ECLI:CZ:NSS:2017:3.AS.33.2017:33
sp. zn. 3 As 33/2017 - 33
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Radovana Havelce
a soudců JUDr. Jaroslava Vlašína a JUDr. Jana Vyklického v právní věci žalobce A. H., proti
žalovanému Nejvyššímu správnímu soudu, se sídlem Brno, Moravské náměstí 6, v řízení o
kasační stížnosti žalobce proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 7. 12. 2016, č. j. 31 A
145/2016 - 35,
takto:
I. Řízení se z a s t a v u je .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
Odůvodnění:
Žalobce (dále jen „stěžovatel“) svou kasační stížností brojí proti usnesení Krajského
soudu v Brně ze dne 7. 12. 2016, č. j. 31 A 145/2016 - 35, jímž byla odmítnuta jeho žaloba proti
usnesení žalovaného Nejvyššího správního soudu ze dne 31. 8. 2016, č. j. 10 As 188/2016 - 14.
Protože kasační stížnost nesplňovala podmínky řízení stanovené ustanovením §105
odst. 2 soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“) a zákonem č. 549/1991 Sb., o soudních
poplatcích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o soudních poplatcích“), vyzval
Nejvyšší správní soud stěžovatele usnesením ze dne 3. 2. 2017, č. j. 3 As 33/2017 - 8,
k odstranění uvedených vad, tj. ke splnění poplatkové povinnosti [§4 odst. 1 písm. d) zákona
o soudních poplatcích a položka č. 19 sazebníku soudních poplatků, který je přílohou uvedeného
zákona] a k doložení povinného zastoupení ve lhůtě sedmi dnů; zároveň byl stěžovatel poučen
o následcích spojených s nevyhověním této výzvě.
Stěžovatel v návaznosti na tuto výzvu požádal dne 19. 2. 2017 Nejvyšší správní soud
o osvobození od soudních poplatků a o ustanovení advokáta pro řízení o kasační stížnosti.
K této žádosti přiložil kopii vyplněného formuláře „Potvrzení o osobních, majetkových a výdělkových
poměrech pro osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce ve věci“ ze dne 31. 7. 2014 s tím,
že údaje v něm uvedené jsou ke dni 19. 2. 2017 stále aktuální. Z tohoto formuláře však
nevyplynuly žádné údaje o jeho majetku, nárocích na dávky sociálního zabezpečení či ostatních
příjmech. Stěžovatel Nejvyššímu správnímu soudu rovněž předložil potvrzení Úřadu práce České
republiky - krajské pobočky v Brně, kontaktního pracoviště Slavkov u Brna ze dne 23. 11. 2015,
v němž se uvádí, že stěžovatel je veden od 18. 1. 2011 v evidenci uchazečů o zaměstnání (rukou
doplněn text „- dosud“), a že mu nebyla poskytována ani podpora v nezaměstnanosti, ani podpora
při rekvalifikaci. Totožná zjištění vyplynula i z dalších dvou přiložených potvrzení téhož úřadu
ze dne 2. 10. 2014 a ze dne 14. 2. 2011.
Nejvyšší správní soud následně usnesením ze dne 27. 2. 2017, č. j. 3 As 33/2017 - 28,
žádost stěžovatele o přiznání osvobození od soudního poplatku zamítl (výrok I.), neboť
za vylíčeného skutkového a právního stavu bylo evidentní, že stěžovatel zjevně nemůže být
úspěšný s kasační stížností, která míří proti usnesení krajského soudu, jímž byla jako nepřípustná
odmítnuta žaloba proti rozhodnutí Nejvyššího správního soudu vydanému ve správním
soudnictví. Bylo by tedy proti smyslu institutu osvobození od soudních poplatků, kdyby za této
situace měl náklady soudního řízení nést stát. Protože podmínky pro přiznání osvobození
od soudního poplatku nebyly splněny, nemohl Nejvyšší správní soud vyhovět ani žádosti
o ustanovení právního zástupce, a proto výrokem II. tohoto usnesení návrh stěžovatele
na ustanovení zástupce z řad advokátů zamítl. Konečně výroky III. a IV. citovaného usnesení
Nejvyšší správní soud stěžovatele opětovně vyzval, aby v dodatečné lhůtě jednoho týdne
od doručení tohoto usnesení uhradil soudní poplatek a prokázal splnění podmínky podle §105
odst. 2 s. ř. s. s tím, že jde o obligatorní podmínky řízení; stěžovatel byl opětovně poučen
o procesních důsledcích nesplnění povinností uvedených ve výzvě. Naposledy uvedené usnesení
bylo stěžovateli vhozeno dne 15. 3. 2017 do poštovní schránky, a tedy stanovená týdenní lhůta
k úhradě soudního poplatku a k prokázání povinného zastoupení uplynula dne 22. 3. 2017.
Stěžovatel však toho dne a ani později soudní poplatek nezaplatil a nedoložil též existenci svého
právního zastoupení.
Nejvyšší správní soud připomíná v této souvislosti, že povinnost zaplatit soudní poplatek
vznikla stěžovateli společně s podáním kasační stížnosti, tedy ke dni 30. 1. 2017. V případě lhůty
stanovené usnesením ze dne 3. 2. 2017, č. j. 3 As 33/2017 - 8, jakož i usnesením ze dne
27. 2. 2017, č. j. 3 As 33/2017 - 28, se proto jednalo o lhůtu dodatečnou (náhradní). Právní
úprava nadto fakticky umožňuje uhradit soudní poplatek i po lhůtě stanovené soudem ve výzvě,
a to až do právní moci usnesení o zastavení řízení; je tak třeba uvažovat i s dobou, než Nejvyšší
správní soud vydá, respektive doručí usnesení o zastavení řízení. Tato doba je více než dostatečná
pro splnění poplatkové povinnosti.
Podle §47 písm. c) s. ř. s., ve spojení s §120 s. ř. s., soud řízení usnesením zastaví,
stanoví-li tak tento nebo zvláštní zákon. Jelikož soudní poplatek nebyl ke dni vydání
tohoto usnesení zaplacen, není splněna esenciální podmínka, za níž může řízení o kasační
stížnosti proběhnout, a proto zdejšímu soudu nezbylo, než řízení o kasační stížnosti zastavit.
Pro úplnost Nejvyšší správní soud dodává, že ačkoli stěžovatel neodstranil ani další
vadu své kasační stížnosti, a to nedostatek právního zastoupení ve smyslu §105 odst. 2
s. ř. s., přestože k tomu byl výrokem II. usnesení ze dne 27. 2. 2017, č. j. 3 As 33/2017 - 28,
vyzván, Nejvyšší správní soud nepostupoval podle §46 odst. 1 písm. a) s. ř. s., ale v režimu §47
písm. c) s. ř. s., neboť postup spočívající v zastavení řízení pro nezaplacení soudního poplatku
má přednost před jinými procesními postupy.
O náhradě nákladů tohoto řízení bylo rozhodnuto ve smyslu §60 odst. 3 s. ř. s.,
ve spojení s §120 s. ř. s., tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení,
neboť řízení bylo zastaveno.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 29. března 2017
Mgr. Radovan Havelec
předseda senátu