ECLI:CZ:NSS:2016:1.AZS.29.2016:55
sp. zn. 1 Azs 29/2016 - 55
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Marie Žiškové
a soudkyň JUDr. Lenky Kaniové a JUDr. Filipa Dienstbiera v právní věci žalobce: M. T. A.,
proti žalovanému: Policie České republiky, Krajské ředitelství policie hl. m. Prahy,
obor cizinecké policie, oddělení pobytové kontroly, pátrání a eskort, se sídlem Křižíkova 12,
Praha 8, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 27. 6. 2013, čj. KRPA-241043/ČJ-2013-
000022, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne
25. 7. 2013, čj. 1 A 48/2013 - 29,
takto:
I. Žalobci se n e u s t a n o v u je zástupce pro řízení o kasační stížnosti.
II. Kasační stížnost se odmítá .
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
Odůvodnění:
[1] Žalobou podanou dne 2. 7. 2013 u Městského soudu v Praze se žalobce domáhal ochrany
proti rozhodnutí žalovaného o jeho zajištění za účelem správního vyhoštění. Městský soud
rozsudkem ze dne 25. 7. 2013 žalobu zamítl. Jelikož v průběhu řízení před městským soudem
byl žalobce na základě rozhodnutí o správním vyhoštění vyhoštěn do Nigerie, městský soud
rozsudek doručoval na jeho poslední známou adresu v Nigérii. Zásilka se ale vrátila s označením
„adresát na adrese neznámý“. Dne 30. 7. 2013 došlo městskému soudu v jiném řízení žalobce
jeho podání, ve kterém soud informoval o změně doručovací adresy. Městský soud se na tuto
nově sdělenou adresu znovu pokusil rozsudek doručit, opět ale neúspěšně. Soud stejný pokus
se stejným výsledkem zopakoval ještě jednou. Dne 2. 5. 2014 žalobce soudu opět v jiném řízení
zaslal podání, na kterém byly obsaženy další dvě adresy pro doručování do Nigerie. Pokusy soudu
na tyto adresy rozsudek doručit však opět nebyly úspěšné. Následně soud usnesením ze dne
27. 11. 2014 žalobci ustanovil dle §64 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního,
ve znění pozdějších předpisů (s. ř. s.) ve spojení s §29 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský
soudní řád (o. s. ř.) opatrovníka, kterému rozsudek doručil dne 6. 1. 2015.
[2] Dne 4. 1. 2016 se žalobce prostřednictvím e-mailu obrátil na městský soud se žádostí
o sdělení stavu řízení. Městský soud mu dne 3. 2. 2016 stejnou cestou sdělil, že ve věci byl vydán
rozsudek, který dne 6. 1. 2015 nabyl právní moci. Zároveň žalobci poskytl kopii rozsudku.
[3] Žalobce (stěžovatel) se dne 5. 2. 2016 obrátil na Nejvyšší správní soud s kasační stížností
proti rozsudku městského soudu. Současně soud požádal o ustanovení právního zástupce
pro řízení o kasační stížnosti.
[4] Před meritorním posouzením věci se Nejvyšší správní soud zabýval otázkou splnění
zákonem stanovených podmínek pro řízení o kasační stížnosti. Jednou z podmínek
je i požadavek na podání kasační stížnosti ve stanovené lhůtě.
[5] Dle ustanovení §106 odst. 2 zákona s. ř. s. kasační stížnost musí být podána do dvou
týdnů po doručení rozhodnutí. Zmeškání lhůty pro podání kasační stížnosti nelze prominout.
[6] Počítání lhůty pro podání kasační stížnosti se řídí ustanovením §40 odst. 2 s. ř. s. končí
lhůta určená podle týdnů uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil
počátek lhůty. Není-li takový den v měsíci, končí lhůta uplynutím posledního dne tohoto měsíce.
[7] Z obsahu předloženého spisu městského soudu vyplynulo, že napadený rozsudek
byl doručen opatrovníkovi stěžovatele v úterý 6. 1. 2015 (viz doručenka na č. l. 53). V dané věci
je přitom zřejmé, že podmínky pro ustanovení opatrovníka jako zástupce stěžovatele splněny byly
(viz §29 odst. 3 o. s. ř., dle kterého může předseda senátu ustanovit opatrovníka účastníku, jemuž
se nepodařilo doručit na známou adresu v cizině). Má-li účastník zástupce, doručuje se pouze
jemu (§42 odst. 2 s. ř. s.) Úterý 6. 1. 2015 je tedy dnem určujícím počátek běhu lhůty k podání
kasační stížnosti.
[8] Konec lhůty dvou týdnů pro podání kasační stížnosti dle §40 odst. 2 s. ř. s.
pak v návaznosti na výše uvedené připadl na den, který se svým pojmenováním shodoval
se dnem určujícím počátek běhu lhůty, tj. na úterý 20. 1. 2015. Tento den byl posledním dnem
pro včasné podání kasační stížnosti (tj. pro její předání soudu nebo zaslání prostřednictvím
držitele poštovní licence, popř. zvláštní poštovní licence, anebo předání orgánu, který
má povinnost ji doručit).
[9] Ze záznamu o ověření elektronického podání doručeného na elektronickou podatelnu
soudu soud zjistil, že stěžovatel odeslal kasační stížnost prostřednictvím e-mailu dne 5. 2. 2016
(kterou následně potvrdil písemným podáním shodného obsahu podaného k přepravě dne
8. 2. 2016), tj. více než jeden rok po zákonem stanovené lhůtě. Nejvyšší správní soud proto
dospěl k závěru, že kasační stížnost byla podána opožděně. Z tohoto důvodu ji podle ustanovení
§46 odst. 1 písm. b) s. ř. s., ve spojení s §120 s. ř. s. odmítl.
[10] Vzhledem k závěru o opožděnosti kasační stížnosti Nejvyšší správní soud zamítl žádost
stěžovatele o ustanovení zástupce. Z dikce §35 odst. 8 ve spojení s §36 odst. 3 s. ř. s. vyplývá,
že účastníkovi může být ustanoven zástupce při současném splnění čtyř předpokladů: a) je podán
návrh na ustanovení zástupce, b) podaný návrh (na zahájení řízení) není zjevně neúspěšný,
c) žadatel doložil nedostatek prostředků pro vedení řízení a d) ustanovení zástupce je nezbytně
třeba k ochraně navrhovatelových práv. Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že nebyla
naplněna druhá z uvedených podmínek, neboť návrh stěžovatele je zjevně neúspěšný. Kasační
stížnost je opožděná a na závěru o jejím odmítnutí by nebyl s to nic změnit ani ustanovený
zástupce (srov. např. rozsudek ze dne 3. 3. 2011, čj. 3 Ads 149/2010 - 126).
[11] Soud rovněž konstatuje, že v souladu s judikaturou v situaci odmítnutí kasační stížnosti
pro zjevnou opožděnost dle zásady procesní ekonomie netrval na povinném zastoupení
stěžovatele ani na zaplacení soudního poplatku (srov. např. usnesení ze dne 14. 5. 2008,
čj. 7 Afs 34/2008 - 103, nebo ze dne 19. 9. 2012, čj. 6 Ads 95/2012 - 23).
[12] Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení §60 odst. 3, větu první, s. ř. s.,
ve spojení s ustanovením §120 s. ř. s., podle něhož nemá žádný z účastníků právo na náhradu
nákladů řízení, byla-li kasační stížnost odmítnuta.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 14. dubna 2016
JUDr. Marie Žišková
předsedkyně senátu