ECLI:CZ:NSS:2017:NAO.217.2017:79
sp. zn. Nao 217/2017 - 79
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Mgr. Jany Brothánkové
a soudců JUDr. Petra Průchy a JUDr. Tomáše Langáška v právní věci žalobkyně: SEPA
CREDIT s. r. o., se sídlem Náchodská 762/65, Praha 9, zastoupené JUDr. Emilem Flegelem,
advokátem se sídlem K Chaloupkám 3170/2, Praha 10, proti žalovaným: 1) Městský úřad
Nepomuk, se sídlem náměstí Augustina Němejce 63, Nepomuk, a 2) Katastrální úřad
pro Plzeňský kraj, se sídlem Radobyčická 2465/12, Plzeň, o žalobě na ochranu
před nezákonným zásahem žalovaných, týkající se řízení o námitce podjatosti vznesené žalobkyní
v řízení vedeném Krajským soudem v Plzni pod sp. zn. 30 A 11/2017, o námitce podjatosti
vznesené žalobkyní ve věci vedené Nejvyšší správním soudem pod sp. zn. Nao 205/2017,
takto:
Soudkyně Nejvyššího správního soudu JUDr. Marie Žišková ne ní v y l o uč e n a
z projednávání a rozhodování věci vedené u Nejvyššího správního soudu
pod sp. zn. Nao 205/2017.
Odůvodnění:
[1] Žalobkyně se žalobou podanou u Krajského soudu v Plzni domáhala ochrany
před nezákonným zásahem žalovaných 1) a 2). Podáním ze dne 12. 5. 2017 žalobkyně uplatnila
námitku podjatosti předsedy senátu JUDr. Václava Roučky z důvodu, že jmenovaný soudce byl
členem Komunistické strany Československa (dále jen „KSČ“).
[2] Nejvyšší správní soud poté, co mu byla věc předložena k rozhodnutí, poučil účastníky
řízení, že v dané věci bude podle rozvrhu práce rozhodovat první senát tohoto soudu. Žalobkyně
podáním ze dne 6. 6. 2017 uplatnila námitku podjatosti proti soudkyni prvního senátu
JUDr. Marii Žiškové z důvodu, že byla členkou KSČ. Věc je vedena u Nejvyššího správního
soudu pod sp. zn. Nao 205/2017.
[3] V souladu s §8 odst. 3 a odst. 5 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění
pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), byl uvedený spis postoupen šestému senátu Nejvyššího
správního soudu k rozhodnutí o námitce podjatosti soudkyně JUDr. Marie Žiškové.
Podáním ze dne 23. 6. 2017 žalobkyně uplatnila námitku podjatosti vůči soudci šestého senátu
JUDr. Petru Průchovi z důvodu, že byl členem KSČ.
[4] Věc byla následně postoupena sedmému senátu Nejvyššího správního soudu. Nejvyšší
správní soud poučil účastníky řízení, že v dané věci bude podle rozvrhu práce rozhodovat sedmý
senát; v případě dlouhodobé nepřítomnosti některého ze soudců tohoto senátu může být senát
doplněn některým ze soudců osmého senátu. Podáním ze dne 23. 7. 2017 žalobkyně vznesla
námitku podjatosti soudce osmého senátu JUDr. Michala Mazance. Tuto námitku podjatosti,
stejně jako v ostatních shora vyjmenovaných případech, odůvodnila tím, že uvedený soudce byl
členem KSČ. Jednatel žalobkyně Rostislav Osoha je znám svými veřejnými antikomunistickými
postoji, bojem za demokracii a svobodu a odsouzením komunistického bezpráví, což může
u uvedených soudců vyvolat negativní osobní poměr k jednateli žalobkyně.
[5] Jelikož by soudce JUDr. Michal Mazanec jako náhradní soudce o námitce podjatosti
spolurozhodoval pouze za situace, kdyby bylo nutné v případě dlouhodobé nepřítomnosti
některého ze soudců sedmého senátu doplnit některým ze soudců osmého senátu, a tato situace
nenastala, byla námitka bezpředmětná a Nejvyšší správní soud o ní samostatně nerozhodoval.
