. 2014, avšak až do v prvním kárném návrhu uvedeného dne 12. 2. 2015 ani do v druhém kárném návrhu uvedeného dne 1. 6. 2015 o ní nerozhodla, ačkoliv v žádostech o prodloužení lhůty ke skončení prověřování ze dne 25. 6. 2014, 29. 7. 2014, 1. 9. 2014, 3. 10. 2014, 3. 11. 2014, 3. 12. 2014, 5. 1. 2015, 4. 2. 2015, 2. 4. 2015 a 5. 5. 2015 byla policejním orgánem opakovaně upozorněna, že právní pomoc nebyla dosud realizována. Na základě tohoto zjištění náměstek okresního státního zástupce rozhodl dne 1. 6. 2015 o odejmutí věci kárné obviněné, o jejím přidělení jiné státní zástupkyni a o stanovení lhůty k jejímu vyřízení do 15. 6. 2015. 17. ZN 10366/2014 Okresní státní zastupitelství obdrželo dne 19. 6. 2014 od Komise pro projednávání přestupků při Obci Kamenný Újezd žádost ze dne 18. 6. 2014 o došetření skutku projednávaného v přestupkovém řízení a o jeho posouzení z hlediska eventuální trestně právní kvalifikace. Podezřelý z přestupku K. C., nar. X, měl dne 4. 12. 2013 v době od 17.25 do 17.30 hodin v Obci Krasejovka před domem č. 34 fyzicky napadnout J. V., nar. X, tak, že jej udeřil do levého spánku a následně chytil pod krkem, čímž mu způsobil otřes mozku a bolesti krční páteře s pracovní neschopností od 4. 12. 2013 do 13. 1. 2014. Orgán příslušný k projednávání přestupků žádal o vypracování znaleckého posudku se zaměřením na povahu zranění poškozeného, aby mohlo být jednoznačně vyloučeno nebo potvrzeno spáchání trestného činu ublížení na zdraví podle §146 trestního zákoníku. Kárně obviněná o této žádosti až do v prvním kárném návrhu uvedeného dne 12. 2. 2015 nerozhodla. Teprve až přípisem ze dne 27. 5. 2015 ji zaslala s přestupkovým spisem k dalšímu šetření policejnímu orgánu. V tomto přípise policejnímu orgánu sdělila, že s ohledem na obsah odborného vyjádření MUDr. F. V., CSc., primáře soudně lékařského oddělení Nemocnice České Budějovice a. s., bude na místě ve věci po vydání záznamu o zahájení úkonů trestního řízení přibrat znalce z oboru zdravotnictví, odvětví soudního lékařství, ke zpracování znaleckého posudku. V něm má soudní znalec na základě kompletní zdravotnické dokumentace posoudit skutečně utrpěné zranění poškozeného, mechanismus jeho vzniku a vliv předchozího zdravotního stavu poškozeného na vznik zranění, případně uvést, zda poškozenému hrozil v důsledku napadení podezřelým vznik závažnějšího, než diagnostikovaného zranění. O tomto postupu současně kárně obviněná informovala komisi pro projednávání přestupků. 18. ZN 10370/2014 Okresní státní zastupitelství obdrželo dne 25. 6. 2014 od policejního orgánu spisový materiál k posouzení zákonnosti jeho postupu při vyřizování trestního oznámení V. H., které se týkalo údajného protiprávního jednání předsedy a dalších členů představenstva společenství vlastníků jednotek při hospodaření s finančními prostředky a jejich údajné snahy o fyzickou likvidaci oznamovatele. Další podání oznamovatele vztahující se k této věci bylo okresnímu státnímu zastupitelství zasláno policejním orgánem dne 9. 7. 2014. Žádost o přezkoumání postupu policejního orgánu vyřídila kárně obviněná až přípisem ze dne 26. 1. 2015. V něm oznamovateli sdělila, že neshledala důvod k zahájení úkonů trestního řízení, neboť jednáním členům představenstva společenství vlastníků jednotek nebyly naplněny znaky skutkové podstaty některého trestného činu. Policejní orgán tak dostatečně zjistil skutkový stav, správně ho zhodnotil a na jeho základě učinil odpovídající právní závěry. 19. ZN 204/2014 Okresní státní zastupitelství obdrželo dne 4. 6. 2014 trestní oznámení Z. L., zastoupeného advokátem Mgr. Tomášem Čermákem, které bylo podáno na A. K. pro podezření ze spáchání trestných činů podvodu, poškození věřitele a poškození cizích práv. V tomto trestním oznámení se uvádí, že oznamovatel půjčil A. K. částku 129.690 Kč, která měla být vrácena nejpozději do listopadu 2010. Přes veškeré urgence však dlužnice půjčku oznamovateli nevrátila. Následně došlo dne 11. 7. 2013 mezi oběma smluvními stranami k sepsání dohody o splátkách uznaného dluhu, avšak dlužnice žádnou částku opět neuhradila. Proto oznamovatel řešil nezaplacení dluhu v občanskoprávním soudním řízení, v němž byl vydán platební rozkaz na zaplacení částky ve výši 129.690 Kč, který se nepodařilo dlužnici doručit. Soud sice nařídil ve věci jednání, které však zrušil, a řízení o žalobě přerušil, neboť zjistil, že A. K. je v úpadku. Ta totiž podala insolvenční návrh, v němž sice uvedla i svůj závazek vůči oznamovateli, však ho o návrhu nevyrozuměla. Insolvenční soud zjistil úpadek A. K., povolil jeho řešení oddlužením a vyzval věřitele k podání přihlášek pohledávek s tím, že pokud je podají po uplynutí třicetidenní lhůty, nemohou je úspěšně přihlásit. Oznamovatel se o této skutečnosti vůbec nedozvěděl, a proto nemůže dosáhnout uspokojení své pohledávky. Navíc byl po celou dobu přesvědčen a dlužnicí ujišťován, že mu budou půjčené peníze řádně vráceny. V době uzavření dohody o splátkách ho pak dlužnice ujistila, že nemá žádné jiné významné závazky, které by znemožňovaly půjčku uhradit. Nicméně z insolvenčního návrhu je zřejmé, že A. K. dlouhodobě nehradila své závazky vůči mnoha subjektům a musela si tak být vědoma, že půjčku oznamovateli nesplatí tak, jak mu slibovala. Již v době poskytnutí půjčky a následně tedy oznamovatele uvedla v omyl, neboť si musela být vědoma, že půjčku nebude schopna uhradit. Kárně obviněná toto trestní oznámení, včetně jeho příloh, předala přípisem ze dne 9. 6. 2014 k vyřízení policejnímu orgánu. Následně oznamovatel v zastoupení advokáta podáním Pokračování 12 Ksz 2/2015 - 87 ze dne 18. 6. 2014 trestní oznámení doplnil. Policie České republiky, Krajské ředitelství policie Jihočeského kraje, Územní odbor České Budějovice, 2. oddělení obecné kriminality Služby kriminální policie a vyšetřování, v úředním záznamu o prošetření ze dne 19. 8. 2014, č. j. KRPC-85083-18/TČ-2014-020172-KOL, uvedla, že věc založila, neboť nezjistila podezření ze spáchání trestného činu ani přestupku. Jednáním A. K. totiž nebyla naplněna skutková podstata přečinu podvodu podle §209 odst. 1 tres tního zákoníku, neboť není možné prokázat její úmyslné zavinění. Rovněž nespáchala přečin poškození věřitele podle §222 odst. 1 trestního zákoníku, protože svým jednáním nemařila uspokojení věřitele způsobem v něm uvedeným. Zjištěno nebylo ani naplnění znaků skutkové podstaty přečinu poškození cizích práv podle §181 odst. 1 trestního zákoníku. Policejní orgán zmínil i zásadu subsidiarity trestní represe, principy zodpovědnosti a náležité míry předvídavosti i opatrnosti při uzavírání a plnění závazků, jakož i nemožnost využívat trestní právo jako prostředek nahrazující ochranu práv jednotlivce v oblasti soukromoprávních vztahů. Podáním ze dne 29. 9. 2014 oznamovatel zastoupený advokátem požádal o přezkoumání postupu policejního orgánu, neboť ten se nezabýval tím, že A. K. oznamovatele stále ujišťovala, že celý dluh zaplatí, ačkoliv jí musela být zřejmá neschopnost závazek uhradit. Rovněž policejní orgán nezkoumal, na jaké účely dlužnice vypůjčené peníze skutečně použila. Konečně policejní orgán pominul, že ho dlužnice neupozornila na podaný insolvenční návrh. Žádost o přezkoumání postupu policejního orgánu podle §157a trestního řádu kárně obviněná obdržela od policejního orgánu i se spisovým materiálem dne 1. 10. 2014 a až do v prvním kárném návrhu uvedeného dne 12. 2. 2015 na ni nikterak nereagovala. Tuto žádost nevyřídila ani do v druhém kárném návrhu uvedeného dne 1. 6. 2015. Na základě tohoto zjištění náměstek okresního státního zástupce dne 1. 6. 2015 věc kárně obviněné odebral, přidělil ji jiné státní zástupkyni a k jejímu vyřízení stanovil lhůtu do 15. 6. 2015. 20. ZN 481/2013 Dne 10. 12. 2013 byl u okresního státního zastupitelství sepsán protokol o trestním oznámení. V něm oznamovatelka J. H. uvedla, že byla dne 12. 9. 2013 při nákupu v obchodním domě Kafland oslovena s nabídkou eventuálního zájmu o zdravou výživu dvěma neznámými ženami, kterým sdělila kontaktní údaje. Následujícího dne jí bylo telefonicky sděleno, že byla vybrána k účasti na přednášce o zdravé výživě. Ta se konala dne 16. 9. 