Rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 26.06.2019, sp. zn. 10 Azs 135/2019 - 31 [ usnesení / výz-E ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NSS:2019:10.AZS.135.2019:31

Zdroj dat je dostupný na http://www.nssoud.cz
ECLI:CZ:NSS:2019:10.AZS.135.2019:31
sp. zn. 10 Azs 135/2019 - 31 USNESENÍ Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Zdeňka Kühna, soudce Ondřeje Mrákoty a soudkyně Michaely Bejčkové v právní věci žalobce: O. R. H. K., zast. JUDr. Petrem Navrátilem, advokátem se sídlem Joštova 138/4, Brno, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 3, pošt. schránka 21/OAM, Praha 7, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 3. 10. 2018, čj. OAM-201/ZA-ZA11-K03-PD1-2016, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 4. 4. 2019, čj. 41 Az 25/2018-33, takto: I. Kasační stížnost se o dmít á pro nepřijatelnost. II. Žádný z účastníků n emá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: [1] Dne 24. 2. 2016 žalobce, státní příslušník Iráku, požádal v ČR o mezinárodní ochranu. Žalovaný mu rozhodnutím ze dne 9. 6. 2016 azyl neudělil; udělil mu však doplňkovou ochranu podle §14a zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, a to na dobu 24 měsíců. Žalovaný tehdy mj. uvedl, že v Iráku probíhá ozbrojený konflikt, jehož důsledky mohou pro žalobce představovat vážnou újmu ve smyslu §14a odst. 2 písm. c) zákona o azylu. V červenci 2017 se žalobce oženil se státní občankou ČR a přijal její příjmení. Dne 11. 4. 2018 podal žádost o prodloužení doplňkové ochrany. V ní uvedl, že Irák není bezpečná země. Během pohovoru k žádosti o prodloužení doplňkové ochrany mj. doplnil, že v Iráku denně dochází k výbuchům, atentátům a demonstracím (protokol ze dne 23. 7. 2018). Bezpečnostní složky údajně nejsou schopny udržet pořádek a ochránit lidi před nebezpečím. Jeho sestru měla v červnu 2017 zabít bomba. Je sunnita, což lze poznat dle jeho vlastního jména, a proto má v Bagdádu, který je většinově šíitský, problémy. I bezpečnostní složky jsou šíitské, kontrolovaly ho, dělaly mu naschvály, aby nemohl projít přes kontrolní stanoviště a zdržovaly ho. Kdokoliv, kdo není šíita, je ohrožen, může být zabit. Zkoušel bydlet v sunnitském Dijála, ale i tam lidé obviňovali sunnity z atentátů a výbuchů, dle něj tam nešlo normálně žít a pracovat. V Iráku se živil jako kuchař v restauraci. Jeho nevlastní otec stále žije v Iráku, zbytek rodiny pak v Turecku. V současnosti pracuje (spolu s manželkou) v restauraci v Uherském Hradišti, spolu bydlí v B., sociální dávky nepobírají. [2] Rozhodnutím ze dne 3. 10. 2018 žalovaný neprodloužil žalobci doplňkovou ochranu dle §53a odst. 4 zákona o azylu. Uvedl, že dle aktuálních informací o Iráku se bezpečnostní situace v zemi podstatně zlepšila, došlo k zásadnímu snížení počtu teroristických útoků, útoky jsou příležitostné a málo úspěšné. Žalobcova obava, že je v nebezpečí právě proto, že je sunnita, je nepodložená a zveličená; o to víc, je-li šíita jeho nevlastní otec, s nímž bydlel před odjezdem ze země, a má-li mezi šíity, jak sám tvrdí, přátele. Krajský soud názoru žalovaného přisvědčil a výše specifikovaným rozsudkem žalobu zamítl. [3] Žalobce (dále jen „stěžovatel“) napadl rozsudek krajského soudu včas podanou kasační stížností z důvodů dle §103 odst. 1 písm. b) a d) s. ř. s. Žalovaný prý neopatřil dostatečné podklady, nepřihlédl ke všem zjištěným okolnostem věci a své rozhodnutí dostatečně neodůvodnil. Krajský soud se pak nepřesvědčivě vypořádal se vznesenými žalobními námitkami. [4] Ve věcech mezinárodní ochrany se NSS po posouzení přípustnosti kasační stížnosti zabývá otázkou, zda podaná kasační stížnost svým významem podstatně přesahuje zájmy stěžovatele (§104a s. ř. s.). Není-li tomu tak, soud kasační stížnost odmítne jako nepřijatelnou (blíže k tomu usnesení ze dne 26. 