ECLI:CZ:NSS:2019:1.AS.108.2019:35
sp. zn. 1 As 108/2019 - 35
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Filipa Dienstbiera, soudce
JUDr. Josefa Baxy a soudkyně Mgr. Evy Šonkové v právní věci žalobce: Ing. J. H.,
proti žalovanému: Krajský úřad Libereckého kraje, se sídlem U Jezu 642/2a, Liberec, o žalobě
proti rozhodnutí žalovaného ze dne 28. 4. 2017, č. j. KÚLK-34210/2017, v řízení o kasační
stížnosti žalobce proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 5. 3. 2019, č. j. 30 A
118/2017 – 95,
takto:
I. Řízení se zas t av u je .
II. Žádný z účastníků n emá p ráv o na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
[1] Žalovaný rozhodnutím ze dne 28. 4. 2017 zamítl pro opožděnost odvolání žalobce
směřující proti rozhodnutí Městského úřadu Lomnice nad Popelkou jako stavebního úřadu
ze dne 8. 11. 2017 ve věci nařízení provedení nutných zabezpečovacích prací. Žalobce napadl
rozhodnutí žalovaného žalobou u Krajského soudu v Hradci Králové, který řízení shora
uvedeným usnesením zastavil pro nezaplacení soudního poplatku za žalobu.
[2] Žalobce (stěžovatel) brojil proti usnesení krajského soudu kasační stížností.
[3] Nejvyšší správní soud usnesením ze dne 22. 5. 2019, č. j. 1 As 108/2019 – 17, zamítl
žádosti stěžovatele o osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce, neboť dospěl
k závěru, že podaná kasační stížnost je zjevně neúspěšným návrhem ve smyslu §36 odst. 3
zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“). Soud proto vyzval stěžovatele
mimo jiné k zaplacení soudního poplatku za kasační stížnost ve výši 5.000 Kč ve lhůtě 15 dnů.
Zároveň jej poučil o následcích nesplnění poplatkové povinnosti.
[4] Podle §47 písm. c) s. ř. s. soud řízení zastaví, stanoví-li tak tento nebo zvláštní zákon.
Z §4 odst. 1 písm. d) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, vyplývá, že poplatková
povinnost vzniká podáním kasační stížnosti. Podle §9 odst. 1 zákona o soudních poplatcích
ve znění účinném od 30. 9. 2017 pak platí, že „[n]ebyl-li poplatek za řízení splatný podáním návrhu
na zahájení řízení, odvolání, dovolání nebo kasační stížnosti zaplacen, soud vyzve poplatníka k jeho zaplacení
ve lhůtě, kterou mu určí v délce alespoň 15 dnů; výjimečně může soud určit lhůtu kratší. Po marném uplynutí této
lhůty soud řízení zastaví. K zaplacení poplatku po marném uplynutí lhůty se nepřihlíží.“
[5] Usnesení č. j. 1 As 108/2019 – 17 bylo stěžovateli doručeno dne 17. 6. 2019, posledním
dnem lhůty tak bylo pondělí 2. 7. 2019. Stěžovatel poplatek v této lhůtě nezaplatil.
[6] V podání ze dne 2. 7. 2019 stěžovatel opětovně požádal o osvobození od soudních
poplatků a ustanovení zástupce. Namítl, že usnesení č. j. 1 As 108/2019 - 17 trpí zjevnými
nesprávnostmi, pro které je nepřezkoumatelné. Skutkový a právní stav byl podle stěžovatele zcela
jiný, neboť nepodal zjevně bezúspěšnou kasační stížnost. Stěžovateli bylo na základě jeho
objektivně důvodných návrhů již opakovaně vyhověno, podklady jsou proto Nejvyššímu
správnímu soudu i krajskému soudu známy z jejich úřední činnosti. Bylo tedy prokazatelné,
že nejen od 28. 8. 2018 došlo u stěžovatele k podstatné změně skutečností. Navíc, jiné senáty
Nejvyššího správního soudu zastoupení advokátem, ani zaplacení soudního poplatku nevyžadují.
