ECLI:CZ:NSS:2018:8.AS.56.2017:36
sp. zn. 8 As 56/2017 - 36
ROZSUDEK
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Mgr. Aleše Roztočila
a soudců Mgr. Simony Hájkové a JUDr. Jiřího Pally v právní věci žalobce: ROBSTAV
stavby k. s., se sídlem Pražská 483, Písek, zast. Mgr. Filipem Toulem, advokátem se sídlem
Lannova tř. 16/13, České Budějovice, proti žalovanému: Úřad pro ochranu hospodářské
soutěže, se sídlem třída Kpt. Jaroše 7, Brno, o žalobě proti rozhodnutí předsedy žalovaného
ze dne 26. 6. 2015, č. j. ÚOHS-R25/2015/VZ-15775/2015/323/MOd, v řízení o kasační
stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 8. 2. 2017, č. j. 31 Af 41/2015 - 37,
takto:
I. Kasační stížnost se zamí t á.
II. Žádný z účastníků n emá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
Odůvodnění:
I. Vymezení věci
[1] Podanou kasační stížností se žalobce domáhá zrušení v záhlaví uvedeného rozsudku
Krajského soudu v Brně, kterým byla zamítnuta jeho žaloba proti nadepsanému rozhodnutí
předsedy žalovaného (dále též „napadené“ či „druhostupňové rozhodnutí“). Tímto rozhodnutím
byl zamítnut rozklad žalobce a bylo potvrzeno rozhodnutí žalovaného ze dne 30. 12. 2014,
č. j. ÚOHS-S1010/2014/VZ-27849/2014/542/MBa (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“).
[2] Prvostupňovým rozhodnutím žalovaného byl podle §118 odst. 5 písm. a) zákona
č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, zamítnut návrh žalobce
na uložení zákazu plnění smlouvy o dílo uzavřené dne 30. 10. 2014 mezi zadavatelem - město
Volyně a vybraným uchazečem – společností STRABAG a. s., na realizaci části 1 veřejné zakázky,
zadávané formou zjednodušeného podlimitního řízení na základě výzvy k podání nabídky ze dne
1. 8. 2014, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření podle §118 odst. 2
zákona o veřejných zakázkách.
[3] Z odůvodnění prvostupňového rozhodnutí plyne, že zadavatel nenaplnil svým jednáním
skutkovou podstatu správního deliktu podle §120 odst. 1 písm. a) ani písm. d) zákona
o veřejných zakázkách. Úřad neshledal v postupu zadavatele v podlimitním zadávacím řízení
při uzavření smlouvy o dílo ze dne 30. 10. 2014 s vybraným uchazečem porušení §82 zákona
o veřejných zakázkách. Je tomu tak proto, že žalobce, jakožto uchazeč, jehož nabídka byla podle
§81 odst. 1 zákona o veřejných zakázkách vybrána jako nejvhodnější, přes výzvy zadavatele
neposkytl součinnost k uzavření smlouvy podle §82 odst. 4 zákona o veřejných zakázkách
a doklady prokazující splnění kvalifikačních předpokladů doručil zadavateli 8 dnů po lhůtě
stanovené zákonem o veřejných zakázkách k uzavření smlouvy. K tvrzenému znevýhodnění
žalobce formou porušení zásady transparentnosti, zásady rovného zacházení a zásady zákazu
diskriminace ve smyslu §6 zákona o veřejných zakázkách nemohlo tedy dojít.
[4] Krajský soud shora uvedeným rozsudkem žalobu zamítl. Jako nedůvodnou posoudil
krajský soud námitku nepřezkoumatelnosti napadeného rozhodnutí, když dospěl k závěru,
že správní orgány se relevantními skutečnostmi zabývaly a vypořádaly veškeré vznesené námitky
přezkoumávané věci. Odůvodnění napadeného rozhodnutí hodnotil jako komplexní,
argumentačně jednotné, zdůraznil, že veškerá tvrzení žalovaného mají oporu ve správním spise.
