ECLI:CZ:NSS:2016:10.AS.82.2016:16
sp. zn. 10 As 82/2016 - 16
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Zdeňka Kühna, soudkyně
Daniely Zemanové a soudce Petra Mikeše v právní věci žalobkyně V. S., zast. Mgr. Ing.
Vlastimilem Mlčochem, advokátem se sídlem Jugoslávských partyzánů 1603/23, Praha 6 –
Dejvice, proti žalované: Komise pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců, se sídlem nám.
Hrdinů 1634/3, poštovní schránka 155/SO, Praha 4, proti rozhodnutí žalované ze dne
12. 10. 2015, čj. MV-30076-3/SO-2015, v řízení o kasační stížnosti žalobkyně proti usnesení
Městského soudu v Praze ze dne 14. 3. 2016, čj. 11 A 190/2015-38,
takto:
I. Kasační stížnost se od m ít á.
II. Žádný z účastníků řízení n emá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
[1] Ministerstvo vnitra, odbor azylové a migrační politiky, rozhodnutím ze dne 18. 12. 2014
zastavilo řízení o žádosti žalobkyně (dále jen „stěžovatelka“) podle §68 zákona č. 326/1999 Sb.,
o pobytu cizinců na území ČR, o povolení k trvalému pobytu, neboť na území ČR pobývala
na základě uděleného výjezdního příkazu s platností od 8. 12. 2014 do 21. 12. 2014.
Nebyla tak podle §69 odst. 5 cit. zákona oprávněna k podání žádosti. Žalovaná odvolání
stěžovatelky zamítla a prvostupňové rozhodnutí potvrdila.
[2] Stěžovatelka podala proti rozhodnutí žalované žalobu k městskému soudu.
Usnesením ze dne 24. 11. 2015, čj. 11 A 190/2015-11, městský soud žalobkyni vyzval k uhrazení
soudního poplatku za podání žaloby a stanovil jí k tomu přiměřenou lhůtu 10 dnů.
Současně žalobkyni poučil o následcích nevyhovění této výzvě. Výzva byla zástupci žalobkyně
doručena dne 25. 11. 2015. Městský soud následně řízení o žalobě zastavil podle §47 písm. c)
s. ř. s. usnesením ze dne 15. 12. 2015, čj. 11 A 190/2015-14, které nabylo právní moci dne
16. 12. 2015. Toto rozhodnutí napadla stěžovatelka předchozí kasační stížností. Nejvyšší správní
soud řízení o kasační stížnosti zastavil usnesením ze dne 3. 2. 2016, čj. 5 Azs 268/2015-16,
z důvodu nezaplacení soudního poplatku za podání kasační stížnosti.
[3] Usnesením ze dne 14. 3. 2016, čj. 11 A 190/2015-38, vrátil městský soud zaplacený
soudní poplatek stěžovatelce a poučil ji o možnosti podání kasační stížnosti. Právě proti tomuto
usnesení směřuje nyní podaná kasační stížnost.
[4] V kasační stížnosti stěžovatelka namítá, že zastavení řízení o žalobě neproběhlo v souladu
se zákonem. Městský soud byl povinen usnesení o zastavení řízení v souladu s §9 odst. 7 zákona
o soudních poplatcích zrušit, nikoliv vracet zaplacený soudní poplatek, protože ten byl jednou
zaplacen a týkal se určité platby označené variabilním symbolem. Soudní poplatek tak byl
zaplacen dříve, než usnesení o zastavení nabylo právní moci. Stěžovatelka dále namítá,
že městský soud neměl vracet soudní poplatek.
[5] Nejvyšší správní soud se nejprve zabýval otázkou, zda je proti napadenému usnesení
městského soudu kasační stížnost přípustná. Dospěl k závěru, že kasační stížnost je nepřípustná.
[6] Podle §104 odst. 2 s. ř. s. kasační stížnost, která směřuje jen proti výroku o nákladech
řízení, je nepřípustná. Nejvyšší správní soud ve své konstantní rozhodovací praxi judikuje,
že„mezi náklady řízení spadají i soudní poplatky. Rozhodnutí o soudních poplatcích,
v daném případě rozhodnutí o vrácení soudního poplatku, je tedy rozhodnutím o nákladech řízení.
Protože rozhodnutí městského soudu má toliko jediný výrok - o vrácení poplatku - proti kterému směřuje kasační
stížnost, je tato stížnost podle §104 odst. 2 s. ř. s. nepřípustná.“ (viz usnesení NSS ze dne 23. 2. 2007,
čj. 8 As 25/2006-144, srov. též usnesení ze dne 23. 11. 2011, čj. 6 Ads 133/2011-67).
[7] Na nepřípustnosti kasační stížnosti nic nemění ani nesprávné poučení městského soudu,
že proti jeho rozhodnutí je kasační stížnost přípustná; nesprávné poučení přípustnost nezakládá
(srov. usnesení NSS ze dne 25. 11. 2004, čj. 3 Ads 37/2004-36, č. 737/2006 Sb. NSS).
[8] K tomu zdejší soud na okraj dodává, že uplatňuje-li stěžovatelka své námitky až nyní,
nelze jejich důvodnost v tomto řízení posoudit, i kdyby snad byly důvodné. Tyto námitky měla
uplatnit v kasační stížnosti proti usnesení o zastavení řízení.
[9] Z těchto důvodů Nejvyšší správní soud kasační stížnost odmítl jako nepřípustnou
podle §46 odst. 1 písm. d) ve spojení s §120 s. ř. s.
[10] O nákladech řízení rozhodl soud podle §60 odst. 3 s. ř. s., dle něhož žádný z účastníků
nemá právo na náhradu nákladů řízení, byla li kasační stížnost odmítnuta.
Poučení: Proti tomuto usnesení n e j s ou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 27. dubna 2016
Zdeněk Kühn
předseda senátu