V mezidobí došlo podle stěžovatele ke změně faktických poměrů, neboť veškerý jeho majetek
je obstaven nezákonnými exekucemi, přestože má na dani z nemovitých věcí vysoký přeplatek.
[7] Nejvyšší správní soud neshledal důvod o opakovaných žádostech o osvobození
od soudních poplatků a ustanovení zástupce rozhodnout samostatným usnesením. Byť obecně
platí, že o takových žádostech musí soud rozhodnout dříve, než pro nezaplacení soudního
poplatku řízení zastaví, příp. než pro nedoložení povinného zastoupení kasační stížnost odmítne,
toto obecné pravidlo má své výjimky. Mechanické uplatňování tohoto pravidla by mohlo
v některých případech vést ke zbytečnému prodlužování řízení opakováním stále stejných žádostí
a rozhodováním o nich. O opakované žádosti o osvobození od soudního poplatku
nebo ustanovení zástupce v rámci jednoho řízení je proto soud povinen rozhodnout
jen v případě, že tato žádost obsahuje nové, dříve neuplatněné skutečnosti, zejména došlo-li
ke změně poměrů účastníka řízení (viz např. rozsudky ze dne 17. 6. 2008, č. j. 4 Ans 5/2008 - 65,
ze dne 16. 12. 2015, č. j. 8 As 145/2015 – 12, nebo ze dne 12. 10. 2016, č. j. 5 As 120/2014 - 32,
a nález Ústavního soudu ze dne 20. 1. 2010, sp. zn. I. ÚS 1439/09, č. 10/2010 Sb. ÚS, odst. 17).
[8] V opakovaných žádostech stěžovatel neuvedl žádné skutečnosti, které by odůvodňovaly
nové posouzení. Za takové skutečnosti nelze považovat tvrzení stěžovatele, že jeho majetkové
poměry jsou soudu známy z úřední činnosti nebo že je veškerý jeho majetek obstaven exekucemi,
neboť soud zamítl jeho předchozí žádosti z důvodu zjevné bezúspěšnosti kasační stížnosti
ve smyslu §36 odst. 3 s. ř. s., tedy z důvodu, pro který jsou majetkové poměry stěžovatele
nerozhodné. K stěžovatelově námitce, že jiné senáty nevyžadují povinné zastoupení, ani zaplacení
soudního poplatku, soud odkazuje na usnesení rozšířeného senátu ze dne 9. 6. 2015,
č. j. 1 As 196/2014 - 19, č. 3271/2015 Sb. NSS, podle kterého poplatkové povinnosti nepodléhají
kasační stížnosti směřující proti usnesením krajského soudu o neosvobození od soudních
poplatků nebo o neustanovení zástupce. Naopak stěžovatel má povinnost zaplatit poplatek,
pokud kasační stížnost směřuje proti rozhodnutí krajského soudu ve věci samé. Nyní předložená
kasační stížnost směřuje proti usnesení o zastavení řízení, tedy proti rozhodnutí ve věci samé,
podléhá proto soudnímu poplatku.
[9] S ohledem na skutečnost, že stěžovatel nezaplatil soudní poplatek v soudem určené lhůtě,
ani účinně nepožádal o osvobození od soudních poplatků, Nejvyšší správní soud zastavil řízení
podle §9 odst. 1 zákona o soudních poplatcích ve spojení s §47 písm. c) a §120 s. ř. s.
(srov. např. usnesení ze dne 31. 7. 2018, č. j. 1 Afs 146/2018 - 31, ze dne 22. 3. 2017,
č. j. 1 As 359/2016 – 43, nebo ze dne 16. 5. 2017, č. j. 1 Afs 103/2017 – 28).
[10] O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle §60 odst. 3 s. ř. s. za použití §120 s. ř. s.,
podle kterého žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, bylo-li řízení zastaveno.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 10. července 2019
JUDr. Filip Dienstbier
předseda senátu