Zdůraznil, že napadeným rozhodnutím byla zhojena i vada týkající se nevypořádané námitky
poskytnutí potřebné součinnosti, v souvislosti s předložením návrhu smlouvy podepsaného
osobou oprávněnou jednat za uchazeče zadavateli, přičemž zhojení této vady nemělo vliv
na správnost konečného rozhodnutí.
[5] Krajský soud zcela odmítl výhrady žalobce proti postupu zadavatele po uplynutí lhůty
pro podání námitek podle §110 odst. 4 zákona o veřejných zakázkách. Detailně vysvětlil pravidla
zjednodušeného podlimitního řízení a povinnosti uchazeče související se splněním kvalifikačních
předpokladů podle §62 odst. 3 zákona o veřejných zakázkách v návaznosti na §82 odst. 4
zákona o veřejných zakázkách. Krajský soud vymezil podmínky, při jejichž splnění může
zadavatel uzavřít smlouvu s uchazečem druhým, popřípadě třetím v pořadí a shledal zákonným
postup zadavatele, který za účelem dodržení zásady transparentnosti před uplynutím lhůty
pro podání námitek, jež je v případě zjednodušeného podlimitního řízení 10 dnů ode dne
doručení oznámení o výběru nejvhodnější nabídky, vyzval opakovaně žalobce k předložení
dokladů prokazujících kvalifikaci podle §82 zákona o veřejných zakázkách. Povinností
vybraného uchazeče bylo poskytnout zadavateli maximální součinnost při uzavírání smlouvy,
ve lhůtě, jíž si musel být uchazeč, jehož nabídka byla vybrána jako nejvhodnější a byla zveřejněna
na profilu zadavatele dne 11. 9. 2014, vědom.
[6] Žalobci krajský soud s odkazem na komentářovou literaturu nepřisvědčil, tvrdil-li
nedostatek informací o podání námitek, a tím i o počátku běhu lhůty pro uzavření smlouvy
a nezbytnosti poskytnutí součinnosti. Nedoručil-li zadavatel žalobci žádnou informaci
o podaných námitkách a rozhodnutí o těchto námitkách, je zřejmé, že k podání námitek nedošlo.
Povinnost žalobce poskytnout zadavateli včas řádnou součinnost k uzavření smlouvy nebyla
vázána na postup zadavatele. Namítal-li stěžovatel absenci zavinění, jelikož si neúmyslně vyzvedl
výzvu zadavatele k poskytnutí součinnosti po uplynutí lhůty k uzavření smlouvy, dne 8. 10. 2014,
tedy po 15 dnech od uložení zásilky, krajský soud ani této argumentaci nepřisvědčil. Zcela
aproboval postup žalovaného, který nesplnění povinností vybraného uchazeče vyhodnotil
s přihlédnutím ke skutkovým okolnostem jako neposkytnutí řádné součinnosti. Krajský soud
zdůraznil, že žalobce coby uchazeč o veřejnou zakázku musí splňovat podmínky vymezené tímto
zákonem a dodržet postup stanovený zákonem pro zadání veřejné zakázky, a pokud
formalizovaný kontraktační proces nedodrží, je ze zadávacího řízení vyloučen. I přes tvrzení
žalobce o zájmu na uzavření smlouvy o dílo, z chování nečinného uchazeče neplnícího
povinnosti dle zákona o veřejných zakázkách vyplývá jeho nezájem.
[7] Nesprávnou shledal krajský soud rovněž konstrukci žalobce vztahující se k povinnosti
zadavatele v rámci poskytnutí součinnosti při uzavření smlouvy o dílo s vybraným uchazečem.
Podle žalobce, měl-li zadavatel návrh smlouvy podepsaný uchazečem po doručení oznámení
o výběru nejvhodnější nabídky k dispozici, záleželo pouze na něm, kdy bude smlouva podepsána.
Za této situace nelze učinit závěr o neposkytnutí potřebné součinnosti ze strany uchazeče. Avšak
nesplnil-li vybraný uchazeč, s nímž měla být smlouva uzavřena, povinnosti vymezené §62 odst. 3
zákona o veřejných zakázkách, tedy nepředložil před uzavřením smlouvy zadavateli
originály či úředně ověřené kopie dokladů prokazující splnění kvalifikace, je zřejmé,
že ani tato argumentace žalobce nebyla důvodná.
