ECLI:CZ:NSS:2016:12.KSZ.10.2015:43
sp. zn. 12 Ksz 10/2015 - 43
ROZHODNUTÍ
Nejvyšší správní soud jako soud kárný rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu
JUDr. Jiřího Pally, zástupce předsedy senátu JUDr. Stanislava Rizmana a přísedících
JUDr. Vítězslava Pýši, JUDr. Vladimíra Macha, JUDr. Martina Mikysky a doc. JUDr. Jana
Svatoně, CSc. při ústním jednání dne 16. 2. 2016 ve věci návrhu okresní státní zástupkyně
Plzeň-sever ze dne 18. 11. 2015, sp. zn. 1 SPR 216/2015, na zahájení řízení o kárné
odpovědnosti JUDr. Z. T., státní zástupkyně Okresního státního zastupitelství Plzeň-sever,
takto:
Podle §19 odst. 1 zákona č. 7/2002 Sb., o řízení ve věcech soudců, státních zástupců
a soudních exekutorů, kárně obviněná
JUDr. Z. T., nar. X,
státní zástupkyně Okresního státního zastupitelství Plzeň-sever,
bytem X,
je vinna, že
jako státní zástupkyně pověřená výkonem pracovní pohotovosti podle §20 zákona
č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, ve věci vedené u Okresního státního zastupitelství
Plzeň-sever pod sp. zn. ZT 222/2015 proti R. H., nar. X, a J. A. S., nar. X, kteří dne 5. 10. 2015
v 8.00 hodin byli policejním orgánem fakticky omezeni na osobní svobodě, v 11.30 hodin byli
podle §76 odst. 1 trestního řádu zadrženi a následně téhož dne bylo zahájeno jejich trestní stíhání
pro pokračující zvlášť závažný zločin loupeže podle §173 odst. 1 trestního zákoníku, spáchaný
ve formě spolupachatelství podle §23 trestního zákoníku, si nechala policejním orgánem
předložit spisový materiál s podnětem k podání návrhu na vzetí těchto obviněných do vazby až
dne 7. 10. 2015 v 7.25 hodin a tento návrh podala z důvodů uvedených v §67 písm. a) a c)
trestního řádu Okresnímu soudu Plzeň-sever v rozporu s ustanovením §77 odst. 1 trestního
řádu, použitého per analogiam, dne 7. 10. 2015 v 9.25 hodin, tedy až 1 hodinu a 25 minut po
uplynutí lhůty 48 hodin od faktického omezení osobní svobody obviněných policejním orgánem
před jejich zadržením, v důsledku čehož obvinění R. H. a J. A. S. byli po vazebním zasedání
soudkyní Okresního soudu Plzeň-sever podle §75 trestního řádu propuštěni ze zadržení na
svobodu až dne 7. 10. 2015 v 19.30 hodin,
t e d y
zaviněně porušila povinnosti státního zástupce a zaviněným jednáním ohrozila důvěru
v odbornost postupu státního zastupitelství,
č í m ž s p á c h a l a
kárné provinění podle §28 zákona č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství,
a z a t o se j í u k l á d á
podle §30 odst. 1 písm. b) zákona č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, kárné opatření
snížení platu o 10 % na dobu 4 (čtyř) měsíců.
Odůvodnění:
Dokazováním provedeným při ústním jednání byly zjištěny následující skutečnosti:
Policie České republiky, Krajské ředitelství policie Plzeňského kraje, Územní odbor
Plzeň - venkov, 2. oddělení obecné kriminality (dále jen „policejní orgán“), usnesením ze dne
5. 10. 2015, č. j. KRPP-139142-72/TČ-2015-031172-S-VAN, podle §160 odst. 1 trestního řádu
zahájila trestní stíhání R. H., nar. X, J. Č., nar. X, a J. A. S., nar. X, pro pokračující zvlášť závažný
zločin loupeže podle §173 odst. 1 trestního zákoníku, spáchaného ve formě spolupachatelství
podle §23 trestního zákoníku, jehož se měli obvinění dopustit tím, že
1. po předchozí společné domluvě a přesném rozdělení rolí během přepadení, podle něhož R. H.
bude hlídat u dveří, J. A. S. bude hlídat obsluhu baru a J. Č. bude prohledávat prostory a
odcizovat peníze, dne 27. 8. 2015 v době od 03.00 hodin do 03.10 hodin společně vběhli do
restaurace Na Vršku v Obci Zbůch 98, kde R. H. hlídal u dveří, J. A. S. vytlačil obsluhu baru
E. T., nar. X, mimo bar, když jim E. T. odmítl vydat hotovost, tak mu dal J. A. S. pěstí do
pravé tváře a srazil ho k zemi, přitom mu utrhl pravý rukáv košile, J. Č. mezitím odcizil
finanční hotovost z kasy za barem, dále chtěli po E. T. další finanční hotovost, kterou pak J.
A. S. a R. H. našli v kuchyni v příruční pokladně a rovněž ji odcizili, před odchodem z baru
sebral R. H. notebook zn. Acer Aspire 26 a stříkl E. T. do obličeje pepřový sprej, jenž si vzal
s sebou před přepadením, ke zranění obsluhy baru však nedošlo, přičemž tímto jednáním
obvinění způsobili poškozenému E. T. škodu odcizením notebooku ve výši 8.000 Kč a škodu
na roztržené košili ve výši 1.000 Kč a poškozené majitelce restaurace P. O., nar. X, škodu
odcizením finanční hotovosti ve výši 50.541 Kč,
2. po předchozí společné domluvě a opětovném přesném domluvení rolí během přepadení,
podle něhož R. H. bude hlídat u dveří, J. A. S. bude ozbrojen bubínkovým revolverem a hlídat
obsluhu baru a J. Č. bude prohledávat prostory a odcizovat peníze, dne 13. 9. 2015 v době od
22.44 hodin do 22.50 hodin provedli přepadení obsluhy Kajot bar v Obci Nýřany, Benešova
třída č. p. 308, a to tak, že před barem si nasadili černé kukly na hlavy, první vstoupil do baru J.
