ECLI:CZ:NSS:2018:NAD.224.2018:162
sp. zn. Nad 224/2018 - 162
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Zdeňka Kühna, soudce Ladislava
Derky a soudkyně Michaely Bejčkové v právní věci žalobce: Tost.cz, s. r. o., se sídlem Habrek 8,
Ledeč nad Sázavou, proti žalovanému: Odvolací finanční ředitelství, se sídlem
Masarykova 427/31, Brno, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 13. 1. 2017,
čj. 1648/17/5300-21442-700225, o nesouhlasu Krajského soudu v Brně s postoupením věci,
takto:
I. V řízení se pokračuje.
II. K řízení je místně př í sl uš ný Krajský soud v Brně.
Odůvodnění:
[1] Žalobou doručenou Krajskému soudu v Hradci Králové dne 13. 3. 2017 se žalobce
domáhá zrušení rozhodnutí žalovaného specifikovaného v záhlaví tohoto usnesení a vrácení věci
žalovanému k dalšímu řízení.
[2] Krajský soud v Hradci Králové usnesením ze dne 26. 7. 2018, čj. 31 Af 11/2017-149,
postoupil věc Krajskému soudu v Brně. Postoupení věci odůvodnil odkazem na §7 odst. 2 s. ř. s.
s tím, že prvostupňové správní rozhodnutí bylo vydáno Finančním úřadem pro Kraj Vysočina,
se sídlem Tolstého 2, Jihlava. Podle §9 odst. 2, §11 odst. 2 přílohy č. 2, bodu 7. zákona
o soudech a soudcích č. 6/2002 Sb. sídlí uvedený správní orgán v obvodu Krajského soudu
v Brně, nikoliv Krajského soudu v Hradci Králové. Soudem místně příslušným k projednání
a rozhodnutí věci je Krajský soud v Brně, proto Krajský soud v Hradci Králové postoupil věc
uvedenému soudu.
[3] Krajský soud v Brně vyjádřil nesouhlas s postoupením věci a věc předložil Nejvyššímu
správnímu soudu k rozhodnutí. Odkázal na usnesení Nejvyššího správního soudu z 11. 5. 2018
čj. Nad 80/2018-59 s tím, že v postoupené věci Krajský soud v Hradci Králové učinil ve věci
řadu procesních úkonů a věc postoupil až ve fázi, kdy již zbývalo jen vydat meritorní rozhodnutí.
S ohledem na postup Krajského soudu v Hradci Králové byl zhojen nedostatek jeho místní
příslušnosti a nebyl dán důvod věc postoupit Krajskému soudu v Brně.
[4] Nejvyšší správní soud z předloženého spisu zjistil, že dne 13. 3. 2017 byla Krajskému
soudu v Hradci Králové doručena žaloba. Usnesením z 21. 3. 2017 soud vyzval žalobce
k zaplacení soudního poplatku. Přípisem z téhož dne poučil žalobce dle §8 s. ř. s. o obsazení
soudu a o možnosti namítat podjatost a zároveň vyzval oba účastníky dle §51 odst. 1 s. ř. s.,
zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Usnesením doručeným žalovanému
dne 21. 3. 2017 soud vyzval žalovaného k předložení správního spisu. Usnesením z 5. 4. 2017
soud zastavil řízení z důvodu nezaplacení soudního poplatku. Usnesením z 18. 4. 2017 zrušil
uvedené usnesení s odkazem na §9 odst. 7 věty první zákona č. 549/1991 Sb. ve znění účinném
před 30. 9. 2017 s tím, že žalobce zaplatil soudní poplatek dne 7. 7. 2017. Žalovaný se k věci samé
vyjádřil podáním z 18. 5. 2017. Oba účastníci souhlasili s rozhodnutím věci bez jednání.
Žádný z účastníků nenamítl místní nepříslušnost Krajského soudu v Hradci Králové.
Soud poté vydal dne 26. 7. 2018 usnesení o postoupení věci Krajskému soudu v Brně.