[8] Po přezkoumání postupu zadavatele krajský soud ve shodě se správními orgány uzavřel,
že žalobce nemá zákonný důvod namítat porušení §114 odst. 2 písm. b) zákona o veřejných
zakázkách, neboť v důsledku své účasti na veřejné zakázce si musel být vědom povinností
následujících po vyhlášení výsledků zadávacího řízení a mohl důvodně očekávat pokyny
zadavatele směřující k uzavření smlouvy ve lhůtě podle §82 zákona o veřejných zakázkách.
Zadavatel po obdržení listin prokazujících kvalifikaci k předmětné zakázce bez zbytečného
odkladu oznámil žalobci vyhodnocení jeho jednání jako neposkytnutí řádné součinnosti ve lhůtě
stanovené v §82 odst. 4 zákona o veřejných zakázkách. Pokud druhý v pořadí zadavatelem
oslovený uchazeč nabídku odmítl, zadavatel nepochybil, jestliže podle §82 odst. 4 zákona
o veřejných zakázkách uzavřel smlouvu s uchazečem umístěným na třetím místě v rámci
hodnocení nabídek.
II. Kasační stížnost a vyjádření žalovaného
[9] Žalobce (dále jen stěžovatel) brojil proti rozsudku krajského soudu kasační stížností
Tvrdí, nesprávné právní hodnocení věci především ve způsobu, jakým se krajský soud vypořádal
s námitkami směřujícími k uzavření smlouvy podle §82 zákona o veřejných zakázkách.
Polemizuje se závěry krajského soudu o možnosti včas reagovat na zásilku zadavatele s výzvou
k poskytnutí součinnosti ve lhůtě pro uzavření smlouvy, do 7. 10. 2014, která byla uložena
na doručovací poště stěžovatele od 23. 9. 2014 a kterou si vyzvedl dne 8. 10. 2014. Potvrdil,
že dne 22. 10. 2014 byl zadavatelem informován o neposkytnutí dostatečné součinnosti
a o oslovení uchazeče dalšího v pořadí. Dne 10. 11. 2014 obdržel od zadavatele přípis, kterým
nebylo jeho námitkám vyhověno, bylo mu oznámeno uzavření smlouvy se společností
STRABAG a. s.
[10] Stěžovatel zopakoval své přesvědčení o naplnění znaků skutkové podstaty správního
deliktu podle §120 odst. 1 písm. a) a d) zákona o veřejných zakázkách jednáním zadavatele, který
nebyl oprávněn uzavřít smlouvu s dalším uchazečem v pořadí společností STRABAG a. s., neboť
stěžovateli, jako vítěznému uchazeči, neposkytl potřebnou součinnost k uzavření smlouvy o dílo,
přestože od něj obdržel podepsanou smlouvu o dílo. Podle §82 odst. 2 zákona o veřejných
zakázkách při uzavření smlouvy má být dle stěžovatele aktivní zadavatel. Tato skutečnost vyplývá
ze znění citovaného ustanovení, dle něhož „zadavatel uzavře smlouvu v souladu s návrhem,
což dle přesvědčení stěžovatele lze pouhou akceptací smlouvy (pokud nedojde k úpravě návrhu smlouvy), tedy jejím
podpisem. Jinak by toto ustanovení nedávalo smysl. (...) Pokud je nutné, aby stěžovatel poskytl zadavateli
před uzavřením smlouvy potřebnou součinnost, musí o této potřebě stěžovatel nejprve vědět, … neboť
pokud neví, že má součinnost poskytnout, nemůže být v prodlení s jejím poskytnutím. O skutečnosti,
že má součinnost poskytnout, se však dozvěděl až 8. 10. 2014, ovšem ve výzvě nebylo uvedeno,
do kdy jí má poskytnout…. K tomu, aby mohlo být postaveno najisto, že součinnost zadavateli neposkytl, musel
by být vyrozuměn o tom, že námitky podány nebyly, a nesměl by reagovat na výzvu zadavatele k poskytnutí
součinnosti“. Ve vztahu k počátku běhu lhůty pro uzavření smlouvy dle stěžovatele krajský soud
přehlíží, že zadavatel o podaných námitkách a rozhodnutí o nich, informuje uchazeče
bezodkladně, tedy nikoli ve lhůtě stanovené, přičemž záleží výlučně na zadavateli a jeho výkladu
pojmu „bezodkladně“, kdy tak skutečně učiní. I z tohoto důvodu je přesvědčen, že řádnou
součinnost zadavateli poskytl.
