ECLI:CZ:NSS:2017:3.AS.260.2017:41
sp. zn. 3 As 260/2017 - 41
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Jaroslava Vlašína a soudců
Mgr. Radovana Havelce a JUDr. Jana Vyklického v právní věci žalobce: T. R., proti žalovanému:
předseda Obvodního soudu pro Prahu 1, se sídlem Ovocný trh 587, Praha, o žalobě na
ochranu před nezákonným zásahem, o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Městského soudu
v Praze ze dne 3. 8. 2017, č. j. 8 A 127/2017 – 15,
takto:
I. Řízení se z a s t a v u je .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
Odůvodnění:
[1] Nejvyšší správní soud obdržel dne 11. 9. 2017 kasační stížnost žalobce
(dále jen „stěžovatel“) proti shora označenému usnesení Městského soudu v Praze, jímž byla
odmítnuta jeho žaloba v řízení na ochranu před nezákonným zásahem správního orgánu.
Stěžovatel v kasační stížnosti rovněž požádal o osvobození od soudních poplatků a ustanovení
zástupce z řad advokátů.
[2] Uvedené návrhy Nejvyšší správní soud usnesením ze dne 13. 9. 2017,
č. j. 3 As 260/2017 – 27, zamítl, neboť dospěl k závěru, že předmětná kasační stížnost zjevně
nemůže být úspěšná; soud zároveň stěžovatele vyzval ke splnění poplatkové povinnosti
a k předložení plné moci udělené advokátovi k zastupování v řízení o kasační stížnosti ve lhůtě
jednoho týdne od doručení usnesení. Součástí usnesení bylo též řádné poučení o následcích,
které nastoupí, nebude-li výzvám vyhověno.
[3] Usnesení bylo stěžovateli doručeno vložením do jeho domovní schránky dne 18. 9. 2017
(viz doručenka připojená k usnesení). Lhůta jednoho týdne určená Nejvyšším správním soudem
k zaplacení soudního poplatku tak počala běžet dne 19. 9. 2017 a uplynula dne 25. 9. 2017
[srov. pravidla o počítání lhůt obsažená v §40 odst. 1 a 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád
správní (dále jen „s. ř. s.“)]. Stěžovatel nicméně soudní poplatek do dnešního dne nezaplatil.
[4] Podle §47 písm. c) s. ř. s., „[s]oud řízení usnesením zastaví, stanoví-li tak tento nebo zvláštní
zákon.“
[5] Podle §9 odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích (dále jen „zákon
o soudních poplatcích“), „[n]ebyl-li poplatek za řízení splatný podáním návrhu na zahájení řízení, odvolání,
dovolání nebo kasační stížnosti zaplacen, soud vyzve poplatníka k jeho zaplacení ve lhůtě, kterou mu určí;
po marném uplynutí této lhůty soud řízení zastaví.“
[6] Stěžovatel byl řádně vyzván k zaplacení soudního poplatku a poučen o následcích,
které nastoupí v případě, že tak neučiní. Navzdory této výzvě a náležitému poučení
však ve stanovené lhůtě soudní poplatek nezaplatil, proto Nejvyšší správní soud řízení o kasační
stížnosti zastavil podle §47 písm. c) s. ř. s. ve spojení s §9 odst. 1 zákona o soudních poplatcích.
[7] Nejvyšší správní soud pro úplnost dodává, že nenechal bez povšimnutí podání doručené
soudu dne 3. 10. 2017, v němž stěžovatel kromě označování soudců řadou vulgárních výrazů
opětovně požádal o osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce. Zdejší soud
nicméně neshledal důvod o opakované žádosti rozhodnout samostatným usnesením. Byť obecně
platí, že o žádosti o osvobození od soudního poplatku musí soud rozhodnout dříve,
než pro nezaplacení soudního poplatku řízení zastaví, toto obecné pravidlo má své výjimky.
Mechanické uplatňování tohoto pravidla by mohlo v některých případech vést ke zbytečnému
prodlužování řízení opakováním stále stejných žádostí a rozhodováním o nich. O opakované
žádosti o osvobození od soudního poplatku (resp. o ustanovení zástupce) v rámci jednoho řízení
je proto soud povinen rozhodnout jen v případě, že tato žádost obsahuje nové, dříve neuplatněné
skutečnosti (viz např. rozsudky ze dne 17. 6. 2008, č. j. 4 Ans 5/2008 – 65, ze dne 16. 12. 2015,
č. j. 8 As 145/2015 – 12, nebo ze dne 12. 10. 2016, č. j. 5 As 120/2014 – 32, a nález Ústavního
soudu ze dne 20. 1. 2010, sp. zn. I. ÚS 1439/09, č. 10/2010 Sb. ÚS, odst. 17). Stěžovatel nicméně
v předmětném podání neuvedl žádné skutečnosti, které by odůvodňovaly nové posouzení.
[8] O nákladech řízení rozhodl Nejvyšší správní soud podle §60 odst. 3 s. ř. s., podle
něhož žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, bylo-li řízení zastaveno.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný
(§53 odst. 3 s. ř. s.).
V Brně dne 4. října 2017
JUDr. Jaroslav Vlašín
předseda senátu