2013 v restauraci Malý pivovar v Českých Budějovicích a při ní byla vylosována jako výherkyně slevy na koupi předváděného zboží, mezi nímž byla i sada nádobí zn. Black v hodnotě 27.000 Kč, kterou se rozhodla zakoupit. Toto zboží převzala na místě a kupní cenu vyplatila zástupci prodávající společnosti ve svém bydlišti. Po dohodě s vnučkou M. T. se však rozhodla od kupní smlouvy odstoupit, což následně učinila. Druhá oznamovatelka M. T. dále uvedla, že její babička byla telefonicky kontaktována pracovnicí prodávající, která odstoupení od smlouvy akceptovala s tím, že je třeba zakoupené zboží vrátit poštou, což bylo učiněno. Po vrácení zboží však prodávající kupní cena nevrátila, a proto oznamovatelky kontaktovaly její odpovědnou osobu Z. R., který jim sdělil, že je v současné době ve finanční tísni, nemůže částku 27.000 Kč vrátit najednou a navrhuje proto splátkový kalendář. Následně se babička pokoušela se Z. R. spojit a domluvit na dalším postupu, avšak ten byl nekontaktní. Toto trestní oznámení, včetně příloh, zaslala kárně obviněná dne 7. 1. 2014 policejnímu orgánu k prověření. Policie České republiky, Krajské ředitelství Jihočeského kraje, Územní odbor České Budějovice, Obvodní oddělení Suché Vrbné, však v záznamu o provedeném šeření ze dne 15. 1. 2014, č. j. KRPC-4235-3/TČ-2014-020112, dospěla k závěru, že se jedná o spor o zaplacení částky, který má být řešen soukromoprávními prostředky, a proto nebyl učiněn závěr o podezření ze spáchání trestného činu. Z uvedených důvodů policejní orgán věc založil bez dalšího opatření. S tímto způsobem vyřízení trestního oznámení vyjádřila nesouhlas oznamovatelka J. H. v podání ze dne 22. 9. 2014. Toto podání oznamovatelky, jež podle svého obsahu představuje žádost o přezkoumání postupu policejního orgánu podle §157a trestního řádu, kárně obviněná spolu se spisovým materiálem obdržela od policejního orgánu dne 2. 10. 2014. O žádosti rozhodla až přípisem ze dne 2. 2. 2015, v němž oznamovatelce sdělila, že shledala postup policejního orgánu správným. 21. ZN 226/2014 Okresní státní zastupitelství sepsalo dne 26. 6. 2014 protokol o trestním oznámení s Ing. I. G., které bylo podáno na osobu vystupující pod jménem P. N. pro podezření ze spáchání trestného činu. V tomto trestním oznámení se uvádí, že se oznamovatelka s tímto mužem seznámila v prosinci 2011 a byli přátelé. V únoru 2012 ji P. N. požádal o půjčku ve výši 88.000 Kč s odůvodněním, že je ručitelem, dlužník svůj dluh včas neuhradil, soudní exekutor nyní vymáhá dlužnou částku po něm a hrozí mu tak ztráta bytu. S ohledem na tyto skutečnosti se oznamovatelka rozhodla P. N. peníze bezplatně půjčit a částku 88.000 Kč mu předala v hotovosti v jejím automobilu. Žádnou smlouvu nesepisovali a dohodli se, že peníze budou oznamovatelce vráceny do jednoho týdne, čemuž uvěřila. Jelikož P. N. peníze i přes opakované urgence nevracel, dohodla se s ním alespoň na tom, že podepíše písemnou smlouvu o půjčce, k čemuž došlo dne 19. 5. 2012. V létě 2012 jí pak předal v hotovosti 300 EUR. Poté P. N. několikrát telefonicky urgovala, vždy sliboval, že dluh uhradí, a přitom se vymlouval na různé okolnosti. Následně na něho podala občanskoprávní žalobu, o níž dosud nebylo rozhodnuto. Se svou právní zástupkyní se pokoušela P. N. zkontaktovat a zjistily, že se již v místě svého bydliště nezdržuje. Dne 24. 5. 2014 pak od něho obdržela SMS zprávu, ve které sdělil, že se nejmenuje P. N., ale P. M., a sliboval uhrazení aspoň části dlužné částky. Podle názoru oznamovatelky ji tedy P. N., resp. M., využil, uvedl v omyl a způsobil majetkovou újmu. Protokol o trestním oznámení i s přílohami předala kárně obviněná policejnímu orgánu dne 2. 7. 2014. Následně Policie České republiky, Krajské ředitelství policie Jihočeského kraje, Územní odbor České Budějovice, Obvodní oddělení Čtyři Dvory, přípisem ze dne 12. 9. 2014, č. j. KRPC-97263-33/TČ-2014-020111-KAI, vyrozuměla okresní státní zastupitelství o založení věci bez dalšího opatření, neboť v ní není dáno podezření ze spáchání trestného činu ani přestupku. Podáním ze dne 8. 10. 2014 oznamovatelka zastoupená advokátkou JUDr. Martou Uhlířovou, Ph.D. požádala okresní státní zastupitelství o přezkoumání postupu policejního orgánu, neboť policejní orgán dostatečně nevzal v úvahu utajení pravého jména dlužníka a spokojil se s jeho tvrzením o úmyslu peníze vrátit, aniž v podstatně širším rozsahu zkoumal další okolnosti případu, zejména jeho souvislost s celou řadou dalších dluhů P. M.. Po obdržení žádosti o přezkoumání postupu policejního orgánu podle §157a trestního řádu kárně obviněná požádala policejní orgán o předložení spisového materiálu, který jí byl zaslán dne 30. 10. 2014. O žádosti však nerozhodla až do v prvním kárném návrhu uvedeného dne 12. 2. 2015 a neučinila tak ani do v druhém kárném návrhu uvedeného dne 1. 6. 2015. Na základě tohoto zjištění náměstek okresního státního zástupce dne 1. 6. 2015 věc kárně obviněné odebral, přidělil ji jiné státní zástupkyni a k jejímu vyřízení stanovil lhůtu do 15. 6. 2015. Pokračování 12 Ksz 2/2015 - 88 22. ZN 236/2014 Okresní státní zastupitelství sepsalo dne 2. 7. 2014 protokol o trestním oznámení s V. N., které bylo podáno na T. J. a V. J. pro podezření ze spáchání trestného činu. V trestním oznámení V. N. uvedl, že s manželi J. uzavřel kupní smlouvu, na základě níž mělo na nabyvatele přejít vlastnické právo k rodinnému domu po zaplacení kupní ceny, k čemuž však ve sjednané lhůtě do 7. 2. 2014 ani později nedošlo, a proto oznamovatel od kupní smlouvy odstoupil. Po dobu od uzavření kupní smlouvy do zaplacení kupní ceny pobývali manželé J. v domě oznamovatele na základě nájemní smlouvy. Po vyklizení domu oznamovatel zjistil dne 30. 6. 2014, že v jeho areálu chybí střešní tašky, pila na dřevo, hoblovka na dřevo a střešní latě v celkové hodnotě 94.824 Kč. Uvedené věci si tedy manželé Jedličkovi neoprávněně přisvojili. Protokol o trestním oznámení i s přílohami předala kárně obviněná policejnímu orgánu dne 4. 7. 2014. Následně Policie České republiky, Krajské ředitelství policie Jihočeského kraje, Územní odbor České Budějovice, Obvodní oddělení Trhové Sviny, přípisem ze dne 4. 8. 2014, č. j. KRPC-99693-13/TČ-2014-020119, vyrozuměla okresní státní zastupitelství o založení věci bez dalšího opatření, neboť v ní nebyly zjištěny skutečnosti nasvědčující spáchání trestného činu. Provedeným šetřením totiž nebylo bezpečně prokázáno, že by se T. J. chtěl obohatit na úkor jiné osoby. K nakládání s upotřebitelnými věcmi měl od oznamovatele ústní souhlas a byl přesvědčen, že se stane jejich majitelem, přičemž část z nich měl převézt mimo nemovitost a zbývající část zlikvidovat. Navíc se souhlasem oznamovatele již prováděl některé úpravy nemovitosti v době, kdy byl jejím nájemcem. Po odstoupení od kupní smlouvy T. J. vrátil na původní místo pilu na dřevo, hoblovku na dřevo i část střešních latí a současně se písemnou smlouvou oznamovateli zavázal uhradit škodu na těch věcech, které nedokáže uvést do původního stavu. Dne 28. 8. 2014 policejní orgán předložil okresnímu státnímu zastupitelství žádost oznamovatele o přezkoumání postupu policejního orgánu i se spisovým materiálem. Následně okresní státní zastupitelství obdrželo dne 1. 12. 2014 podnět k přezkoumání postupu policejního orgánu ze dne 28. 11. 2014, který podal oznamovatel v zastoupení advokátky JUDr. Marty Uhlířové, Ph.D. V tomto podání se uvádí, že T. J. do současnosti vrátil jen nepatrnou část materiálu, ačkoliv několikrát slíbil odevzdání jeho zbytku, z čehož vyplývá, že nemá zájem tak učinit. V uznávacím prohlášení ze dne 22. 7. 2014 dokonce uvedl, že zboží použil bez souhlasu oznamovatele. Jednání T. J. tak již přesáhlo občanskoprávní vztah, neboť bez právního důvodu, vědomí a proti vůli oznamovatele odstranil z jeho moci uvedené movité věci, přičemž toto deliktní jednání trvá i nadále. Na žádost o přezkoumání postupu policejního orgánu podle §157a trestního řádu kárně obviněná nereagovala až do v prvním kárném návrhu uvedeného dne 12. 2. 2015 a nevyřídila ji ani do v druhém kárném návrhu uvedeného dne 1. 6. 2015. Na základě tohoto zjištění náměstek okresního státního zástupce dne 1. 6. 2015 věc kárně obviněné odebral, přidělil ji jiné státní zástupkyni a k jejímu vyřízení stanovil lhůtu do 15. 6. 2015. 23. ZN 245/2013 L. Z., zastoupená advokátem Mgr. Tomášem Čermákem, podala okresnímu státnímu zastupitelství trestní oznámení pro podezření ze spáchání přečinu podvodu podle §209 odst. 1, odst. 3 trestního zákoníku. Tohoto trestného činu se měla dopustit I. Ř. tím, že oznamovatelce na základě kupní smlouvy ze dne 24. 3. 2010 prodala pozemek parc. 594 v k. ú. Libín za kupní cenu ve výši 580.00 Kč, ačkoliv soudní znalec v posudku ze dne 14. 3. 