A. S., který navíc držel v ruce bubínkový revolver, jako druhý vstoupil do baru J. Č. a třetí R.
H., který nejprve hlídal u dveří a pak se společně s J. Č. a J. A. S. přesunul za bar, kde J. A. S. se
zbraní v ruce chtěl po obsluze baru T. M., nar. X, peníze slovy „Dej sem peníze, nebo ti
ustřelím hlavu.“, poté chtěl J. A. S. vytrhnout T. M. z ruky její mobilní telefon zn. LG, tato mu
ho nechtěla vydat, proto ji odstrčil, vytrhl telefon z ruky a odcizil ho, mezitím J. Č. otevřel
zásuvku s penězi, odkud sebral peněženky s finanční hotovostí, dále z baru odcizili 8 kusů
krabiček cigaret značky Winston a několik 12 stupňových piv Plzeň, během přepadení došlo
též k poškození notebooku zn. Toshiba, při odchodu pak J. A. S. pohrozil T. M. slovy „Ať tě
nenapadne zavolat policajty, nebo ti ustřelím palici.“, obsluha baru však nebyla při přepadení
zraněná, přičemž tímto jednáním obvinění způsobili poškozenému provozovateli baru D. K.,
nar. X, škodu odcizením finanční hotovosti a věcí ve výši 36.010 Kč a poškozené T. M. škodu
odcizením mobilního telefonu ve výši 2.000 Kč a škodu poničením notebooku ve výši
4.000 Kč,
3. po předchozí společné domluvě a opětovném přesném domluvení rolí během přepadení,
podle něhož R. H. bude hlídat u dveří, J. A. S. bude ozbrojen bubínkovým revolverem a hlídat
obsluhu baru a J. Č. bude prohledávat prostory a odcizovat peníze, dne 24. 9. 2015 v době od
00.45 hodin do 01.00 hodin v Obci Staňkov, ul. 28. října č. p. 63, vstoupili maskováni kuklami
do herny VIVAT, kam šel jako první J. A. S., který držel v ruce bubínkový revolver, druhý šel
do herny J. Č. a třetí R. H., který hlídal u dveří, J. A. S. pak přiložil majiteli herny M. H. T., nar.
X, ke spánku revolver, všichni na něho křičeli „money, money“ a tímto požadovali vydání
finanční hotovosti, J. A. S. stál nadále s revolverem u majitele herny, který otevřel šuplík,
odkud vzal J. Č. peníze, a dále J. Č. odcizil bílou nádobu s drobnými mincemi a z pultu svazek
22 kusů klíčů a 2 krabičky cigaret Red nad White, následně vytáhli majitele herny před bar, tam
jej dostali na zem, prohledali ho a z kapsy mu odcizili další finanční hotovost, ke zranění
majitele herny však nedošlo, přičemž tímto jednáním obvinění způsobili poškozenému M. H.
T. škodu ve výši 50.000 Kč a 50 Euro.
Vydání usnesení o zahájení trestního stíhání předcházelo předvedení R. H. a J. A. S.,
podání vysvětlení R. H. a zadržení všech tří uvedených osob.
Podle protokolu ze dne 5. 10. 2015, č. j. KRPP-139142-54/TČ-2015-031172-S-VAN,
byl podezřelý J. Č. podle §76 odst. 1 trestního řádu zadržen v Heřmanově Huti dne 5. 10. 2015
v 12.20 hodin z důvodů uvedených v §67 písm. b) a c) trestního řádu. Proti zadržené osobě
nebylo využito oprávnění podle §54 zákona o Policii České republiky.
Podle úředního záznamu ze dne 7. 10. 2015, č. j. KRPP-139142-88/TČ-2015-031172-S-
VAN, byl v Obci Nýřany uvnitř areálu společnosti FAURENCIA s.r.o. dne 5. 10. 2015
v 08.00 hodin podle §158 odst. 7 trestního řádu předveden R. H., neboť „v daném případě se jedná o
zločin o osoba je povinna vyhovět ihned“. K okolnostem předvedení policejní orgán v úředním záznamu
o předvedení osoby uvedl, že „z tohoto důvodu byla osoba R. H. již v 08.00 hod., tedy ihned po zjištění
jeho přítomnosti v zaměstnání ve společnosti FAURENCIA s.r.o. vyzvána k podání vysvětlení a ihned
předvedena za využití služebního vozidla PČR do budovy PČR, Anglické nábřeží 7, na 2. odd. OOK Plzeň-
venkov. ... Předvedená osoba nebyla omezena na volném pohybu připoutáním podle §25 odst. 1 zákona č.
273/2008 Sb., o Policii České republiky.“ ... Předvedená osoba nebyla umístěná v policejní cele. Předvedení
osoby bylo ukončeno dne 5. 10. 2015 v 11.30 hod. následným zajištěním podle §76 odst. 1 zákona č.
141/1961.“.
Podle úředního záznamu č. j. KRPP-139142-47/TČ-2015-031172-S-VAN se podání
vysvětlení R. H. konalo podle §158 odst. 6 trestního řádu dne 5. 10. 2015 od 9.42 hodin do 11.27
hodin.
Podle protokolu o zadržení osoby podezřelé ze dne 5. 10. 2015, č. j. KRPP-139142-
52/TČ-2015-031172-S-VAN, byl podezřelý R. H. podle §76 odst. 1 trestního řádu zadržen
v Plzni dne 5. 10. 2015 v 11.30 hodin z důvodů uvedených v §67 písm. b) a c) trestního řádu.
Dále se v protokolu uvádí, že „zadržení předcházelo podání vysvětlení podle §158 odstavec 6 trestního řádu,
ke kterému došlo dne 5. 10. 2015 v 08:00“. K okolnostem zadržení se policejní orgán v protokole o
zadržení osoby podezřelé zmiňuje o tom, že „dnešního dne 5. 10. 2015 byl výše jmenovaný R. H., nar.
X předveden v 08.00 hod. na 2. odd. OOK Plzeň-venkov k podání vysvětlení dle §158/6 trestního řádu
k loupežným přepadením barů v obci Zbůch, Nýřany a Staňkov, po kterém byl téhož dne v 11.30 hodin zadržen
dle §76 odst. 1 tr. řádu. Proti zadržené osobě bylo využito oprávnění podle §54 zákona č. 273/2008 Sb., o
Policii České republiky pouta.“.
Podle úředního záznamu ze dne 7. 10. 2015, č. j. KRPP-139142-87/TČ-2015-031172-S-
VAN, byl v Obci Nýřany uvnitř areálu společnosti FAURENCIA s.r.o. dne 5. 10. 2015
v 08.00 hodin podle §158 odst. 7 trestního řádu předveden J. A. S., neboť „v dané kauze se jedná o
zločin o osoba je povinna vyhovět ihned“. K okolnostem předvedení policejní orgán v úředním záznamu
o předvedení osoby uvedl, že „z tohoto důvodu byla osoba J. S. již v 08.00 hod., tedy ihned po zjištění jeho
přítomnosti v zaměstnání ve společnosti FAURENCIA s.r.o. vyzván k podání vysvětlení a ihned předveden za
pomoci služebního vozidla PČR na ubytovnu v obci Zbůch (za lékárnou), kde si vzal za dozoru příslušníků
policie své osobní doklady a následně do budovy PČR, Anglické nábř. 7, na 2. odd. OOK ÚO Plzeň venkov.
Vzhledem k tomu, že se jednalo o cizího státního příslušníka, osobu polské národnosti, byl k výslechu cestou
přibrán policista L. J. z OO PČR Stod, který ovládá polský jazyk ... Předvedená osoba nebyla omezena na
volném pohybu připoutáním podle §25 odst. 1 zákona č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky.“ ...
Předvedená osoba nebyla umístěná v policejní cele. Předvedení osoby bylo ukončeno dne 5. 10. 2015 v 11.30 hod.
následným zajištěním podle §76 odst. 1 zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve
znění pozdějších předpisů.“.