[11] Žalovaný se ve vyjádření ke kasační stížnosti zcela ztotožnil s napadeným rozsudkem
krajského soudu, odkázal na odůvodnění druhostupňového rozhodnutí a na vyjádření k žalobě.
III. Posouzení věci Nejvyšším správním soudem
[12] Nejvyšší správní soud nejprve posoudil zákonné náležitosti kasační stížnosti
a konstatoval, že byla podána včas, osobou k tomu oprávněnou, směřuje proti rozhodnutí, proti
kterému je podání kasační stížnosti ve smyslu §102 s. ř. s. přípustné, stěžovatel je zastoupen
advokátem v souladu s §105 odst. 2 s. ř. s.
[13] Důvodnost kasační stížnosti poté posoudil Nejvyšší správní soud v mezích jejího rozsahu
a uplatněných důvodů. Současně zkoumal, zda napadené rozhodnutí netrpí vadami, k nimž
je povinen přihlédnout z úřední povinnosti (§109 odst. 3, 4 s. ř. s.). Ve věci přitom rozhodl
bez nařízení jednání za podmínek vyplývajících z ustanovení §109 odst. 1 s. ř. s.
[14] Kasační stížnost není důvodná.
[15] Soud se nejprve zabýval (blíže nekonkretizovanou) námitkou nepřezkoumatelnosti
napadeného rozsudku, neboť vlastní přezkum rozhodnutí soudu je možný pouze
za předpokladu, že napadené rozhodnutí splňuje kritéria přezkoumatelnosti, tedy že se jedná
o rozhodnutí srozumitelné, které je odůvodněno dostatkem relevantních důvodů, z nichž
je zřejmé, proč krajský soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku jeho rozhodnutí.
Z odůvodnění rozhodnutí krajského soudu je dle kasačního soudu seznatelné, které skutečnosti
byly podkladem jeho rozhodnutí, které skutečnosti předestřené účastníkem považuje
za nerozhodné, nesprávné, účelové, podle jaké právní normy rozhodoval, a zejména jakými
úvahami se při svém rozhodování řídil při hodnocení důkazů.
[16] Jak již Nejvyšší správní soud ve své rozhodovací praxi opakovaně vyslovil,
např. v rozsudcích NSS ze dne 12. 11. 2013, č. j. 2 As 47/2013 - 30, ze dne 6. 12. 2016,
č. j. 7 As 179/2016 - 37, „nesouhlas stěžovatele s odůvodněním a závěry napadeného rozsudku
nezpůsobuje jeho nepřezkoumatelnost“. Uvedená kasační námitka je tedy nedůvodná.
[17] Nejvyšší správní soud neshledal důvodnou ani výtku stěžovatele, dle níž správní orgány
ani krajský soud nevypořádaly veškeré stěžovatelem uplatněné námitky. Jak již správně
konstatoval krajský soud, prvostupňové rozhodnutí výslovně neřešilo námitku týkající
se podepsaného návrhu smlouvy o dílo, jež byla ovšem poté vypořádána předsedou žalovaného
v druhostupňovém rozhodnutí. V této souvislosti lze odkázat na rozsudek NSS ze dne
28. 6. 2017, č. j. 1 As 54/2017 - 38, dle něhož „ je dostačující, jestliže jsou námitky účastníka vznesené
a opomenuté v řízení v prvním stupni vypořádány v rámci odvolacího řízení…Žalovaný proto nikterak nepochybil,
když výše uvedenou stručnou argumentaci správního orgánu prvního stupně rozvedl a k námitce stěžovatele
se v odůvodnění svého rozhodnutí konkrétně a obsáhle vyjádřil.“
[18] Námitky stěžovatelem uplatněné byly detailně vypořádány v prvostupňovém rozhodnutí
žalovaného na straně 8 - 11 i v rozhodnutí předsedy žalovaného o rozkladu na straně 5 - 8.
