ECLI:CZ:NSS:2018:10.AZS.24.2018:55
sp. zn. 10 Azs 24/2018 - 55
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Zdeňka Kühna a soudkyň Michaely
Bejčkové a Daniely Zemanové v právní věci žalobce: M. S., zast. Gabrielou Kopuletou,
advokátkou se sídlem Havlíčkova 1043/11, Praha 1, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra,
se sídlem Nad Štolou 3, Praha 7, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 6. 3. 2017,
čj. OAM-616/ZA-ZA11-K03-2016, ev. č. B004801, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti
rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 9. 1. 2018, čj. 42 Az 4/2017-50,
takto:
I. Kasační stížnost se o dm ít á pro nepřijatelnost.
II. Žádný z účastníků n e má právo na náhradu nákladů řízení.
III. Ustanovené zástupkyni Mgr. Gabriele Kopuleté, advokátce, se p ři zn áv á odměna
za zastupování a náhrada hotových výdajů ve výši 6 800 Kč, která jí bude proplacena
do 30 dnů od právní moci tohoto usnesení z účtu Nejvyššího správního soudu.
Odůvodnění:
[1] Rozhodnutím vydaným dne 6. 3. 2017 žalovaný neudělil žalobci mezinárodní ochranu
podle §12 až §14b zákona č. 325/1999 Sb., o azylu. Žalobce podal proti tomuto rozhodnutí
žalobu ke krajskému soudu, který ji zamítl rozsudkem ze dne 9. 1. 2018 uvedeným v záhlaví.
[2] Proti rozsudku krajského soudu podal žalobce (stěžovatel) kasační stížnost.
Podle stěžovatele je rozsudek krajského soudu nepřezkoumatelný, neboť se soud v odůvodnění
omezil pouze na konstatování, že se ztotožňuje s hodnocením správního orgánu, a neodpověděl
na otázku, zda vycestování stěžovatele může představovat rozpor s mezinárodními závazky ČR
z důvodu nepřiměřeného zásahu do práva stěžovatele na respektování soukromého a rodinného
života. Riziko porušení práva na soukromý a rodinný život totiž může podle judikatury NSS
v některých případech představovat důvod pro udělení doplňkové ochrany. Stěžovateli bylo
v minulosti uloženo správní vyhoštění z území členských států Evropské unie. V případě
povinnosti opustit území ČR by proto nemohl udržovat kontakt se svým synem a manželkou,
neboť nemá možnost upravit si svůj pobyt zde v souladu se zákonem č. 326/1999 Sb., o pobytu
cizinců. Přijatelnost kasační stížnosti stěžovatel spatřuje v zásadním pochybení krajského soudu,
které mohlo mít dopad do jeho hmotněprávního postavení. Navrhl, aby NSS zrušil rozsudek
krajského soudu a vrátil mu věc k dalšímu řízení.
[3] Ve věcech mezinárodní ochrany se NSS po posouzení přípustnosti kasační stížnosti
v souladu s §104a s. ř. s. zabývá otázkou, zda podaná kasační stížnost svým významem podstatně
přesahuje zájmy stěžovatele. Není-li tomu tak, NSS takovou kasační stížnost odmítne jako
nepřijatelnou (viz usnesení NSS ze dne 26. 4. 2006, čj. 1 Azs 13/2006-39, č. 933/2006 Sb. NSS).
[4] Kasační stížnost je nepřijatelná.
[5] Nepřezkoumatelnost rozsudku krajského soudu by zakládala přijatelnost kasační stížnosti,
pokud by mohla mít za následek nezákonné rozhodnutí ve věci samé; takovou vadu však NSS
neshledal. Krajský soud se pečlivě věnoval zjištěním žalovaného i tvrzením stěžovatele,
popsal rozhodný skutkový stav a se všemi žalobními námitkami se řádně a srozumitelně
vypořádal, a to i ohledně otázky, zda by nutnost vycestování stěžovatele představovala
nepřiměřený zásah do rodinného a soukromého života, který by byl v rozporu s mezinárodními
závazky ČR ve smyslu §14a odst. 2 písm. d) zákona o azylu. Nepřezkoumatelnost rozsudku
krajského soudu nemůže vzniknout tím, že se soud výslovně ztotožní se závěry správního
orgánu, které zrekapituluje, a nevytváří nové právní úvahy (viz rozsudek NSS ze dne 27. 7. 2007,
čj. 8 Afs 75/2005-130, č. 1350/2007 Sb. NSS).
[6] Stěžovatel nesplňuje žádný z důvodů pro udělení azylu podle §12 až §14 či doplňkové
ochrany podle §14a a §14b zákona o azylu. Ze správního spisu je nadto zřejmé, že žádostí o azyl
se stěžovatel snažil legalizovat svůj pobyt na území ČR, neboť mu dne 19. 5. 2016 bylo
pravomocně zrušeno povolení k dlouhodobému pobytu. Institut mezinárodní ochrany však
k takovému účelu neslouží, tím spíše v případě, že stěžovateli bylo uloženo správní vyhoštění
z území členských států Evropské unie.
[7] Zákon o azylu a ustálená judikatura NSS poskytují dostatečnou odpověď na všechny
námitky uvedené v kasační stížnosti. NSS neshledal ani žádné další důvody pro přijetí kasační
stížnosti k věcnému projednání.
[8] Kasační stížnost svým významem podstatně nepřesahuje vlastní zájmy stěžovatele,
a NSS ji proto odmítl podle §104a s. ř. s.
[9] Výrok o nákladech řízení o kasační stížnosti se opírá o §60 odst. 3 větu první ve spojení
s §120 s. ř. s., podle něhož žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení,
byla-li kasační stížnost odmítnuta.
[10] NSS ustanovené zástupkyni přiznal odměnu za zastupování (§35 odst. 8 s. ř. s.).
Jde o odměnu za dva úkony právní služby, a to převzetí a přípravu zastoupení a písemné podání
soudu ve věci samé (doplnění kasační stížnosti) ve smyslu §11 odst. 1 písm. b) a d) vyhlášky
č. 177/1996 Sb. (advokátní tarif). Za dva úkony právní služby náleží odměna ve výši 6 200 Kč
podle §9 odst. 4 písm. d) ve spojení s §7 bodem 5 advokátního tarifu a dále 600 Kč paušální
náhrady hotových výdajů podle §13 odst. 3 advokátního tarifu. Celkem tedy odměna činí
6 800 Kč. Tato částka bude zástupkyni vyplacena z účtu NSS do 30 dnů ode dne právní moci
tohoto rozsudku.
Poučení: Proti tomuto usnesení n e j s ou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 16. května 2018
Zdeněk Kühn
předseda senátu