ECLI:CZ:NSS:2016:8.AZS.129.2016:31
sp. zn. 8 Azs 129/2016 - 31
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Jana Passera
a soudců JUDr. Michala Mazance a JUDr. Tomáše Foltase v právní věci žalobce: S. B.,
zastoupeného Mgr. Milanem Šikolou, advokátem se sídlem Jaselská 940/23, Brno,
proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 3, Praha 7, proti rozhodnutí
žalovaného ze dne 9. 11. 2015, čj. OAM-557/ZA-ZA05-P06-2015, o kasační stížnosti žalobce
proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem, pobočky v Liberci, ze dne 27. 4. 2016,
čj. 58 Az 10/2015 – 47,
takto:
I. Kasační stížnost se odmítá pro nepřijatelnost.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
Odůvodnění:
I.
1. Rozhodnutím ze dne 9. 11. 2015, čj. OAM-557/ZA-ZA05-P06-2015, žalovaný neudělil
žalobci mezinárodní ochranu podle §12 až §14b zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, ve znění
pozdějších předpisů.
II.
2. Žalobce napadl rozhodnutí žalovaného žalobou u Krajského soudu v Ústí nad Labem,
pobočky v Liberci, který ji rozsudkem ze dne 27. 4. 2016, čj. 58 Az 10/2015 – 47, zamítl.
Rozsudek krajského soudu je, stejně jako všechna dále citovaná rozhodnutí Nejvyššího správního
soudu, dostupný na www.nssoud.cz a soud na něj na tomto místě pro stručnost zcela odkazuje.
III.
3. Žalobce (stěžovatel) brojil proti rozsudku krajského soudu kasační stížností z důvodů
uvedených v §103 odst. 1 písm. a) a b) s. ř. s.
4. Podle stěžovatele krajský soud posoudil nesprávně a neúplně podmínky pro udělení
humanitárního azylu a doplňkové ochrany. Stěžovatel poukazoval v průběhu celého správního
řízení na svůj zdravotní stav. V roce 2000 bylo stěžovateli diagnostikováno chronické
onemocnění glomerulonefritida, které se při zvýšené námaze projevuje celkovou únavou, bolestí
v bocích a zádech a krví v moči. Stěžovatel se proto musí vyvarovat zvýšené námahy a alkoholu.
Krajský soud pochybil, pokud odmítl posoudit tvrzení stěžovatele, že v minulosti prodělal
závažné virové onemocnění jater (hepatitidu typu B), s odůvodněním, že stěžovatel zmínil
tuto skutečnost poprvé až v žalobě. Uvedené onemocnění je v současné době u stěžovatele
zřejmě v chronické fázi, což může vést k smrtelným onemocněním jako je jaterní cirhóza
nebo hepatocelulární karcinom. Na Ukrajině by se stěžovateli nedostalo kvalitní a účinné léčby.
Ve zdravotnictví panuje korupce a ekonomická situace stěžovatele neumožňuje, aby poskytoval
úplatky.
5. Stěžovateli byl v zemi původu doručen povolávací rozkaz, přestože byl v minulosti
zproštěn vojenské služby ze zdravotních důvodů. Současný postup vojenské správy je v rozporu
s právními předpisy. Stěžovatel byl přesvědčen, že výkonem vojenské služby spočívajícím v účasti
na bojových operacích v zóně ATO (pozn. NSS: antiteroristické operace) bude s ohledem
na zdravotní stav a nedostatek jakéhokoliv výcviku vážně ohrožen na zdraví a životě. S ohledem
na korupční prostředí a dosavadní postup vojenské správy by k zdravotnímu stavu stěžovatele
nebylo přihlédnuto. Na Ukrajině neexistuje žádný orgán, ke kterému by se mohl v této věci
odvolat či podat stížnost.