Žalovaným, stejně jako krajským soudem, byl podrobně zrekapitulován průběh a podmínky
zadávacího řízení na veřejnou zakázku, průběh správního řízení, zohledněno a vypořádáno
vyjádření účastníků včetně konkrétních námitek stěžovatele a jeho nesouhlasu s odůvodněním
a závěry vydaných rozhodnutí. Jak správně neopomněl zdůraznit krajský soud, nebyly opomenuty
žádné ve věci relevantní skutečnosti. Napadené rozhodnutí žalovaného i rozsudek krajského
soudu se řádně věnují posouzení sporné otázky, zda stěžovatel poskytl zadavateli řádnou
součinnost k uzavření smlouvy či nikoli, zda došlo k znevýhodnění stěžovatele a porušení §6
zákona o veřejných zakázkách, a zda se zadavatel dopustil správního deliktu podle §120 odst. 1
písm. a) a d) zákona o veřejných zakázkách.
[19] Z obsahu správního spisu i z rozsudku krajského soudu se podává, že město Volyně
jako veřejný zadavatel zahájil zadávací řízení formou zjednodušeného podlimitního řízení
na základě výzvy k podání nabídky dne 1. 8. 2014. Z výzvy plyne, že ji zadavatel odeslal 5
uchazečům a zároveň zveřejnil zadávací dokumentaci na svém profilu. Zakázka byla rozdělena
podle §98 zákona na 2 části, 1. část se týkala rekonstrukce komunikace a 2. část rekonstrukce
vodovodu. Z této výzvy rovněž plyne, že zadavatel požadoval doložení čestného prohlášení
o splnění kvalifikačních předpokladů k veřejné zakázce, z jehož obsahu bude zřejmé,
že požadované kvalifikační předpoklady uvedené v §53 odst. 3 zákona o veřejných zakázkách
jsou splněny (bod 5. 1 písm. a – i), dále předložení návrhu smlouvy „v papírové podobě“
podepsaného osobou oprávněnou jednat jménem uchazeče či za uchazeče. Doložení čestného
prohlášení o splnění ekonomické a finanční způsobilosti a čestného prohlášení o splnění
základních kvalifikačních předpokladů se mělo dle výzvy týkat pouze vítěze. Ze zadávací
dokumentace je rovněž zřejmé, že zadavatel si vyhradil právo uveřejnit oznámení o výběru
nejvhodnější nabídky do 5 pracovních dnů po rozhodnutí na profilu zadavatele. Oznámení
o výběru nejvhodnější nabídky, tj. nabídky stěžovatele, bylo doručeno okamžikem zveřejnění
na profilu zadavatele dne 11. 9. 2014, od tohoto okamžiku začala běžet lhůta k podání námitek
proti rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky dle §110 odst. 4 zákona o veřejných zakázkách,
která je v případě podlimitního řízení desetidenní. Běh této lhůty, jak správně konstatoval krajský
soud, skončil dne 22. 9. 2014.
[20] Jestliže v této lhůtě nebyly podány námitky proti rozhodnutí zadavatele, bylo jeho
povinností uzavřít smlouvu s vybraným uchazečem, jehož nabídka se umístila jako první v pořadí
v souladu s §81 zákona o veřejných zakázkách, ve lhůtě 15 dnů po uplynutí lhůty pro podání
námitek.
