ECLI:CZ:NSS:2017:KONF.40.2017:14
sp. zn. Konf 40/2017-14
USNESENÍ
Zvláštní senát zřízený podle zákona č. 131/2002 Sb., o rozhodování některých kompetenčních
sporů, složený z předsedy JUDr. Pavla Simona a soudců JUDr. Marie Žiškové, JUDr. Romana
Fialy, JUDr. Michala Mazance, JUDr. Pavla Pavlíka, a Mgr. Ing. Radovana Havelce, rozhodl
o návrhu Českého telekomunikačního úřadu, se sídlem Sokolovská 219, Praha 9,
na rozhodnutí kompetenčního sporu mezi ním a Okresním soudem v Chomutově, a dalších
účastníků sporu vedeného u Okresního soudu v Chomutově pod sp. zn. 31 C 195/2016, ve věci
žaloby o zaplacení 776,- Kč s příslušenstvím: žalobce Allrisk EFFECTIVE, SE, IČ: 24305260,
se sídlem Komárovská 263/20a, Brno, zastoupeného Mgr. Bohuslavem Novákem, advokátem
se sídlem Ponávka 2, Brno, a žalované P. V.,
takto:
I. P ř í s l u š n ý vydat rozhodnutí ve věci vedené u Okresního soudu v Chomutově,
sp. zn. 31 C 195/2016, o zaplacení částky 776,- Kč s příslušenstvím, je soud .
II. Usnesení Okresního soudu v Chomutově ze dne 8. 3. 2017, čj. 31 C 195/2016-12,
se zrušuje .
Odůvodnění:
Návrhem ze dne 11. 8. 2017 se Český telekomunikační úřad (dále též jen „navrhovatel“) domáhal,
aby zvláštní senát zřízený podle zákona č. 131/2002 Sb., o rozhodování některých
kompetenčních sporů (dále jen „zákon č. 131/2002 Sb.“), rozhodl kompetenční spor vzniklý
mezi ním a Okresním soudem v Chomutově ve věci žaloby vedené u tohoto soudu
pod sp. zn. 31 C 195/2016.
Ze spisu předloženého navrhovatelem vyplynuly následující skutečnosti:
Žalobce uzavřel se žalovanou dne 22. 10. 2013 smlouvu, na jejímž základě se zavázal poskytovat
žalované telekomunikační služby v síti Vodafone Czech Republic a. s. (dále jen „smlouva“).
Vzájemná práva a povinnosti smluvních stran se měly řídit smlouvou a obchodními podmínkami
žalobce.
Jelikož žalovaná nezaplatila cenu za poskytované služby, žalobce se návrhem na vydání
elektronického platebního rozkazu ze dne 21. 9. 2016, podanou u Okresního soudu
v Chomutově, domáhal, aby soud uložil žalované povinnost zaplatit 776,- Kč s příslušenstvím
a přiznal žalobci náhradu nákladů soudního řízení.
Okresní soud v Chomutově usnesením ze dne 8. 3. 2017, čj. 31 C 195/2016-12, řízení zastavil
(výrok I.) s tím, že po právní moci usnesení bude věc postoupena Českému telekomunikačnímu
úřadu (výrok II.) a rozhodl o nákladech řízení (výrok III.). Okresní soud v Chomutově vycházel
z §7 odst. 1 a §104 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, a §129 odst. 1
zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích (dále též jen „zákon o elektronických
komunikacích“), a dospěl k závěru, že k rozhodování sporů ve věcech úhrady za telekomunikační
služby je příslušný Český telekomunikační úřad.
Český telekomunikační úřad (dále jen „navrhovatel“) s postupem okresního soudu nesouhlasil
a podal zvláštnímu senátu návrh na řešení negativního kompetenčního sporu. V návrhu odkázal
na usnesení zvláštního senátu ze dne 13. 1. 2011, čj. Konf 54/2010-9, a ze dne 13. 1. 2011,
čj. Konf 72/2010-10, ve kterých zvláštní senát vyslovil, že k tomu, aby mohl ve sporu rozhodovat
navrhovatel, musí být splněna osobní a věcná podmínka stanovená v §129 odst. 1 zákona
o elektronických komunikacích. Navrhovatel namítl, že v nyní rozhodované věci není splněna
osobní podmínka. Podle navrhovatele ze smlouvy vyplývá, že k vlastnímu poskytování služeb
dochází v síti společnosti Vodafone Czech Republic a. s., a žalobce vystupuje pouze jako
prostředník či zprostředkovatel mezi poskytovatelem služeb elektronických komunikací
a žalovanou.
