Rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 26.05.2016, sp. zn. 5 Ads 75/2016 - 38 [ rozsudek / výz-C ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NSS:2016:5.ADS.75.2016:38

Zdroj dat je dostupný na http://www.nssoud.cz
ECLI:CZ:NSS:2016:5.ADS.75.2016:38
sp. zn. 5 Ads 75/2016 - 38 ROZSUDEK Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Lenky Matyášové a soudců Mgr. Ondřeje Mrákoty a JUDr. Jakuba Camrdy v právní věci žalobkyně: M. K., zastoupená Mgr. Petrem Miketou, advokátem se sídlem Ostrava, Jaklovecká 1249/18, proti žalovanému: Ministerstvo práce a sociálních věcí, se sídlem Praha, Na Poříčním právu 1/376, v řízení o kasační stížnosti žalobkyně proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 8. 3. 2016, č. j. 38 Ad 39/2013 - 96, takto: I. Kasační stížnost se zamítá . II. Žalovanému se náhrada nákladů řízení o kasační stížnosti nepřiznává . Odůvodnění: Krajský soud v Ostravě (dále jen „krajský soud“) shora označeným usnesením odmítl návrh žalobkyně (dále jen „stěžovatelka“) na obnovu řízení vedeného u krajského soudu pod sp. zn. 38 Ad 39/2013, které bylo skončeno rozsudkem ze dne 12. 8. 2014, č. j. 38 Ad 39/2013 – 73; tímto rozsudkem byla zamítnuta žaloba stěžovatelky proti rozhodnutí žalovaného ze dne 6. 9. 2013, sp. zn. SZ/2090/2013/4S-MSK, č. j. MPSV-UM/16080/13/4S- MSK. Žalovaný zamítl odvolání stěžovatelky a potvrdil rozhodnutí Úřadu práce ČR, krajské pobočky v Ostravě ze dne 23. 7. 2013, č. j. 278490/13/OT, jímž byla zamítnuta žádost stěžovatelky o dávku státní sociální podpory příspěvek na bydlení ode dne 1. 7. 2013. Krajský soud dovodil, že v dané věci není obnova řízení podle §114 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jens. ř. s.“) přípustná, proto návrh podle §46 odst. 1 písm. d) s. ř. s. odmítl a s ohledem na její zjevnou bezúspěšnost stěžovatelce podle §36 odst. 3 s. ř. s. nepřiznal osvobození od soudních poplatků a podle §35 odst. 8 s. ř. s. zamítl její návrh na ustanovení zástupce z řad advokátů. Proti tomuto usnesení podala stěžovatelka kasační stížnost a navrhla, aby jí byl pro řízení o kasační stížnosti ustanoven zástupce; usnesením ze dne 25. 4. 2016, č. j. 5 Ads 75/2016 – 24, Nejvyšší správní soud návrh stěžovatelky na ustanovení zástupce zamítl, dne 17. 5. 2016 předložila stěžovatelka plnou moc k zastupování advokátem. Důvody uvedené v kasační stížnosti stěžovatelka podřadila pod důvody uvedené v §103 odst. 1 písm. a), d) s. ř. s. ; tvrdí, že krajský soud nesprávně posoudil právní otázku; v této souvislosti poukazuje na skutkové okolnosti věci; dále namítá nepřezkoumatelnost napadeného usnesení. Nejvyšší správní soud nejprve přezkoumal formální náležitosti kasační stížnosti a shledal, že kasační stížnost je podána včas, neboť byla podána ve lhůtě dvou týdnů od doručení napadeného rozsudku (§106 odst. 2 s. ř. s.), je podána osobou oprávněnou, neboť stěžovatelka byla účastníkem řízení, z něhož napadené rozhodnutí vzešlo (§102 s. ř. s.), a stěžovatelka je zastoupena advokátem (§105 odst. 2 s. ř. s.). Nejvyšší správní soud poté přezkoumal usnesení krajského soudu v rozsahu kasační stížnosti a v rámci uplatněných důvodů (§109 odst. 3 a 4 s. ř. s.). Neshledal přitom vady, k nimž by musel přihlédnout z úřední povinnosti. Kasační stížnost není důvodná. Přestože stěžovatelka výslovně důvody kasační stížnosti podřadila pod důvody uvedené v §103 odst. 1 písm. a), d) s. ř. s., je třeba uvést, že podle konstantní judikatury Nejvyššího správního soudu je-li kasační stížností napadeno usnesení o odmítnutí žaloby, přicházejí pro stěžovatele v úvahu z povahy věci pouze kasační důvody dle §103 odst. 1 písm. e) s. ř. s., spočívající v tvrzené nezákonnosti rozhodnutí o odmítnutí návrhu. Pod tento důvod spadá také případ, kdy vada řízení před soudem měla nebo mohla mít za následek vydání nezákonného rozhodnutí o odmítnutí návrhu, a dále vada řízení spočívající v tvrzené zmatečnosti řízení před soudem. (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 21. 