ECLI:CZ:NSS:2016:3.AFS.255.2015:45
sp. zn. 3 Afs 255/2015 - 45
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Jaroslava Vlašína
a soudců Mgr. Radovana Havelce a JUDr. Jana Vyklického, v právní věci žalobkyně A. H., proti
žalovanému Odvolacímu finančnímu ředitelství, se sídlem Masarykova 31, Brno, o
přezkoumání rozhodnutí žalovaného ze dne 20. 5. 2014, č. j. 12903/14/5000- 14402-704211, o
kasační stížnosti žalobce proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem, pobočky v Liberci,
ze dne 2. 11. 2015, č. j. 59 Af 178/2014 - 56,
takto:
I. Řízení se z as t av u je .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
Odůvodnění:
Žalobkyně (dále též „stěžovatelka“) podala dne 30. 11. 2015 kasační stížnost, jíž napadla
usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem, pobočky v Liberci, ze dne 2. 11. 2015,
č. j. 59 Af 178/2014 - 56. Krajský soud tímto usnesením zastavil řízení o ža lobě proti v záhlaví
uvedenému správnímu rozhodnutí, neboť stěžovatelka nezaplatila soudní poplatek, ačkoli
ji k tomu krajský soud vyzval naposledy usnesením ze dne 14. 10. 2015, č. j. 59 Af 178/2014 - 51
a stanovil jí k zaplacení dodatečnou lhůtu.
Stěžovatelka v kasační stížnosti požádala o osvobození od soudního poplatku
a o ustanovení zástupce. Nejvyšší správní soud nejprve usnesením ze dne 18. 12. 2015,
č. j. 3 Afs 255/2015 – 16, jednotlivé návrhy zamítl a v návaznosti na ně dalšími výroky vyzval
stěžovatelku k zaplacení soudních poplatků a k doplnění náležitostí nezbytných pro vedení řízení
o kasační stížnosti. Stěžovatelka na základě nových podkladů znovu požádala o ustanovení
zástupce z řad advokátů a o osvobození od soudních poplatků. Tyto návrhy zamítl Nejvyšší
správní soud usnesením ze dne 21. 1. 2016, č. j. 3 Afs 255/2015 - 39. Dalšími výroky téhož
usnesení poté vyzval stěžovatelku k zaplacení soudních poplatků za kasační stížnost a za návrh
na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti a stěžovatelku rovněž vyzval k doplnění
náležitostí nezbytných pro vedení řízení o kasační stížnosti.
Stěžovatelka ve stanovené lhůtě soudní poplatky nezaplatila a dne 15. 2. 2016
znovu požádala o ustanovení zástupce z řad advokátů a o osvobození od soudních poplatků.
Uvedla, že má důvodně za to, že vzhledem k jejím poměrům u ní objektivně byly a jsou
předpoklady, aby byla osvobozena od soudních poplatků, a že jsou zde předpoklady, aby jí byl
ustanoven zástupce z řad advokátů, protože je to nezbytné k ochraně jejích práv a v jiných
řízeních jí v těchto návrzích vyhověno bylo. Poukázala na to, že Nejvyšší správní soud v rozporu
se svou platnou judikaturou nesprávně podmiňuje pokračování řízení zaplacením soudního
poplatku a nezbytností zastoupení advokátem. K návrhu na přiznání odkladného účinku kasační
stížnosti uvedla pouze tolik, že výkon nebo jiné právní n ásledky napadeného rozhodnutí
by pro ni znamenaly nenahraditelnou újmu a přiznání odkladného účinku se nedotkne
nepřiměřeným způsobem nabytých práv třetích osob a není v rozporu s veřejným zájmem.
Stěžovatelka současně navrhl zrušení ustanovení §105 odst. 2 s. ř. s. a taktéž právní úpravy
placení soudního poplatku za kasační stížnost.