[21] Lhůta 15 dnů pro uzavření smlouvy zadavatele se stěžovatelem uplynula, aniž by smlouva
byla uzavřena, dne 7. 10. 2014 (§82 odst. 2 zákona o veřejných zakázkách). Před jejím uplynutím
uchazeč, se kterým měla být smlouva uzavřena, byl povinen zadavateli předložit originály
či úředně ověřené kopie dokladů prokazujících splnění kvalifikačních předpokladů dle §53
odst. 3 zákona o veřejných zakázkách (výpis z rejstříku trestů, potvrzení finančního úřadu
a okresní správy sociálního zabezpečení o bezdlužnosti, čestná prohlášení). Veškeré listiny,
jež prokázání kvalifikace osvědčují (z nichž by skutečné prokázání kvalifikace vyplynulo), měly
být předkládány zadavateli v rámci poskytování součinnosti podle §82 odst. 4 zákona o veřejných
zakázkách, tedy bezprostředně před uzavřením smlouvy s vybraným uchazečem.
[22] Podle §62 odst. 3 zákona o veřejných zakázkách, ve zjednodušeném podlimitním řízení
se splnění kvalifikačních předpokladů prokazuje předložením čestného prohlášení, z jehož
obsahu bude zřejmé, že dodavatel kvalifikační předpoklady požadované zadavatelem splňuje.
Vybraný uchazeč je povinen před uzavřením smlouvy předložit zadavateli originály nebo úředně
ověřené kopie dokladů prokazujících splnění kvalifikace, přičemž nesplnění této povinnosti
je považováno za neposkytnutí součinnosti k uzavření smlouvy podle §82 odst. 4 zákona
o veřejných zakázkách.
[23] Za účelem dodržení zásad dle §6 zákona o veřejných zakázkách lze doporučit postup,
který využil i zadavatel v posuzované věci. Přípisem ze dne 19. 9. 2014 informoval uchazeče
o skutečnosti, že j ím dosud předložené doklady požadovanou kvalifikaci neprokazují, a vyzval
jej v rámci součinnosti k doložení či doplnění dokladů prokazujících splnění kvalifikace,
tj. způsobilosti realizovat veřejnou zakázku. Je vhodné, aby zadavatel stanovil k doložení dokladů
vybranému uchazeči přiměřenou lhůtu tak, aby smlouva mohla být uzavřena do 15 dnů
po uplynutí lhůty pro podání námitek. Tímto způsobem zadavatel postupoval, vyzval-li
stěžovatele k poskytnutí součinnosti v co nejkratším možném termínu, aby smlouva mohla
být podepsána ve lhůtě zákonné. Jeho postupu tedy nelze ničeho vytknout. Zadavatel je vázán
kritérii uvedenými ve výzvě o zahájení zadávacího řízení, příp. v zadávací dokumentaci, zákonem
o veřejných zakázkách.
[24] Jeví se logickým, že pouze v případě, předložil-li vybraný uchazeč doklady podle §62
odst. 3 zákona o veřejných zakázkách již v nabídce, a tyto doklady prokazují splnění kvalifikace,
zadavatel je před uzavřením smlouvy nepožaduje.
[25] Stěžovateli lze přisvědčit v tom, že výzvu k uzavření smlouvy má učinit zadavatel.
Byť zákon o veřejných zakázkách nespecifikuje, která ze smluvních stran vyzývá druhou smluvní
stranu k uzavření smlouvy, lze z §82 zákona o veřejných zakázkách tuto skutečnost dovodit.
Povinností vybraného uchazeče je akceptovat návrh a poskytnout zadavateli maximální
součinnost při jejím uzavírání. Pod pojem „řádné součinnosti“ vybraného uchazeče
prezentujícího svůj záměr realizovat veřejnou zakázku na základě zadávacího řízení, které
představuje vysoce formalizovaný kontraktační proces, lze dle Nejvyššího správního soudu
podřadit takové chování, které beze všech pochybností směřuje k uzavření smlouvy v zákonné
lhůtě dle §82 odst. 2 zákona o veřejných zakázkách. Chování, z něhož plyne skutečný zájem
vybraného uchazeče, jenž komunikuje se zadavatelem, přebírá poštovní či jiné zásilky, plní
povinnosti vyplývající ze zákona o veřejných zakázkách a bezodkladně reaguje na požadavky
zadavatele. Jinými slovy neklade jakékoli překážky uzavření smlouvy.