6. V případě návratu na Ukrajinu stěžovateli hrozí trest odnětí svobody v délce dva až pět let
podle čl. 336 trestního zákoníků z důvodu nenastoupení výkonu vojenské služby. Pokud by byl
stěžovatel uvězněn, zcela jistě by se mu nedostalo potřebné léčby, dodržování životosprávy
a klidového režimu. Stěžovatel odmítl závěr krajského soudu, že hrozba uvěznění je pouze
nepodloženou domněnkou. Tuto hrozbu vnímá jako důvodnou a reálnou.
7. Stěžovatel shrnul, že jeho aktuální zdravotní stav spolu s hrozbou nástupu vojenské
služby nebo hrozbou uvěznění jsou důvodem zvláštního zřetele hodným pro udělení
humanitárního azylu.
8. Krajský soud nesprávně uzavřel, že na Ukrajině neprobíhá takový ozbrojený konflikt,
jehož důsledky by bylo možné ve vztahu ke stěžovateli pokládat za vážnou újmu. Město
Mykolajev leží blízko (60 km) od hranice s Krymem a Ruskem. Byť přímo v něm neprobíhají
boje, není vyloučeno, že se ozbrojený konflikt může rozšířit i do této oblasti. Stěžovatel byl
přesvědčen, že splňuje podmínky pro udělení doplňkové ochrany podle §14a odst. 1 a 2 písm. c)
zákona o azylu, protože byl povolán k výkonu vojenské služby, která je spojena s přímou účastí
v ozbrojeném konfliktu, přestože byl ze zdravotních důvodů vojenské služby zproštěn a nemá
žádný vojenský výcvik.
IV.
9. Žalovaný ve vyjádření ke kasační stížnosti odkázal na správní spis a napadené rozhodnutí.
V.
10. Jednou z podmínek věcného přezkumu kasační stížnosti ve věcech mezinárodní ochrany
je její přijatelnost ve smyslu §104a s. ř. s. (blíže viz usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne
26. 4. 2006, čj. 1 Azs 13/2006 – 39, č. 933/2006 Sb. NSS).
11. S ohledem na obsah spisu a s ním spojená skutková zjištění Nejvyšší správní soud
neshledal přesah vlastních zájmů stěžovatele ani zásadní pochybení krajského soudu,
které by mohlo mít dopad do hmotněprávního postavení stěžovatele. K podmínkám,
které je třeba kumulativně splnit pro udělení mezinárodní ochrany, se soud již podrobně
vyjádřil např. v rozsudcích ze dne 28. 11. 2008, čj. 5 Azs 46/2008 – 71, či ze dne 31. 10. 2008,
čj. 5 Azs 50/2008 – 62, a to včetně podmínek pro udělení doplňkové ochrany v případech
ozbrojeného konfliktu (viz zejm. rozsudek ze dne 13. 3. 2009, čj. 5 Azs 28/2008 – 68,
č. 1840/2009 Sb. NSS). Soud se opakovaně zabýval také případy nenastoupení vojenské
služby na Ukrajině (např. usnesení 27. 4. 2016, čj. 1 Azs 76/2016 – 27, ze dne 21. 4. 2016,
čj. 4 Azs 52/2016 – 33, nebo ze dne 9. 3. 2016, čj. 6 Azs 23/2016 – 48). Na udělení azylu
z humanitárních důvodů není právní nárok a posouzení důvodů tvrzených žadatelem je otázkou
správního uvážení žalovaného (blíže viz např. rozsudky ze dne 22. 1. 2004, čj. 5 Azs 47/2003 – 48,
či ze dne 11. 3. 2004, čj. 2 Azs 8/2004 – 55). Ustálená a vnitřně jednotná judikatura Nejvyššího
správního soudu poskytuje na námitky stěžovatele dostatečnou odpověď.
12. Nejvyšší správní soud proto odmítl kasační stížnost pro nepřijatelnost podle §104a s. ř. s.
13. O náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti Nejvyšší správní soud rozhodl podle §60
odst. 3 s. ř. s. za použití §120 s. ř. s., podle kterého nemá žádný z účastníků právo na náhradu
nákladů řízení, byla-li kasační stížnost odmítnuta.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně 24. června 2016
JUDr. Jan Passer
předseda senátu