ECLI:CZ:NSS:2017:6.AS.86.2017:32
sp. zn. 6 As 86/2017 - 32
ROZSUDEK
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy senátu a soudce zpravodaje
JUDr. Tomáše Langáška, soudce JUDr. Petra Průchy a soudkyně Mgr. Jany Brothánkové
v právní věci žalobců: a) D. M., b) H. M., proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem
Nad Štolou 3, Praha 7, týkající se žaloby na ochranu před nezákonným zásahem žalovaného, v
řízení o kasační stížnosti žalobců proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 2. března 2017,
č. j. 5 A 214/2016 - 61,
takto:
I. Kasační stížnost žalobců se zamít á.
II. Žalobci n emaj í právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
III. Žalovanému se n ep ři zn áv á náhrada nákladů řízení o kasační stížnosti.
Odůvodnění:
I. Vymezení případu
[1] Žalobci se domáhají u Městského soudu v Praze (dále též „městský soud“) ochrany
před nezákonným zásahem správního orgánu podle §82 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudní
řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“). Nelze přesně říci, proti čemu svou
žalobou brojí, podle ne zcela srozumitelného doplnění žaloby se však napadaný postup
žalovaného týká zpracovávání osobních údajů žalobců v souvislosti s agendou vydávání
občanských průkazů a registru obyvatel. Žalobci učinili též návrh na osvobození od soudních
poplatků. Městský soud jim však osvobození od soudních poplatků usnesením ze dne
2. března 2017, č. j. 5 A 214/2016 – 61 nepřiznal z důvodu, že potvrzení, resp. prohlášení
o svých majetkových poměrech nepodepsali s odůvodněním, že nemusí být pravdivá a úplná,
což je zřejmé i z dalších podkladů, které doložily, příp. z podkladů, které si obstaral městský soud
(z katastru nemovitostí). Žalobci tedy podle přesvědčení městského soudu neposkytli úplný
a věrohodný obraz o svých majetkových a osobních poměrech, nebyly proto splněny podmínky
zákona pro osvobození od soudních poplatků.
II. Kasační stížnost a průběh řízení o ní
[2] Proti výše uvedenému usnesení městského soudu podali žalobci (dále též „stěžovatelé“)
včas blanketní kasační stížnost. V rámci odstranění vad doplnili kasační stížnost obsáhlým
a ne zcela srozumitelným podáním, z něhož se však důvodů pro osvobození od soudního
poplatku okrajově dotýká pouze pasáž označená II.E. (odstavce 113 až 135). Z ní ve stručnosti
vyplývá, že stěžovatelé se cítí být oběťmi společnosti a že formulář o majetkových poměrech
by neposkytl přesný obraz o jejich finanční situaci s ohledem na to, že jsou cílem majetkových
trestných činů, přičemž stěžovatelé musejí pro obranu vydávat nemalé množství peněžních
prostředků i času. Stěžovatelé se cítí být nezákonnými zásahy státní správy a jiných osob ohroženi
na své existenci a důstojných životních podmínkách a soudu vytýkají, že tyto skutečnosti nevzal
v potaz.
III. Posouzení kasační stížnosti Nejvyšším správním soudem
[3] Nejvyšší správní soud shledal, že podmínky řízení jsou splněny, a kasační stížnost
vyhodnotil jako přípustnou.
[4] Nejvyšší správní soud předesílá, že stěžovatelům nepředepisoval zaplacení soudního
poplatku za řízení o kasační stížnosti, ani netrval na povinném zastoupení advokátem.
Na zaplacení soudního poplatku za kasační stížnost ani na povinném zastoupení stěžovatele
advokátem nelze totiž trvat za situace, kdy předmětem kasačního přezkumu je rozhodnutí
(usnesení), jímž byla zamítnuta žádost o osvobození od soudních poplatků. Trvání na těchto
podmínkách by znamenalo jen další řetězení téhož problému (srov. rozsudek Nejvyššího
správního soudu ze dne 13. 9. 2007, č. j. 9 As 43/2007 - 77, všechna rozhodnutí zdejšího soudu
jsou dostupná z www.nssoud.cz).
