ECLI:CZ:NSS:2016:NAO.302.2016:58
sp. zn. Nao 302/2016 - 58
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Jaroslava
Vlašína a soudců Mgr. Radovana Havelce a JUDr. Jana Vyklického v právní věci žalobce:
JUDr. A. K., zast. JUDr. Karolinou Zelenkovou, advokátkou se sídlem Panská 895/6, Praha 1,
proti žalovanému: Akademický senát Hornicko-geologické fakulty Vysoké školy báňské –
Technické univerzity Ostrava, se sídlem 17. listopadu 15/2172, Ostrava – Poruba, o žalobě na
ochranu před nezákonným zásahem, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Krajského
soudu v Ostravě ze dne 8. 9. 2016, č. j. 22 A 94/2016 – 33, o námitce podjatosti vznesené
žalovaným vůči předsedovi 6. senátu Nejvyššího správního soudu,
takto:
Předseda senátu JUDr. Petr Průcha ne ní v y l o uč e n z projednávání
a rozhodnutí věci vedené u Nejvyššího správního soudu pod sp. zn. 6 As 250/2016.
Odůvodnění:
Kasační stížností ze dne 6. 10. 2016 se žalobce domáhá zrušení usnesení Krajského soudu
v Ostravě ze dne 8. 9. 2016, č. j. 22 A 94/2016 – 33, jímž byla odmítnuta jeho žaloba na ochranu
před nezákonným zásahem.
Nejvyššímu správnímu soudu byla v předmětné věci dne 8. 12. 2016 doručena námitka
podjatosti vznesená žalovaným vůči předsedovi 6. senátu zdejšího soudu JUDr. Petru Průchovi,
která byla odůvodněna následovně. Žalovaný se na slavnostní vědecké radě jiné vysoké školy
dozvěděl, že předseda 6. senátu je zaměstnancem instituce – Masarykovy univerzity v Brně, která
je s žalovaným v přímé konkurenci (dle žalovaného se tak jedná o vztah ekonomické závislosti);
je proto možné důvodně pochybovat o nepodjatosti předsedy senátu pro poměr k účastníkovi
řízení. Současně nelze ani vyloučit možnost, že jeho přístup k rozhodování ve věci mohou
vědomě či nevědomě ovlivnit pocity kolegiality a loajality, resp. obavy před nepříznivými
pracovně-společenskými dopady. Žalovaný odkázal v této souvislosti na dle jeho názoru
přiléhavé rozhodnutí Nejvyššího soudu, vydané pod sp. zn. Skno 4/99, nebo též na komentář
k Občanskému soudnímu řádu, v němž je jako příklad ekonomické závislosti uvedena vědecká
či publikační činnost.
Předseda 6. senátu zdejšího soudu k vznesené námitce prohlásil, že nemá žádný vztah
k věci, účastníkům řízení nebo jejich zástupcům, pro který by byl důvod o jeho podjatosti
pochybovat.
Podle §8 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“), soudci
jsou vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci,
k účastníkům nebo k jejich zástupcům je dán důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. Vyloučeni
jsou též soudci, kteří se podíleli na projednávání nebo rozhodování věci u správního orgánu
nebo v předchozím soudním řízení. Důvodem k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které
spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných
věcech.
Rozhodnutí o vyloučení soudce z důvodů uvedených v právě citovaném ustanovení
představuje výjimku z ústavní zásady, podle níž nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci
s tím, že příslušnost soudu i soudce stanoví zákon (čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv
a svobod). Vzhledem k tomu lze vyloučit soudce z projednávání a rozhodnutí přidělené věci
jen výjimečně a ze skutečně závažných důvodů, které mu reálně brání rozhodnout v souladu
se zákonem nezaujatě a spravedlivě. Za poměr k věci se přitom považuje přímý zájem soudce
na projednávané věci, zejména zájem na jejím výsledku.
Důvodem pro vyloučení soudce tedy nemůže být jakýkoliv jeho vztah k věci, účastníkům
či jejich zástupcům, ale vztah natolik intenzivní a rovnováhu v postavení procesních
stran vychylující, že by převážil zájem na zachování obsazení soudu podle předem daných
pravidel (srov. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 24. 7. 2015, č. j. Nao 211/2015 – 28,
dostupný na www.nssoud.cz).
Takový intenzivní vztah v projednávané věci zcela bezpochyby shledat nelze. Žalovaný
totiž dovozuje možnou podjatost předsedy příslušného senátu zdejšího soudu toliko
z jeho pracovního poměru u zaměstnavatele, jenž se dle jeho názoru blíže nerozvedeného
nachází v konkurenci k jednomu z účastníků řízení. Mezi JUDr. Petrem Průchou a žalovaným (ať
už jde o samotnou Vysokou školu báňskou – Technickou univerzitu Ostrava nebo o jakoukoliv
její součást, tedy i Akademický senát Hornicko-geologické fakulty) však neexistuje žádný vztah,
který by byl spojen např. s postavením vzájemné nadřízenosti a podřízenosti, či osobními
přátelskými vazbami. Jedině takový vztah by vzbuzoval zásadní pochybnosti o nepodjatosti
jmenovaného, a byl tak způsobilý prolomit ústavní zásadu spočívající v právu na zákonného
soudce.
Závěrem Nejvyšší správní soud podotýká, že nepovažuje za případný odkaz žalovaného
na rozhodnutí Nejvyššího soudu, sp. zn. Skno 4/99, neboť v označené věci se jednalo
o vyloučení znalce, jenž byl zaměstnancem přímo jednoho z účastníků řízení, což je oproti
posuzovanému případu zásadní rozdíl. Poukazuje-li žalovaný dále na to, že za vztah ekonomické
závislosti je dle doktríny považována též publikační či vědecká činnost, nutno dodat, že žalovaný
ani netvrdí, že by měl JUDr. Průcha pro něj tento druh činnosti vykonávat.
S ohledem na výše uvedené soud rozhodl tak, že předseda senátu JUDr. Petr Průcha není
vyloučen z projednávání a rozhodnutí uvedené věci.
Poučení: Proti tomuto usnesení ne j so u přípustné opravné prostředky (§53 odst.
3 s. ř. s.).
V Brně dne 21. prosince 2016
JUDr. Jaroslav Vlašín
předseda senátu