ECLI:CZ:NSS:2016:9.AS.93.2015:34
sp. zn. 9 As 93/2015 - 34
ROZSUDEK
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Radana Malíka
a soudců JUDr. Petra Mikeše, Ph.D., a JUDr. Barbary Pořízkové v právní věci žalobců:
a) Ing. L. G., b) H. G., oba zast. JUDr. Janem Fričem, advokátem se sídlem Štefánikova 1/65,
Praha 5, proti žalovanému: Zeměměřický a katastrální inspektorát v Praze, se sídlem Pod
Sídlištěm 1800/9, Praha 8, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 20. 6. 2011, č. j. ZKI-O-
59/565/2011/Ves, za účasti osoby zúčastněné na řízení: P. J., v řízení o kasační stížnosti žalobců
a) a b) proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 18. 3. 2015, č. j. 5 A 259/2011 – 69,
takto:
I. Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 18. 3. 2015, č. j. 5 A 259/2011 – 69,
se z r ušuj e .
II. Žaloba proti rozhodnutí Zeměměřického a katastrálního inspektorátu v Praze ze dne
20. 6. 2011, č. j. ZKI-O-59/565/2011/Ves, se o dm í t á .
III. Žádný z účastníků ani osoba zúčastněná na řízení n emá p ráv o na náhradu nákladů
řízení.
Odůvodnění:
I. Vymezení věci
[1] Podanou kasační stížností se žalobci a) a b) (dále jen „stěžovatelé“) domáhají zrušení
v záhlaví označeného rozsudku Městského soudu v Praze (dále jen „městský soud“), kterým byla
podle ustanovení §78 odst. 7 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění
pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), zamítnuta jejich žaloba proti v záhlaví specifikovanému
rozhodnutí žalovaného. Tím bylo k jejich odvolání změněno rozhodnutí Katastrálního úřadu pro
Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Příbram (dále jen „katastrální úřad“), ze dne 9. 2. 2011,
č. j. OR-834/2003-211. Těmito rozhodnutími bylo rozhodováno o návrhu žalobců na opravu
chyby v katastrálním operátu podle §8 zákona č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České
republiky (katastrální zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „katastrální zákon“).
[2] Stěžovatelé v podané žalobě uvedli, že mají ve společném jmění manželů pozemek
p. č. 373/2 o výměře 17 658 m
2
(dále jen „pozemek PK 373/2“) a pozemek p. č. 375/6 o výměře
10 576 m
2
(dále jen pozemek PK 375/6“), vedené ve zjednodušené evidenci – parcely původní
pozemkový katastr (PK), v k.ú. Malá Hraštice. Napadené rozhodnutí z hlediska svého obsahu
a zamýšleného výsledku neposkytlo ochranu jejich vlastnickému právu a namísto odstranění
namítaného pochybení spočívajícího v neexistenci parcely vedené v katastru nemovitostí
pod p. č. 373/2 o výměře 1692 m
2
(dále jen „parcela KN 373/2“) bez vlastníka a bez listu
vlastnictví, jsou nastolena další pochybení. Katastr nemovitostí obsahuje údaje ohledně parcely
KN 373/2, druh pozemku ostatní plocha, využití – ostatní komunikace, přičemž pro zápis tohoto
pozemku, včetně charakteru jeho využití, není k dispozici jakýkoli právní nebo věcný podklad.
Správním orgánům se nepodařilo existenci parcely KN 373/2 postavit na jisto, tuto neexistující
parcelu dále rozparcelovaly a jednotlivé dílčí parcely vsunuly nebo zahrnuly do řádně zapsaných
stávajících pozemků a tedy místo jednoho nesprávného údaje již existuje pět takovýchto zápisů.