[5] Nejvyšší správní soud přerušil usnesením z 23. 10. 2018 řízení, neboť vyčkával
na rozhodnutí rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu. Rozšířený senát Nejvyššího
správního soudu usnesením z 20. 11. 2018. čj. Nad 99/2018-75 vyslovil závěr: „Krajský soud může
podle §105 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve spojení s §64 zákona č. 150/2002 Sb.,
soudní řád správní, z vlastní iniciativy zkoumat nedostatek místní příslušnosti jen do doby, než začne jednat
ve věci samé, tj. do doby, než při ústním jednání vyzve účastníky k přednesům ve věci. Rozhoduje-li soud
bez jednání, může místní příslušnost zkoumat do vydání rozhodnutí ve věci samé. Na tomto závěru nic nemění
ani skutečnost, že místně nepříslušný krajský soud již učinil procesní úkony týkající se vedení řízení či vydal
rozhodnutí procesního charakteru, ani doba, která mezitím uplynula od podání žaloby.“ S ohledem
na toto rozhodnutí Nejvyšší správní soud v souladu s §48 odst. 6 s. ř. s. rozhodl, že se v řízení
pokračuje (bod I. výroku).
[6] Podle §7 odst. 2 s. ř. s.: Nestanoví-li tento nebo zvláštní zákon jinak, je k řízení místně příslušný
soud, v jehož obvodu je sídlo správního orgánu, který ve věci vydal rozhodnutí v prvním stupni nebo jinak zasáhl
do práv toho, kdo se u soudu domáhá ochrany. Má-li tento správní orgán sídlo mimo obvod své působnosti, platí,
že má sídlo v obvodu své působnosti.
[7] Z judikatury Nejvyššího správního soudu vyplývá, že pro zkoumání a posuzování místní
příslušnosti platí zásada perpetuatio fori, která vyjadřuje, že místní příslušnost jako podmínka řízení
se posuzuje podle okolností, které existují v den zahájení řízení, tj. v den podání žaloby u soudu,
a že trvá až do skončení řízení (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 22. 2. 2007,
č. j. 2 Azs 156/2006 - 38). Výše uvedené s. ř. s. neupravuje, proto se na základě §64 s. ř. s.
přiměřeně použije §105 odst. 1 o. s. ř., v němž je tato zásada stanovena. Podle uvedeného
ustanovení o. s. ř. „[m]ístní příslušnost zkoumá soud jen do skončení přípravného jednání podle §114c.
Neprovedl-li tuto přípravu jednání, zkoumá soud místní příslušnost jen před tím, než začne jednat o věci samé,
nebo rozhodl-li o věci samé bez jednání, jen před vydáním rozhodnutí; to neplatí, jde-li o platební rozkaz,
elektronický platební rozkaz nebo evropský platební rozkaz. Později ji soud zkoumá pouze tehdy,
nebyla-li provedena příprava jednání podle §114c, a jen k námitce účastníka, která byla uplatněna při prvním
úkonu, který účastníku přísluší. Při zkoumání místní příslušnosti se nepřihlíží k přípravě jednání, jednáním
a jiným úkonům provedeným před věcně nepříslušným soudem a k rozhodnutím vydaným věcně nepříslušným
soudem.“
[8] Vzhledem k závěru usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu
není správný názor Krajského soudu v Brně, že s ohledem na procesní úkony učiněné dosud
v řízení Krajským soudem v Hradci Králové a uplynuvší dobu se stal tento soud místně
příslušným. V dané věci je z hlediska §105 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s §64 s. ř. s. rozhodující,
že Krajský soud v Hradci Králové nejednal ve věci samé a věc postoupil Krajskému soudu v Brně
dříve, než ve věci samé rozhodl (v tomto směru nemá právní význam okolnost, že Krajský soud
v Hradci Králové usnesením z 5. 4. 2017 soud zastavil řízení, neboť se nejednalo o rozhodnutí
ve věci samé).
[9] Nejvyšší správní soud proto uzavírá, že dle §7 odst. 2 s. ř. s. je místně příslušným Krajský
soud v Brně z důvodů uvedených Krajským soudem v Hradci Králové v jeho usnesení
z 26. 7. 2018. Nejvyšší správní soud neshledal důvodným nesouhlas Krajského soudu v Brně
s postoupením věci, a proto podle §7 odst. 6 s. ř. s. rozhodl tak, že k řízení je místně příslušný
Krajský soud v Brně. Rozhodnutím Nejvyššího správního soudu o této otázce jsou soudy vázány.
Poučení: Proti tomuto usnesení n e j s ou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 28. listopadu 2018
Zdeněk Kühn
předseda senátu