ECLI:CZ:NSS:2016:9.AS.258.2016:55
sp. zn. 9 As 258/2016 - 55
ROZSUDEK
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Barbary
Pořízkové a soudců JUDr. Petra Mikeše, Ph.D., a JUDr. Radana Malíka v právní věci žalobkyně:
Z. Š., zast. Mgr. Lucií Blahutovou, advokátkou se sídlem Ó. Lysohorského 702, Frýdek –
Místek, proti žalovanému: Krajský úřad Moravskoslezského kraje, se sídlem 28. října
2771/117, Ostrava, ve věci ochrany před nezákonným zásahem žalovaného, v řízení o kasační
stížnosti žalobkyně proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 1. 9. 2016, č. j. 22 A
79/2016 - 13,
takto:
I. Kasační stížnost se z a m ít á .
II. Žádný z účastníků n em á p ráv o na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Vymezení věci
[1] Podanou kasační stížností se žalobkyně (dále jen „stěžovatelka“) domáhá zrušení v záhlaví
označeného usnesení Krajského soudu v Ostravě (dále jen „krajský soud“), kterým byla
odmítnuta její žaloba na ochranu před nezákonným zásahem žalovaného. Toho se měl dopustit
tím, že nevydal vyrozumění k možnému vlivu námitky podjatosti ze dne 7. 4. 2016 na své již
pravomocné rozhodnutí ze dne 13. 11. 2015, č. j. MSK 135467/2015 ve lhůtě 30 dnů.
[2] Stěžovatelka podala námitku podjatosti ze dne 7. 4. 2016 proti oprávněné úřední osobě
Ing. B. V., referentce odboru regionálního rozvoje a stavebního úřadu Městského úřadu Frýdlant
nad Ostravicí, která je činná v řízení o odstranění stavby („rodinný dům“ na pozemku parc. č.
190/3 v kat. úz. Nová Ves u Frýdlantu nad Ostravicí), jejímž vlastníkem je paní J. T. Stěžovatelka
je účastnicí řízení. Řízení o odstranění stavby bylo rozhodnutím Městského úřadu Frýdlant nad
Ostravicí ze dne 14. 8. 2015, č. j. MUFO 24342/2015 přerušeno, toto rozhodnutí bylo
rozhodnutím žalovaného ze dne 13. 11. 2015, č. j. MSK 135467/2015 (dále jen „rozhodnutí o
přerušení řízení“) pravomocně potvrzeno. Až následně byla žalovanému doručena námitka
podjatosti, na níž nereagoval, v čemž stěžovatelka spatřuje zásah do svých práv.
[3] Krajský soud vyhodnotil žalobu jako nepřípustnou a uvedl k tomu, že je napadána dílčí
procesní otázka v řízení o odstranění stavby, jež bude ukončeno rozhodnutím, které je možno
samostatně napadnout žalobou dle §65 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního,
ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“). V rámci přezkumu konečného rozhodnutí lze
uplatňovat námitky procesních pochybení, včetně nesprávného vyřízení námitky podjatosti.
Nápravy se tak lze domáhat žalobou proti rozhodnutí, vůči níž je zásahová žaloba v pozici žaloby
podpůrně uplatnitelné.
II. Obsah kasační stížnosti a vyjádření žalovaného
[4] Proti usnesení krajského soudu podala stěžovatelka kasační stížnost z důvodů podle §103
odst. 1 písm. a), b) a e) s. ř. s., kterou následně doplnila Českou advokátní komorou určená
advokátka.
[5] Trvá na skutečnosti, že jí byla nevydáním rozhodnutí či jiného opatření o námitce
podjatosti ze dne 7. 4. 2016 způsobena újma na právech a byla tímto zásahem přímo zkrácena
na svých právech, jelikož každý má právo vyřízení námitky podjatosti podle §14 zákona
č. 500/2004 Sb., správního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“).
[6] Odmítnutím žaloby nebyla vyřešena otázka, zda má případná podjatost úřední osoby vliv
na rozhodnutí žalovaného o přerušení řízení (např. pro účely zahájení přezkumného řízení,
obnovy řízení apod.). Názor krajského soudu o nepřípustnosti žaloby neobstojí s odkazem
na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 28. 4. 2011, č. j. 7 Aps 2/2011 - 53.
[7] Žaloba na ochranu proti nezákonnému zásahu správního orgánu je přípustná z důvodu
potřeby ochrany práv stěžovatelky, protože vydáním rozhodnutí o přerušení řízení podjatou
osobou mohlo dojít k vydání nezákonného rozhodnutí o přerušení řízení. Odmítnutím žaloby
bylo zasaženo do ústavně zakotvených základních práv, a to konkrétně do práva na soudní
ochranu, které je garantováno v čl. 36 Listiny základních práv a svobod.
[8] Z uvedených důvodů navrhuje zrušit usnesení krajského soudu a vrátit věc tomuto soudu
k dalšímu řízení. Současně uplatnila nárok na náhradu nákladů řízení vůči žalovanému.
[9] Žalovaný ve vyjádření ke kasační stížnosti konstatoval, že námitku podjatosti ze dne
7. 4. 2016 vzal na vědomí a založil, neboť bylo zjištěno, že byla adresována i Městskému úřadu
Frýdlant nad Ostravicí, který byl v daném případě příslušný k jejímu vyřízení.