Další výrok změnil obsah jejich vlastnických práv, neboť část jejich pozemku PK 375/6 má být
dotčena novým pozemkem p. č. 373/8 o výměře 331 m
2
. Tím došlo k jejímu svévolnému
oddělení a označení jako ostatní komunikace. Prohlásit část pozemku za komunikaci není
v pravomoci žalovaného, zvláště když nikdy neexistující parcela KN 373/2 nebyla ani v minulosti
komunikací, ale byla a je dosud travnatou plochou. Každý má právo, aby skutečnosti,
které se zapisují do katastru nemovitostí a které se ho dotýkají, byly zapsány správně.
Provedením opravy v podobě napadeného rozhodnutí byli stěžovatelé kráceni na svých
vlastnických právech. Brojili i proti tomu, že se žalovaný nedržel závazného právního názoru,
který vyslovil v dřívějším zrušujícím rozsudku městský soud.
[3] Městský soud dospěl k závěru, že žalovaný se držel dříve vysloveného právního názoru.
Důvod vzniku parcely KN 373/2 jím byl vysvětlen a doložen příslušnými doklady tak, že tato
parcela vznikla v roce 1960 v rámci jednotné evidence půdy a postupně byla v evidenci
nemovitostí evidována jako místní komunikace. Pro jednotnou evidenci půdy byly podstatné
užívací, nikoliv vlastnické vztahy. Podle §29 odst. 1 katastrálního zákona došlo k přímému
převzetí údajů z evidence nemovitostí do katastru nemovitostí. Předmětem řízení o opravě chyby
byla parcela KN 373/2, která nebyla evidována na žádném listu vlastnictví, protože se nacházela
v parcelách různých vlastníků evidovaných zjednodušeným způsobem. Z tohoto důvodu musel
katastrální úřad k tomu, aby se mohl zabývat legitimitou k podání návrhu na opravu, obnovit
parcely nebo části parcel evidovaných zjednodušeným způsobem nacházejících se v parcele KN
373/2, tj. dořešit evidenci vlastnických práv k uvedené parcele. Nechal proto zhotovit neměřický
záznam č. 403/2009 k doplnění souboru geodetických informací o části pozemků evidovaných
zjednodušeným způsobem. Provedením zápisu tohoto neměřického záznamu není v katastru
nemovitostí evidována parcela KN 373/2, ale nové parcely vzniklé doplněním částí parcel dosud
evidovaných zjednodušeným způsobem dle nabývacích titulů uložených ve sbírce listin.
[4] Závěrem městský soud uvedl, že žalovaný soudu sdělil a doložil, že v předmětném
katastrálním území proběhla obnova katastrálního operátu přepracováním a obnovený operát byl
vyhlášen dne 16. 5. 2012, přičemž podle protokolu o výsledcích řízení o námitkách nebyla proti
obsahu obnoveného katastrálního operátu ve stanovené lhůtě podána žádná námitka. Soud proto
zvažoval, zda v důsledku obnovy katastrálního operátu v průběhu soudního řízení neodpadl
předmět tohoto soudního řízení a zda není na místě žalobu odmítnout dle §46 odst. 1 písm. a)
s. ř. s. S ohledem na délku správního řízení a přezkumného soudního řízení a s ohledem
na potřebu ochrany práv žalobců se soud rozhodl projednat žalobu věcně.
II. Obsah kasační stížnosti, vyjádření žalovaného a osoby zúčastněné na řízení
[5] Proti rozsudku krajského soudu podali stěžovatelé kasační stížnost, kterou podřadili
pod důvody podle §103 odst. 1 písm. a), b) a d) s. ř. s.
[6] V kasační stížnosti polemizují s většinou závěrů správních orgánů i městského soudu.