[6] Nejvyšší správní soud (ve složení soudců sedmého senátu) usnesením ze dne 9. 8. 2017,
č. j. Nao 249/2017 – 73, shledal vznesenou námitku podjatosti soudce JUDr. Petra Průchy
nedůvodnou.
[7] V nyní rozhodované věci proto přistoupil Nejvyšší správní soud k posouzení námitky
podjatosti soudkyně JUDr. Marie Žiškové. Stejně jako ve věci vedené pod sp. zn. Nao 249/2017
dospěl k závěru, že není důvodná.
[8] Soudkyně JUDr. Marie Žišková k uplatněné námitce uvedla, že se necítí být podjatá
a nemá žádný vztah k projednávané věci ani k účastníkům řízení.
[9] Podle §8 odst. 1 s. ř. s. jsou soudci vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci,
jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je dán důvod
pochybovat o jejich nepodjatosti. Vyloučeni jsou též soudci, kteří se podíleli na projednávání
nebo rozhodování věci u správního orgánu nebo v předchozím soudním řízení. Důvodem
k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané
věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech. Podle §8 odst. 5 s. ř. s. může účastník řízení
uplatnit námitku podjatosti do jednoho týdne ode dne, kdy se o podjatosti soudce dozvěděl.
K později uplatněným námitkám se nepřihlíží. Námitka podjatosti musí být zdůvodněna a musí
být uvedeny konkrétní skutečnosti, z nichž je podjatost dovozována.
[10] Za poměr k věci ve smyslu §8 s. ř. s. se považuje přímý zájem soudce na projednávané
věci, zejména zájem na jejím výsledku. Vyloučen by byl rovněž soudce, který by získal o věci
poznatky jiným způsobem než dokazováním při jednání nebo ze spisu. Pochybnosti
o nepodjatosti soudce pro jeho poměr k účastníkům či jejich zástupcům pak mohou vedle
vztahů příbuzenských a obdobných vzniknout i tehdy, je-li vztah soudce k účastníkům,
popř. jejich zástupcům nepřiměřeně přátelský či naopak zjevně nepřátelský. Rozhodnutí
o vyloučení soudce představuje výjimku z ústavní zásady, podle níž nikdo nesmí být odňat svému
zákonnému soudci (čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod). Postup, kterým je věc
odnímána příslušnému soudci a přikázána soudci jinému, je nutno chápat jako postup výjimečný.
Vyloučit soudce z projednávání a rozhodnutí přidělené věci lze jen ze závažných důvodů,
které soudci reálně brání rozhodnout v souladu se zákonem nezaujatě a spravedlivě (viz usnesení
Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 4. 2003, č. j. Nao 19/2003 - 16, rozhodnutí tohoto soudu
jsou dostupná na www.nssoud.cz).
[11] Žalobkyně má za to, že JUDr. Marie Žišková není s to nestranně a objektivně rozhodovat
z důvodu svého dřívějšího členství v KSČ. Ústavní soud v usnesení ze dne 17. 9. 2009,
sp. zn. I. ÚS 682/09, konstatoval, že otázku, kdo není oprávněn zastávat určitou funkci
v souvislosti se svou činností za minulého režimu, řeší tzv. lustrační zákon, tj. zákon
č. 451/1991 Sb., kterým se stanoví některé další předpoklady pro výkon některých funkcí
ve státních orgánech a organizacích České a Slovenské Federativní Republiky, České republiky
a Slovenské republiky. Podle uvedeného zákona není prosté členství v KSČ skutečností,
jež by obecně vylučovala soudce z rozhodovacího procesu. Míru nezávislosti soudce
(např. i s ohledem na jeho bývalé angažmá v KSČ) je tudíž nutno posuzovat v každém případě
s přihlédnutím k jeho jedinečným okolnostem. Ani ze zákona č. 6/2002 Sb., o soudech
a soudcích, který stanovuje předpoklady pro výkon funkce soudce, ani z žádného jiného právního
předpisu nevyplývá omezení pro členy politických stran či hnutí (včetně členství v KSČ)
vykonávat soudcovské povolání.