Podle protokolu ze dne 5. 10. 2015, č. j. KRPP-139142-49/TČ-2015-031172-S-VAN,
byl podezřelý J. A. S. podle §76 odst. 1 trestního řádu zadržen v Nýřanech dne 5. 10. 2015
v 11.30 hodin z důvodů uvedených v §67 písm. a), b) a c) trestního řádu. Dále se v protokolu
uvádí, že „zadržení předcházelo předvedení podle §158 odstavec 6 trestního řádu, ke kterému došlo dne 5. 10.
2015 v 8.00“. K okolnostem zadržení se policejní orgán v protokole o zadržení osoby podezřelé
zmiňuje o tom, že „dnešního dne byl výše uvedený J. A. S., nar. X, občan X předveden v 8.00 hodin na 2.
OOK ÚO Plzeň venkov k podání vysvětlení, po kterém byl téhož dne v 11.30 hodin zadržen dle §76 odst. 1
TŘ. Proti zadržené osobě bylo využito oprávnění podle §54 zákona č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky
pouta, snímána dle potřeby.“.
Po zadržení podezřelých osob a zahájení jejich trestního stíhání policejní orgán dne
7. 10. 2015 v 07.25 hodin předal Okresnímu státnímu zastupitelství Plzeň-sever podnět k podání
návrhu na vzetí všech tří obviněných do vazby z důvodů uvedených v §67 písm. a) a c) trestního
řádu. V tomto podnětu se dále uvádí, že všichni obvinění jsou sice zaměstnaní, mají stálý zdroj
příjmů, ale přesto jim jejich výdělek nestačil a proto páchali uvedenou trestnou činnost.
Dále se policejní orgán v podnětu k podání návrhu na vzetí do vazby zmínil, že o zadržení
obviněných byla vyrozuměna kárně obviněná dne 5. 10. 2015. Neuvedl však, jaké úkony
předcházely zadržení obviněných R. H. a J. A. S..
Opatřením okresní státní zástupkyně Plzeň-sever ze dne 30. 9. 2015,
sp. zn. 1 SPR 4/2015, byla kárně obviněné podle §20 zákona č. 283/1993 Sb., o státním
zastupitelství (dále jen „zákon o státním zastupitelství“), nařízena pracovní pohotovost v době
od 5. 10. 2015 do 12. 10. 2015. Dne 7. 10. 2015 v 09.25 hodin kárně obviněná podle §73b odst. 1
trestního řádu podala Okresnímu soudu Plzeň-sever návrh na vzetí obviněných R. H., J. Č. a J. A.
S. do vazby z důvodů podle §67 písm. a), c) trestního řádu. Tento návrh odůvodnila existencí
důvodné obavy, že obvinění uprchnou nebo se budou skrývat, aby se tak vyhnuli trestnímu
stíhání nebo trestu, neboť i s přihlédnutím k právní kvalifikaci skutku jsou ohroženi vysokým
trestem a měli se dopustit pokračujícího trestného činu. Dále byla podle kárně obviněné dána
obava, že obvinění v případě jejich ponechání na svobodě budou opakovat trestnou činnost, pro
kterou jsou stíháni, neboť v krátkém časovém období se měli dopustit tří útoků spočívajících
v loupežném přepadení restauračních zařízení a herny.
V návrhu na vzetí obviněných do vazby kárně obviněná též uvedla, že obvinění byli
vyslechnuti dne 6. 10. 2015 za účasti jejich obhájců, že se k trestné činnosti doznali a podrobně
popsali průběh jednotlivých přepadení, že ve věci podali vysvětlení i jednotliví poškození
a že při ohledání místa činu ve Staňkově byl nalezen bubínkový revolver. Dále se v návrhu uvádí,
že obvinění R. H. a J. Č. nebyli dosud soudně trestáni a na území České republiky nebyl soudně
trestán ani J. A. S., který je státním příslušníkem Polské republiky a v současnosti bydlí na
ubytovně Zbůch, okres Plzeň-sever. Konečně kárně obviněná v návrhu na vzetí obviněných do
vazby uvedla časové údaje o zadržení všech tří obviněných, aniž zmínila, jaké úkony učinil
policejní orgán ve vztahu k R. H. a J. A. S. před jejich zadržením.
Vazební zasedání o návrhu kárně obviněné na vzetí všech tří obviněných do vazby
se konalo u Okresního soudu Plzeň-sever dne 7. 10. 2015 od 17.00 hodin. Na jeho konci
soudkyně vyhlásila s poukazem na blíže nespecifikované důkazy, které měl soud k dispozici,
usnesení, jímž podle §73 odst. 1 písm. b), c) trestního řádu ponechala obviněného J. Č. na
svobodě za současného přijetí písemného slibu a stanovení dohledu probačního úředníka,
k němuž je obviněný povinen se pravidelně dostavovat jednou za týden, prokazovat zdroj příjmu,
změnit místo pobytu pouze s jeho souhlasem a nadále řádně docházet do stávajícího zaměstnání,
pro případ, že by s ním byl stávající pracovní poměr ukončen, nejpozději do pěti dnů nastoupit
do jiného zaměstnání a prostředky k obživě si tak opatřovat zákonným způsobem
a dále se nedopouštět jiné trestné činnosti. Obviněný J. Č. i kárně obviněná se vzdali práva podat
stížnost proti tomuto usnesení a netrvali na jeho písemném odůvodnění. Písemné vyhotovení
usnesení soudkyně Okresního soudu Plzeň-sever ze dne 7. 10. 2015, č. j. 0 Nt 19/2015 - 33, o
ponechání obviněného J. Č. na svobodě za současného přijetí jeho písemného slibu a stanovení
dohledu probačního úředníka, tedy nebylo odůvodněno.
Obviněný R. H. při vazebním zasedání k dotazu soudkyně uvedl, že dne 5. 10. 2015
v 8.00 hodin si pro něho policisté přijeli do práce a pak ho odvezli do Plzně. Hned mu dali pouta,
na policejní stanici je měl nějakou dobu, pak mu je na chvíli sňali kvůli odběru pachového vzorku
a znovu je nasadili až do doby, než ho umístili v policejní cele. Pouta měl i celou dobu při
výslechu, při provedení identifikačních úkonů mu je sundali a při převozu opět dali. Pouta neměl
asi jednu hodinu. Věděl, proč ho policisté odvážejí, neboť mu řekli, že je zadržený pro podezření
z loupežného přepadení.
Obviněný J. A. S. při vazebním zasedání k dotazu soudkyně uvedl, že dne 5. 10. 2015
v 8.00 hodin si pro něho přijeli policisté do práce v civilním vozidle a odvezli ho. Nasadili mu
pouta a informovali ho, že je zadržený, čemuž však zpočátku moc nerozuměl. Nejprve s ním
policisté jeli na služebnu do Stodu pro tlumočníka, pak ho odvezli k výslechu do Plzně, přičemž
během jízdy měl pouta. Ty měl nasazené i při vstupu do výslechové místnosti, pak již nikoliv.
