Rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 08.06.2016, sp. zn. 2 Ads 107/2016 - 49 [ rozsudek / výz-C ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NSS:2016:2.ADS.107.2016:49

Zdroj dat je dostupný na http://www.nssoud.cz
ECLI:CZ:NSS:2016:2.ADS.107.2016:49
sp. zn. 2 Ads 107/2016 - 49 ROZSUDEK Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Miluše Doškové a soudců JUDr. Karla Šimky a Mgr. Evy Šonkové v právní věci žalobkyně: M. K., zast. Mgr. Petrem Miketou, advokátem se sídlem Jaklovecká 1249/18, Slezská Ostrava, proti žalovanému: Ministerstvo práce a sociálních věcí, se sídlem Na Poříčním právu 376/1, Praha 2, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 14. 8. 2014, č. j. MPSV-UM/11670/14/4S-MSK, v řízení o kasační stížnosti žalobkyně proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 24. 3. 2016, č. j. 20 Ad 65/2014 – 31, takto: I. Kasační stížnost se zamítá . II. Žalobkyně nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti. III. Žalovanému se náhrada nákladů řízení o kasační stížnosti nepřiznává . Odůvodnění: Krajský soud v Ostravě (dále jen „krajský soud“) shora označeným usnesením odmítl návrh žalobkyně (dále jen „stěžovatelka“) na obnovu řízení vedeného u krajského soudu pod sp. zn. 20 Ad 65/2014, které bylo skončeno rozsudkem ze dne 7. 10. 2015, č. j. 20 Ad 65/2014 - 51; tímto rozsudkem byla zamítnuta žaloba stěžovatelky proti rozhodnutí žalovaného ze dne 14. 8. 2014, sp. zn. SZ/1663/2013/S-MSK, č. j. MPSV-UM/11670/14/4S-MSK. Žalovaný zamítl odvolání stěžovatelky a potvrdil rozhodnutí Úřadu práce ČR, krajské pobočky v Ostravě ze dne 12. 6. 2014, č. j. 357412/2014/OOI, jímž nebyla stěžovatelce přiznána dávka pomoci v hmotné nouzi – příspěvek na živobytí. Krajský soud dovodil, že v dané věci není obnova řízení podle §114 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jens. ř. s.“) přípustná, proto návrh odmítl. Proti tomuto usnesení podala stěžovatelka kasační stížnost a navrhla, aby jí byl pro řízení o kasační stížnosti ustanoven zástupce. Usnesením ze dne 11. 5. 2016, č. j. 2 Ads 107/2016 - 33, Nejvyšší správní soud návrh stěžovatelky na ustanovení zástupce zamítl. Dne 17. 5. 2016 předložila stěžovatelka plnou moc, již udělila advokátovi k zastupování v řízení o kasační stížnosti. Důvody uvedené v kasační stížnosti stěžovatelka podřadila pod §103 odst. 1 písm. a), d) s. ř. s.; tvrdí, že krajský soud nesprávně posoudil právní otázku; v této souvislosti poukazuje na skutkové okolnosti věci a průběh správního řízení; dále namítá nepřezkoumatelnost napadeného usnesení. Žalovaný navrhl zamítnutí kasační stížnosti. Nejvyšší správní soud nejprve přezkoumal formální náležitosti kasační stížnosti a shledal, že kasační stížnost je podána včas, neboť byla podána ve lhůtě dvou týdnů od doručení napadeného usnesení (§106 odst. 2 s. ř. s.), je podána osobou oprávněnou, neboť stěžovatelka byla účastníkem řízení, z něhož napadené rozhodnutí vzešlo (§102 s. ř. s.), a stěžovatelka je zastoupena advokátem (§105 odst. 2 s. ř. s.). Nejvyšší správní soud poté přezkoumal usnesení krajského soudu v rozsahu a z důvodů v kasační stížnosti uplatněných (§109 odst. 3 a 4 s. ř. s.). Neshledal přitom vady, k nimž by musel přihlédnout z úřední povinnosti. Kasační stížnost není důvodná. Přestože stěžovatelka výslovně důvody kasační stížnosti podřadila pod důvody uvedené v §103 odst. 1 písm. a), d) s. ř. s., je třeba uvést, že podle konstantní judikatury Nejvyššího správního soudu je-li kasační stížností napadeno usnesení o odmítnutí žaloby, přicházejí pro stěžovatele v úvahu z povahy věci pouze kasační důvody dle §103 odst. 1 písm. e) s. ř. s., spočívající v tvrzené nezákonnosti rozhodnutí o odmítnutí návrhu. Pod tento důvod spadá také případ, kdy vada řízení před soudem měla nebo mohla mít za následek vydání nezákonného rozhodnutí o odmítnutí návrhu, a dále vada řízení spočívající v tvrzené zmatečnosti řízení před soudem (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 21. 