ECLI:CZ:NSS:2016:NAO.79.2016:23
sp. zn. Nao 79/2016 - 23
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Michala Mazance
a soudců JUDr. Jana Passera a Mgr. Petry Weissové v právní věci žalobce: B. V.,
proti žalovanému: Krajský úřad Středočeského kraje, se sídlem Zborovská 11, Praha 5, proti
rozhodnutí žalovaného ze dne 28. 4. 2015, čj. 065918/2015/KUSK, o kasační stížnosti žalobce
proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 2. 2. 2016, čj. 48 A 44/2015 - 30, v řízení
o námitce podjatosti soudce Nejvyššího správního soudu JUDr. Jana Vyklického a soudců
Nejvyššího správního soudu, kteří rozhodovali ve vztahu k věci Krajského soudu v Praze
sp. zn. 45 A 9/2014, vznesené žalobcem v řízení vedeném u Nejvyššího správního soudu pod
sp. zn. 3 As 36/2016,
takto:
I. Žádost žalobce o ustanovení zástupce pro řízení o námitce podjatosti se zamítá .
II. Soudce Nejvyššího správního soudu JUDr. Jan Vyklický není vyloučen
z projednávání a rozhodnutí věci vedené u Nejvyššího správního soudu
pod sp. zn. 3 As 36/2016.
Odůvodnění:
[1] Žalobce (stěžovatel) napadl kasační stížností ze dne 11. 2. 2016 výše označené rozhodnutí
Krajského soudu v Praze. Podáním ze dne 1. 3. 2016 namítl podjatost soudce Nejvyššího
správního soudu JUDr. Jana Vyklického a soudců Nejvyššího správního soudu, kteří rozhodovali
ve vztahu k věci Krajského soudu v Praze sp. zn. 45 A 9/2014.
[2] Nejvyšší správní soud stěžovatele přípisem ze dne 29. 3. 2016, čj. Nao 79/2016 - 16,
vyrozuměl o složení senátu, který bude rozhodovat o námitce podjatosti, a upozornil
jej na možnost namítnout podjatost tohoto senátu v propadné lhůtě jednoho týdne od doručení
vyrozumění. Vyrozumění bylo stěžovateli doručeno dne 31. 3. 2016.
[3] Žalobce dne 6. 4. 2016 sdělil, že „požaduje za účelem požadavku NSS ze dne
29. 3. tr. pod čj. Nao 79/2016-16 přiznat bezplatnou právní pomoc“.
[4] Podle §35 odst. 8 s. ř. s. může předseda senátu na návrh ustanovit usnesením zástupce
navrhovateli, u něhož jsou předpoklady, aby byl osvobozen od soudních poplatků,
a je-li to nezbytně třeba k ochraně jeho práv.
[5] Z uvedeného ustanovení vyplývá, že účastníku řízení lze ustanovit zástupce tehdy,
jestliže jsou současně splněny dvě podmínky: 1) jde o účastníka, u něhož jsou dány předpoklady
pro osvobození od soudních poplatků, a 2) je to nezbytně třeba k ochraně jeho práv.
[6] Stěžovatel v předložené věci však nesplňuje podmínku nezbytnosti zastoupení. Jak uvedl
Nejvyšší správní soud např. v rozsudku čj. 6 Azs 19/2003 - 45, při posuzování tohoto
předpokladu je nutné zkoumat „jak hmotněprávní charakter projednávané věci, tak osobnostní a faktické
poměry včetně úrovně jeho legitimně očekávatelného a předvídatelného povědomí o hmotných i procesních právech,
která pro něj z včas podané žaloby vyplývají“.
[7] Nejvyšší správní soud zvážil, že řízení o námitce podjatosti není skutkově ani právně
složité. Stěžovatel také doposud před soudy vystupoval zcela samostatně a využíval svých
procesních práv. Byl navrhovatelem ve více než třiceti řízeních o námitce podjatosti před
Nejvyšším správním soudem. Je proto v možnostech stěžovatele, aby taktéž sám hájil svá práva
v řízení o této námitce podjatosti. Pro projednatelnost námitky podjatosti přitom postačí,
pokud stěžovatel popíše poměr daného soudce k věci, účastníkům, případně jejich zástupcům,
pro nějž pochybuje o jeho nepodjatosti. O tom byl poučen ve výše popsaném vyrozumění.
Nedostatek zastoupení v řízení o námitce podjatosti stěžovateli nijak nebrání v přístupu k soudu.