Podle navrhovatele je předmětem sporu nárok vyplývající ze soukromoprávního vztahu
mezi žalobcem a žalovanou, konkrétně nárok vyplývající z přefakturace měsíčních poplatků
za služby poskytnuté operátorem Vodafone Czech Republic a. s. K rozhodování ve věci
proto není příslušný navrhovatel, ale Okresní soud v Chomutově.
Při řešení vzniklého sporu o pravomoc mezi správním úřadem a soudem se zvláštní senát řídil
následující úvahou:
Podle §1 odst. 2 zákona č. 131/2002 Sb., o rozhodování některých kompetenčních sporů,
je negativním kompetenčním sporem spor, ve kterém jeho strany popírají svou pravomoc vydat
rozhodnutí v totožné věci individuálně určených účastníků. V nyní rozhodované věci popřeli
svou pravomoc Okresní soud v Chomutově i navrhovatel, jedná se proto o negativní
kompetenční spor, k jehož projednání je příslušný zvláštní senát podle zákona č. 131/2002 Sb.,
o rozhodování některých kompetenčních sporů.
Zvláštní senát v usnesení ze dne 14. 9. 2009, čj. Konf 38/2009-12, vysvětlil, že k tomu, aby mohl
navrhovatel rozhodovat účastnické spory, musí být podle §129 odst. 1 zákona o elektronických
komunikacích naplněn osobní a věcný předpoklad.
Osobní předpoklad založení pravomoci navrhovatele je splněn, vznikne-li spor mezi osobou
vykonávající komunikační činnost podle §7 zákona o elektronických komunikacích (zajišťování
sítí elektronických komunikací, poskytování služeb elektronických komunikací, provozování
přístrojů), a účastníkem, popřípadě uživatelem, na straně druhé. Službou elektronických
komunikací se podle §2 písm. n) zákona o elektronických komunikacích rozumí služba obvykle
poskytovaná za úplatu, která spočívá zcela nebo převážně v přenosu signálů po sítích
elektronických komunikací, včetně telekomunikačních služeb a přenosových služeb v sítích
používaných pro rozhlasové a televizní vysílání a v sítích kabelové televize, s výjimkou služeb,
které nabízejí obsah prostřednictvím sítí a služeb elektronických komunikací nebo vykonávají
redakční dohled nad obsahem přenášeným sítěmi a poskytovaným službami elektronických
komunikací; nezahrnuje služby informační společnosti, které nespočívají zcela nebo převážně
v přenosu signálů po sítích elektronických komunikací. Osoba účastníka musí splňovat
charakteristiku stanovenou v §2 písm. a) zákona o elektronických komunikacích („účastníkem
se rozumí každý, kdo uzavřel s podnikatelem poskytujícím veřejně dostupné služby elektronických komunikací
smlouvu na poskytování těchto služeb“), popřípadě osoba uživatele musí splňovat charakteristiku
stanovenou §2 písm. b) zákona o elektronických komunikacích („uživatelem se rozumí každý,
kdo využívá nebo žádá veřejně dostupnou službu elektronických komunikací“).
Věcný předpoklad pravomoci navrhovatele rozhodovat účastnické spory je splněn, týká-li se spor
povinností uložených zákonem o elektronických komunikacích nebo na jeho základě; povinnost
uhradit cenu za poskytnutou službu je podle §64 odst. 1 zákona o elektronických komunikacích
základní povinností účastníka resp. uživatele veřejně dostupné služby elektronických komunikací.
Zvláštní senát se zabýval tím, zda byl naplněn osobní předpoklad podle §129 odst. 1 zákona
o elektronických komunikacích, tedy zda se jedná o spor mezi osobou vykonávající komunikační
činnost podle §7 zákona o elektronických komunikacích a účastníkem, popřípadě uživatelem,
na straně druhé.
Žalobce se v článku 1. odst. b) a čl. 2. II. smlouvy zavázal žalované poskytovat telekomunikační
služby v síti společnosti Vodafone Czech Republic a. s. (dále jen „Vodafone“) za podmínek
smlouvy a v rozsahu sjednaném v obchodních podmínkách žalobce č. 01/2012.