2013 ohodnotil jeho obvyklou cenu na částku 250.000 Kč a konstatoval, že leží v zátopovém území přilehlého rybníka a tudíž je podmáčený, což byla podstatná skutečnost, která byla při uzavírání kupní smlouvy zatajena. Dále oznamovatelka, která před koupí prodávající sdělila svůj úmysl postavit na pozemku rodinný dům, byla ujištěna, že přívod elektrické energie k pozemku bude hotový do šesti měsíců od podpisu smlouvy, což se doposud nepodařilo zrealizovat kvůli nesouhlasu vlastníků okolních pozemků. Ti přitom s přívodem elektřiny na předmětný pozemek nesouhlasili již v době uzavření kupní smlouvy a prodávající byl tento jejich postoj znám. Z uvedených důvodů nemůže být pozemek využit zamýšleným způsobem, tedy ke stavbě rodinného domu. Přitom tento záměr, který byl prodávající znám, byl jediným důvodem uzavření kupní smlouvy. Jestliže by oznamovatelka v době uzavření kupní smlouvy věděla, že pozemek je podmáčený a v nejbližší době k němu nebude přivedena elektrická síť, kupní smlouvu by vůbec neuzavřela, a to ani za nižší cenu. Oznamovatelka se pokusila prodávající několikrát kontaktovat a vyzvat ji k náhradě škody, což se jí však nikdy nepodařilo. Toto trestní oznámení, včetně příloh, obdržela kárně obviněná dne 21. 6. 2013. Dne 13. 3. 2014 jí byla doručena výzva advokáta oznamovatelky k odstranění průtahů při vyřizování trestního oznámení, na kterou zareagovala dne 28. 3. 2014 jeho předáním policejnímu orgánu. Policie České republiky, Krajské ředitelství policie Jihočeského kraje, Územní odbor České Budějovice, 2. oddělení obecné kriminality Služby kriminální policie a vyšetřování, však v úředním záznamu o vyhodnocení věci ze dne 8. 4. 2014, č. j. KRPC-48980-10/TČ-2014-020172-FR, dospěla k závěru, že v jednání prodávající I. Ř. nebyl prokázán úmysl, který je nezbytným formálním znakem skutkové podstaty přečinu podvodu podle §209 odst. 1, odst. 3 trestního zákoníku a že trestní řízení může být vedeno pouze za situace, kdy občanskoprávními prostředky nelze konkrétní situaci řešit. Z tohoto důvodu policejní orgán věc založil. V reakci na vyrozumění o tomto způsobu vyřízení trestního oznámení podáním ze dne 16. 5. 2014 oznamovatelka v zastoupení advokáta požádala o výkon dohledu státního zástupce. Tuto žádost opětovně učinila v podání ze dne 15. 12. 2014. Uvedená podání oznamovatelky, jež podle svého obsahu představují žádost o přezkoumání postupu policejního orgánu podle §157a trestního řádu, kárně obviněná obdržela od policejního orgánu i se spisovým materiálem ve dnech 22. 5. 2014 a 17. 12. 2014. Až do v prvním kárném návrhu uvedeného dne 12. 2. 2015 však o této žádosti nerozhodla a nevyřídila ji ani do v druhém kárném návrhu uvedeného dne 1. 6. 2015. Na základě tohoto zjištění náměstek okresního státního zástupce dne 1. 6. 2015 konstatoval neodůvodněné prodlevy v činnosti kárně obviněné a k vyřízení žádosti jí stanovil lhůtu do 15. 6. 2015. 24. ZN 408/2014 Okresní státní zastupitelství sepsalo dne 15. 12. 2014 protokol s A. Š., ve kterém podal žádost o přezkoumání postupu policejního orgánu. V tomto protokole uvedl, že v srpnu 2014 telefonicky kontaktoval Policii České republiky s tím, že mu byl odcizen mobilní telefon s pouzdrem v hodnotě celkem 6.000 Kč. Tyto věci odcizil bezdomovec, který mu pomáhal téhož dne se stěhováním šicího stroje z místa bydliště. Později zjistil, že mu byla odcizena i vrtačka v hodnotě přibližně 9.800 Kč. Policisté činili nějaké úkony v místě bydliště, pořídili fotodokumentaci jeho pokoje, avšak nezajistili otisky prstů na šicím stroji, nepoučili ho o jeho právech a neinformovali o výsledku provedeného šetření. Kárně obviněná si od policejního orgánu vyžádala předložení spisového materiálu, který jí byl zaslán dne 9. 1. 2015. Od této doby až do v prvním kárném návrhu uvedeného dne 12. 2. 2015 však žádost o přezkoumání postupu policejního orgánu podle §157a trestního řádu nevyřídila a neučinila tak ani do v druhém kárném návrhu uvedeného dne 1. 6. 2015. Na základě Pokračování 12 Ksz 2/2015 - 89 tohoto zjištění náměstek okresního státního zástupce dne 1. 6. 2015 věc kárně obviněné odebral, přidělil ji jinému státnímu zástupci a k jejímu vyřízení stanovil lhůtu do 15. 6. 2015. 25. ZT 63/2013 Policie České republiky, Krajské ředitelství policie Jihočeského kraje, Územní odbor České Budějovice, 2. oddělení obecné kriminality, usnesením ze dne 28. 1. 2013, č. j. KRPC-137666-41/TČ-2012-020172-OS, zahájila trestní stíhání D. M., nar. X, státního příslušníka Slovenské republiky, pro přečin zanedbání povinné výživy podle §196 odst. 1, trestního zákoníku. Tohoto trestného činu se měl podezřelý dopustit tím, že v období od 14. 2. 2012 neplnil vyživovací povinnost vůči nezletilé dceři M. M., která byla upravena pravomocným rozhodnutím soudu, podle něhož měl přispívat na výživu dcery částkou 1.000 Kč měsíčně k rukám matky, přičemž celkový dluh na výživném činí za uvedené období 12.000 Kč. Přípisem ze dne 28. 6. 2013, č. j. KRPC-16814-11/ČJ-2013-020171-JUNG, který byl doručen téhož dne na okresní státní zastupitelství, Policie České republiky, Krajské ředitelství policie Jihočeského kraje, Územní odbor České Budějovice, 1. oddělení obecné kriminality Služby kriminální policie a vyšetřování, sdělila kárně obviněné, že podezřelý, jehož místo pobytu v České republice nebylo známo a kterému tak usnesení podle §160 odst. 1 trestního řádu nebylo možné doručit, se podle zprávy Interpolu Bratislava zdržuje v hlavním městě Slovenské republiky. Za účelem vypátrání a ustanovení místa jeho skutečného pobytu v domovském státě, místa zaměstnání a kontaktů na jeho osobu Interpol Bratislava doporučil vložení záznamu osoby do Schengenského informačního systému (SIS). Z tohoto důvodu policejní orgán požádal kárně obviněnou, aby mu v přiměřené lhůtě do jednoho měsíce sdělila, zda okresní státní zastupitelství bude podávat návrh na vydání evropského zatýkacího rozkazu nebo požádá o vklad záznamu osoby do SIS za účelem vypátrání pobytu podezřelého v cizině. Kárně obviněná však až do v druhém kárném návrhu uvedeného dne 10. 6. 2015 o této žádosti policejního orgánu nerozhodla, ačkoliv ve zprávách o stavu vyšetřování ze dne 22. 8. 2013, 7. 1. 2014 a 5. 5. 2014 byla upozorněna, že je nadále prováděno pátrání po podezřelém. Teprve až na základě pokynu náměstka okresního státního zástupce ze dne 10. 6. 2015 kárně obviněná přípisem ze dne 16. 6. 2015 podle §38 zákona č. 104/2013 Sb., o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních (dále jen „zákon č. 104/2003 Sb.“), požádala policejní orgán o pořízení záznamu v SIS za účelem zjištění pobytu podezřelého ve Slovenské republice a následného doručení písemnosti v trestním řízení. Po vypátrání pobytu podezřelého ve Slovenské republice a zjištění jeho tamní adresy kárně obviněná přípisem ze dne 27. 10. 2015 sdělila policejnímu orgánu svůj úmysl požádat slovenský justiční orgán o převzetí trestního stíhání. 26. ZT 296/2013 Policie České republiky, Krajské ředitelství policie Jihočeského kraje, Územní odbor České Budějovice, 2. oddělení obecné kriminality Služby kriminální policie a vyšetřování, usnesením ze dne 30. 4. 2013, č. j. KRPC-178143-33/TČ-2012-020172-VO, zahájila trestní stíhání V. M., nar. X, státního příslušníka Ukrajiny, pro přečin zanedbání povinné výživy podle § 196 odst. 1, odst. 3 trestního zákoníku, přečin nebezpečného vyhrožování podle §353 odst. 1 trestního zákoníku a přečin nebezpečného pronásledování podle §354 odst. 1 písm. a), c) trestního zákoníku. Těchto trestných činů se měl podezřelý dopustit tím, že v období od 1. 7. 2012, částečně vyjma září a listopadu 2012, neplnil vyživovací povinnosti vůči svým čtyřem nezletilým dětem, které byly upraveny pravomocným rozhodnutím soudu, podle nichž měl přispívat na výživu dětí částkou v celkové výši 4.000 Kč měsíčně k rukám matky, přičemž celkový dluh na výživném činil za uvedené období nejméně 37.000 Kč. Navíc v důsledku neplnění vyživovací povinnosti neměla matka nezletilých dětí dostatek finančních prostředků k zajištění jejich základních potřeb odpovídajících jejich věku a výživa nezletilých musela být zajišťována vyplácením dávek pomoci v hmotné nouzi. Dále měl podezřelý nejméně od září 2012 v Krizovém centru pro matku a dítě v Hluboké nad Vltavou dlouhodobě pronásledovat bývalou manželku A. M., kterou zde několikrát osobně vyhledal, telefonicky kontaktoval a zasílal SMS zprávy, přičemž při osobním jednání i telefonických hovorech jí vyhrožoval, že se zabije, pokud se k němu nevrátí, že ho tak bude mít na svědomí, že jí sebere děti a odveze s sebou do ciziny, že děti zabije a podobně. Konečně dne 27. 4. 