K dotazu soudkyně příslušník policie upřesnil, že ze Stodu se policisté nejprve vrátili
s obviněným na ubytovnu pro klíče, které tam zapomněl, a teprve pak odjeli do Plzně. K tomu
obviněný doplnil, že na ubytovnu pro klíče s ním šli policisté, během této doby nemohl odejít a
měl na rukou pouta. Tehdy pochopil, že je skutečně zadržený a situace je vážná.
Soudkyně Okresního soudu Plzeň-sever podle §75 trestního řádu propustila obviněné R.
H. a J. A. S. na svobodu. Toto rozhodnutí odůvodnila tím, že jejich výslechy provedené při
vazebním zasedání potvrdily faktické omezení jejich osobní svobody od 8.00 hodin dne 5. 10.
2015, kdy si pro ně přijeli policisté. Od této doby byly vůči nim činěny veškeré úkony směřující
k zahájení trestního stíhání a navíc obvinění byli ihned informováni o tom, že jsou zadrženi
z důvodu páchání závažné trestné činnosti. Návrh na vzetí těchto obviněných do vazby však byl
podán až po uplynutí zákonné lhůty dne 7. 10. 2015 v 9.25 hodin, takže musejí být propuštěni na
svobodu. Dále soudkyně uvedla, že proti tomuto rozhodnutí nelze podat stížnost, neboť o
propuštění obviněných ze zadržení se nerozhoduje usnesením. Konečně soudkyně vyzvala oba
obviněné, aby se chovali podle písemných slibů, které dali během vazebního zasedání, byť o
jejich přijetí nebylo možné rozhodovat. Přitom obviněné upozornila, že případným vyhýbáním se
trestnímu stíhání nic nedosáhnou.
Vazební zasedání bylo skončeno dne 7. 10. 2015 v 19.30 a ve stejný okamžik byli všichni
tři obvinění propuštěni ze zadržení.
Přípisem ze dne 14. 10. 2015, č. j. ZT 222/2015 - 46, okresní státní zástupkyně
Plzeň-sever postoupila věc k dalšímu řízení Krajskému státnímu zastupitelství v Plzni.
Z výpovědí obviněných totiž vyplývá, že před spácháním jednotlivých útoků si mezi sebou
rozdělili úkoly a jejich jednání se tak vyznačovalo plánovitostí a koordinovaností, což zvyšovalo
pravděpodobnost úspěšného provedení trestného činu. Obviněné je tak podle okresní státní
zástupkyně Plzeň-sever nutné považovat za členy organizované skupiny tří osob, v důsledku
čehož musí být jejich skutek kvalifikován jako pokračující zločin loupeže podle §173 odst. 1,
odst. 2 písm. a) trestního zákoníku.
Všechna uvedená skutková zjištění vyplývají z ověřených fotokopií podstatných částí
dozorového spisu Okresního státního zastupitelství Plzeň-sever sp. zn. ZT 222/2015
a vyšetřovacího spisu Policie České republiky, Krajského ředitelství policie Plzeňského kraje,
Územního odboru Plzeň-venkov, 2. oddělení obecné kriminality sp. zn. KRPP-139142/TČ-2015-
031172, jakož i z podstatných částí spisu Okresního soudu Plzeň-sever sp. zn. 0 Nt 19/2015
(zejména protokol o vazebním zasedání a zvukový záznam o jeho průběhu), a opatření okresní
státní zástupkyně Plzeň-sever, kterým se nařizuje pracovní pohotovost státním zástupcům
a upravuje postup při výkonu jejich pracovní pohotovosti, ze dne 30. 9. 2015,
sp. zn. 1 SPR 4/2015.
Kárně obviněná v podání ze dne 11. 2. 2016 uvedla, že využívá znění §17 odst. 1 zákona
č. 7/2002 Sb., o řízení ve věcech soudců, státních zástupců a soudních exekutorů
(dále jen „zákon o řízení ve věcech soudců, státních zástupců a soudních exekutorů“) a odmítá
se před kárný senát dostavit v rámci jím nařízeného ústního jednání. Tím byly splněny podmínky
pro projednání věci v nepřítomnosti kárně obviněné uvedené ve větě druhé tohoto ustanovení.
Při ústním jednání kárný senát přečetl obhajobu kárně obviněné obsaženou v jejím vyjádření
k návrhu na zahájení kárného řízení.
V něm kárně obviněná uvedla, že v rozhodné době jí skutečně byla nařízena pracovní
pohotovost podle §20 zákona o státním zastupitelství. V opatření okresní státní zástupkyně
Plzeň-sever ze dne 30. 9. 2015, sp. zn. 1 SPR 4/2015, je však uvedeno, že v průběhu pracovní
doby bude plnit úkoly, jejichž provedení nesnese odkladu, státní zástupce, který vykonává dozor
v konkrétní trestní věci. Ten pak v případě nutnosti provedení úkonu až po skončení pracovní
doby informuje státního zástupce, jemuž byla pracovní pohotovost nařízena, a předá mu spisový
materiál k posouzení a rozhodnutí. V dané trestní věci již přitom probíhalo prověřování po delší
dobu před zadržením podezřelých a dozor vykonával státní zástupce specializující se na násilnou
trestnou činnost. V průběhu pracovní doby měl tedy plnit úkoly, jejichž provedení nesneslo
odkladu, právě tento státní zástupce, a nikoliv státní zástupce vykonávající pracovní pohotovost.
Nelze proto souhlasit s tím, že řádně nekomunikovala s policejním orgánem a některé okolnosti
týkající se zadržení nezjišťovala z elektronické podoby spisu. Do něho neměla přístup,
neboť jí nebyl přidělen k výkonu dozoru.
Podle kárně obviněné byli podezřelí R. H. a J. A. S. podle §76 odst. 1 trestního řádu
zadrženi až dne 5. 10. 2015 v 11.30 hodin. Krátce poté jí tuto skutečnost telefonicky oznámil por.
Bc. R. V. z policejního útvaru Plzeň-venkov a současně jí sdělil, že se s ohledem na více pachatelů
a rozsah jejich výpovědí nemůže vyjádřit, kdy bude předložen spisový materiál společně
s podnětem k podání návrhu na vzetí do vazby. V době, kdy jí policista oznamoval zadržení
podezřelých, se vůbec nezmínil o jejich předchozím předvedení podle §158 odst. 7 trestního
řádu. O této skutečnosti proto vůbec nevěděla. Dne 6. 10. 2015 se v dopoledních hodinách
účastnila hlavního líčení u okresního soudu a v době od 14.00 hodin do 15.00 hodin probíhala za
její přítomnosti a účasti okresní státní zástupkyně a dvou policistů konzultace v další jiné trestní
věci. Teprve kolem 15.00 hodin jí por. Bc. R. V. oznámil, že je připravený spis předat společně
s podnětem k podání návrhu na vzetí obviněných do vazby. Až tehdy jí sdělil, že dva podezřelí
byli předvedeni již dne 5. 10. 2015 v 08.00 hodin a podezřelý R. H. v 9.20 hodin podával
vysvětlení podle §158 odst. 6 trestního řádu. Policistu požádala, aby na její služební mail zaslal
usnesení o zahájení trestního stíhání obviněných, neboť si chtěla po pracovní době připravovat
návrh na jejich vzetí do vazby. Na pracovišti se pak zdržela až do 16.00 hodin.