Právní vztah mezi žalobcem a žalovanou je podmíněn nezávisle existujícím smluvním vztahem
žalobce a operátora. Pro rozhodnutí kompetenčního sporu však zvláštní senát posuzoval pouze
vztah mezi žalobcem a žalovanou. Žalobce, jako osoba, která umožňuje účastníkům využít služeb
elektronických komunikací operátora v rámci vymezeném tímto nezávislým smluvním vztahem,
sám služby elektronických komunikací neposkytuje, a není proto osobou vykonávající
komunikační činnost. Tou je pouze společnost Vodafone. To, že žalobce neposkytuje veřejně
dostupné služby elektronických komunikací, vyplývá i z databáze, kterou vede navrhovatel,
a v níž žalobce není uveden.
Taktéž žalovanou nelze považovat za účastníka podle §2 písm. a) zákona o elektronických
komunikacích, protože neuzavřela s podnikatelem poskytujícím veřejně dostupné služby
elektronických komunikací smlouvu na poskytování těchto služeb. Pokud by ve věci byla dána
povinnost žalované plnit přímo na účet společnosti Vodafone, byť prostřednictvím žalobce,
musel by mezi žalovanou a touto společností existovat právní vztah. Zvláštní senát však existenci
takového právního vztahu, jak je výše pojednáno, neshledal.
Zvláštní senát proto uzavřel, že ve věci nebyla naplněna osobní podmínka podle §129 odst. 1
věty první zákona o elektronických komunikacích.
Zvláštní senát se dále zabýval tím, zda byla ve věci založena rozhodovací pravomoc navrhovatele
podle §129 odst. 1 věta druhá zákona o elektronických komunikacích, který stanoví, že „Úřad
rovněž rozhoduje spory v případech, kdy na straně osoby vykonávající komunikační činnost (§7) nebo účastníka,
popřípadě uživatele, došlo ke změně na jinou osobu, zejména z důvodu postoupení pohledávky, převzetí dluhu,
přistoupení k závazku“. O takovou situaci se v projednávané věci v souvislosti se službami,
které poskytuje žalobce, nejedná. Smyslem citovaného ustanovení je zachování pravomoci
navrhovatele k rozhodování sporů i tehdy, došlo-li ke změně subjektů závazkového vztahu,
aniž by se změnil jeho obsah. Vzhledem k tomu, že z výše vyložených důvodů mezi společností
Vodafone a žalovanou žádný právní vztah nevznikl, nejsou ve věci naplněny podmínky
ani pro použití §129 odst. 1 věty druhé zákona o elektronických komunikacích.
Jelikož nebyl naplněn osobní předpoklad pro založení pravomoci Českého telekomunikačního
úřadu podle §129 odst. 1 věty první i druhé zákona o elektronických komunikacích, splnění
věcné podmínky podle §129 odst. 1 citovaného zákona, zvláštní senát již neposuzoval.
K projednání a rozhodnutí věci je založena pravomoc Okresního soudu v Chomutově. K témuž
závěru ostatně zvláštní senát dospěl již v prakticky totožné věci, v níž figuroval stejný žalobce,
a to v rozhodnutí ze dne 19. 5. 2017, čj. Konf 4/2017–12, a již dříve v obdobných věcech
(srov. usnesení ze dne 23. 4. 2015 čj. Konf 2/2015-15, či usnesení ze dne 30. 12. 2016,
čj. 20/2016-13).
Zvláštní senát podle §5 odst. 3 zákona č. 131/2002 Sb., zruší rozhodnutí, kterým strana
kompetenčního sporu popřela svou pravomoc o věci rozhodovat, ačkoliv podle rozhodnutí
zvláštního senátu je vydání rozhodnutí ve věci uvedené v návrhu na zahájení řízení
v její pravomoci. Dalším výrokem proto zvláštní senát zrušil usnesení Okresního soudu
v Chomutově ze dne 8. 3. 2017, čj. 31 C 195/2016–12.
Pravomocné rozhodnutí zvláštního senátu je podle §5 odst. 5 zákona č. 131/2002 Sb. závazné
pro strany kompetenčního sporu, účastníky řízení, v němž spor vznikl, pro správní orgány
[§4 odst. 1 písm. a) s. ř. s.] i soudy. Dále bude tedy okresní soud v Chomutově pokračovat
v řízení o podané žalobě.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně 30. listopadu 2017
JUDr. Pavel Simon
předseda zvláštního senátu