2013 měl podezřelý několikrát opakovaně telefonicky kontaktovat svoji bývalou manželku a vyhrožovat, že podřeže její matku na Ukrajině, že podřeže děti, že se ona na to bude dívat a že podřeže i ji. Dne 19. 7. 2013 obdržela kárně obviněná od policejního orgánu podnět ze dne 18. 7. 2013, č. j. KRPC-178143-58/TČ-2012-020172-VO, na podání návrhu na vydání mezinárodního zatýkacího rozkazu a evropského zatýkacího rozkazu na podezřelého. Dne 25. 9. 2014 jí pak byla zaslána i žádost policejního orgánu ze dne 23. 9. 2014, č. j. KRPC-178143-67/TČ-2012-020172-VO, na zvážení předání trestního řízení podezřelého na Ukrajinu, neboť na základě dosavadních zjištění se podezřelý zřejmě nachází v této zemi a do České republiky se již nevrátí. Kárně obviněná však až do v druhém kárném návrhu uvedeného dne 10. 6. 2015 o těchto podáních policejního orgánu nerozhodla, ačkoliv v žádosti o prodloužení lhůty k prověřování ze dne 23. 3. 2015 byla na jejich zaslání upozorněna. Na základě těchto zjištění náměstek okresního státního zástupce dne 10. 6. 2015 konstatoval prodlevy v činnosti kárně obviněné a uložil jí, aby uvedená podání vyřídila do 25. 6. 2015. Opatřením ze dne 3. 7. 2015 pak věc kárně obviněné odebral a přidělil ji k vyřízení jinému státnímu zástupci. Ten po provedení prověrky spisového materiálu rozhodnutím ze dne 20. 7. 2015 zrušil usnesení policejního orgánu o zahájení trestního stíhání jako nezákonné a neodůvodněné, neboť popis skutku v něm uvedený neodráží povahu a průběh jednání podezřelého a nepředcházela mu analýza podmínek pro vedení trestního stíhání v České republice. 27. ZN 6095/2014 Policie České republiky, Krajské ředitelství policie Jihočeského kraje, Územní odbor České Budějovice, Dopravní inspektorát, záznamem ze dne 25. 11. 2014, č. j. KRPC-165632-2/TČ-2014-020106-KŘ, zahájila úkony trestní řízení pro podezření ze spáchání přečinu ohrožení pod vlivem návykové látky podle §274 odst. 1 trestního zákoníku. Tohoto trestného činu se měl dopustit podezřelý S. A., nar. X, tím, že dne 23. 11. 2014 v Českých Budějovicích po předchozím požití alkoholických nápojů řídil osobní vozidlo zn. Volkswagen Bora ve směru od ulice Mánesova po Litvínovickou ulici, v níž byl v 01.40 hodin zastaven a kontrolován policejní hlídkou, která mu v další jízdě zabránila a která ho podrobila dechovým zkouškám v 01.54 hodin, v 02.00 hodin a v 02.05 hodin, jimiž pomocí přístroje Dräger Alcotest 7510 bylo v jeho dechu zjištěno 1,34 %0 alkoholu, 1,54 %0 alkoholu a 1,48 %0 alkoholu, což vylučovalo jeho schopnost bezpečně ovládat motorové vozidlo. Následně policejní orgán podal okresnímu státnímu zastupitelství návrh na předání trestního řízení do Rakouska. Ten kárně obviněná obdržela dne 1. 12. 2014, avšak až do v druhém kárném návrhu uvedeného dne 10. 6. 2015 o něm nerozhodla. Na základě tohoto zjištění náměstek okresního státního zástupce dne 10. 6. 2015 konstatoval neodůvodněné prodlevy v činnosti kárně obviněné a k vyřízení podání policejního orgánu stanovil lhůtu do 30. 6. 2015. Přípisem z téhož dne kárně obviněná podala žádost o převzetí trestního stíhání Pokračování 12 Ksz 2/2015 - 90 rakouskému justičnímu orgánu i se spisovým materiálem Policie České republiky. Uvedenou žádost odůvodnila tím, že podezřelý je občanem Rakouské republiky, na jejím území se zdržuje a účelu trestního řízení tak bude lépe dosaženo v Rakousku. Současně kárně obviněná usnesením ze dne 30. 6. 2015 podle §108 odst. 1 zákona č. 104/2013 Sb. rozhodla o dočasném upuštění od některých úkonů trestního řízení pro uvedený skutek. 28. ZN 2145/2015 Policie České republiky, Krajské ředitelství policie Jihočeského kraje, Územní odbor České Budějovice, Obvodní oddělení Trhové Sviny, záznamem ze dne 10. 3. 2015, č. j. KRPC-26507-17/TČ-2015-020119, zahájila úkony trestní řízení pro podezření ze spáchání přečinu zanedbání povinné výživy podle §196 odst. 1 trestního zákoníku. Tohoto trestného činu se měl dopustit podezřelý Z. R., nar. X, tím, že v od září 2013 do února 2015 řádně neplnil vyživovací povinnost ke své dceři B. R., nar. X, která byla naposledy upravena pravomocným soudním rozhodnutím, podle něhož měl přispívat na výživu dcery částkou 1.200 Kč měsíčně k rukám matky, přičemž celkový dluh na výživném činí 21.600 Kč. Dále podezřelý v období od září do října 2013 neměl řádně plnit vyživovací povinnost ani ke svému zletilému synovi Z., nar. X, která byla naposledy upravena pravomocným soudním rozhodnutím, podle něhož měl přispívat na výživu syna částkou 1.500 Kč měsíčně k jeho rukám, takže celkový dluh na výživném činí 3.000 Kč. Následně policejní orgán podal okresnímu státnímu zastupitelství návrh na předání trestního řízení do Slovenské republiky. Ten kárně obviněná obdržela dne 19. 3. 2015, avšak až do v druhém kárném návrhu uvedeného dne 10. 6. 2015 o něm nerozhodla. Na základě tohoto zjištění náměstek okresního státního zástupce dne 10. 6. 2015 konstatoval prodlevy v činnosti kárně obviněné a k vyřízení podání policejního orgánu stanovil lhůtu do 15. 7. 2015. Přípisem ze dne 14. 7. 2015 kárně obviněná podala žádost o převzetí trestního stíhání slovenskému justičnímu orgánu i se spisovým materiálem Policie České republiky. Uvedenou žádost odůvodnila tím, že podezřelý je občanem Slovenské republiky, na jejím území se zdržuje a založil novou rodinu a účelu trestního řízení tak bude lépe dosaženo na Slovensku. Současně kárně obviněná usnesením ze dne 14. 7. 2015 podle §108 odst. 1 zákona č. 104/2013 Sb. rozhodla o dočasném upuštění od některých úkonů trestního řízení pro uvedený skutek. Všechna tato skutková zjištění vyplývají z kopií podstatných částí spisů okresního státního zastupitelství vztahujících se k shora uvedeným trestním věcem, jakož i ze záznamu o mimořádné dohledové prověrce Krajského státního zastupitelství v Českých Budějovicích ze dne 12. 2. 2015, č. j. 1 SPR 26/2015 - 6, a ze spisu okresního státního zastupitelství sp. zn. SPR 228/2015, který obsahuje záznamy vedoucího státního zástupce o kontrole věcí přidělených kárně obviněné, v nichž byly zjištěny neodůvodněné prodlevy. Kárně obviněná ve vyjádřeních k oběma kárným návrhům a při výslechu před kárným senátem uvedla, že její pracovní zatížení vůči více jak polovině všech státních zástupců okresních státních zastupitelství v obvodu působnosti Krajského státního zastupitelství v Českých Budějovicích je vyšší minimálně o třetinu a v některých ukazatelích je vyšší dokonce dvojnásobně i více. Kupříkladu její kolega JUDr. Rostislav Třeška se stejnou specializací měl v minulých letech oproti ní výrazně nižší nápad, ačkoliv sám na své nedostatečné pracovní vytížení poukazoval. Značný nápad věcí zejména v rejstřících ZT a ZN má za následek nutnost rozhodování o větším počtu stížností, častějšího zaujímání různých stanovisek a konzultací, posuzování mnoha různých návrhů policejního orgánu a žádostí o přezkoumání jeho postupu, provádění většího množství prověrek spisového materiálu, jakož i podávání více, často obsahově náročných, opravných prostředků proti rozhodnutím soudu. Tyto činnosti přitom v přehledu pracovního zatížení nejsou evidovány. Navíc oproti jiným státním zástupcům v Jihočeském kraji zpracovává okresní státní zastupitelství, u něhož působí, větší počet vazebních, vyhrazených a skupinových věcí, jakož i věcí, ve kterých bylo zahájeno trestní stíhání pro celou řadu útoků. Kárně obviněná podle svého dalšího tvrzení dochází ze státních zástupců okresního státního zastupitelství k jednání soudu nejčastěji. U soudu stráví zpravidla tři dny během pracovního týdne, přičemž často u jednoho hlavního líčení bývá celý den. Oproti tomu kolegové zastupují veřejnou žalobu u soudu většinou jen dvakrát v týdnu na polovinu dne, a přesto mají v přehledu pracovního zatížení vykázán vyšší počet účastí, neboť za polovinu dne absolvují tři i více časově méně náročných hlavních líčení či veřejných zasedání. Dost času také ztrácí přípravou na jednání soudu, neboť intervenuje u věcí dozorovaných jiným státním zástupcem, v nichž již proběhlo hlavní líčení za účasti kolegy. Není přitom výjimkou, že v přípravě státního zástupce na hlavní líčení je nesprávný návrh trestu, a proto je nucena si sama opatřit podklady pro závěrečný návrh. Přidělování věcí k jednání soudu není vyvážené i proto, že se při něm nepřihlíží k momentálnímu pracovnímu vytížení jednotlivého státního zástupce a k jeho nepřítomnosti na pracovišti. Přestože tedy v roce 2014 docházela pravidelně k lékaři na rehabilitaci pro vážné zdravotní potíže spojené s vrozenou vadou hrudní páteře, byla téměř po celou tuto dobu přidělována k soudním jednáním na tři dny v týdnu. Přitom například Mgr. Z. P. po návratu z rodičovské dovolené a JUDr. M. F. po návratu ze stáže byli k zastupování u soudu přidělováni oproti jiným státním zástupcům ve stejném či menším rozsahu, ačkoli jim teprve po návratu na okresní státní zastupitelství začaly být přidělovány věci a dlouho tak nebyli pracovně vytíženi. K jednání soudu bývá častěji přidělována i v současné době, a to i v týdnu, ve kterém má nařízenu pracovní pohotovost. Dále kárně obviněná uvedla, že na nerovnoměrné přidělování státních zástupců k hlavním líčením a veřejným zasedáním upozornila okresního státního zástupce, který v jednom případě místo ní určil k zastupování u soudu jiného kolegu. Uvedené opatření se zřejmě dotklo druhého náměstka okresního státního zástupce, který provádí rozdělování věcí, neboť od té doby zaregistrovala, že jí přiděluje k jednáním soudu vždy minimálně o půl dne více než ostatní státní zástupce a v tomto směru činí i jiné rozdíly mezi jednotlivými kolegy. Na základě tohoto zjištění již na svou značnou časovou zátěž spojenou s přítomností u soudu nereagovala. Až v podání ze dne 22. 