ECLI:CZ:NSS:2018:9.AS.135.2018:19
sp. zn. 9 As 135/2018 - 19
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Barbary Pořízkové
a soudců JUDr. Radana Malíka a JUDr. Tomáše Rychlého v právní věci žalobce: M. F., proti
žalovanému: Krajský úřad Zlínského kraje, se sídlem tř. Tomáše Bati 21, Zlín, proti rozhodnutí
žalovaného ze dne 9. 2. 2017, č. j. KUZL-80774/2016, sp. zn. KUSP-80774/2016/PŽÚ/Do,
v řízení o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 20. 2. 2018,
č. j. 22 A 10/2017 - 174,
takto:
I. Kasační stížnost se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
Odůvodnění:
I. Vymezení věci
[1] Podanou kasační stížností se žalobce (dále jen „stěžovatel“) domáhá zrušení v záhlaví
označeného unesení Krajského soudu v Brně (dále jen „krajský soud“), kterým bylo dle §50d
odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen
„o. s. ř.“), ve spojení s §64 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění
pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), rozhodnuto o účinnosti doručení usnesení krajského
soudu ze dne 21. 12. 2017, č. j. 22 A 10/2017 - 131. Tímto usnesením krajský soud
pro nezaplacení soudního poplatku zastavil řízení o žalobě ve shora uvedené věci a rozhodl dále,
že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
[2] Krajský soud konstatoval, že soudní písemnosti byly stěžovateli doručovány na adresu X,
kterou sám ve svých jednotlivých podáních uvedl jako adresu korespondenční. Omluvitelným
důvodem pro vyslovení neúčinnosti doručení není sama o sobě skutečnost, že se adresát v době
doručování na adrese nezdržoval, neboť adresát je povinen (dle §46a odst. 3 o. s. ř.) bez
zbytečného odkladu soudu sdělit změny veškerých skutečností významných pro doručování, a
rozpor mezi adresou faktickou a adresou pro doručování nemůže adresát využít ke svému
prospěchu.
[3] Byť krajský soud při svých úvahách přihlédl ke zdravotním problémům uváděným
stěžovatelem a jeho sdělení, že od poloviny prosince 2017 podstoupil různá vyšetření v Praze,
nemůže se v tomto případě jednat o omluvitelný důvod, pro nějž by bylo možné vyslovit
neúčinnost doručení rozhodnutí. Takovým omluvitelným důvodem může být např. náhlá
hospitalizace či nečekaná služební cesta.
II. Obsah kasační stížnosti
[4] Proti tomuto usnesení podal stěžovatel kasační stížnost z důvodů podle §103 odst. 1
písm. b) a c) s. ř. s. Současně požádal o osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce.
[5] Namítá, že kasační stížnost je opravným prostředkem proti pravomocnému rozhodnutí
krajského soudu ve správním soudnictví, jímž se účastník řízení domáhá zrušení soudního
rozhodnutí. Kasační stížnost je přípustná proti každému takovému rozhodnutí, není-li zákonem
stanoveno jinak.
[6] V daném případě podle jeho názoru nejde ani o rozhodnutí, jímž se pouze upravuje
vedení řízení dle §104 odst. 3 písm. b) s. ř. s., ani o rozhodnutí, které je dle své povahy dočasné
dle §104 odst. 3 písm. c) s. ř. s.
[7] Uvádí, že krajský soud nemohl o jeho návrhu rozhodovat, neboť usnesením sp. zn.
22 A 10/2017 již řízení o žalobě zastavil. Proto má o jeho návrhu (podrobně rekapitulovanému
v kasační stížnosti) na neúčinnost doručení rozhodnout v rámci kasační stížnosti NSS.