4. 2005, č. j. 3 Azs 33/2004 - 98, publikovaný ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu pod č. 625/2005, www.nssoud.cz). Nejvyšší správní soud proto považoval za důvod podání kasační stížnosti důvod uvedený v §103 odst. 1 písm. e) s. ř. s. Směřuje-li kasační stížnost proti usnesení krajského soudu, kterým byl návrh odmítnut, nepřísluší kasačnímu soudu přezkoumávat správnost či zákonnost správního rozhodnutí, proti němuž stěžovatelka v kasační stížnosti uplatňuje své výhrady, tedy věcí samou, ale zkoumá pouze to, zda krajský soud postupoval v souladu se zákonem, když návrh odmítl, aniž by se jím in meritum zabýval. Z obsahu soudního spisu Nejvyšší správní soud zjistil, že stěžovatelka se domáhala obnovy soudního řízení ukončeného pravomocným rozsudkem ze dne 12. 8. 2014, č. j. 38 Ad 39/2013 - 73 (právní moci nabyl dne 18. 8. 2014), kterým byla zamítnuta žaloba stěžovatelky ze dne 13. 10. 2013, kterou se domáhala zrušení rozhodnutí žalovaného ve věci příspěvku na bydlení. Podle §114 odst. 1 s. ř. s. obnova řízení je přípustná jen proti rozsudku vydanému v řízení a) o ochraně před zásahem správního orgánu, b) ve věcech politických stran a politických hnutí. Z citovaného ustanovení a contrario vyplývá, že návrh na obnovu řízení v řízení o žalobě proti rozhodnutí správního orgánu ve smyslu §65 a násl. s. ř. s. není přípustný; takový návrh soud odmítne podle §46 odst. 1 písm. d) s. ř. s. Nejvyšší správní soud konstatuje, že stěžovatelkou tvrzené důvody stran skutkového stavu i právního posouzení věci, které uplatnila v žalobě (a opětovně je zmiňuje v kasační stížnosti), jsou proto z hlediska posouzení přípustnosti jejího návrhu na obnovu řízení zcela irelevantní. Krajský soud postupoval zcela v souladu s dikcí zákona, pokud návrh na obnovu řízení odmítl, jeho rozhodnutí je přitom přezkoumatelné, neboť v něm srozumitelně uvedl důvody, které jej k tomuto rozhodnutí vedly. Krajský soud rovněž nepochybil, když stěžovatelce, s přihlédnutím k výše uvedenému, nepřiznal osvobození od soudních poplatků a neustanovil jí pro řízení o zjevně neúspěšném návrhu zástupce z řad advokátů. Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že kasační stížnost je zjevně nedůvodná, proto ji v souladu s §110 odst. 1 in fine s. ř. s. zamítl. O nákladech řízení rozhodl soud v souladu s §60 odst. 1 ve spojení s §120 s. ř. s. Stěžovatelka nebyla ve věci úspěšná, proto jí právo na náhradu nákladů nenáleží; žalovaný, který měl ve věci úspěch, žádné náklady nad rámec běžné správní činnosti nevynaložil, proto Nejvyšší správní soud rozhodl, že se žalovanému náhrada nákladů řízení o kasační stížnosti nepřiznává. Poučení: Proti tomuto rozsudku není opravný prostředek přípustný. V Brně dne 26. května 2016 JUDr. Lenka Matyášová předsedkyně senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší správní soud
Datum rozhodnutí / napadení:26.05.2016
Číslo jednací:5 Ads 75/2016 - 38
Forma /
Způsob rozhodnutí:
Rozsudek
zamítnuto
Účastníci řízení:Ministerstvo práce a sociálních věcí
Prejudikatura:3 Azs 33/2004
Kategorie rozhodnutí:C
ECLI pro jurilogie.cz:ECLI:CZ:NSS:2016:5.ADS.75.2016:38
Staženo pro jurilogie.cz:04.05.2024