1. 2015 okresnímu státnímu zástupci doložila nevyváženost přidělování věcí a pověřování k zastupování při jednání soudu, avšak způsob rozdělování agendy nebyl vůbec upraven ani nedošlo ke snížení jejího nápadu nebo k přerozdělení jejích věcí za účelem vytvoření časového prostoru pro odstranění zjištěných průtahů. Namísto toho byla ze strany vedení okresního státního zastupitelství vůči ní činěna jednostranná opatření. Toto po řadu let trvající vysoké pracovní zatížení je pro kárně obviněnou vyčerpávající a stresující. Cítí se být dlouhodobě pod silným tlakem, neboť není v jejích silách vyřizovat všechny věci včas. Snaží se však odvádět kvalitní práci a držet vysoký standard svých rozhodnutí, o čemž svědčí i to, že při pracovní poradě krajského státního zástupce konané dne 18. 12. 2013 za účasti vrchní státní zástupkyně byla vyzdvižena kvalita jejich odvolání do meritorních rozhodnutí soudu. Upřednostnění kvality práce před kvantitou má za následek její pomalejší rozhodování. Práce jí v rozhodné době trvala déle i kvůli zvýšené únavě a již zmíněné nutnosti dojíždět několikrát týdně do rehabilitačního zařízení. Ze všech těchto důvodů nestíhala zpracovat veškerou agendu, a proto upřednostnila důležitější věci zapsané v rejstříku ZT a ZK na úkor zejména vyřizování žádostí o přezkoumání postupu policejního orgánu. Značné množství práce kárně obviněná podle svého dalšího tvrzení zvládá jen za cenu přesčasové práce, kterou nahrazuje nepřítomnost v zaměstnání i delší čas strávený při soudních Pokračování 12 Ksz 2/2015 - 91 jednáních. Po skončení oficiální pracovní doby pracuje často do pozdních večerních hodin a někdy i do hodin nočních, pokud zpracovává rozsáhlejší věci. Vysoké pracovní vytížení se negativně projevuje i na jejím zdravotním stavu, neboť delší dobu trpí poruchou spánku a žaludečními potížemi vyvolanými stresem. Na základě předchozích negativních zkušeností po návratu z nemocnice a následné pracovní neschopnosti, kterou ukončila na žádost okresního státního zástupce s tím, že dojde k přerozdělení věcí, což se nakonec nestalo, si přitom již nedovolí při zdravotních potížích zůstávat v domácím ošetření. Závěrem kárně obviněná uvedla, že si je průtahů uvedených v kárných návrzích vědoma. Nemůže však souhlasit s tím, že by se jich dopustila bez závažných důvodů. S ohledem na své značné pracovní vytížení a další zmíněné skutečnosti jí totiž k vyřízení věcí nezůstal dostatečný časový prostor. Proto navrhovatelem požadované uložení kárného opatření odvolání z funkce státní zástupkyně považuje za nepřiměřeně přísné. Na základě shora uvedených důkazů tedy bylo spolehlivě zjištěno, že kárně obviněná byla nečinná při vyřizování - věci vedené pod sp. zn. ZN 10307/2012 v období od 8. 3. 2012 do 30. 1. 2015 a následně v období od 4. 2. 2015 do 1. 6. 2015, - věci vedené pod sp. zn. ZN 10383/2012 v období od 21. 8. 2012 do 12. 2. 2015 a následně v období od 30. 4. 2015 do 1. 6. 2015, - věci vedené pod sp. zn. ZN 4141/2012 v období od 31. 10. 2012 do 12. 2. 2015 a následně v období od 30. 4. 2015 do 1. 6. 2015, - věci vedené pod sp. zn. ZN 338/2012 v období od 28. 1. 2013 do 12. 2. 2015 a následně v období od 30. 4. 2015 do 1. 6. 2015, - věci vedené pod sp. zn. ZN 10439/2012 v období od 8. 2. 2013 do 12. 2. 2015 a následně v období od 30. 4. 2015 do 1. 6. 2015, - věci vedené pod sp. zn. ZN 10440/2013 v období od 8. 4. 2013 do 28. 1. 2015, - věci vedené pod sp. zn. ZN 10427/2013 v období od 10. 4. 2013 do 23. 12. 2013, - věci vedené pod sp. zn. ZN 10414/2013 v období od 16. 4. 2013 do 12. 2. 2015 a následně v období od 30. 4. 2015 do 1. 6. 2015, - věci vedené pod sp. zn. ZN 834/2013 v období od 20. 6. 2013 do 12. 2. 2015, - věci vedené pod sp. zn. ZN 10486/2013 v období od 26. 6. 2013 do 12. 2. 2015 a následně v období od 30. 4. 2015 do 1. 6. 2015, - věci vedené pod sp. zn. ZN 812/2013 v období od 10. 7. 2013 do 12. 2. 2015 a následně v období od 30. 4. 2015 do 1. 6. 2015, - věci vedené pod sp. zn. ZN 10499/2013 v období od 16. 8. 2013 do 12. 2. 2015 a následně v období od 30. 4. 2015 do 1. 6. 2015, - věci vedené pod sp. zn. ZN 4439/2012 v období od 21. 8. 2013 do 12. 2. 2015 a následně v období od 30. 4. 2015 do 1. 6. 2015, - věci vedené pod sp. zn. ZN 321/2013 v období od 3. 12. 2013 do 12. 2. 2015 a následně v období od 30. 4. 2015 do 1. 6. 2015, - věci vedené pod sp. zn. ZN 2713/2014 v období od 7. 5. 2014 do 12. 2. 2015 a následně v období od 30. 4. 2015 do 1. 6. 2015, - věci vedené pod sp. zn. ZN 3159/2014 v období od 21. 5. 2014 do 12. 2. 2015 a následně v období od 30. 4. 2015 do 1. 6. 2015, - věci vedené pod sp. zn. ZN 10366/2014 v období od 19. 6. 2014 do 12. 2. 2015 a následně v období od 30. 4. 2015 do 27. 5. 2015, - věci vedené pod sp. zn. ZN 10370/2013 v období od 25. 6. 2014 do 26. 1. 2015, - věci vedené pod sp. zn. ZN 204/2014 v období od 1. 10. 2014 do 12. 2. 2015 a následně v období od 30. 4. 2015 do 1. 6. 2015, - věci vedené pod sp. zn. ZN 481/2013 v období od 2. 10. 2014 do 2. 2. 2015, - věci vedené pod sp. zn. ZN 226/2014 v období od 30. 10. 2014 do 12. 2. 2015 a následně v období od 30. 4. 2015 do 1. 6. 2015, - věci vedené pod sp. zn. ZN 236/2014 v období od 1. 12. 2014 do 12. 2. 2015 a následně v období od 30. 4. 2015 do 1. 6. 2015, - věci vedené pod sp. zn. ZN 245/2013 v období od 17. 12. 2014 do 12. 2. 2015 a následně v období od 30. 4. 2015 do 1. 6. 2015, - věci vedené pod sp. zn. ZN 408/2014 v období od 9. 1. 2015 do 12. 2. 2015 a následně v období od 30. 4. 2015 do 1. 6. 2015, - věci vedené pod sp. zn. ZT 63/2013 v období od 28. 6. 2013 do 10. 6. 2015, - věci vedené pod sp. zn. ZT 296/2013 v období od 19. 7. 2013 a 25. 9. 2014 do 10. 6. 2015, - věci vedené pod sp. zn. ZN 6095/2014 v období od 1. 12. 2014 do 10. 6. 2015, - věci vedené pod sp. zn. ZN 2145/2015 v období od 19. 3. 2015 do 10. 6. 2015. Zaviněná nečinnost při vyřizování věci, která byla státnímu zástupci přidělena ke zpracování, představuje skutek trvající, jehož podstatou je vyvolání a následné udržování tohoto protiprávního stavu. Dvouletá lhůta od spáchání takového trvajícího kárného provinění, jejímž marným uplynutím podle §29 zákona č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství (dále jen „zákon o státním zastupitelství“), zaniká kárná odpovědnost státního zástupce, tedy v souladu s principy platnými pro trestní právo počíná běžet až okamžikem ukončení protiprávního stavu, který nastává učiněním relevantního úkonu při vyřizování dané věci. Lhůta pro zánik odpovědnosti za kárné provinění zůstává zachována také v případě, že je kárný návrh podán i pro nečinnost předcházejí okamžiku, od něhož lhůta pro zánik kárné odpovědnosti začala plynout (dva roky počítané zpětně od podání kárného návrhu), pokud nečinnost k uvedenému okamžiku trvala (srov. např. rozhodnutí Vrchního soudu v Olomouci jako soudu kárného ze dne 8. 8. 2003, sp. zn. Ds 9/2003, ze dne 3. 12. 2004, sp. zn. Ds 13/2004, a ze dne 9. 11. 2007, sp. zn. 1 Ds 17/2007 a rozhodnutí Nejvyššího správního soudu jako soudu kárného ze dne 9. 3. 2015, sp. zn. 12 Ksz 13/2014 a ze dne 13. 4. 2015, sp. zn. 12 Ksz 1/2014). Nečinnosti ve věcech sp. zn. ZN 10307/2012, sp. zn. ZN 10383/2012, sp. zn. ZN 4141/2012, sp. zn. ZN 338/2012, sp. zn. ZN 10439/2012, sp. zn. ZN 10440/2013, sp. zn. ZN 10427/2013 a sp. zn. ZN 10414/2013 trvaly i ke dni 29. 