[5] Nejvyšší správní soud poté kasační stížnost posoudil a dospěl k závěru, že není důvodná.
[6] Městský soud nepřiznání osvobození od soudních poplatků opřel o zákonný předpoklad,
že břemeno tvrzení a důkazní o nepříznivé majetkové situaci tíží žadatele o osvobození
od soudních poplatků. Tato břemena stěžovatelů podle městského soudu neunesli tím, že sami
zpochybnili úplnost a správnost svých tvrzení, kterážto dokonce odmítli podepsat s argumentem,
že za ně nemohou, resp. nechtějí nést odpovědnost. Proti tomuto závěru přitom v kasační
stížnosti, k jejímuž doplnění Nejvyšší správní soud stěžovatelům opakovaně i s prodloužením
zákonné lhůty poskytl příležitost, přitom žádná konkrétní tvrzení a argumenty nevznášejí.
Svůj přístup ke splnění výzvy ze strany městského soudu mlhavě omlouvají složitostí odpovědi
na danou otázku v důsledku nejrůznějších protiprávních jednání státu a druhých osob
a v nepochopení celkové situace stěžovatelů ze strany městského soudu.
[7] Nutno dodat, že městský soud se neomezil jen na konstataci, že mu stěžovatelé sami
úplné a věrohodné údaje o svých majetkových poměrech neposkytli, ale pokusil se potřebné
informace získat i jinak (nahlédnutím do katastru nemovitostí). Postupoval tedy zcela v souladu
s rozsudkem Nejvyššího správního soudu ze dne 17. září 2008, č. j. 4 Ads 90/2008 - 130.
Ani tímto způsobem však nedospěl ke komplexní představě o majetkových poměrech
stěžovatelů, pročež žádosti stěžovatelů, jak bylo uvedeno výše, nevyhověl.
[8] Nejvyššímu správnímu soudu nezbývá než konstatovat, že důvod k nepřiznání
osvobození od soudního poplatku uváděný městským soudem obstojí. Kasační stížnost
stěžovatelů se více méně s odůvodněním usnesení městského soudu argumentačně míjí. Městský
soud stěžovatelům nikterak nebránil, aby uplatnili veškerá tvrzení o svých majetkových
poměrech, včetně vyčíslení nákladů na vedená správní a soudní řízení. To ovšem ke své škodě
neučinili. Nepřesvědčili tak soud o tom, že by jim jejich majetková situace bránila soudní poplatek
uhradit a že by tento poplatek pro ně představoval nepřekonatelnou překážku na cestě
ke spravedlnosti. Právě v jejich případě tak soudní poplatek plní onu regulační funkci, na niž sami
v kasační stížnosti poukazují.
[9] Stěžovatelé si přitom rizika, že jejich žádosti nebude vyhověno, museli být vědomi,
neboť již v minulosti u Nejvyššího správního soudu neuspěli s obdobnou kasační stížností
(srov. rozsudek č. j. 6 As 101/2016 - 35 ze dne 29. června 2016).
[10] Nejvyšší správní soud tedy uzavírá, že městský soud zhodnotil věc správně. Z výše
popsaných důvodů vyhodnotil Nejvyšší správní soud kasační stížnost proti jeho usnesení
v souladu s §110 odst. 1 větou druhou s. ř. s. jako nedůvodnou a zamítl ji.
IV. Náklady řízení
[11] O nákladech řízení o kasační stížnosti rozhodl Nejvyšší správní soud podle ustanovení
§60 odst. 1, 7 s. ř. s., ve spojení s ustanovením §120 s. ř. s. Stěžovatelé neměli ve věci úspěch,
nemají proto právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti ze zákona. Žalovanému žádné
náklady v souvislosti s kasačním řízením nevznikly.
Poučení: Proti tomuto rozsudku ne j so u opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 7. června 2017
JUDr. Tomáš Langášek
předseda senátu