Trvají na většině svých námitek vznesených v žalobě, zejména na tom, že vznik parcely KN
373/2 nebyl řádně doložen, neboť podklady jsou zcela nedostatečné a nebyly odsouhlaseny
s tehdejšími vlastníky dotčených pozemků. K úvahám městského soudu o možnosti odmítnutí
žaloby uvedli, že katastrální úřad ani žalovaný nemohou v době, kdy se stěžovatelé domáhají
odvoláním nebo žalobou nápravy údajů o evidenci sporného pozemku, jejich námitky z roku
2003 přehlédnout a napravit to postupem podle §48 vyhlášky č. 265/1992 Sb. (poznámka NSS:
pod tímto číslem byl uveřejněn katastrální zákon, nicméně ten §48 neobsahuje, není proto
zřejmé, jaké ustanovení mají stěžovatelé na mysli). Ve správním spisu proto musí být tyto
námitky i veškerá rozhodnutí s nimi související založena a žalovaný se s nimi měl v rámci obnovy
katastrálního operátu vypořádat. To však neučinil a tvrdí, že námitky nikdo nepodal.
[7] Z uvedených důvodů navrhli zrušit rozsudek městského soudu a vrátit mu věc k dalšímu
řízení.
[8] Žalovaný se ke kasační stížnosti vyjádřil tak, že stěžovatelé neuvedli žádné nové
skutečnosti ohledně napadeného rozhodnutí. Následně se podrobněji vyjádřil k některým
aspektům námitek. Pokud jde o jeho upozornění městskému soudu na provedení obnovy
katastrálního operátu přepracováním, pak to považoval za svou povinnost. Nejedná
se o informaci, která by nebyla stěžovatelům známa. V rámci obnovy katastrálního operátu
se katastrální úřady námitkami účastníků pravomocně ukončených řízení nezabývají, a to ani
tehdy, pokud je takové rozhodnutí napadeno u soudu. Pokud stěžovatelé námitku při obnově
katastrálního operátu nepodali, neměl katastrální úřad důvod vést řízení o námitkách.
[9] Osoba zúčastněná na řízení se vyjádřila tak, že stěžovatelé zpochybňují svými námitkami
existenci přístupové cesty na jeho pozemky, která existovala již podle geometrického plánu z roku
1939, kdy pozemky nabyl jeho otec. V době, kdy stěžovatelé pozemky získali, nijak existenci cesty
nezpochybňovali. Pokud by měl o přístupovou cestu přijít, pak by to bylo zcela neadekvátní
i s ohledem na to, že dané pozemky získal v restitucích právě s vědomím existence přístupové
cesty a jinak by požadoval náhradní pozemky.
III. Posouzení Nejvyšším správním soudem
[10] Nejvyšší správní soud posoudil formální náležitosti kasační stížnosti a shledal, že kasační
stížnost byla podána včas, jde o rozhodnutí, proti němuž je kasační stížnost přípustná,
a stěžovatelé jsou zastoupeni advokátem (§105 odst. 2 s. ř. s.). Na základě kasační stížnosti
přezkoumal napadený rozsudek městského soudu v rozsahu kasační stížnosti a v rámci
uplatněných důvodů, zkoumal při tom, zda netrpí vadami, k nimž by musel přihlédnout z úřední
povinnosti (§109 odst. 3 a 4 s. ř. s.), a dospěl k závěru, že kasační stížnost je důvodná.
[11] V prvé řadě se Nejvyšší správní soud zaměřil na to, zda byly splněny podmínky řízení
před městským soudem.
[12] Předmětem žaloby bylo posouzení toho, zda byl napadeným rozhodnutím řádně
posouzen návrh stěžovatelů na opravu chyby v katastrálním operátu podle §8 katastrálního
zákona a s tím související doplnění parcel evidovaných dosud zjednodušeným způsobem, včetně
popisné informace vztahující se ke způsobu využití sporných pozemků. K tomu je třeba
poznamenat, že žalovaný závazně nerozhodoval o povaze cesty, což mu skutečně nepřísluší,
ale pouze o tom, jakým způsobem bude evidována v katastru nemovitostí, tedy právě o popisné
informaci vztahující se ke způsobu využití sporných pozemků.