4. 2013, tedy k počátku objektivní lhůty počítaného dva roky zpětně od podání prvního kárného návrhu. Nečinnosti ve věcech sp. zn. ZT 63/2013 a sp. zn. ZT 296/2013, trvaly i ke dni 3. 8. 2013, tedy k počátku objektivní lhůty počítaného dva roky zpětně od podání druhého kárného návrhu. Proto kárný senát mohl při časovém vymezení těchto průtahů zahrnout do skutkové věty výroku A. také období, jež tomuto datu předcházela. Ve věcech sp. zn. ZN 10307/2012 a sp. zn. ZN 10427/2013 mohla kárně obviněná vyřídit žádosti o přezkoumání postupu policejních orgánů až po zaslání jejich spisů. Proto kárný senát vymezil počátek nečinností v těchto věcech dny, v nichž kárně obviněná obdržela příslušné spisové materiály policejních orgánů, i když tato data nebyla v prvním kárném návrhu zmíněna. Počátek nečinnosti ve věci sp. zn. ZN 812/2013 vymezil kárný senát v prvním kárném návrhu neuvedeným dnem, ve kterém kárně obviněná sepsala postoupení žádosti o mezinárodní právní pomoc Okresnímu státnímu zastupitelství v Českém Krumlově, neboť až od tohoto data neučinila žádný další úkon směřující k vyřízení uvedené žádosti. Ve věci sp. zn. ZN 236/2014 mohla být kárně obviněné přičítána nečinnost až ode dne obdržení druhé žádosti o přezkoumání postupu policejního orgánu, protože datum předložení první této žádosti okresnímu státnímu zastupitelství policejním orgánem nebylo v prvním kárném návrhu zmíněno. Dále kárný senát ve výroku A./I. vymezil konec nečinností ve věcech sp. zn. ZN 10383/2012, sp. zn. ZN 4141/2012, sp. zn. ZN 338/2012, sp. zn. ZN 10439/2012, sp. zn. ZN 10414/2013, sp. zn. ZN 834/2013, sp. zn. ZN 10486/2013, sp. zn. ZN 812/2013, Pokračování 12 Ksz 2/2015 - 92 sp. zn. ZN 10499/2013, sp. zn. ZN 4439/2012, sp. zn. ZN 321/2013, sp. zn. ZN 2713/2014, sp. zn. ZN 3159/2014, sp. zn. ZN 10366/2014, sp. zn. ZN 204/2014, sp. zn. ZN 226/2014 a sp. zn. ZN 236/2014, v prvním kárném návrhu uvedeným dnem 12. 2. 2015, ačkoliv v nich kárně obviněná neučinila potřebné úkony i po tomto datu. Uvede-li totiž navrhovatel v návrhu na zahájení kárného řízení kratší dobu průtahu, než vyplývá z předmětného spisu, je kárný soud tímto návrhem vázán a nemůže k tíži kárně obviněného činit takové změny, které by zhoršily jeho postavení oproti kárnému návrhu (srov. rozhodnutí Vrchního soudu v Praze jako soudu kárného ze dne 22. 10. 2004, sp. zn. 2 Ds 10/2004 a rozhodnutí Nejvyššího správního soudu jako soudu kárného ze dne 9. 3. 2015, sp. zn. 12 Ksz 13/2014 a ze dne 13. 4. 2015, sp. zn. 12 Ksz 1/2014). Podobně kárný senát ve výroku A./II. vymezil konec průtahů ve věcech sp. zn. ZT 63/2013, sp. zn. ZT 296/2013, sp. zn. ZN 6095/2014 a sp. zn. ZN 2145/2015 v druhém kárném návrhu uvedeným dnem 10. 6. 2015, i když v nich kárně obviněná zůstala nečinná i po tomto datu. V prvním kárném návrhu se při popisu nečinností ve věcech sp. zn. ZN 10383/2012, sp. zn. ZN 4141/2012, sp. zn. ZN 338/2012, sp. zn. ZN 10439/2012, sp. zn. ZN 10427/2013, sp. zn. ZN 10499/2013 a sp. zn. ZN 4439/2012 uvádí, že v nich kárně obviněná neučinila další úkon. V této souvislosti však navrhovatel nekonkretizoval, jaký jiný úkon měla kárně obviněná v těchto věcech provést. Proto kárný senát vychází z toho, že se v prvním kárném návrhu kladou kárně obviněné za vinu jen nečinnosti při vyřizování podání, jež byla řádně specifikována. Toliko jejich nevyřízení k datu dohledové prověrky bylo ostatně navrhovatelem zdůrazněno v závěru popisu nečinností v jednotlivých věcech. Z tohoto důvodu má kárný senát dále za to, že kárně obviněné nebyly v prvním kárném návrhu dávány za vinu případné průtahy v souvislosti s úkony, které v daných věcech učinila ještě před obdržením podání, v nichž byla podle navrhovatele do dohledové prověrky nečinná. V trestním řádu ani v zákoně o státním zastupitelství není, až na určité výjimky, stanovena nejzazší lhůta, ve které by měl státní zástupce učinit příslušný úkon v rámci trestního řízení. Nicméně podle §2 odst. 4 trestního řádu a §2 odst. 2 zákona o státním zastupitelství musí státní zastupitelství projednávat trestní věci urychleně bez zbytečných průtahů a při výkonu své působnosti dbát na to, aby každý jeho postup byl rychlý. Kárným proviněním státního zástupce jsou však jen závažnější nedostatky a poklesky v jeho práci, jak vyplývá z §28 a §30 odst. 3 zákona o státním zastupitelství. S ohledem na zásadu subsidiarity kárného postihu je tak nutné za kárné provinění považovat pouze delší nečinnost, při které státní zástupce nevyřídí přidělenou věc, ačkoli tak již evidentně mohl učinit bez újmy na zpracovávání jeho další agendy. V souladu s těmito principy nečinnost dosahující intenzity kárného provinění zpravidla nastává v situaci, kdy státní zástupce ve více věcech od obdržení příslušného podání neučiní žádný relevantní úkon ve lhůtě tří měsíců u věcí zapsaných v rejstříku ZT a ve lhůtě dvou měsíců u věcí zapsaných v rejstříku ZN, jak již kárný senát dovodil v rozhodnutí ze dne 9. 3. 2015, sp. zn. 12 Ksz 13/2014. Ve věci sp. zn. ZN 245/2013 mohla být kárně obviněné přičítána nečinnost až ode dne 17. 12. 2014, ve kterém obdržela druhou žádost o přezkoumání postupu policejního orgánu i s jeho spisovým materiálem, když datum předložení první této žádosti okresnímu státnímu zastupitelství policejním orgánem nebylo v prvním kárném návrhu zmíněno. S ohledem na shora uvedenou vázanost vymezením konce tohoto průtahu dnem 12. 2. 2015 je zřejmé, že ve věci sp. zn. ZN 245/2013 byla kárně obviněná při vyřizování žádosti o přezkoumání postupu policejního orgánu nečinná v kratším než dvouměsíčním období a tento průtah tak nedosahoval intenzity kárného provinění. Stejná situace nastala i ve věci sp. zn. ZN 408/2014, v níž kárně obviněná obdržela od policejního orgánu spisový materiál za účelem posouzení žádosti o přezkoumání jeho postupu dne 9. 1. 2015, kterou nevyřídila do v prvním kárném návrhu uvedeného dne 12. 2. 2015. Nečinnosti kárně obviněné ve věcech sp. zn. ZN 245/2013 a sp. zn. ZN 408/2014, které byly v prvním kárném návrhu kladeny kárně obviněné za vinu, tedy nejsou kárným proviněním. S ohledem na dále zmíněnou nutnost považovat průtahy za jednotlivé dílčí útoky pokračujícího kárného provinění se přitom tyto nečinnosti z hlediska kárného práva procesního považují za samostatné skutky, jak vyplývá z ustanovení §12 odst. 12 trestního řádu za použití §25 zákona o řízení ve věcech soudců, státních zástupců a soudních exekutorů. Proto kárný senát výrokem B. v uvedené části kárně obviněnou prvního kárného návrhu zprostil. Podle §12 odst. 11 trestního řádu pokračuje-li obviněný v jednání, pro které je stíhán, i po sdělení obvinění, posuzuje se takové jednání od tohoto úkonu jako nový skutek. Toto ustanovení přitom dopadá i na trvající trestné činy, neboť v něm uvedený pojem pokračování v jednání je odlišný od pokračování v trestném činu a zahrnuje i udržování protiprávního stavu. Sdělení obvinění tedy přerušuje páchání i trvajícího trestného činu a tvoří mezník, který ukončuje skutek při takovém pokračujícím jednání. Udržuje-li pak obviněný protiprávní stav i po sdělení obvinění, posuzuje se od tohoto úkonu jeho jednání jako nový skutek (srov. Šámal, P. a ?kol.: Trestní řád. Komentář, 7. vydání, C. H. Beck, Praha 2013, str. 259 a násl. a tam uvedená rozhodnutí trestních soudů). Také podle judikatury kárných soudů se za ukončení nečinnosti při vyřizování věcí jako trvajícího kárného provinění považuje den podání kárného návrhu, i když průtah pokračoval i po tomto datu, jak vyplývá kupříkladu z rozhodnutí Vrchního soudu v Olomouci jako soudu kárného ze dne 9. 11. 2007, sp. zn. 1 Ds 17/2007, a rozhodnutí Nejvyššího správního soudu jako soudu kárného ze dne 9. 3. 2015, sp. zn. 12 Ksz 13/2014. Jestliže tedy státní zástupce, který je kárně stíhán pro průtah při vyřizování věci, v ní zůstane nečinný i po podání kárného návrhu, je podle §12 odst. 11 trestního řádu za použití §25 zákona o řízení ve věcech soudců, státních zástupců a soudních exekutorů třeba od tohoto úkonu jeho jednání považovat za nový skutek. V nyní posuzované kárné věci první kárný návrh, v němž byla kárně obviněné kladena za vinu i nečinnost při vyřizování věcí sp. zn. ZN 4439/2012, sp. zn. ZN 338/2012, sp. zn. ZN 4141/2012, sp. zn. ZN 10307/2012, sp. zn. ZN 10383/2012, sp. zn. ZN 10439/2012, sp. zn. ZN 245/2013, sp. zn. ZN 321/2013, sp. zn. ZN 812/2013, sp. zn. ZN 10414/2013, sp. zn. ZN 10486/2013, sp. zn. ZN 10499/2013, sp. zn. ZN 204/2014, sp. zn. ZN 226/2014, sp. zn. ZN 236/2014, sp. zn. ZN 408/2014, sp. zn. ZN 2713/2014, sp. zn. ZN 3159/2014 a sp. zn. ZN 10366/2014, byl podán dne 29. 