ECLI:CZ:NSS:2019:10.AS.7.2019:41
sp. zn. 10 As 7/2019 - 41
ROZSUDEK
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Ondřeje Mrákoty, soudce Zdeňka
Kühna a soudkyně Michaely Bejčkové v právní věci žalobkyně: Z. Š., zastoupená Mgr. Simonou
Pavlicovou, advokátkou se sídlem 8. pěšího pluku 2380, Frýdek-Místek,
proti žalovanému: Městský úřad Frýdlant nad Ostravicí, se sídlem Náměstí 3, Frýdlant nad
Ostravicí, za účasti osoby zúčastněné na řízení: R. M., zastoupená Mgr. Bc. Kateřinou Šímovou,
advokátkou se sídlem Stodolní 1293/3, Ostrava, o žalobě na ochranu před nezákonným zásahem
správního orgánu, v řízení o kasační stížnosti žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu
v Ostravě ze dne 28. 11. 2018, čj. 25 A 67/2018-30,
takto:
I. Kasační stížnost se zamí t á.
II. Žádný z účastníků n emá právo na náhradu nákladů řízení.
III. Osoba zúčastněná na řízení n emá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Vymezení věci
[1] Žalobou na ochranu před nezákonným zásahem žalovaného se žalobkyně u krajského
soudu domáhala určení nezákonnosti kolaudačního souhlasu s užíváním stavby obslužné
komunikace na p. č., k. ú. N. V. u F. n. O., ze dne 14. 12. 2016, sp. zn. MUFO 39397/2016, který
byl vydán k žádosti stavebníka (nyní osoba zúčastněná na řízení). Shora označeným rozsudkem
krajský soud žalobu zamítl a rozhodl, že žádný z účastníků ani osoba zúčastněná na řízení nemají
právo na náhradu nákladů řízení.
II. Kasační stížnost, vyjádření žalovaného a osoby zúčastněné na řízení
[2] Žalobkyně (stěžovatelka) napadla rozsudek krajského soudu kasační stížností z důvodů,
které podřadila pod §103 odst. 1 písm. a) a d) s. ř. s. Namítla, že rozsudek krajského soudu
je nepřezkoumatelný. Dále uvedla, že krajský soud se nijak nevypořádal s jejím návrhem
na provedení důkazu výslechem Ing. P., úřední osoby žalovaného, za účelem upřesnění vyjádření
ze dne 14. 9. 2018 a zjištění, zda je dotčený kolaudační souhlas zákonný. V důsledku neprovedení
navrhovaného důkazu krajský soud podle stěžovatelky věc nesprávně právně posoudil. Nadto
bylo vyjádření stěžovatelky ze dne 27. 11. 2018, které krajskému soudu předložila u jednání
konaného dne 28. 11. 2018, pouze „volně vloženo do spisu“ a nebylo označeno pořadovým číslem,
což znamená, že se může ze spisu ztratit. Dalším pochybením je dle stěžovatelky skutečnost, že
„neoddělitelnou součástí spisu“ nejsou ani důkazy přiložené k žalobě. Podle stěžovatelky krajský soud
s důkazy přiloženými k žalobě vůbec nepracoval. Krajský soud v rozsudku neobjasnil, že
kolaudační souhlas vydal Bc. O. Z., nikoliv Ing. P., která učinila vyjádření k žalobě. Krajský soud
v napadeném rozsudku uvedl, že vycházel ze skutkového stavu ke dni svého rozhodnutí, přestože
měl vycházet ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době zásahu. Stěžovatelka navrhla,
aby NSS rozsudek krajského soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.
[3] Žalovaný se ve vyjádření ke kasační stížnosti ztotožnil s názorem krajského soudu
a navrhl, aby NSS kasační stížnost zamítl.
[4] Osoba zúčastněná na řízení se ztotožnila s posouzením krajského soudu a navrhla,
aby NSS kasační stížnost zamítl, přiznal osobě zúčastněné na řízení náhradu nákladů řízení
o kasační stížnosti a zároveň změnil výrok III. napadeného rozsudku a přiznal osobě zúčastněné
na řízení náklady řízení z důvodů zvláštního zřetele hodných. Ty spatřuje v tom, že se pravidelně
musí účastnit různých řízení vyvolaných stěžovatelkou, u nichž bez odborných znalostí nedokáže
zhodnotit, do jaké míry skutečně mohou ovlivnit její právní postavení.