[8] Jak nadto uvedl Nejvyšší správní soud v rozhodnutí čj. Nad 103/2015 - 190, zcela
proti povaze možného uplatnění námitek podjatosti soudce by bylo zavazovat ustanoveného
zástupce k tomu, aby namísto stěžovatele důvody pro vyloučení soudce z projednávání věci sám
vyhledával.
[9] Není tedy splněna jedna z podmínek §35 odst. 8 s. ř. s. pro ustanovení zástupce.
Již se proto soud nezabýval druhou z podmínek citovaného ustanovení, tj. předpoklady
pro osvobození stěžovatele od soudních poplatků. Žádosti stěžovatele o ustanovení zástupce
ze shora uvedených důvodů nevyhověl.
[10] Nejvyšší správní soud se dále zabýval námitkou podjatosti, v níž stěžovatel tvrdil
podjatost soudce Nejvyššího správního soudu JUDr. Jana Vyklického a soudců Nejvyššího
správního soudu, kteří rozhodovali ve vztahu k věci Krajského soudu v Praze
sp. zn. 45 A 9/2014. Ke zdůvodnění uvedl, že soudce JUDr. Jan Vyklický působil v době
vymezené zákonem č. 480/1991 Sb., o době nesvobody, na Obvodním soudu pro Prahu 10
a podílel se na politických represích vůči stěžovateli. Námitku podjatosti soudců Nejvyššího
správního soudu, kteří rozhodovali ve vztahu k věci Krajského soudu v Praze
sp. zn. 45 A 9/2014, dále nerozvedl.
[11] Soudce JUDr. Jan Vyklický ve vyjádření k námitce podjatosti uvedl, že v minulosti
rozhodoval o návrzích stěžovatele v občanskoprávních sporech, a to výhradně v rámci platného
rozvrhu práce Obvodního soudu pro Prahu 10, a žádným jiným způsobem nepřišel
se záležitostmi stěžovatele do styku. Osobně stěžovatele nezná, nemá zájem na určitém výsledku
řízení a podjatý se necítí.
[12] Námitka podjatosti byla postupem podle §8 odst. 5 s. ř. s. předložena k rozhodnutí
jinému senátu Nejvyššího správního soudu, který o ní uvážil následovně.
[13] Podle §8 odst. 1 s. ř. s. jsou soudci vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci,
jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je dán důvod
pochybovat o jejich nepodjatosti. Vyloučeni jsou též soudci, kteří se podíleli na projednávání
nebo rozhodování věci u správního orgánu nebo v předchozím soudním řízení. Důvodem
k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané
věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech.
[14] Dle §8 odst. 5 s. ř. s. může účastník řízení uplatnit námitku podjatosti do jednoho týdne
ode dne, kdy se o podjatosti soudce dozvěděl. K později uplatněným námitkám se nepřihlíží.
Námitka podjatosti musí být zdůvodněna a musí být uvedeny konkrétní skutečnosti,
z nichž je podjatost dovozována.
[15] Ústavní soud ve své judikatuře vyslovil, že „důvodné pochybnosti o soudcově nestrannosti
jsou kategorií objektivní povahy a jako takové musí být založeny skutečnostmi objektivitě soudcovského
rozhodování protiřečícími, a to natolik, že nikoli z pohledu účastníků řízení, ale v objektivním smyslu ústavně
chráněnou nestranností soudcovského rozhodování otřásají“ (srov. usnesení Ústavního soudu ze dne
9. 3. 2000, sp. zn. III. ÚS 26/2000).
[16] Rozhodnutí o vyloučení soudce z důvodů uvedených v §8 s. ř. s. představuje výjimku
z ústavní zásady, podle níž nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci (čl. 38 odst. 1
Listiny základních práv a svobod). Postup, kterým je věc odnímána příslušnému soudci
a přikázána soudci jinému, je nutno chápat jako postup výjimečný. Vyloučit soudce
z projednávání a rozhodnutí přidělené věci lze jen výjimečně a ze závažných důvodů, které soudci
reálně brání rozhodnout v souladu se zákonem nezaujatě a spravedlivě (viz usnesení Nejvyššího
správního soudu čj. Nao 19/2003 - 16).
[17] Po zhodnocení námitky podjatosti dospěl Nejvyšší správní soud k závěru, že podmínky
k vyloučení soudců dle §8 odst. 1 s. ř. s. nejsou dány.