III. Posouzení Nejvyšším správním soudem
[10] Nejvyšší správní soud posoudil formální náležitosti kasační stížnosti a shledal, že kasační
stížnost byla podána včas, jde o rozhodnutí, proti němuž je kasační stížnost přípustná
a stěžovatelka je zastoupena advokátkou ve smyslu §105 odst. 2 s. ř. s. Poté soud přezkoumal
napadené usnesení krajského soudu v rozsahu kasační stížnosti a v rámci uplatněných důvodů
(§109 odst. 3 a 4 s. ř. s.), ověřil při tom, zda napadené rozhodnutí netrpí vadami, k nimž
by musel přihlédnout z úřední povinnosti, a dospěl k závěru, že kasační stížnost není důvodná.
[11] Byl-li návrh krajským soudem odmítnut nebo řízení o něm zastaveno, lze podle §103
odst. 1 písm. e) s. ř. s. namítat jen nezákonnost tohoto odmítnutí nebo zastavení řízení.
Ustanovení §103 odst. 1 písm. e) s. ř. s. „konzumuje důvody“ kasační stížnosti, jinak
podřaditelné i pod §103 odst. 1 písm. a) až d) s. ř. s.
[12] Ke kasační námitce směřující do věcného posouzení tvrzeného nezákonného zásahu, kdy
stěžovatelka nadále trvá na tom, že nevyřízením námitky podjatosti ze dne 7. 4. 2016 bylo
zasaženo do jejích práv, a to z toho důvodu, že není postaveno najisto, zda tato podjatost
příslušné úřední osoby nemohla mít vliv na rozhodnutí žalovaného o přerušení řízení, lze pouze
konstatovat, že krajský soud zákonnost tvrzeného zásahu věcně neposuzoval. Tato námitka se tak
zcela míjí s rozhodovacími důvody krajského soudu, který se meritem věci vůbec nezabýval,
a proto k ní nemohl kasační soud v tomto řízení přihlédnout.
[13] Kasační soud se může zabývat pouze námitkami zpochybňujícími důvody, které krajský
soud k odmítnutí žaloby vedly. Jedinou takovou námitkou by mohl být namítaný rozpor
napadeného usnesení s ustálenou rozhodovací praxí Nejvyššího správního soudu, konkrétně
s rozsudkem ve věci sp. zn. 7 Aps 2/2011. Rozsudek 7. senátu se však týkal zcela odlišné
skutkové situace (šlo o nezákonný zásah spočívající v odmítání provedení zápisu
spoluvlastnického práva do katastru nemovitostí) a řešil i odlišnou právní otázku. Předmětem
sporu totiž bylo, zda byla žaloba podána včas. Zatímco žalobce odvozoval lhůtu pro podání
žaloby na ochranu před nezákonným zásahem správního orgánu od vyřízení podnětu k provedení
přezkumného řízení, krajský soud ji odvozoval od sdělení o neprovedení záznamu do katastru
nemovitostí. V této souvislosti Nejvyšší správní soud uvedl, že „Podnět k provedení přezkumného
řízení nebyl prostředkem ochrany nebo nápravy ve smyslu ust. §85 s. ř. s.“ a že „Před podáním žaloby
na ochranu před nezákonným zásahem nelze trvat na podání všech možných podnětů, na základě nichž
by teoreticky přicházelo v úvahu, že nakonec k nápravě dojde.“, což jsou pasáže z odůvodnění rozsudku,
jichž se v kasační stížnosti dovolávala stěžovatelka.
[14] Krajský soud však v nyní posuzované věci odmítl žalobu z důvodu, že se stěžovatelka
může domáhat ochrany žalobou proti rozhodnutí správního orgánu vydanému ve věci samé.
Nevyčítal jí tedy, že nepodala podnět k zahájení přezkumného řízení, či jakýkoli jiný podnět. Jak
je uvedeno již výše, rozsudek 7. senátu řešil zcela jiné skutkové i právní otázky, a proto rozpor
s rozhodovací praxí kasačního soudu, konkrétně se závěry přijatými v rozsudku 7. senátu, nebyl
shledán.
[15] Z jiných hledisek správnost důvodu, který krajský soud zvolil pro odůvodnění
nepřípustnosti žaloby (tj. možnost bránit se v řízení proti rozhodnutí správního orgánu), Nejvyšší
správní soud nepřezkoumával, jelikož kasační námitky jiné vady neuváděly.
[16] K poslední obecné námitce zásahu do práva na soudní ochranu garantovaného čl. 36
Listiny základních práv a svobod soud pro úplnost doplňuje, že v odmítnutí žaloby neshledal
žádný takový zásah. Otázka zákonnosti rozhodnutí žalovaného o přerušení řízení mohla být
řešena v řízení proti tomuto rozhodnutí, ať už v rámci opravných prostředků, které zná správní
řád, nebo následně v rámci soudního řízení správního. V řízení o nevyřízení námitky podjatosti
pro úvahy o zákonnosti pravomocného rozhodnutí o přerušení řízení není prostor.
IV. Závěr a náklady řízení
[17] Z výše uvedených důvodů Nejvyšší správní soud v souladu s §110 odst. 1 s. ř. s. podanou
kasační stížnost zamítl. O věci při tom rozhodl bez jednání postupem podle §109 odst. 2 s. ř. s.,
dle kterého o kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud zpravidla bez jednání.
[18] O nákladech řízení rozhodl podle §60 odst. 1 s. ř. s. ve spojení s §120 s. ř. s.
Stěžovatelka, která neměla v tomto soudním řízení úspěch, nemá právo na náhradu nákladů
řízení. Žalovanému žádné náklady nad rámec jeho úřední činnosti nevznikly. Z uvedených
důvodů soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Poučení: Proti tomuto rozsudku n e j s ou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 15. prosince 2016
JUDr. Barbara Pořízková
předsedkyně senátu