III. Posouzení věci Nejvyšším správním soudem
[5] Úvodem NSS konstatuje, že si je vědom toho, že rozšířenému senátu byla ve věci
sp. zn. 6 As 211/2017 předložena k posouzení sporná otázka, zda by i nadále mělo platit,
že kolaudační souhlas není rozhodnutím ve smyslu §65 s. ř. s. s tím, že soudní ochrana proti
němu je zaručena žalobou na ochranu před nezákonným zásahem, pokynem nebo donucením
správního orgánu dle §82 a násl. s. ř. s. Rozšířený senát o této otázce dosud nerozhodl.
NSS však v této věci nepovažoval za nutné řízení přerušit a vyčkat rozhodnutí rozšířeného senátu
podle §48 odst. 3 písm. d) s. ř. s., neboť námitky stěžovatelky směřují především proti údajným
procesním pochybením v řízení před krajským soudem. Nadto judikatura výslovně připouští
jako obranu proti kolaudačnímu souhlasu žalobu na ochranu před nezákonným zásahem.
NSS zohlednil také zásadu hospodárnosti a právo stěžovatelky na vyřízení věci bez zbytečných
průtahů. NSS tedy řízení o kasační stížnosti stěžovatelky nepřerušil a věc meritorně projednal;
takový postup stěžovatelku v daném případě nemohl zkrátit na jejích právech.
[6] Kasační stížnost není důvodná.
[7] K námitce nepřezkoumatelnosti NSS konstatuje, že rozsudek krajského soudu neshledal
nepřezkoumatelným, neboť je z něj zjevné, jak krajský soud ve věci rozhodl, o jaký skutkový stav
své rozhodnutí opřel a jaký má právní názor na posouzení věci (k otázce přezkoumatelnosti srov.
např. rozsudky NSS ze dne 4. 12. 2003, čj. 2 Ads 58/2003-75, ze dne 28. 8. 2007,
čj. 6 Ads 87/2006-36, č. 1389/2007 Sb. NSS).
[8] Stěžovatelka dále namítla, že krajský soud se nevypořádal s jejím návrhem na provedení
důkazu výslechem Ing. P., nepracoval s důkazy přiloženými k žalobě, které nejsou součástí
soudního spisu a její vyjádření ze dne 27. 11. 2018 pouze volně vložil do spisu.
[9] NSS ze soudního spisu zjistil, že stěžovatelka k žalobě přiložila a navrhla k důkazu přípis
Krajského úřadu Moravskoslezského kraje ze dne 16. 5. 2018, výpis listu vlastnictví č. X,
rozhodnutí ZKI v Opavě ze dne 22. 3. 2012 a sdělení Katastrálního úřadu Frýdek-Místek ze dne
27. 10. 2010. Podle přílohového obalu (č. l. 6 soudního spisu) byly přílohy stěžovatelce vráceny
dne 17. 1. 2019. Ve věci se u krajského soudu konalo dne 28. 11. 2018 ústní jednání, o kterém byl
sepsán protokol. Z něj plyne, že se jednání zúčastnila stěžovatelka a za žalovaného pověřená
osoba Ing. P., která vyřizovala také vyjádření žalovaného k žalobě ze dne 14. 9. 2018. Podle
protokolu stěžovatelka přednesla „žalobu jako na čl. 1-3, 22 a v písemném vyjádření, které zakládá
do spisu“. Následně účastníci řízení uvedli, že nemají další důkazní návrhy. Krajský soud poté
vyhlásil usnesení, že dosud neprovedené důkazní návrhy se zamítají a dokazování se končí.
Závěrem jednání byl vyhlášen rozsudek. V soudním spise je volně založeno (tj. neopatřeno číslem
listu ani podacím razítkem) vyjádření stěžovatelky ze dne 27. 11. 2018, ve kterém navrhuje
výslech Ing. P..
[10] Z uvedených skutečností plyne, že není pravdou, že krajský soud se nijak nevypořádal
a nepracoval s důkazními návrhy stěžovatelky. Krajský soud se jimi zabýval na ústním jednání
konaném dne 28. 11. 2018. Ačkoliv tak výslovně neuvedl v protokolu o jednání ani v rozsudku,
z odůvodnění rozsudku je zřejmé, že provedení předložených důkazů považoval za nadbytečné.
Přestože by výslovné konstatování nadbytečnosti provádění důkazů bylo vhodné a žádoucí,
NSS neshledal v postupu krajského soudu takové pochybení, které by nutně muselo vést
ke zrušení napadeného rozsudku a vrácení věci soudu k dalšímu řízení. Skutkový stav byl totiž
pro účely projednání žaloby zjištěn zcela dostatečně (viz zejm. shrnutí v bodě 5. napadeného
rozsudku).