[13] Žalovaný v průběhu řízení před městským soudem doložil a mezi stranami je nesporné,
že v katastrálním území Malá Hraštice, ve kterém se pozemky nachází, byla provedena obnova
katastrálního operátu přepracováním, jejíž platnost byla vyhlášena dne 16. 5. 2012, tedy po vydání
napadeného rozhodnutí a před vyhlášením rozsudku městského soudu.
[14] Podle §13 odst. 1 katastrálního zákona je obnovou katastrálního operátu vyhotovení
nového souboru geodetických informací ve formě grafického počítačového souboru a nového
souboru popisných informací katastrálního operátu. Podle §63 odst. 3 vyhlášky č. 26/2007 Sb.,
kterou se provádí zákon č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv
k nemovitostem, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí
České republiky (katastrální zákon), ve znění pozdějších předpisů, (katastrální vyhláška), se mimo
jiné při obnově katastrálního operátu přepracováním provede doplnění pozemků dosud
evidovaných zjednodušeným způsobem do obnovovaného souboru geodetických informací,
oprava zjištěných chyb v katastru a porovnání souladu mezi souborem popisných a souborem
geodetických informací.
[15] Je tedy zřejmé, že v rámci obnovy katastrálního operátu přepracováním se zohledňují
stejné okruhy skutečností, které byly předmětem napadeného rozhodnutí.
[16] Obnovený katastrální operát je vyložen k veřejnému nahlédnutí a vlastníci a jiní oprávnění
mohou během vyložení obnoveného katastrálního operátu a ve lhůtě 15 dnů ode dne, kdy
skončilo jeho vyložení, podat námitky proti obsahu obnoveného katastrálního operátu (viz §16
katastrálního zákona).
[17] Podle §17 odst. 2 katastrálního zákona platí: „Dnem vyhlášení platnosti obnoveného
katastrálního operátu se dosavadní katastrální operát stává neplatný, a nadále se používá obnovený katastrální
operát. Vybrané části neplatného katastrálního operátu mají trvalou dokumentární hodnotu a jsou archiváliemi.“
[18] Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne 30. 6. 2014, č. j. 4 As 16/2014 – 65,
publ. pod č. 3105/2014 Sb. NSS, dovodil, že pokud katastrální úřad přistoupí k obnově
katastrálního operátu novým mapováním, jeho dřívější rozhodnutí o opravě chyby v nahrazeném
katastrálním operátu již nadále nezasahuje právní sféru adresáta, který byl tímto rozhodnutím
původně dotčen. V důsledku obnovy katastrálního operátu v průběhu soudního řízení o žalobě
proti rozhodnutí o opravě chyby v nahrazeném katastrálním operátu odpadá předmět tohoto
soudního řízení, což je důvodem pro odmítnutí žaloby podle §46 odst. 1 písm. a) s. ř. s. Tento
rozsudek prošel i testem ústavnosti, když ústavní stížnost proti němu podanou Ústavní soud
odmítl pro zjevnou neopodstatněnost usnesením ze dne 13. 8. 2015, sp. zn. IV. ÚS 2977/2014.
[19] Ačkoliv se v dané věci jednalo o obnovu katastrálního operátu mapováním a v nyní
posuzované věci šlo o opravu katastrálního operátu přepracováním, závěry jsou v této věci stejné.
Klíčový je jednak shora uvedený §17 odst. 2 katastrálního zákona, podle něhož se dosavadní
katastrální operát stává neplatný, když podle §4 odst. 2 písm. b) katastrální operát mimo jiné
tvoří soubor popisných informací, který zahrnuje údaje o katastrálním území, o parcelách,
o stavbách, o bytech a nebytových prostorech, o vlastnících a jiných oprávněných, o právních
vztazích a právech a dalších skutečnostech. Jde tedy o popisné informace, které byly předmětem
sporu v nyní posuzované věci.