[26] S přihlédnutím k těmto závěrům je možné dovodit, že je i v zájmu zadavatele vyzvat
vybraného uchazeče ke splnění podmínek pro uzavření smlouvy, což zástupce zadavatele učinil
přípisem z 19. 9. 2014. Lze předpokládat, že v zájmu vybraného uchazeče bylo poskytnout
zadavateli řádnou součinnost spočívající v doložení dokladů podle §62 odst. 3 zákona
o veřejných zakázkách, v kontrole zásilek a přebírání korespondence související s jeho
podnikatelskou činností, zejména korespondence od zadavatele veřejné zakázky, který nad rámec
fakultativních povinností stanovených zákonem o veřejných zakázkách v posuzované věci
opakovaně vyzval stěžovatele k poskytnutí součinnosti dle jím uvedených kontaktních údajů.
Ač zadavatel dle Nejvyššího správního soudu postupoval zcela transparentně a stěžovateli poskytl
informace o nutnosti poskytnutí součinnosti před uplynutím lhůty pro uzavření smlouvy, vybraný
uchazeč na oznámení o uložení zásilky zadavatele nereagoval bezprostředně, ač by bylo možno
takový postup spravedlivě požadovat od uchazeče, který má na získání veřejné zakázky skutečný
zájem.
[27] Nejvyšší správní soud proto dospěl k závěru, že stěžovatel nepřizpůsobil své chování
formálním stránkám kontraktačního procesu a povinnostem vyplývajícím pro něj ze zákona
o veřejných zakázkách. Jak správně uzavřel krajský soud, zákon o veřejných zakázkách nerozlišuje
mezi úmyslným a neúmyslným neposkytnutím součinnosti, vybraný uchazeč je povinen splnit
podmínky zákona; nesplní-li je, je zadavatel oprávněn uzavřít smlouvu s uchazečem, který
se umístil jako druhý, případně jako třetí v pořadí. Pokud stěžovatel dovozoval na základě
skutkových okolností ve věci poskytnutí řádné součinnosti zadavateli, stěží lze jeho argumentaci
přisvědčit.
[28] Pokud stěžovatel namítal, že si předně musí být své povinnosti poskytnout součinnost
vědom, aby ji mohl poskytnout, nelze tuto námitku akceptovat, neboť jak známo, neznalost
zákona neomlouvá. V této souvislosti lze připomenout, že vybraný uchazeč byl oprávněn
prokázat splnění kvalifikačních předpokladů, aniž by k tomu musel být vyzýván zadavatelem,
neboť tato povinnost a její obsah vyplývá jednak ze zadávací dokumentace zveřejněné
na profilu zadavatele, a to včetně počátku běhu zákonných lhůt, jednak ze znění zákona
o veřejných zakázkách, na který byl v zadávací dokumentaci učiněn odkaz. I tato námitka proto
není důvodná.
[29] Z výslovné dikce §82 odst. 2 věty druhé zákona o veřejných zakázkách vyplývá určení
budoucích smluvních stran. Zadavatel je povinen uzavřít smlouvu v souladu s návrhem smlouvy
obsaženým v nabídce vybraného uchazeče, popřípadě upraveným podle §32. K námitce
stěžovatele, týkající se prodlení zadavatele při poskytnutí součinnosti v souvislosti s podepsaným
návrhem smlouvy, jež byla žalovaným i krajským soudem vypořádána jako nedůvodná,
lze bez dalšího odkázat na důvodovou zprávu k zákonu o veřejných zakázkách, která uvádí:
„I když je návrh smlouvy nedílnou součástí nabídky uchazeče, směřuje ustanovení o uzavření smlouvy
k tomu, aby byl fyzicky podepsán (a to případně i elektronickými prostředky) jiný, obsahově však vždy shodný
(s výjimkou jednacího řízení s uveřejněním), dokument než ten, který uchazeč předložil v nabídce (lze připustit
jen změny týkající se některých „formálních“ záležitostí, které nemají dopad na práva a povinnosti stran smlouvy
– neomezují je či nerozšiřují a které se netýkající hodnotících kritérií; může se jednat např. o upravené kontaktní
údaje či podobné drobné úpravy).“ (Srov. též rozsudek NSS ze dne 6. 4. 2017, č. j. 9 As 252/2016 - 38).