[8] Stěžovatel žádá soud, aby výzvy k případnému doplnění kasační stížnosti byly zaslány
ustanovenému zástupci, a uvádí, že v případě potřeby kasační stížnost doplní o další lékařské
zprávy. V rámci závěrečného návrhu žádá o zrušení napadeného usnesení
č. j. 22 A 10/2017 - 174, vyslovení neúčinnosti doručení usnesení č. j. 22 A 10/2017 - 131,
jeho zrušení a vrácení věci krajskému soudu k dalšímu řízení.
III. Posouzení Nejvyšším správním soudem
[9] Nejvyšší správní soud nerozhodoval o požadovaném osvobození stěžovatele od soudních
poplatků, ani o jeho návrhu na ustanovení zástupce z řad advokátů, protože kasační stížnost
nemůže být zjevně úspěšná (srov. §36 odst. 3 s. ř. s.).
[10] Podle dlouhodobé judikatury Nejvyššího správního soudu patří usnesení o návrhu
účastníka řízení na prohlášení doručení rozhodnutí za neúčinné mezi rozhodnutí upravující
vedení řízení, proti kterému je dle §104 odst. 3 písm. b) s. ř. s. kasační stížnost nepřípustná.
Takovými rozhodnutími jsou v zásadě usnesení vydávaná v průběhu řízení nemající vliv
na rozhodnutí ve věci samé (viz např. usnesení NSS ze dne 25. 8. 2010,
č. j. 3 Ans 13/2010 - 109).
[11] Při posouzení včasnosti kasační stížnosti podané proti rozhodnutí krajského soudu,
jehož účinné doručení bylo návrhem účastníka zpochybněno, není totiž Nejvyšší správní soud
vázán usnesením krajského soudu o tomto návrhu a sám si posuzuje, kdy, případně zda vůbec,
bylo rozhodnutí krajského soudu doručeno. Usnesení krajského soudu o návrhu na prohlášení
neúčinnosti doručení proto nemá vliv na rozhodnutí o kasační stížnosti, resp. na to, zda bude
jako včasná projednána. Odnětí možnosti brojit proti tomuto usnesení kasační stížností
tak účastníka řízení v jeho právech žádným způsobem nezkracuje.
[12] Takto přesně bylo postupováno i ve věci vedené NSS pod sp. zn. 4 As 22/2018, v rámci
které byla posuzována kasační stížnost stěžovatele proti rozhodnutí krajského soudu
č. j. 22 A 10/2017 - 131, o zastavení řízení o žalobě, jehož účinné doručení stěžovatel
zpochybňuje v projednávané věci. NSS kasační stížnost stěžovatele dne 9. 5. 2018 odmítl
pro opožděnost, nicméně v rámci posouzení její včasnosti se jako předběžnou otázkou podrobně
zabýval rovněž návrhem stěžovatele na určení neúčinnosti doručení napadeného usnesení podle
§50d o. s. ř. Jakkoli byl tento návrh vyhodnocen jako nedůvodný, stěžovatel nebyl žádným
způsobem zkrácen na svém právu na spravedlivý proces, neboť jeho návrh byl soudem náležitě
věcně posouzen.
[13] Pro úplnost soud uvádí, že na přípustnost kasační stížnosti nemá vliv chybné poučení
krajského soudu v konkrétní věci o možné přípustnosti kasační stížnosti, je-li podle zákona
kasační stížnost nepřípustná (viz usnesení NSS ze dne 25. 11. 2004, sp. zn. 3 Ads 37/2004,
č. 737/2006 Sb. NSS).
[14] Z uvedených důvodů Nejvyšší správní soud kasační stížnost podle §46 odst. 1 písm. d)
s. ř. s. ve spojení s §120 s. ř. s. jako nepřípustnou odmítl. O náhradě nákladů řízení Nejvyšší
správní soud rozhodl v souladu s §60 odst. 3 ve spojení s §120 s. ř. s., podle kterého nemá žádný
z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, byla-li kasační stížnost odmítnuta.
Poučení: Proti tomuto usnesení ne j so u přípustné žádné opravné prostředky.
V Brně dne 15. května 2018
JUDr. Barbara Pořízková
předsedkyně senátu