[18] Stěžovatel neuvedl žádné konkrétní skutečnosti, pro něž by soudce JUDr. Jan Vyklický
měl či mohl být vyloučen z projednávání a rozhodnutí věci stěžovatele. Dovozoval podjatost
soudce z jeho předchozí rozhodovací činnosti a z blíže neupřesněného podílu na politických
represích vůči stěžovateli. Neuvedl však, v čem takové represe měly spočívat a jak se na nich
uvedený soudce měl podílet. Obecné a nepodložené domněnky stěžovatele nemohou
být důvodem vyloučení soudce pro podjatost. Postup soudce při rozhodování v jiných věcech
dle zákona, a to věty třetí §8 odst. 1 s. ř. s., rovněž nemůže být důvodem pro vyloučení soudce
v právě řešené věci. Námitka podjatosti postavená na popsaných skutečnostech proto není
důvodná. O podjatosti soudce nesvědčí ani jiná skutečnost obsažená ve spise.
[19] Nejvyšší správní soud dále zkoumal, zda je nezbytné se zabývat námitkou podjatosti
soudců Nejvyššího správního soudu, kteří rozhodovali ve vztahu k věci Krajského soudu v Praze
sp. zn. 45 A 9/2014. Pokud totiž účastník řízení vznese námitku podjatosti soudců určitého
soudu a přitom je již zřejmé, kterému soudci (soudcům) je či bude věc přidělena, je účelné
se zabývat otázkou podjatosti jiných než těchto soudců jen za předpokladu, že u nich bude
shledán důvod k vyloučení. I při posuzování námitky podjatosti je totiž nutné respektovat zásadu
hospodárnosti řízení, která v daném případě velí postupovat tak, aby podjatost jednotlivých
soudců byla prověřována jen dotud, dokud se nenajde potřebný počet soudců, kteří jsou
ve vztahu k věci nepodjatí a kteří tedy ve věci mohou jednat a rozhodovat. (Srov. usnesení
Nejvyššího správního soudu čj. Nao 32/2005 - 33.)
[20] Soudci Nejvyššího správního soudu, kteří rozhodovali ve vztahu k věci Krajského soudu
v Praze sp. zn. 45 A 9/2014, jsou soudci sedmého, devátého a desátého senátu Nejvyššího
správního soudu (jednalo se o řízení o námitce podjatosti sp. zn. Nao 236/2014, řízení o kasační
stížnosti proti rozhodnutí o návrhu na přiznání osvobození od soudních poplatků
sp. zn. 7 As 210/2014, řízení o kasační stížnosti proti rozhodnutí o návrhu na přiznání
odkladného účinku a vydání předběžného opatření sp. zn. 7 As 211/2014, řízení o přikázání věci
sp. zn. Nad 103/2015 a řízení o kasační stížnosti proti usnesení o zastavení řízení pro nezaplacení
soudního poplatku sp. zn. 10 As 195/2015).
[21] Na základě rozvrhu práce byl však k projednání kasační stížnosti stěžovatele ze dne
11. 2. 2016 určen třetí senát Nejvyššího správního soudu, z jehož členů stěžovatel namítl
podjatost jen vůči JUDr. Janu Vyklickému. Nejvyšší správní soud se proto v předložené věci
předně zabýval tím, zda je námitka podjatosti důvodná ve vztahu k uvedenému soudci
a důvodnost námitky neshledal, jak je popsáno výše. Náhradníky pro případ vyloučení některého
ze soudců třetího senátu i pro případ jejich dlouhodobé nepřítomnosti jsou soudci čtvrtého
senátu (srov. Pravidla pro zastupování v Rozvrhu práce Nejvyššího správního soudu).
[22] Ve smyslu shora popsaných závěrů tedy nebylo nezbytné, aby se Nejvyšší správní soud
zabýval námitkou podjatosti vznesenou stěžovatelem proti soudcům sedmého, devátého
a desátého senátu Nejvyššího správního soudu jako soudcům Nejvyššího správního soudu,
kteří rozhodovali ve vztahu k věci Krajského soudu v Praze sp. zn. 45 A 9/2014.
[23] Za situace, kdy dotčený soudce třetího senátu Nejvyššího správního soudu vyloučil
existenci skutečností, jež by mohly být důvodem jeho podjatosti, rozhodl Nejvyšší správní soud
tak, že soudce Nejvyššího správního soudu JUDr. Jan Vyklický není vyloučen z projednávání
a rozhodnutí věci vedené u Nejvyššího správního soudu pod sp. zn. 3 As 36/2016.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně 9. května 2016
JUDr. Michal Mazanec
předseda senátu (řádná dovolená)
v zastoupení: JUDr. Jan Passer