Stěžovatel se tedy mýlí, pokud předpokládal, že zadavatel byl povinen bez dalšího (aniž
by zkoumal kvalifikační předpoklady), uzavřít smlouvu o dílo podepsáním návrhu předkládaného
stěžovatelem jakožto součást nabídky podle §68 odst. 2 zákona o veřejných zakázkách.
I tato námitka proto není důvodná.
[30] Nedůvodná je též stížní argumentace o nemožnosti určit počátek běhu lhůty k poskytnutí
součinnosti bez výslovné informace zadavatele o skončení lhůty pro podání námitek, jak již bylo
správními orgány i krajským soudem správně dovozeno. Stěžovatel ani v rozpětí 25 dnů
od okamžiku, kdy se dozvěděl o vítězství své nabídky, nevěnoval pozornost komunikaci
či zásilkám zadavatele. Ani po marném uplynutí lhůty pro podání námitek (tj. 22. 9. 2014)
se nepokusil zadavatele kontaktovat. Jestliže si stěžovatel nebyl schopen vyzvednout zásilku
obsahující výzvu zadavatele k poskytnutí součinnosti uloženou na jeho doručovací poště
od 23. 9. 2014, tj. po skončení lhůty pro podání námitek, až do uplynutí lhůty pro uzavření
smlouvy není zřejmé, jaký praktický význam by pro stěžovatele měla další zásilka obsahující
informaci zadavatele o nepodání námitek.
[31] S přihlédnutím k okolnostem věci, zejména byl-li stěžovatel dle sdělených kontaktních
údajů v dostatečném předstihu upozorněn na povinnost poskytnout zadavateli součinnost
dopisem z 19. 9. 2014, který si vyzvedl až po uplynutí lhůty k uzavření smlouvy, a listiny
prokazující splnění součinnosti doručil zadavateli po lhůtě stanovené v §82 odst. 4 zákona
o veřejných zakázkách, nepostupoval zadavatel při uzavření smlouvy s dalším uchazečem
dne 30. 10. 2014 na plnění veřejné zakázky v rozporu s §82 odst. 1 zákona. Jednání zadavatele
nepovažuje Nejvyšší správní soud, shodně se správními orgány a krajským soudem, za jednání,
jež by naplňovalo znaky skutkových podstat správního deliktu podle §120 odst. 1 písm. a) a d)
zákona o veřejných zakázkách. Žalovaný postupoval v souladu s právními předpisy, zamítl-li
návrh na uložení zákazu plnění smlouvy o dílo uzavřené 30. 10. 2014 podle §118 odst. 5 písm. a)
zákona, když nezjistil důvody pro uložení nápravného opatření podle §118 odst. 2 zákona.
Zákonný postup správního orgánu byl správně potvrzen druhostupňovým rozhodnutím
i krajským soudem. Dle Nejvyššího správního soudu plně obstojí závěry správních orgánů
i krajského soudu, z nichž vyplývá nedůvodnost argumentace stěžovatele i ve vztahu k jeho
kasačním námitkám.
IV. Závěr a náklady řízení o kasační stížnost
[32] Nejvyšší správní soud z výše uvedených důvodů kasační stížnost podle §110 odst. 1 věty
druhé s. ř. s. jako nedůvodnou zamítl.
[33] Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn §60 odst. 1 větou první za použití §120
s. ř. s. Soud žádnému z účastníků náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti nepřiznal, neboť
stěžovatel byl procesně neúspěšný a z obsahu spisu nevyplývá, že by procesně úspěšnému
žalovanému v souvislosti s řízením o kasační stížnosti vznikly jakékoli náklady nad rámec jeho
běžné úřední činnosti.
Poučení: Proti tomuto rozsudku ne j so u opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 27. září 2018
Mgr. Aleš Roztočil
předseda senátu