[11] Dále NSS uvádí, že postup soudu spočívající ve vrácení příloh žaloby žalobci je běžnou
praxí, která není v rozporu s žádným právním ustanovením a nijak nezasahuje žalobcova práva.
Žalobci (zde stěžovatelce) nic nebrání, aby v případě podání opravného prostředku příslušné
přílohy opětovně přiložil.
[12] Stěžovatelka nemohla být dotčena na svých právech ani tím, že krajský soud založil
do spisu její vyjádření, které předložila u ústního jednání, aniž jej označil pořadovým číslem.
Stěžovatelka jej totiž učinila „součástí“ řízení zejména tím, že jej přednesla u ústního jednání,
jak plyne z protokolu o jednání. Vyjádření je v soudním spise založeno, z čehož plyne,
že krajský soud i NSS jej při svém rozhodování měli k dispozici.
[13] Žádné procesní vyústění nemůže mít ani výtka stěžovatelky, že krajský soud neobjasnil,
proč je na kolaudačním souhlasu uvedena úřední osoba Bc. Z., zatímco vyjádření k žalobě podala
úřední osoba Ing. P.. Z žádného právního ustanovení neplyne povinnost žalovaného, aby
kolaudační souhlas a následné vyjádření k žalobě vyřizovala tatáž úřední osoba.
[14] Z uvedeného je zřejmé, že kasační námitky stěžovatelky týkající se procesních pochybení
krajského soudu nejsou důvodné.
[15] K námitce stěžovatelky, že krajský soud měl vycházet ze skutkového a právního stavu,
který tu byl v době zásahu, NSS konstatuje následující. Ačkoliv krajský soud v bodě 6.
napadeného rozsudku uvedl, že „vycházel se skutkového stavu ke dni svého rozhodnutí (§87 odst. 1
s. ř. s.)“, zjevně vycházel ze skutkového stavu, jenž tu byl v době tvrzeného zásahu, a který shrnul
v bodě 5. napadeného rozsudku. V řízení před krajským soudem nevyplynulo, že by se takto
zjištěný skutkový stav v průběhu času jakkoliv změnil a stěžovatelka takovou změnu ani netvrdila.
Nadto krajský soud v rozsudku výslovně odkázal na §87 odst. 1 s. ř. s., podle něhož soud rozhoduje
na základě skutkového stavu zjištěného ke dni svého rozhodnutí; rozhoduje-li soud pouze o určení toho,
zda zásah byl nezákonný, vychází ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době zásahu. NSS uzavírá,
že stěžovatelka nemohla být zkrácena na svých právech pouze tím, že krajský soud v rozsudku
použil neúplnou citaci právního ustanovení. Ani tato zcela marginální skutečnost nemohla vést
ke zrušení napadeného rozsudku.
IV. Závěr a náklady řízení
[16] Ze všech uvedených důvodů dospěl NSS k závěru, že kasační stížnost stěžovatelky není
důvodná, a proto ji v souladu s §110 odst. 1 s. ř. s. in fine zamítl.
[17] O náhradě nákladů řízení rozhodl NSS podle §60 odst. 1 ve spojení s §120 s. ř. s.
Stěžovatelka v řízení o kasační stížnosti úspěch neměla a žalovanému, který měl ve věci úspěch
a měl by právo na náhradu nákladů řízení, žádné náklady s tímto řízením nad rámec jeho běžné
úřední činnosti nevznikly.
[18] O nákladech řízení osoby zúčastněné na řízení NSS rozhodl v souladu s §60 odst. 5
s. ř. s. V daném řízení osoba zúčastněná na řízení neplnila žádné povinnosti, které by jí NSS
uložil, a ačkoliv navrhla, aby jí bylo přiznáno právo na náhradu nákladů řízení z důvodů
zvláštního zřetele hodných, NSS takové důvody neshledal. Podle NSS totiž takovým důvodem
nemůže být sama o sobě skutečnost, že osoba zúčastněná na řízení se musí účastnit množství
blíže nespecifikovaných řízení iniciovaných stěžovatelkou. K návrhu osoby zúčastněné na řízení,
aby NSS změnil výrok III. napadeného rozsudku a přiznal jí náklady řízení, NSS konstatuje,
že takový návrh nelze podat v rámci vyjádření ke kasační stížnosti; ani případná kasační stížnost
směřující jen proti výroku o nákladech řízení by nebyla přípustná (viz §104 odst. 2 s. ř. s.).
Poučení: Proti tomuto rozsudku nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 25. dubna 2019
Ondřej Mrákota
předseda senátu