[12] Nejvyšší správní soud v obdobných případech (např. v usnesení ze dne 25. 1. 2011,
č. j. Nao 7/2011 – 2005, nebo ze dne 21. 12. 2011, č. j. Nao 89/2011 – 61) vyslovil,
že rozhodování soudce je výsledkem nejen jeho odborných znalostí a dovedností vykládat
a používat právní předpisy, nýbrž že se v něm též promítají jeho životní hodnoty, zkušenosti
a postoje. Konkrétně pro vstup do KSČ byly v každém individuálním případě dány
zcela konkrétní pohnutky, a pokud by soud tyto pohnutky chtěl s odstupem času hodnotit, musel
by se zabývat konkrétními okolnostmi jednotlivých případů, což mu nepřísluší.
[13] Ze shora uvedeného vyplývá, že samotné bývalé členství v politické straně (včetně
členství v KSČ v době před rokem 1989) nelze samo o sobě považovat za důvod k vyloučení
soudce z projednávání a rozhodnutí věci.
[14] Podle usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 9. 2. 2011, čj. Nao 6/2011 - 208, platí,
že účastník řízení musí uvést další konkrétní skutečnosti, pro něž má za to, že daný soudce
je z projednávané věci vyloučen. Vliv členství soudce v KSČ na jeho nestrannost a nezávislost
je třeba posuzovat nikoli paušálně, ale případ od případu, ve vztahu ke konkrétním okolnostem
projednávané věci. Pouze na základě skutečnosti, že některý soudce byl v minulosti členem
předlistopadové KSČ, nelze založit automaticky negativní poměr tohoto soudce k účastníkovi
řízení, který se prezentuje protikomunistickými názory.
[15] Ze shodně vznesených námitek podjatosti vyplývá, že žalobkyně předpokládá negativní
vztah shora uvedených soudců vůči jednateli žalobkyně, který je znám svými veřejně
prezentovanými antikomunistickými postoji. Aniž by se Nejvyšší správní soud vyjadřoval
k tvrzené obecné známosti o aktivistických postojích jednatele žalobkyně, je třeba vyjít z toho,
že žalobkyně netvrdila, že by soudkyně JUDr. Marie Žišková jakkoli negativně vystupovala
vůči jednateli žalobkyně či žalobkyni samotné, že by na ně jakýmkoli způsobem reagovala
nebo se proti nim negativně vymezovala. Nejvyšší správní soud neshledal žádnou vazbu
mezi skutečností, že soudkyně JUDr. Marie Žišková byla v minulosti členem KSČ,
a její pravomocí rozhodovat o námitce podjatosti jiného soudce.
[16] Jak se již vyjádřil Nejvyšší správní soud v usnesení ze dne 11. 2. 2011,
č. j. Nao 10/2011 - 63, soudci jsou, z povahy vykonávané profese, běžně konfrontováni
s negativními reakcemi účastníků řízení i veřejnosti na některá svá rozhodnutí a koneckonců
i s veřejně prezentovanými názory, týkajícími se jejich mimopracovního života, aniž by tím
však měla být jakkoli presumována nepodjatost jejich rozhodování. Jinými slovy, předpokladem
pro výkon funkce soudce, je mimo jiné, i schopnost snášet jistou vyšší míru (byť i neoprávněné)
kritiky svého profesního i osobního života a není tedy důvod se domnívat, že by tvrzená veřejná
činnost účastníků řízení měla jakkoli atakovat jejich osobní integritu.
[17] Vzhledem k výše uvedenému není návrh žalobkyně na vyloučení soudkyně JUDr. Marie
Žiškové z projednávání a rozhodování o námitce podjatosti vznesené vůči soudci JUDr. Václavu
Roučkovi, důvodný.
Poučení: Proti tomuto usnesení ne j so u opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 6. září 2017
Mgr. Jana Brothánková
předsedkyně senátu