[20] Jak bylo také uvedeno v bodu [15] tohoto rozsudku, předměty obou řízení se překrývaly
a v rámci později prováděné obnovy katastrálního operátu mohly být veškeré sporné skutečnosti
řešeny a stěžovatelé mohli uplatnit proti obnově katastrálního operátu příslušné opravné
prostředky.
[21] Pokud stěžovatelé poukazují na to, že měly být jejich dosavadní námitky zohledněny jako
námitky v rámci obnovy katastrálního operátu, pak tato otázka nebyla předmětem žaloby
a samozřejmě tím pádem ani tohoto řízení o kasační stížnosti. Předmětem žaloby byl přezkum
rozhodnutí žalovaného, který se týkal původního katastrálního operátu. Obnovou katastrálního
operátu dochází k nahrazení dosavadního katastrálního operátu. Pokud se stěžovatelé domnívají,
že nebyly vypořádány jejich námitky v rámci obnovy katastrálního operátu, pak se při splnění
dalších podmínek mohou bránit proti nečinnosti katastrálního úřadu.
[22] Napadený rozsudek byl tedy ve smyslu ustanovení §109 odst. 4 s. ř. s. zatížen vadou,
která má za následek jeho nezákonnost. Již v řízení před městským soudem byl totiž dán důvod
pro odmítnutí žaloby podle §46 odst. 1 písm. a) s. ř. s., neboť nebyly splněny podmínky
soudního řízení a tento nedostatek nemohl být odstraněn. Úvahy městského soudu o tom,
že bylo na místě žalobu projednat s ohledem na délku řízení a s ohledem na ochranu práv
stěžovatelů, nejsou jakkoliv na místě, neboť pokud odpadl předmět řízení, nebylo vést řízení
o čem. Případné zrušení rozhodnutí žalovaného by se nijak právní sféry stěžovatelů nedotklo,
neboť v dalším řízení před žalovaným či katastrálním úřadem by nebylo o čem rozhodovat.
S ohledem na tento závěr se nemohl Nejvyšší správní soud věcně zabývat správností závěrů
městského soudu, potažmo žalovaného.
IV. Závěr a náklady řízení
[23] Z výše uvedených důvodů Nejvyšší správní soud v souladu s §110 odst. 1 s. ř. s., větou
první, rozsudek městského soudu zrušil a rozhodl o odmítnutí žaloby. O věci při tom rozhodl
bez jednání postupem podle §109 odst. 2 s. ř. s., dle kterého o kasační stížnosti rozhoduje
Nejvyšší správní soud zpravidla bez jednání.
[24] V případě, že Nejvyšší správní soud zrušil rozsudek městského soudu a současně rozhodl
o odmítnutí žaloby, je povinen rozhodnout kromě nákladů řízení o kasační stížnosti i o nákladech
řízení, které předcházelo zrušenému rozhodnutí krajského soudu (§110 odst. 3, věta druhá,
s. ř. s.). Náklady řízení o žalobě a náklady řízení o kasační stížnosti tvoří v tomto případě
jeden celek a Nejvyšší správní soud rozhodne o jejich náhradě jediným výrokem vycházejícím
z §60 s. ř. s. (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 11. 2008,
č. j. 1 As 61/2008 - 98).
[25] Podle §60 odst. 3 s. ř. s. žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, byla-li
žaloba odmítnuta. Pokud jde o osobu zúčastněnou na řízení, pak se výrok opírá o §60 odst. 5,
větu první, s. ř. s., ve spojení s §120 s. ř. s., dle kterého osoba zúčastněná na řízení má právo
na náhradu jen těch nákladů, které jí vznikly v souvislosti s plněním povinnosti, kterou jí soud
uložil. Protože soud v dané věci osobě zúčastněné na řízení žádné povinnosti neuložil, tato osoba
nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Poučení: Proti tomuto rozsudku n e j s ou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 21. dubna 2016
JUDr. Radan Malík
předseda senátu