ECLI:CZ:NSS:2016:4.AS.135.2016:27
sp. zn. 4 As 135/2016 - 27
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Dagmar
Nygrínové a soudců Mgr. Aleše Roztočila a JUDr. Jiřího Pally v právní věci žalobce: A. H., proti
žalovanému: Krajský soud v Brně, se sídlem Rooseveltova 16, Brno, v řízení o kasační stížnosti
žalobce proti usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 29. 1. 2016, č. j. 30 A 151/2015 – 40,
takto:
I. Kasační stížnost se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
Odůvodnění:
[1] Krajský soud v Plzni usnesením ze dne 29. 1. 2016, č. j. 30 A 151/2015 – 40, odmítl
žalobu žalobce proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 12. 8. 2015, č. j. 62 A 1/2015 – 25.
Uvedl, že podání žalobce směřuje proti rozhodnutí soudu v oblasti výkonu soudnictví, nikoliv
výkonu státní správy. Takové rozhodnutí je proto vyloučeno z přezkumu krajským soudem
ve správním soudnictví. S ohledem na to Krajský soud v Plzni žalobu odmítl pro nedostatek
podmínek řízení podle §46 odst. 1 písm. a) zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního
(dále jen „s. ř. s.“).
[2] Proti shora označenému usnesení Krajského soudu v Plzni brojil žalobce
(dále jen „stěžovatel“) podáním označeným jako „Žaloba proti usnesení ČR-Krajského soudu v Plzni
ze dne 29. ledna 2016, č. j. 30A 151/2015-40“, a domáhal se toho, aby soud toto usnesení zrušil.
Toto podání bylo Nejvyššímu správnímu soudu doručeno prostřednictvím Krajského soudu
v Plzni dne 10. 6. 2016. Podle ustanovení §41 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského
soudního řádu ve spojení s ustanovením §64 s. ř. s., se úkon posuzuje podle svého obsahu,
i když je nesprávně označen. Podání stěžovatele bylo proto vyhodnoceno jako kasační stížnost,
jelikož je dle svého obsahu opravným prostředkem proti pravomocnému rozhodnutí krajského
soudu ve správním soudnictví, kterým se stěžovatel domáhá zrušení tohoto rozhodnutí (viz §102
s. ř. s.).
[3] Nejvyšší správní soud dospěl po předběžném posouzení splnění zákonných náležitostí
kasační stížnosti stěžovatele k závěru, že kasační stížnost byla podána opožděně.
[4] Podle §46 odst. 1 písm. b) s. ř. s.: „[n]estanoví-li tento zákon jinak, soud usnesením odmítne
návrh, jestliže návrh byl podán předčasně nebo opožděně.“ Toto ustanovení je přitom podle §120 s. ř. s.
třeba přiměřeně aplikovat i na řízení o kasační stížnosti.
[5] Podle §106 odst. 2 věty první s. ř. s.: „[k]asační stížnost musí být podána do dvou týdnů
po doručení rozhodnutí, a bylo-li vydáno opravné usnesení, běží tato lhůta znovu od doručení tohoto usnesení.“
Podle poslední věty téhož ustanovení: „[z]meškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.“
Podle §106 odst. 4 s. ř. s. je lhůta pro podání kasační stížnosti zachována, byla-li kasační stížnost
podána u soudu, který napadené rozhodnutí vydal.
[6] Podle §40 odst. 1 věty první s. ř. s. „[l]hůta stanovená tímto zákonem, výzvou nebo rozhodnutím
soudu počíná běžet počátkem dne následujícího poté, kdy došlo ke skutečnosti určující její počátek.“ Podle §40
odst. 2 věty první s. ř. s. „[l]hůta určená podle týdnů, měsíců nebo roků končí uplynutím dne,
který se svým označením shoduje s dnem, který určil počátek lhůty.“ Podle §40 odst. 4 s. ř. s. „[l]hůta
je zachována, bylo-li podání v poslední den lhůty předáno soudu nebo jemu zasláno prostřednictvím držitele
poštovní licence, popřípadě zvláštní poštovní licence anebo předáno orgánu, který má povinnost je doručit,
nestanoví-li tento zákon jinak“. Lhůta je zachována i v případě podání učiněného prostřednictvím
datové schránky či jiných podání v elektronické formě podepsaných elektronicky (srov. usnesení
Nejvyššího správního soudu ze dne ze dne 15. 7. 2010, sp. zn. 9 Afs 28/2010).
[7] Nejvyšší správní soud konstatuje, že stěžovatel byl o podmínkách podání kasační
stížnosti řádně poučen. Napadené usnesení obsahuje poučení o opravných prostředcích včetně
lhůty k podání kasační stížnosti, neboť se v něm uvádí, že „[p]roti tomuto rozhodnutí lze podat kasační
stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího
správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.
Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil
počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním
dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.“
[8] Z obsahu soudního spisu Nejvyšší správní soud zjistil, že napadené usnesení Krajského
soudu v Plzni ze dne 29. 1. 2016 stěžovatel převzal dne 14. 3. 2016. S ohledem na výše citovanou
zákonnou úpravu bylo posledním dnem lhůty k podání kasační stížnosti pondělí 28. 3. 2016,
resp. úterý 29. 3. 2016, neboť na pondělí připadl státní svátek – Velikonoční pondělí
(srov. k tomu usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 25. 9. 2003 č. j. 5 Afs 13/2003 – 58).
K zachování lhůty by nejpozději v tento den musela být kasační stížnost předána soudu nebo
zaslána poštou. Stěžovatel však podal kasační stížnost ke Krajskému soudu v Plzni ve formě
elektronického podání opatřeného elektronickým podpisem až v pondělí 16. 5. 2016, tedy
po uplynutí lhůty, jejíž zmeškání nelze prominout.
[9] Na základě výše uvedených důvodů dospěl Nejvyšší správní soud k závěru, že kasační
stížnost stěžovatele byla ve smyslu §106 odst. 2 s. ř. s. podána opožděně, přičemž zmeškání lhůty
nelze podle poslední věty téhož ustanovení prominout. Nejvyšší správní soud proto kasační
stížnost výrokem I. odmítl podle §46 odst. 1 písm. b) ve spojení s §120 s. ř. s.
[10] O náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti rozhodl Nejvyšší správní soud za použití
ustanovení §60 odst. 3 s. ř. s. ve spojení s §120 s. ř. s. výrokem II. tak, že žádný z účastníků
nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť kasační stížnost byla odmítnuta.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 29. června 2016
JUDr. Dagmar Nygrínová
předsedkyně senátu