Dále kárně obviněná uvedla, že se s por. Bc. R. V. dohodla na předložení spisu
následujícího dne v 7.30 hodin. Zamýšlela totiž do 9.42 hodin, tedy do započetí podání vysvětlení
podezřelým R. H., dokončit a předat soudu již připravený návrh na vzetí obviněných do vazby,
což také učinila. Předvedení podezřelých přitom vyhodnotila jako opatření pořádkového
charakteru, neboť policista jí k těmto úkonům nesdělil nic bližšího, například zda byla
předvedených osobám nasazena pouta, kdy se tak stalo apod. Přitom ani por. Bc. R. V. neměl
tuto informaci k dispozici, neboť v protokolech o zadržení podezřelých R. H. a J. A. S. se bez
bližších podrobností uvádí, že jejich zadržení předcházelo předvedení, k němuž došlo dne 5. 10.
2015 v 08.00 hodin, a že proti zadržené osobě, tedy nikoli předvedené, bylo využito nasazení
pout. V době podání návrhu soudu na vzetí obviněných do vazby proto nebylo možné z obsahu
spisového materiálu dovodit, zda při předvedení obou podezřelých došlo k jejich faktickému
omezení osobní svobody či nikoliv. Tato skutečnost musela být řešena až v rámci vazebního
zasedání, což také soudkyně rozhodující o podaném návrhu velmi pečlivě a podrobně činila.
Ani soudkyně přitom po obdržení spisu s návrhem na vzetí obviněných do vazby nemohla
dospět k jednoznačnému závěru o překročení zákonné lhůty 48 hodin, ve které obvinění měli být
odevzdáni soudu. Pokud by totiž soudkyně byla o nedodržení této lhůty přesvědčena,
nepochybně by rozhodla ihned po obdržení a prostudování spisu o propuštění obou obviněných
ze zadržení. Podrobné zjišťování okolností, za nichž došlo k předvedení R. H. a J. A. S., bylo
soudkyni doporučeno i ze strany předsedkyně okresního soudu, s níž tuto záležitost konzultovala.
Tuto skutečnost zjistila při telefonickém hovoru, ve kterém jí soudkyně sdělovala termín konání
vazebního zasedání.
Kárně obviněná také poukázala na nepřesnosti v protokolech o zadržení podezřelých R.
H. a J. A. S., z nichž vychází i kárný návrh. V protokole o zadržení podezřelého R. H. se totiž
uvádí, že jeho zadržení předcházelo podání vysvětlení podle §158 odst. 6 trestního řádu, k čemuž
došlo dne 5. 10. 2015 v 08.00 hodin, když ve stejnou dobu měl být podezřelý předveden.
Z úředního záznamu o jím podaném vysvětlení však vyplývá, že tento úkon započal až v 09.42
hodin. Podezřelý J. A. S. měl být podle protokolu o zadržení rovněž předveden podle §158 odst.
6 trestního řádu, k čemuž mělo dojít dne 5. 10. 2015 v 08.00 hodin, avšak spisový materiál
neobsahuje žádný úřední záznam o jím podaném vysvětlení. Až téhož dne v 13.37 hodin s ním
byl sepsán protokol o výslechu osoby podezřelé.
Dále podle kárně obviněné není ze spisového materiálu zřejmé, zda se obě předvedené
osoby po výzvě k podání vysvětlení skutečně ihned odmítly k tomuto úkonu dostavit.
Pouze v takovém případě totiž bylo podle §158 odst. 7 trestního řádu možné jejich předvedení
provést, přičemž na tyto následky nevyhovění výzvě musely být řádně upozorněny. Dále o ústní
výzvě k podání vysvětlení s náležitým poučením nebyl sepsán úřední záznam, a proto nelze
ověřit, zda k tomuto poučení vůbec došlo. Bez splnění této podmínky však nebylo možné oba
podezřelé předvést ani uložit jim jiné pořádkové opatření. Nejpodstatnější však je, že výzva
k podání vysvětlení musela být předána bezprostředně před tímto úkonem. Podezřelý R. H. však
byl dne 5. 10. 2015 předveden již v 08.00 hodin, avšak úřední záznam o podaném vysvětlení
s ním byl sepisován až od 09.42 hodin. Také podezřelý J. A. S. byl za shodných nevyjasněných
podmínek předveden, avšak úřední záznam o podaném vysvětlení s ním vůbec nebyl sepsán.
K předvedení podezřelých R. H. a J. A. S. tak došlo na základě nezákonného postupu policejního
orgánu.
V závěru vyjádření k návrhu na zahájení kárného řízení připomněla kárně obviněná,
že za celou svoji pracovní kariéru se nedopustila žádného závažného pochybení a vždy se snažila
svou práci vykonávat pečlivě a zodpovědně. Písemná výtka jí byla udělena jen v jednom případě,
a to již v roce 2006. S ohledem na tento značný časový odstup tak není zcela zřejmé, z jakého
důvodu byla tato okolnost v kárném návrhu podrobně popsána.
K obhajobě kárně obviněné uvádí kárný senát tyto skutečnosti a dospívá k následujícím
právním závěrům:
V již zmíněném opatření ze dne 30. 9. 2015, sp. zn. 1 SPR 4/2015, nařídila okresní státní
zástupkyně Plzeň-sever kárně obviněné v době od 5. 10. 2015 do 12. 10. 2015 pracovní
pohotovost k plnění úkolů, k nimž je státní zastupitelství podle zákona příslušné, jestliže jejich
provedení nesnese odkladu, a to po skončení její pracovní doby v místě jejího bydliště.
Toto opatření dále stanoví, že v průběhu pracovní doby bude plnit úkoly, jejichž provedení
nesnese odkladu, ten státní zástupce, který vykonává dozor v konkrétní trestní věci. V případě,
že tento úkon nebude možno vykonat v pracovní době a potřeba jeho provedení vyvstane
až po skončení pracovní doby, informuje o tom státního zástupce, jemuž byla pracovní
pohotovost nařízena, a předá mu spisový materiál k posouzení a rozhodnutí. Službu konající
státní zástupce pak po provedení příslušného úkonu předá věc k dalšímu dozoru dozorovému
státnímu zástupci.
Kárně obviněné je nutné dát za pravdu, že podle takto formulovaného znění opatření
o nařízení pracovní pohotovosti měl v uvedené trestní věci plnit úkoly státního zastupitelství
související se zadržením podezřelých a s rozhodováním o nich především státní zástupce,
který v ní již vykonával dozor nad zákonností přípravného řízení ve fázi prověřování.
O předvedení všech tří podezřelých, o jejich zadržení i o možnosti předání spisového materiálu
s podnětem na podání návrhu na jejich vzetí do vazby totiž policejní orgán informoval okresní
státní zastupitelství v pracovní době, jak bude dále zmíněno. Kárně obviněná podle opatření
ze dne 30. 9. 2015, sp. zn. 1 SPR 4/2015, měla rozhodovat o zadržení nebo o podání návrhu
na vzetí obviněných do vazby při nemožnosti vykonání těchto úkonů v pracovní době
a při potřebě jejich provedení až po skončení pracovní doby. V takovém případě jí však byl
dozorový státní zástupce povinen předem informovat a předat spisový materiál k posouzení
a rozhodnutí.