4. 2005, č. j. 3 Azs 33/2004 - 98, publikovaný ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu pod č. 625/2005, www.nssoud.cz). Nejvyšší správní soud proto považoval za důvod podání kasační stížnosti důvod uvedený v §103 odst. 1 písm. e) s. ř. s. Směřuje-li kasační stížnost proti usnesení krajského soudu, kterým byl návrh odmítnut, nepřísluší kasačnímu soudu přezkoumávat správnost či zákonnost správního rozhodnutí, proti němuž stěžovatelka v kasační stížnosti uplatňuje své výhrady, tedy věc samu, ale zkoumá pouze to, zda krajský soud postupoval v souladu se zákonem, když návrh odmítl, aniž by se jím in meritum (věcně) zabýval. Z obsahu soudního spisu Nejvyšší správní soud zjistil, že stěžovatelka se domáhala obnovy soudního řízení ukončeného pravomocným rozsudkem krajského soudu (právní moci rozsudek nabyl dne 16. 10. 2015), kterým bylo rozhodnuto o její žalobě ze dne 16. 10. 2014. Podle §114 odst. 1 s. ř. s. je obnova řízení přípustná jen proti rozsudku vydanému buď v řízení o ochraně před zásahem správního orgánu, nebo ve věcech politických stran a politických hnutí. Z citovaného ustanovení a contrario vyplývá, že návrh na obnovu řízení v řízení o žalobě proti rozhodnutí správního orgánu ve smyslu §65 a násl. s. ř. s. není přípustný; takový návrh soud odmítne podle §46 odst. 1 písm. d) s. ř. s. Nejvyšší správní soud konstatuje, že stěžovatelkou tvrzené důvody stran skutkového stavu i právního posouzení věci, které uplatnila v žalobě (a opětovně je zmiňuje v kasační stížnosti), jsou proto z hlediska posouzení přípustnosti jejího návrhu na obnovu řízení zcela irelevantní. Krajský soud postupoval v souladu s dikcí zákona, pokud návrh na obnovu řízení odmítl, jeho rozhodnutí je přitom přezkoumatelné, neboť v něm srozumitelně uvedl důvody, které jej k tomuto rozhodnutí vedly. Krajský soud rovněž nepochybil, když stěžovatelce, s přihlédnutím k výše uvedenému, neustanovil zástupce z řad advokátů pro řízení o návrhu zjevně bezúspěšném. Nejvyšší správní soud proto dospěl k závěru, že kasační stížnost je zjevně nedůvodná, a v souladu s §110 odst. 1 in fine s. ř. s. ji zamítl. O nákladech řízení rozhodl soud v souladu s §60 odst. 1 ve spojení s §120 s. ř. s. Stěžovatelka nebyla ve věci úspěšná, proto nemá právo na náhradu nákladů řízení; žalovaný, který měl ve věci úspěch, žádné náklady nad rámec běžné správní činnosti nevynaložil, proto Nejvyšší správní soud rozhodl, že se žalovanému náhrada nákladů řízení o kasační stížnosti nepřiznává. Poučení: Proti tomuto rozsudku nejsou opravné prostředky přípustné. V Brně dne 8. června 2016 JUDr. Miluše Došková předsedkyně senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší správní soud
Datum rozhodnutí / napadení:08.06.2016
Číslo jednací:2 Ads 107/2016 - 49
Forma /
Způsob rozhodnutí:
Rozsudek
zamítnuto
Účastníci řízení:Ministerstvo práce a sociálních věcí
Prejudikatura:3 Azs 33/2004
Kategorie rozhodnutí:C
ECLI pro jurilogie.cz:ECLI:CZ:NSS:2016:2.ADS.107.2016:49
Staženo pro jurilogie.cz:10.05.2024