4. 2015. Průtahy pokračující v těchto věcech i po tomto datu, na něž je zapotřebí nahlížet jako na nové skutky, však podle druhého kárného návrhu trvaly jen do dne 1. 6. 2015. Tímto vymezením konce opakovaných nečinností je kárný senát vázán, jak již bylo zmíněno. Proto musí vycházet z toho, že kárně obviněná byla v uvedených věcech zapsaných v rejstříku ZN od podání prvního kárného návrhu nečinná po dobu kratší dvou měsíců. Takové průtahy však na základě shora uvedené úvahy nedosahují intenzity kárného provinění. Ve věci sp. zn. ZN 10307/2012 sice dále kárně obviněná po přezkoumání postupu policejního orgánu byla nečinná i při vyřizování navazujícího podání oznamovatelky ze dne 4. 2. 2015. V druhém kárném návrhu jí však byla kladena za vinu jen opětovná nečinnost ve vztahu k žádosti podané podle §157a trestního řádu, kterou ve věci sp. zn. ZN 10307/2012 vyřídila dne 30. 1. 2015, takže ani v tomto směru se nedopustila kárného provinění. Z těchto důvodů kárný senát výrokem C. zprostil kárně obviněnou i druhého kárného návrhu v části, ve které jí bylo kladeno za vinu, že ve zmiňovaných věcech zůstala nečinná i po podání prvního kárného návrhu. Pokračování 12 Ksz 2/2015 - 93 Naproti tomu všechny nečinnosti uvedené ve výroku A. dosahují z hlediska své délky intenzity kárného provinění. Těmito průtahy kárně obviněná zaviněně porušila své povinnosti při výkonu funkce státní zástupkyně odpovědně plnit své úkoly a postupovat odborně, svědomitě a bez zbytečných průtahů, které jsou stanoveny v §24 odst. 1 zákona o státním zastupitelství. Kárně obviněná tímto zaviněným jednáním ohrozila též důvěru v odbornost postupu státního zastupitelství, neboť ta mohla být a v některých případech i byla v očích odborné a laické veřejnosti, zejména oznamovatelů, policejních orgánů, orgánu příslušného k projednávání přestupků a cizozemských justičních orgánů, snížena značnými, neodůvodněnými a déletrvajícími průtahy při vyřizování přidělených věcí. V daném případě se jednalo o zavinění ve formě nepřímého úmyslu, kdy kárně obviněná věděla, že svým jednáním může způsobit porušení nebo ohrožení zájmu chráněného zákonem a pro případ, že je způsobí, byla s tím srozuměna. Svých nečinností při vyřizování uvedených věcí si totiž byla podle svého tvrzení vědoma a především s ohledem na velké množství práce upřednostnila jinou agendu, kterou považovala za důležitější. Musela být proto srozuměna s tím, že se dopouští průtahů, porušuje tak své povinnosti státního zástupce a ohrožuje důvěru v odbornost postupu státního zastupitelství. Vysoké pracovní zatížení a zmíněné zdravotní potíže kárně obviněné přitom nezpůsobily objektivní nemožnost věci uvedené ve výroku A. vyřídit. Z tabulkových přehledů množství věcí, které napadly jednotlivým státním zástupcům okresních státních zastupitelství v obvodu působnosti Krajského státního zastupitelství v Českých Budějovicích, a z týdenních přehledů počtu přidělování státních zástupců Okresního státního zastupitelství v Českých Budějovicích k soudním jednáním vyplývá, že kárně obviněná byla v tomto směru jednou z nejvytíženějších veřejných žalobců. Navrhovatel taktéž připustil, že Okresní státní zastupitelství v Českých Budějovicích patří mezi nejvytíženější státní zastupitelství v České republice. Dále v návaznosti na tvrzení kárně obviněné o výrazně nižším nápadu JUDr. Rostislava Třešky, jenž má mít téměř totožnou agendu jako ona, navrhovatel uvedl, že údaje uvedené ve výkazech odpovídají realitě. Nicméně při dohledové prověrce provedené Krajským státním zastupitelstvím v Českých Budějovicích dne 12. 2. 2015 byly u kárně obviněné zjištěny mnohem závažnější nedostatky týkající se včasnosti vyřizování jednotlivých podání než u ostatních státních zástupců okresního státního zastupitelství. Přitom navrhovatel v odpovědích na dotazy kladené kárným senátem uvedl, že kárně obviněná je v porovnání se svými kolegy pracovně vytížena stejně, a to i s ohledem na vyšší obtížnost jim svěřených agend. Podle navrhovatele nedochází ani k zvýhodňování jiných státních zástupců při přidělování k jednáním soudu a druhý náměstek okresního státního zástupce v tomto směru rozděluje věci proporcionálně. Dále navrhovatel zmínil, že před třemi či čtyřmi roky minimálně dvakrát přerozdělil přibližně 15 neskončených věcí kárně obviněné s návrhem na podání obžaloby mezi ostatní státní zástupce. V posuzované kárné věci přitom nebyl předložen ani navržen žádný důkaz, který by tato tvrzení navrhovatele vyvracel a naopak prokazoval obhajobu kárně obviněné, že byla v rozhodné době při přidělování agendy záměrně svým nadřízeným znevýhodňována. Navíc všechny věci uvedené ve výroku A., v nichž docházelo k nečinnostem, mohla kárně obviněná snadno a rychle vyřídit, aniž by to mělo negativní vliv na zpracovávání její další agendy. Ve všech případech totiž stačilo k odstranění nečinnosti učinit relativně jednoduchý a časově nenáročný úkon. Ten většinou spočíval ve vyřízení žádosti oznamovatelů o přezkoumání postupu policejního orgánu, jímž došlo k založení věci pro její občanskoprávní povahu. V ostatních případech měla kárně obviněná rozhodnout o návrzích policejního orgánu na provedení jednotlivého úkonu v rámci přípravného řízení trestního, o žádostech na došetření skutku projednávaného v přestupkovém řízení z hlediska jeho možné trestně právní kvalifikace, jakož i o žádostech cizozemských justičních orgánů na převzetí trestního stíhání a doručení písemností v České republice. Je tedy zřejmé, že tyto úkony mohla kárně obviněná učinit včas i při vysokém pracovním zatížení, a to i s přihlédnutím k časové ztrátě, kterou pro ni v rozhodné době představovaly rehabilitace několikrát týdně. Průtahy vymezené ve výroku A. je z hlediska kárného práva hmotného nutné považovat za jednotlivé dílčí útoky pokračujícího kárného provinění, neboť se jich kárně obviněná dopouštěla v blízké časové souvislosti nečinnostmi při vyřizování více věcí, kterými zároveň porušovala své povinnosti státní zástupkyně a ohrožovala důvěru v odbornost postupu státního zastupitelství. K nutnosti posuzování zaviněných průtahů určitého stupně závažnosti v průběhu vymezeného období, k nimž došlo ve více věcech, jako jednoho skutku a jako jednoho kárného provinění dospěla i dosavadní judikatura kárných soudů (srov. např. rozhodnutí Nejvyššího soudu jako soudu kárného ze dne 20. 9. 2006, sp. zn. 1 Skno 8/2006, a rozhodnutí Nejvyššího správního soudu jako soudu kárného ze dne 14. 9. 2010, sp. zn. 13 Kss 2/2010, ze dne 9. 3. 2015, sp. zn. 12 Ksz 13/2014 a ze dne 13. 4. 2015, sp. zn. 12 Ksz 1/2014). Dvacet dva průtahy uvedené ve výroku A./I. tedy tvoří dílčí útoky jednoho skutku, jímž se kárně obviněná dopustila kárného provinění. Nečinnosti ve čtyřech věcech, které jsou uvedeny ve výroku A./II., však trvaly i ke dni podání prvního kárného návrhu, a proto podle §12 odst. 11 trestního řádu za použití §25 zákona o řízení ve věcech soudců, státních zástupců a soudních exekutorů musejí být právně kvalifikovány jako samostatný skutek a další kárné provinění. Skutky uvedenými ve výroku A. tedy kárně obviněná naplnila všechny znaky skutkové podstaty dvou kárných provinění podle §28 zákona o státním zastupitelství. Při úvaze o druhu a výměře kárného opatření kárný senát přihlédl k závažnosti kárných provinění a k osobě kárně obviněné. V neprospěch kárně obviněné předně svědčí to, že se dopustila dvou kárných provinění, která spočívala v úmyslných dlouhodobých nečinnostech při vyřizování velkého počtu věcí. K průtahům přitom došlo v celkem 26 věcech, z nichž kárně obviněná nevyřídila pět po více než dvou letech, deset po více než roce a šest po více než šesti měsících. Navíc všechny věci, ve kterých docházelo k nečinnostem, mohla kárně obviněná jednoduše a v krátkém čase vyřídit, jak již bylo zmíněno. Nevyřizování žádostí o přezkoumání postupu policejního orgánu, které tvoří největší část průtahů kárně obviněné, sice obvykle nemusí mít v činnosti státního zastupitelství tak závažné následky jako nezpracování některých jiných agend. Nicméně dlouhodobá otálení kárně obviněné při posuzování výsledku vyřízení jednotlivých trestních oznámení policejními orgány mohla způsobit právní nejistotu oznamovatelů, kterým nemuselo být dlouho zřejmé, zda již je vyřízení věci definitivní a zda tedy jejich nároky budou řešeny v trestním řízení nebo je