Nicméně por. Bc. R. V. ve svědecké výpovědi před kárným senátem uvedl, že při
provádění úkonů týkajících se zadržení podezřelých osob a rozhodování o nich komunikoval
s kárně obviněnou, neboť podle zavedeného postupu se taková věc vždy projednává se státním
zástupcem, který má v týdnu nařízenu pracovní pohotovost, i když je zapotřebí příslušný úkon
provést v pracovní době. Též navrhovatelka k dotazu kárného senátu potvrdila, že policejní orgán
v pracovní době oznamuje zadržení osoby většinou státnímu zástupci, jemuž byla nařízena
pracovní pohotovost, neboť Okresní státní zastupitelství Plzeň-sever má jen čtyři státní zástupce,
kteří často nemohou být k dispozici z důvodů intervence u soudu, účasti na školeních či čerpání
dovolené. Navíc kárně obviněná podle navrhovatelky dne 5. 10. 2015 pouze přijala informaci o
zadržení podezřelých, v pracovní době již v dané trestní věci nevyvíjela žádnou činnost, byl
předpoklad, že návrh na vzetí do vazby bude podán následujícího dne po skončení pracovní
doby, a zřejmě z tohoto důvodu policejní orgán komunikoval jen s kárně obviněnou.
Ze skutečností uvedených svědkem por. Bc. R. V. a navrhovatelkou je tedy zřejmé, že bez
ohledu na dikci opatření o nařízení pracovní pohotovosti na státním zastupitelství, u něhož kárně
obviněná působí, se nejspíše kvůli jeho nepočetnosti vyvinula praxe, podle níž o úkonech
souvisejících se zadržením, včetně podávání návrhu na vzetí zadržené osoby do vazby, policejní
orgán komunikuje se státním zástupcem, jemuž byla nařízena pracovní pohotovost, a nikoliv s
dozorovým státním zástupcem. V souladu s tímto obvyklým postupem v dané trestní věci kárně
obviněná přijala od policejního orgánu informaci o předvedení podezřelých osob, jejich zadržení i
možnosti předání spisového materiálu s podnětem k podání návrhu na jejich vzetí do vazby, aniž
o tom informovala dozorového státního zástupce s poukazem na to, že podle opatření o nařízení
pracovní pohotovosti musí provést příslušné úkony sám. O zadržení podezřelých osob a svých
opatřeních dokonce v rozporu s čl. 30 odst. 1 pokynu obecné povahy nejvyšší státní zástupkyně
ze dne 21. 9. 2009, č. 8/2009, o trestním řízení, neučinila záznam do dozorového spisu. Navíc
kárně obviněná potvrdila, že jí policejní orgán nabízel předání spisového materiálu dne 6. 10.
2015 kolem 15.00 hodin, z čehož je zřejmé, že k posouzení podnětu k podání návrhu na vzetí
obviněných do vazby muselo dojít až po skončení pracovní doby, tedy v rámci nařízené pracovní
pohotovosti. Ostatně sama kárně obviněná uvedla, že si po pracovní době návrh na vzetí
obviněných připravovala a za tímto účelem si od policejního orgánu nechala na svůj služebním
mail zaslat usnesení o zahájení trestního stíhání. Za této situace bylo nepochybně povinností
kárně obviněné odevzdat zadržené osoby s návrhem na jejich vzetí do vazby v zákonné 48
hodinové lhůtě od zadržení a zjistit, zdali tomuto úkonu nepředcházelo faktické omezení jejich
osobní svobody.
Jestliže takto kárně obviněná nepostupovala, nemůže se z uvedených důvodů zbavit své
odpovědnosti za překročení lhůty stanovené v §77 odst. 1 trestního řádu poukazem na to,
že podle opatření o nařízení pracovní pohotovosti měl jednotlivé úkony související se zadržením
podezřelých a s rozhodováním o zadržených osobách činit dozorový státní zástupce.
Dále kárný senát považuje za vyvrácenou obhajobu kárně obviněné, že v dané trestní věci
nemohla před podáním návrhu za vzetí obviněných do vazby spolehlivě zjistit, zda před jejich
zadržením byli omezeni na své osobní svobodě.
Svědek por. Bc. R. V. totiž při jednání kárného senátu uvedl, že před podáním návrhu na
vzetí obviněných do vazby s kárně obviněnou třikrát telefonicky hovořil. Nejprve dne 5. 10. 2015
po podání vysvětlení podezřelým R. H., který se v něm k třem loupežným přepadením doznal,
seznámil kárně obviněnou s tím, že tato osoba a podezřelý J. A. S. byli v 08.00 hodin téhož dne
předvedeni k podání vysvětlení v místě jejich zaměstnání. Během tohoto telefonického hovoru
kárně obviněná souhlasila se zadržením podezřelých a současně udělila předběžný souhlas se
zadržením třetího spolupachatele, po kterém policisté v té době ještě pátrali. O zadržení
podezřelého J. Č. svědek informoval kárně obviněnou taktéž dne 5. 10. 2015. Následujícího dne
v odpoledních hodinách jí pak seznámil s dalším průběhem trestního řízení s tím, že byla
vyhotovena usnesení o zahájení trestního stíhání, provedeny výslechy všech tří obviněných a je
možné státnímu zastupitelství předat spisový materiál společně s podnětem k podání návrhu na
vzetí do vazby. Přitom kárně obviněnou opět upozornil, že zadržení R. H. a J. A. S. předcházelo
předvedení za účelem podání vysvětlení, k čemuž došlo na jejich pracovišti dne 5. 10. 2015
v 08.00 hodin. S poukazem na okamžik zadržení těchto osob mu kárně obviněná sdělila, že
postačí spis předložit následující den o půl osmé ráno, na čemž trvala i po zmínce o krátkosti
zbytku lhůty k podání návrhu na vzetí do vazby s ohledem na časový údaj o předvedení
podezřelých R. H. a J. A. S.. K dotazu kárného senátu svědek doplnil, že při telefonickém hovoru
ze dne 6. 10. 2015 zároveň kárně obviněnou upozornil na to, že podezřelým R. H. a J. A. S. byly
při jejich předvedení nasazena pouta, na což státní zástupkyně reagovala sdělením, že se doba
předvedení k podání vysvětlení nezapočítává do lhůty pro zadržení. Po předání spisového
materiálu ho pak kárně obviněná kontaktovala s tím, že jí málo zdůrazňoval předvedení těchto
dvou podezřelých v 08.00 hodin dne 5. 10. 2015. Na to jí odpověděl, že o předvedení
podezřelých osob od něho věděla, načež byl hovor po krátké době ukončen. Zanedlouho mu
kárně obviněná znovu volala a sdělila mu, že vyhledala judikát, podle něhož se předvedení
nepočítá do lhůty pro zadržení.
