ECLI:CZ:NSS:2017:NAO.153.2017:80
sp. zn. Nao 153/2017 - 80
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Mgr. Jany Brothánkové
a soudců JUDr. Petra Průchy a JUDr. Tomáše Langáška v právní věci žalobce: Ing. J. H.,
proti žalovanému: Finanční úřad pro Ústecký kraj, Územní pracoviště v Ústí nad Labem,
se sídlem Dlouhá 3359, 400 21 Ústí nad Labem, týkající se žaloby proti rozhodnutí žalovaného ze
dne 26. 1. 2016, č. j. 59346/16/2501-80542-507591, v řízení vedeném u Krajského soudu v Ústí
nad Labem pod sp. zn. 15 Af 33/2016, o námitce podjatosti ze dne 20. 3. 2017 vznesené
žalobcem proti soudcům Krajského soudu v Ústí nad Labem,
takto:
Soudci Krajského soudu v Ústí nad Labem JUDr. Markéta Lehká, Ph.D., Mgr. Václav
Trajer, JUDr. Petr Černý, Ph.D. a Mgr. Ing. Martin Jakub Brus nejsou vyloučeni
z projednávání a rozhodování věci vedené u Krajského soudu v Ústí nad Labem
pod sp. zn. 15 Af 33/2016.
Odůvodnění:
[1] Žalobce v řízení o žalobě ve věci výše uvedené namítl podjatost všech soudců krajského
soudu rozhodujících ve věci, s návrhem na jejich vyloučení z projednávání a rozhodování
nejen této věci, a předložení věci jinému soudu z důvodu delegace nutné, protože jinak opět
reálně hrozí, že budou pokračovat v „dalším pokořování nezávislého, nestranného, odborného
a spravedlivého rozhodování soudů“.
[2] K námitce se vyjádřili všichni soudci senátu 15 Af Krajského soudu v Ústí nad Labem
a žádný z nich přitom neshledal důvody zavdávající pochybnosti o podjatosti.
[3] Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že námitka podjatosti není důvodná.
[4] Nejvyšší správní soud předesílá, že se již v téže věci obdobnou námitkou podjatosti
žalobce opakovaně zabýval a neshledal ji důvodnou (usnesení ze dne 18. 5. 2016,
č. j. Nao 106/2016 – 12, a usnesení ze dne 20. 10. 2016, č. j. Nao 250/2016 - 46). Žalobce
své námitky podjatosti vznáší mechanicky, obecně a sériově bez toho, aby je opřel o konkrétní
skutečnosti týkající se projednávané věci a soudců povolaných v dané věci rozhodovat, a Nejvyšší
správní soud je opakovaně jako nedůvodné posoudil, např. nedávno v usnesení ze dne
28. 3. 2017, č. j. Nao 124/2017 - 27, a v mnoha jiných. Stejně posoudil Nejvyšší správní soud
i nyní předloženou námitku podjatosti.
[5] Podle §8 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších
předpisů (dále jen „s. ř. s.“), jsou soudci vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci,
jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je dán důvod
pochybovat o jejich nepodjatosti. Vyloučeni jsou též soudci, kteří se podíleli na projednávání
nebo rozhodování věci u správního orgánu nebo v předchozím soudním řízení. Důvodem
k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané
věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech.
[6] Rozhodnutí o vyloučení soudce z důvodů uvedených v §8 s. ř. s. představuje výjimku
z ústavní zásady, podle níž nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci s tím, že příslušnost
soudu i soudce stanoví zákon (čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod). Tak jak zákon
tuto příslušnost stanovil, je tato zásadně dána, a postup, kterým je věc odnímána příslušnému
soudci a přikázána soudci jinému, je nutno chápat jako postup výjimečný. Vzhledem
k tomu lze vyloučit soudce z projednávání a rozhodnutí přidělené věci jen z opravdu závažných
důvodů, které mu reálně brání rozhodnout v souladu se zákonem nezaujatě a spravedlivě.
[7] Reálné pochybnosti o podjatosti namítaných soudců tak s ohledem na výše uvedené může
vyvolat pouze konkrétní tvrzení žalobce týkající se vztahu soudců k projednávané věci,
jejím účastníkům či zástupcům. Pro úsudek o podjatosti soudce a nemožnosti rozhodnout
v důsledku toho nestranně a nezávisle není dostačující toliko obecné či subjektivní přesvědčení
žalobce. Žádná z žalobcem uvedených skutečností, resp. obecný nesouhlas žalobce s obsazením
soudu, nepředstavuje legitimní důvod pro vyloučení soudce z rozhodování věci.
[8] Nejvyšší správní soud dospěl v posuzované věci k závěru, že nejsou naplněny podmínky
pro to, aby uvedení soudci byli vyloučeni z projednání a rozhodnutí shora uvedené věci. Nejvyšší
správní soud proto rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto usnesení.
[1] V důsledku tohoto způsobu rozhodnutí Nejvyššího správního soudu odpadá nutnost
rozhodovat o delegaci nutné (§9 odst. 1 s. ř. s.). Je tomu tak proto, že v důsledku přednostního
rozhodnutí o námitce podjatosti vznesené žalobcem a nevyloučení uvedených soudců
z projednávání a rozhodování předmětné věci nenastala situace, že by pro vyloučení soudců
specializovaných senátů místně příslušného soudu nebylo možno sestavit senát (srov. usnesení
Nejvyššího správního soudu ze dne 3. 3. 2016, č. j. Nao 36/2016 - 31, ze dne 25. 2. 2015,
č. j. Nao 48/2015 - 33, atp.).
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 5. dubna 2017
Mgr. Jana Brothánková
předsedkyně senátu