mají uplatnit v řízení ve věcech občanskoprávních. Průtahy při rozhodování o návrzích policejních orgánů na provedení jednotlivých úkonů v rámci přípravného řízení trestního pak nepochybně měly negativní vliv na jeho délku a průběh. Včasné nevyřízení žádosti o došetření skutku projednávaného v přestupkovém řízení a o jeho posouzení z hlediska případné trestně právní kvalifikace způsobilo zpoždění při zahájení úkonů trestního řízení. Nečinnosti při vyřizování dvou žádostí o mezinárodní justiční spolupráci pak mohly negativně ovlivnit pověst a důvěryhodnost Okresního státního zastupitelství v Českých Budějovicích i celé české soustavy státních zastupitelství v očích cizozemských justičních orgánů, jimž navíc ztížily vedení přípravného řízení a skončení přestupkového řízení. Pokračování 12 Ksz 2/2015 - 94 Kárně obviněné přitěžuje i liknavost při odstraňování průtahů v téměř všech věcech uvedených ve výroku A./I. po podání prvního kárného návrhu, která měla za následek, že jí většina z nich musela být odebrána a přidělena k vyřízení jiným státním zástupcům. Navíc tento nežádoucí přístup kárně obviněné ke zjištěným průtahům vyplýval z jejího mylného a na základě zmíněných skutečností nepodloženého přesvědčení, že s ohledem na značné pracovní zatížení musí věci, jež považuje za méně podstatné, ponechat stranou a věnovat se důležitější agendě. Ostatně na tento osobnostní rys kárně obviněné upozornil při ústním jednání kárného senátu i navrhovatel, který uvedl, že státní zástupkyně některé banální věci pomíjí a vytěsňuje ze své mysli, jako by neexistovaly. S ohledem na velmi četné, dlouhodobé a úmyslné nečinnosti kárně obviněné zjištěné ve věcech uvedených ve výroku A. a její zřetelnou tendenci se dopouštět dalších průtahů musel kárný senát přistoupit k velmi razantnímu kárnému opatření. Při jeho ukládání však vzal v úvahu i skutečnosti svědčící ve prospěch kárně obviněné. Kárný senát konkrétně přihlédl k vysokému pracovnímu zatížení kárně obviněné, jemuž byla v rozhodné době vystavena. Rovněž kárný senát nemohl pominout pochybení navrhovatele, který dlouhodobé průtahy kárně obviněné nezaznamenal dříve a první kárný návrh podal až na základě zjištění dohledové prověrky provedené nadřízeným státním zastupitelstvím. Především však vzal kárný senát v úvahu pracovní hodnocení kárně obviněné, z něhož vyplývá, že funkci právní čekatelky, prokurátorky a státní zástupkyně vykonává nepřetržitě po dobu více než 36 let, že pracuje velmi pečlivě, že přidělenou agendu zpracovává kvalitně, že při jednání soudu vystupuje věcně, s dostatečným důrazem a znalostí projednávaných věcí a že její podání mají dobrou úroveň. Na tomto hodnocení práce kárně obviněné navrhovatel setrval i při jednání kárného senátu, v němž však zároveň upozornil na rozporuplnost státní zástupkyně, která se projevuje její přílišnou pečlivostí na straně jedné a sklonem ignorovat část přidělených věcí na straně druhé. Nicméně i z tohoto tvrzení navrhovatele je zřejmé, že kárně obviněná má odborné předpoklady ke zvládání veškeré své agendy. Je zde tedy reálná naděje, že v budoucnu bude plnit své povinnosti státní zástupkyně aspoň na základní úrovni a přidělené věci vyřizovat v přiměřené lhůtě. Určitou naději na zlepšení ostatně shledává v poslední době i navrhovatel, který při ústním jednání kárného senátu dále uvedl, že měl na práci kárně obviněné dohlížet již dříve a že tak v současné době intenzivně činí. Za situace, kdy je myslitelná náprava kárně obviněné, kárný senát v nyní posuzované kárné věci neshledal podmínky pro nejpřísnější kárné opatření odvolání z funkce státní zástupkyně, jehož uložení se navrhovatel domáhal v druhém kárném návrhu a na němž setrval i při jednání kárného senátu ve své závěrečné řeči. Vzhledem ke značnému množství zmíněných skutečností svědčících v neprospěch kárně obviněné jí však kárný senát uložil důrazné kárné opatření snížení platu o 20 %, tedy ve dvou třetinách zákonné sazby, a to na maximální dobu dvou let. Státní zástupkyně se totiž opětovně dopustila kárných provinění v době před zahlazením kárného opatření důtky, která jí byla uložena rovněž za nečinnost při vyřizování přidělené věci rozhodnutím Nejvyššího správního soudu jako soudu kárného ze dne 13. 9. 2012, sp. zn. 12 Ksz 9/2012, jež nabylo právní moci téhož dne (srov. §30 odst. 1 písm. b) zákona o státním zastupitelství ve spojení s §24 zákona o řízení ve věcech soudců, státních zástupců a soudních exekutorů). K uložení kárného opatření snížení platu na nejdelší možnou dobu kárný senát přistoupil také s ohledem na uvedenou negativní tendenci kárně obviněné ignorovat část svěřené agendy, jež v posuzované kárné věci zákonitě vedla k značenému množství průtahů a jež vzbuzuje obavu, že se toto protiprávní jednání bude opakovat i v budoucnu. Změna uvedeného nežádoucího přístupu k plnění všech povinností totiž bude od kárně obviněné vyžadovat důkladnou sebereflexi, kterou, stejně jako účinnou lítost, v tomto kárném řízení neprojevila. V této souvislosti je nutné zdůraznit, že není myslitelné, aby kárně obviněná s poukazem na své vysoké pracovní zatížení zcela pominula část přidělených věcí, i kdyby tak učinila proto, aby se pečlivě věnovala vyřizování důležitější agendy. S ohledem na uvedená zjištění je přitom i při značném množství práce v reálných možnostech kárně obviněné vyřizovat v přiměřené lhůtě a v odpovídající kvalitě veškeré jí přidělené věci. Na základě všech shora uvedených skutečností Nejvyšší správní soud jako soud kárný podle §19 odst. 1 zákona o řízení ve věcech soudců, státních zástupců a soudních exekutorů uznal kárně obviněnou vinnou dvěma kárnými proviněními podle §28 zákona o státním zastupitelství, jichž se dopustila skutky popsanými ve výroku A. tohoto rozhodnutí. Za tato kárná provinění, jak je výše uvedeno, uložil kárně obviněné podle §30 odst. 1 písm. b) zákona o státním zastupitelství kárné opatření snížení platu o 20 % na dobu 2 let. Výrokem B. rozhodnutí kárného senátu byla dále kárně obviněná podle §19 odst. 2 zákona o řízení ve věcech soudů, státních zástupců a soudních exekutorů zproštěna prvního kárného návrhu v části, která jí kladla za vinu průtahy ve věcech vedených u okresního státního zastupitelství pod sp. zn. ZN 245/2013 a sp. zn. ZN 408/2014. Konečně kárný senát výrokem C. rozhodnutí podle téhož ustanovení zprostil kárně obviněnou druhého kárného návrhu v části, v níž jí navrhovatel kladl za vinu opakované průtahy ve věcech vedených u okresního státního zastupitelství pod sp. zn. ZN 4439/2012, sp. zn. ZN 338/2012, sp. zn. ZN 4141/2012, sp. zn. ZN 10307/2012, sp. zn. ZN 10383/2012, sp. zn. ZN 10439/2012, sp. zn. ZN 245/2013, sp. zn. ZN 321/2013, sp. zn. ZN 812/2013, sp. zn. ZN 10414/2013, sp. zn. ZN 10486/2013, sp. zn. ZN 10499/2013, sp. zn. ZN 204/2014, sp. zn. ZN 226/2014, sp. zn. ZN 236/2014, sp. zn. ZN 408/2014, sp. zn. ZN 2713/2014, sp. zn. ZN 3159/2014 a sp. zn. ZN 10366/2014. Kárné opatření snížení platu se vůči kárně obviněné uplatní od prvního dne měsíce následujícího po dni právní moci rozhodnutí (§30 odst. 4 zákona o státním zastupitelství). Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není odvolání přípustné. V Brně dne 10. listopadu 2015 JUDr. Jiří Palla předseda kárného senátu ve věcech státních zástupců

Souhrné informace o rozhodnutí
Právní věta:I. S ohledem na zásadu subsidiarity kárného postihu je nutné za kárné provinění podle §28 zákona č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, považovat pouze delší nečinnost, při které státní zástupce nevyřídí přidělenou věc, ačkoli tak již evidentně mohl učinit bez újmy na zpracovávání jeho další agendy. Nečinnost dosahující intenzity kárného provinění tak zpravidla nastává v situaci, kdy státní zástupce ve více věcech od obdržení příslušného podání neučiní žádný relevantní úkon ve lhůtě tří měsíců u věcí zapsaných v rejstříku ZT a ve lhůtě dvou měsíců u věcí zapsaných v rejstříku ZN.
II. Jestliže státní zástupce, který je kárně stíhán pro průtah při vyřizování věci (§28 zákona č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství), v ní zůstane nečinný i po podání kárného návrhu, posuzuje se takové jednání od tohoto úkonu jako nový skutek.
Soud:Nejvyšší správní soud
Datum rozhodnutí / napadení:10.11.2015
Číslo jednací:12 Ksz 2/2015 - 78
Forma /
Způsob rozhodnutí:
Rozhodnutí
uznání viny
Účastníci řízení:
Prejudikatura:12 Ksz 13/2014 - 71
Kategorie rozhodnutí:B
ECLI pro jurilogie.cz:ECLI:CZ:NSS:2015:12.KSZ.2.2015:78
Staženo pro jurilogie.cz:10.04.2024