Z výpovědi svědka por. Bc. R. V. je tedy naprosto zřejmé, že policejní orgán ještě před
zadržením R. H. a J. A. S., k němuž došlo dne 5. 10. 2015 v 11.30 hodin, seznámil kárně
obviněnou s předchozím předvedením těchto podezřelých osob a o této skutečnosti ji znovu
informoval následující den s tím, že oběma těmto podezřelým osobám byla při jejich předvedení
dána pouta. Kárně obviněná tedy nejpozději v odpoledních hodinách dne 6. 10. 2015, kdy jí bylo
policejním orgánem nabídnuto předložení spisového materiálu s podnětem k podání návrhu na
vzetí obviněných do vazby, musela vědět, že k omezení osobní svobody podezřelých R. H. a J. A.
S. došlo již dne 5. 10. 2015 v 08.00 hodin. Podle této svědecké výpovědi tak absence reakce na
tuto skutečnost byla zapříčiněna nejistotou kárně obviněné o počátku lhůty pro zadržení
při předchozím předvedení podezřelé osoby, a nikoliv její neinformovaností o okolnostech,
které předcházely zadržení uvedených dvou podezřelých.
Neseznámení kárně obviněné s těmito skutečnostmi policejním orgánem je vyloučeno
také na základě odpovědí navrhovatelky na otázky kárného senátu. Podle ní byla kárně obviněná
v příslušném týdnu zdravotně indisponovaná, odmítla nabídku zůstat doma s tím, že by pracovní
pohotovost byla nařízena jinému státnímu zástupci, s policejním orgánem od počátku špatně
komunikovala, řádně nezjišťovala počátek 48 hodinové lhůty pro odevzdání zadržených osob
soudu a v tomto směru přehlédla rozhodné údaje uvedené na příslušných protokolech.
Navíc navrhovatelka uvedla, že kárně obviněná byla upozorněna na nebezpečí prodlení
při rozhodování o zadržených osobách již v odpoledních hodinách dne 6. 10. 2015 při pracovní
poradě. Ačkoliv se totiž během ní projednávala jiná trestní věc, byla státní zástupkyně seznámena
i s tím, že pachatelé loupežných přepadení byli omezeni na osobní svobodě již dne 5. 10. 2015
v 08.00 hodin. Na toto sdělení kárně obviněná podle navrhovatelky reagovala tak, že má dostatek
času a návrh na vzetí do vazby stačí podat ráno dne 7. 10. 2015.
Navíc, i kdyby kárně obviněná nebyla policejním orgánem a svými kolegy ze státního
zastupitelství seznámena s tím, že k omezení osobní svobody podezřelých R. H. a J. A. S. došlo
ještě před jejich zadržením, bylo její povinností si tuto skutečnost zjistit, neboť za včasnost
podání návrhu na vzetí obviněných do vazby byla taktéž zodpovědná. Jestliže tedy kárně
obviněná po nahlédnutí do protokolů o zadržení měla pochybnost o tom, zda osobní svoboda
uvedených podezřelých osob byla omezena v době jejich předvedení nebo až po jejich zadržení,
jak nyní tvrdí, měla si tuto skutečnost ověřit z informačního systému Policie České republiky pro
vedení elektronického trestního řízení (ETŘ), který obsahoval i shora uvedené úřední záznamy o
předvedení osoby a do kterého mohla za asistence administrativy bez jakýchkoliv obtíží
nahlédnout, jak potvrdila navrhovatelka při jednání kárného senátu. V žádném případě se však
kárně obviněná nemohla spokojit s tím, že počátek lhůty pro podání návrhu na vzetí obviněných
R. H. a J. A. S. do vazby bude zjišťován až soudkyní v rámci vazebního zasedání. Naopak bylo
její povinností odevzdat obviněné soudu v zákonné 48 hodinové lhůtě počítané od okamžiku
omezení jejich osobní svobody přecházejícího zadržení, a proto si v tomto směru musela opatřit
potřebné podklady.
Kárně obviněná se tak nemůže zbavit odpovědnosti za nedodržení lhůty stanovené v §77
odst. 1 trestního řádu ani tvrzením, podle něhož v dané trestní věci nemohla vědět, že zadržení
dvou podezřelých předcházelo omezení jejich osobní svobody. Z uvedených důvodů jí totiž
musela být tato skutečnost známa a navíc si ji měla možnost spolehlivě ověřit.
Odpovědnosti za překročení lhůty pro zadržení podezřelých se kárně obviněná nemůže
zbavit ani poukazem na nepřesnosti v protokolech o zadržení podezřelých R. H. a J. A. S. a na
nezákonný postup při jejich předvedení. S těmito tvrzeními kárně obviněné se sice lze v zásadě
ztotožnit, nicméně z hlediska rozhodování o zadržené osobě ve smyslu §77 odst. 1 trestního
řádu je toliko podstatné, zda před jejím zadržením byla omezena na osobní svobodě a případně
kdy k tomu došlo. Proto i v případě pochybení policejního orgánu při předvedení obou
uvedených podezřelých bylo nutné vycházet z toho, že lhůta 48 hodin pro jejich odevzdání soudu
s návrhem na vzetí do vazby nebo pro jejich propuštění ze zadržení započala dne 5. 10. 2015
v 08.00 hodin, kdy byly policejním orgánem omezeni na osobní svobodě v důsledku jejich
předvedení za účelem podání vysvětlení, při kterém jim navíc byla nasazena pouta. Doba trvání
zajišťovacího institutu předvedení podle §26 odst. 1 písm. c) zákona č. 273/2008 Sb., o Policii
České republiky, ve znění pozdějších předpisů, kterým je i předvedení za použití §158 odst. 7
trestního řádu, se totiž započítává do lhůty 48 hodin podle §75 věty třetí a §76 odst. 4 poslední
věty trestního řádu, pokud k omezení osobní svobody došlo v souvislosti s trestním řízením
(srov. Šámal, P. a ?kol.: Trestní řád. Komentář, 7. vydání, C. H. Beck, Praha 2013, str. 978 a tam
uvedená judikatura). V dané trestní věci tak lhůta pro zadržení R. H. a J. A. S. skončila dne 7. 10.
2015 v 08.00 hodin.
V této lhůtě však kárně obviněná v rozporu s ustanovením §77 odst. 1 trestního řádu,
použitého per analogiam, neučinila žádné rozhodnutí o těchto zadržených osobách, dne
7. 10. 2015 v 07.25 hodin, tedy jen krátce před koncem lhůty si nechala policejním orgánem
předložit spisový materiál a návrh na vzetí do vazby podala soudu hodinu a půl od jejího
marného uplynutí v 09.25 hodin, v důsledku čehož obvinění R. H. a J. A. S. byli po vazebním
zasedání soudkyní Okresního soudu Plzeň-sever podle §75 trestního řádu propuštěni na
svobodu v 19.30 hodin, tedy až 11 hodin a 30 minut po skončení lhůty pro trvání jejich zadržení.