4. 2006, čj. 1 Azs 13/2006-39, č. 933/2006 Sb. NSS). [5] Kasační stížnost je nepřijatelná. [6] Stěžovatel ani netvrdí, proč by měla být jeho kasační stížnost ve smyslu §104a s. ř. s. přijatelná. Dle NSS v této věci nevyvstala žádná právní otázka, která by doposud nebyla judikaturou jednotně řešena, ani taková otázka, kterou by bylo třeba řešit odlišně; nedošlo ani k podstatným vadám řízení, které by přijatelnost kasační stížnosti založily. [7] Institut prodloužení doplňkové ochrany je založen na klauzuli rebus sic stantibus, tedy jestliže se situace nezmění. V prodlužovacím řízení se zejména posuzuje, zda a jak se změnily okolnosti, jež vedly k původnímu udělení doplňkové ochrany. Tehdejší skutkový stav se konfrontuje s aktuální situací v zemi původu cizince [srov. např. rozsudek ze dne 16. 5. 2018, čj. 5 Azs 34/2018-29; přiměřeně srov. rozsudek ze dne 29. 6. 2011, čj. 7 Azs 21/2011-57 k podmínkám odnětí doplňkové ochrany podle §17a odst. 1 zákona o azylu]. [8] Rozhodnutí žalovaného a napadený rozsudek nejsou nepřezkoumatelné. Na základě podkladů obsažených ve spisu totiž žalovaný pečlivě – v souladu s §68 odst. 3 správního řádu - vysvětlil, že i navzdory tomu, že Irák stále sužuje poválečná situace, nebylo namístě doplňkovou ochranu prodloužit. Mezinárodní ochrana je výjimečným právním institutem, jehož smyslem je poskytnout žadateli ochranu, nikoliv však před jakýmikoli negativními jevy v zemi jeho původu. Žalovaný srozumitelně vysvětlil, jak se změnily okolnosti, které vedly k původnímu rozhodnutí o udělení doplňkové ochrany. Podstatné informace ze zpráv o Iráku vztáhnul ke stěžovatelově situaci. [9] K otázce skutkového stavu NSS uvádí, že požadavky na podklady pro rozhodnutí žalovaného se zabýval např. v rozsudku ze dne 4. 2. 2009, čj. 1 Azs 105/2008-81, č. 1825/2009 Sb. NSS. Dle něj musí být podklady (1) relevantní, (2) důvěryhodné a vyvážené, (3) aktuální a ověřené z různých zdrojů, a (4) transparentní a dohledatelné. Jak správně uvedl již krajský soud, podklady rozhodnutí, ze kterých žalovaný vycházel, tyto požadavky splňují. NSS se bezpečnostní situací v Iráku po pádu tzv. Islámského státu podrobně zabýval v rozsudku ze dne 16. 5. 2019, čj. 1 Azs 389/2018-38, bod 11 a násl. (srov. též usnesení ze dne 6. 6. 2019, čj. 1 Azs 46/2019-59). Stěžovatel svou situaci dostatečně neindividualizoval, zejm. neuvedl, proč by mu – na rozdíl od jiných osob – hrozilo v případu návratu do země skutečné nebezpečí vážné újmy. V současnosti ho sunnitské vyznání od ostatních Iráčanů téhož vyznání nijak neodlišuje. [10] NSS proto kasační stížnost odmítl pro nepřijatelnost (§104a s. ř. s.). Výrok o náhradě nákladů řízení se při odmítnutí kasační stížnosti opírá o §60 odst. 3 ve spojení s §120 s. ř. s. Poučení: Proti tomuto usnesení n e j s ou opravné prostředky přípustné. V Brně dne 26. června 2019 Zdeněk Kühn předseda senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší správní soud
Datum rozhodnutí / napadení:26.06.2019
Číslo jednací:10 Azs 135/2019 - 31
Forma /
Způsob rozhodnutí:
Usnesení
odmítnuto
Účastníci řízení:Ministerstvo vnitra
Prejudikatura:
Kategorie rozhodnutí:E
ECLI pro jurilogie.cz:ECLI:CZ:NSS:2019:10.AZS.135.2019:31
Staženo pro jurilogie.cz:10.04.2024