Nejvyšší správní soud k těmto návrhům uvádí následující:
Osobními a majetkovými poměry stěžovatelky se Nejvyšší správní soud po drobně
zabýval již v usnesení ze dne 21. 1. 2016, č. j. 3 Afs 255/2015 - 40. Stěžovatelka v pozdějším
návrhu ze dne 15. 2. 2016 žádné nové skutečnosti neuvedla, pouze vyjádřila názor, že její situace
odůvodňuje osvobození od soudních poplatků. Pokud se jedná o důsledky této skutečnosti,
poukazuje Nejvyšší správní soud na situaci, kterou se zabýval Ústavní soud v nálezu
ze dne 20. 1. 2010, sp. zn. I. ÚS 1439/09. Ústavní soud tehdy mimo jiné konstatoval, že „ o podané
žádosti o osvobození od soudního poplatku musí být rozhodnuto dříve, než soud pro nez aplacení soudního
poplatku řízení zastaví. Toto obecné pravidlo má své výjimky, neboť jeho me chanické uplatňování by mohlo
v některých případech vést ke zbytečnému prodlužování řízení opakováním stále stejných žádostí a rozhodnutí
o nich. O opakované žádosti o osvobození od soudního poplatku v rámci jednoho řízení je tedy soud povinen
rozhodnout jen v případě, že tato žádost obsahuje nové, dříve neuplatněné skutečnosti, zejména došlo- li ke změně
poměrů účastníka řízení (srovnej např. usnesení Ústavního soud u ze dne 14. 10. 2004, č. j. III. ÚS 404/04,
dostupné na www.nalus.cz).“ Proto nebylo povinností Nejvyššího správního soudu ani v nyní
posuzované věci o opětovné žádosti o osvobození od soudních poplatků samostatně rozhodovat.
Takový postup by vedl jen ke zbytečnému prodlužování řízení. Obdobně postupoval Nejvyšší
správní soud i u dalších návrhů stěžovatelky, které posoudil taktéž v usnesení ze dne 21. 1. 2016,
č. j. 3 Afs 255/2015 - 40 a neshledal důvod se od těchto závěrů odchýlit.
Rozšířený senát v usnesení ze dne 9. 6. 2015, č. j. 1 As 196/2014 - 19 vyložil, že kasační
stížnost nepodléhá poplatkové povinnosti a neplatí zde ani povinnost zastoupení advokátem
pouze v situaci, kdy je napadáno rozhodnutí krajského soudu vydané v rámci řízení o žalobě.
Vzhledem k tomu, že stěžovatelka v projednávané věci kasační stížností napadla usnesení, kterým
Krajský soud v Ústí nad Labem již pra vomocně rozhodl o zastavení řízení, nelze tyto závěry
na projednávanou věc vztáhnout. Z uvedených důvodů proto Nejvyšší správní soud uzavírá,
že kasační stížnost stěžovatelky poplatkové povinnosti podléhá.
Podle §4 odst. 1 písm. d) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění
pozdějších předpisů, vzniká poplatková povinnost podáním kasační stížnosti. Podle §9 odst. 1
zákona č. 549/1991 Sb. nebyl -li poplatek za řízení splatný podáním kasační stížnosti zaplacen,
soud vyzve poplatníka k jeho zaplacení ve lhůtě, kterou mu určí; po marném uplynutí této lhůty
soud řízení zastaví. Podle §47 písm. c) s. ř. s. soud řízení usnesením zastaví, stanoví- li tak tento
nebo zvláštní zákon.
Stěžovatelka ve lhůtě stanovené Nejvyšším správním soudem ani následně soudní
poplatek nezaplatila. Nejvyšší správní soud proto řízení podle §9 odst. 1 zákona o soudních
poplatcích ve spojení s §47 písm. c) s. ř. s. zastavil. Nejvyšší správní soud podotýká,
že u stěžovatelky je naplněn i důvod pro odmítnutí kasační stížnosti podle §46 odst. 1 písm. a)
s. ř. s., neboť odstranitelný nedostatek řízení – absence povinného zastoupení advokátem v řízení
o kasační stížnosti - přes výzvu soudu nebyl odstraněn a pro tuto vadu nelze v řízení dále
pokračovat.
Podle ustanovení §60 odst. 3 s. ř. s. ve spojení s §120 s. ř. s. nemá žádný z účastníků
právo na náhradu nákladů řízení.
Poučení: Proti tomuto usnesení ne n í přípustný opravný prostředek
(§53 odst. 3 s. ř. s.).
V Brně dne 9. března 2016
JUDr. Jaroslav Vlašín
předseda senátu