Tímto skutkem kárně obviněná zaviněně porušila své povinnosti při výkonu funkce
státního zástupce odpovědně plnit své úkoly a postupovat odborně, svědomitě a bez zbytečných
průtahů, které jsou stanoveny v §24 odst. 1 zákona o státním zastupitelství. Kárně obviněná
tímto zaviněným jednáním rovněž ohrozila důvěru v odbornost postupu státního zastupitelství,
neboť ta v očích odborné i laické veřejnosti, zejména policejního orgánu, soudu, zadržených
osob a jejich obhájců, byla nepochybně snížena její nečinností, která měla za následek nezákonné
omezení osobní svobody dvou obviněných. Jedná se přitom o zavinění ve formě nevědomé
nedbalosti. Kárně obviněná totiž nevěděla, že svým jednáním může způsobit porušení nebo
ohrožení zájmu chráněného zákonem, neboť s ohledem na výpověď svědka por. Bc. R. V. a
tvrzení navrhovatelky si při počítání lhůty pro podání návrhu na vzetí obviněných R. H. a J. A. S.
do vazby buď nebyla jistá, zdali má do této lhůty započíst i dobu jejich předchozího předvedení,
nebo spoléhala na to, že uvedený návrh stihne soudu předat včas, i když spisový materiál obdrží
až v ranních hodinách dne 7. 10. 2015. Kárně obviněná však vzhledem ke své funkci státní
zástupkyně o všech skutečnostech a předpokladech nutných pro podání včasného návrhu na
vzetí obviněných do vazby nepochybně vědět měla a mohla.
Je proto možné konstatovat, že kárně obviněná svým jednáním naplnila všechny znaky
skutkové podstaty kárného provinění podle §28 zákona o státním zastupitelství.
Při úvaze o druhu a výměře kárného opatření kárný senát přihlédl k závažnosti kárného
provinění a k osobě kárně obviněné.
Kárný senát vzal v úvahu zavinění kárně obviněné ve formě nevědomé nedbalosti a její
dosavadní kárnou bezúhonnost. Dále kárný senát nepřehlédl určitou sebereflexi, kterou kárně
obviněná projevila před jednáním kárného senátu v podání ze dne 11. 2. 2016, v němž uvedla,
že se nezříká své odpovědnosti za své jednání, všeho velmi lituje a považuje to za velké
ponaučení do svého dalšího profesního života. V mezidobí podávala další návrhy na vzetí
obviněných do vazby a velmi pečlivě sledovala, zda nedošlo k jejich faktickému omezení osobní
svobody. Také navrhovatelka při jednání kárného senátu potvrdila, že od projednávaného skutku
kárně obviněná při výkonu pracovní pohotovosti pečlivě zvažuje svůj další postup a daleko lépe
spolupracuje s policejními orgány. Kárný senát přihlédl i k osobnímu spisu kárně obviněné
a jejímu pozitivnímu pracovnímu hodnocení ze dne 16. 11. 2015, z nichž vyplývá, že funkci
prokurátory a státní zástupkyně vykonává již od roku 1984, přidělené věci zpracovává zcela
samostatně, rychle, vždy ve stanovených termínech a celkem na dobré úrovni. V její práci
se vyskytly jen drobné nedostatky, které byly řešeny jejich projednáním na pracovních poradách.
Účastní se odborných školení a seminářů pořádaných Justiční akademií. Při výkonu pracovní
pohotovosti u ní v minulosti nedošlo k žádnému jinému pochybení. Kárně obviněnou na její
žádost kladně hodnotila i předsedkyně Okresního soudu Plzeň-sever, jak vyplývá z podání ze dne
11. 2. 2016.
Kárný senát nemohl při uložení kárného opatření za nyní projednávaný skutek
přihlížet k písemné výtce, která byla kárně obviněné udělena dne 24. 10. 2006
pod sp. zn. 1 SPR 296/2006. Jestliže se totiž podle §24 zákona o řízení ve věcech soudů, státních
zástupců a soudních exekutorů po uplynutí 5 let od právní moci rozhodnutí o uložení kárného
opatření hledí na státního zástupce, jako by nebyl pro kárné provinění stíhán, tím spíše se nemůže
po skončení stejné doby brát zřetel na písemnou výtku uloženou státnímu zástupci podle §30
odst. 3 zákona o státním zastupitelství za drobný nedostatek v jeho práci.
V neprospěch kárně obviněné však musel vzít kárný senát v úvahu závažnost kárného
provinění, která spočívá v porušení základního a ústavně zaručeného práva na osobní svobodu
a v tom, že v důsledku opožděného podání návrhu na vzetí do vazby byli dva obvinění
nezákonně zadržováni po delší dobu 11 hodin a 30 minut. Navíc kvůli tomuto pochybení kárně
obviněné museli být obvinění R. H. a J. A. S. bez dalšího propuštěni ze zadržení bez možnosti
náležitého posouzení zákonem stanovených podmínek pro jejich vzetí do vazby, byť tato
skutečnost nakonec neměla žádný negativní vliv na dosažení účelu, jehož mělo být opožděným
návrhem na vydání takového rozhodnutí dosaženo, jak vyplývá ze skutečností uvedených
navrhovatelkou při jednání kárného senátu.
Za této situace musel kárný senát přistoupit k uložení kárného opatření snížení platu.
Vzhledem k převažujícímu množství a významu shora uvedených skutečností svědčících
ve prospěch kárně obviněné jí však kárný senát uložil toto kárné opatření jen v první třetině
zákonné sazby uvedené v §30 odst. 1 písm. b) zákona o státním zastupitelství,
a to i s přihlédnutím k výměrám kárných opatření snížení platu uložených státním zástupcům
v dříve rozhodnutých kárných věcech za jimi zaviněné překročení lhůty pro trvání vazby nebo
zadržení (srov. rozhodnutí ze dne 16. 6. 2014, sp. zn. 12 Ksz 4/2014, ze dne 15. 9. 2014,
sp. zn. 12 Ksz 6/2014, a ze dne 8. 12. 2014, sp. zn. 12 Ksz 10/2014).
S ohledem na všechno, co bylo uvedeno k jednání kárně obviněné státní zástupkyně,
pro které bylo vedeno toto kárné řízení, Nejvyšší správní soud jako soud kárný podle §19
odst. 1 zákona o řízení ve věcech soudců, státních zástupců a soudních exekutorů uznal kárně
obviněnou vinnou kárným proviněním podle §28 zákona o státním zastupitelství,
jehož se dopustila skutkem popsaným ve výroku tohoto rozhodnutí. Za toto kárné provinění
uložil kárně obviněné podle §30 odst. 1 písm. b) zákona o státním zastupitelství kárné opatření
snížení platu o 10 % na dobu 4 měsíců.
Kárné opatření snížení platu se vůči kárně obviněné uplatní od prvního dne měsíce
následujícího po dni právní moci rozhodnutí (§30 odst. 4 zákona o státním zastupitelství).
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není odvolání přípustné.
V Brně dne 16. února 2016
JUDr. Jiří Palla
předseda kárného senátu
ve věcech státních zástupců