Rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 07.11.2019, sp. zn. 10 Azs 196/2019 - 28 [ usnesení / výz-E ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NSS:2019:10.AZS.196.2019:28

Zdroj dat je dostupný na http://www.nssoud.cz
ECLI:CZ:NSS:2019:10.AZS.196.2019:28
sp. zn. 10 Azs 196/2019 - 28 USNESENÍ Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Zdeňka Kühna, soudkyně Michaely Bejčkové a soudce Ondřeje Mrákoty v právní věci žalobkyně: F. Z., zast. JUDr. Bc. Stanislavem Brunckem, advokátem se sídlem Benešova 628/12, Brno, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 3, Praha 7, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 7. 2. 2018, čj. OAM-181/ZA-ZA11-P15-2016, v řízení o kasační stížnosti žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 2. 5. 2019, čj. 61 Az 10/2018-78, takto: I. Kasační stížnost se o dm ít á pro nepřijatelnost. II. Žádný z účastníků nemá práv o na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: [1] Žalobkyně je státní příslušnice Čínské lidové republiky. Do České republiky přicestovala letecky z Pekingu přes Varšavu do Prahy na české turistické vízum dne 15. 2. 2015. O čtyři dny později, dne 19. 2. 2015, zde požádala o udělení mezinárodní ochrany. Vypověděla, že v Číně jí hrozí pronásledování z důvodu náboženského vyznání. Je křesťanka a hlásí se k církvi Yi Xin Chengyi („Stát se spravedlivým“). Svoboda vyznání je v Číně omezena, a proto se museli žalobkyně a její souvěrci scházet tajně a v tichosti ve svých domácnostech. Při těchto setkáních zažila žalobkyně dva incidenty s policií. Poprvé věřící udal majitel domu, v němž se dne 12. 10. 2014 konalo jejich setkání. Policie na ně čekala před domem a žalobkyni se jí podařilo uniknout na elektrokole v úzké uličce, kam se policejní auto nevešlo. Podruhé přivedl dne 18. 7. 2015 majitel jiného bytu, v němž se věřící setkali, policii, aby je zatkla. Policisté se však nedostali dovnitř bytu, a tak pouze nadávali a poté odešli. Následující den ozbrojení policisté obklíčili dům a sledovali místnost, v níž se věřící scházeli. Žalobkyni se však mezitím podařilo uniknout a odcestovat do města Baotin Xiezhuang v provincii Habei. Městský sněm tu však poté vystoupil proti věřícím a žalobkyně se vyhnula zatčení jen díky tomu, že v době kontroly nebyla doma. Proto se rozhodla, že se dvěma svými spoluvěřícími sestrami opustí zemi. Doklady k vycestování jim za úplatu obstaral vůdce místní mafie. Žalobkyně je přesvědčena, že pokud se vrátí do Číny, bude kvůli své víře zatčena. Žalovaný však žalobkyni mezinárodní ochranu neudělil, protože neprokázala, že konkrétně jí hrozí pronásledování. [2] Krajský soud rozhodnutí žalovaného zrušil a vrátil mu věc k dalšímu řízení. Neztotožnil se s názorem žalovaného, podle kterého nehrozí žalobkyni v zemi původu pronásledování, protože nebyla dosud čínskými bezpečnostními složkami zadržena, vězněna, trestně stíhána ani se nestala terčem jiného negativního jednání ze strany čínských státních orgánů či bezpečnostních složek. Nepřisvědčil ani tvrzení, že žalobkyně využila znalost problematiky pronásledování příslušníků náboženských menšin v Číně, aby zdramatizovala svůj azylový příběh. Závěry žalovaného, že žalobkyni nehrozí žádná újma, že je možné řešit situaci vnitřním přesídlením a že její tvrzení jsou účelová, považuje krajský soud za rozporné s tvrzeními žalobkyně ve správním řízení a za nepřezkoumatelné. [3] Žalovaný (dále jen „stěžovatel“) podal proti rozsudku krajského soudu kasační stížnost. V ní trvá na tom, že žalobkyně v Číně nebyla pronásledována a ani jí v budoucnu pronásledování nehrozí. Z ničeho neplyne, že pronásledování čelili všichni členové církve, k níž patří žalobkyně. Tvrzení žalobkyně nejsou věrohodná, protože za účelem získání víza uváděla nepravdivé informace. O účelovosti jejích tvrzení svědčí i to, že bez problému vycestovala z Číny organizovaně spolu s dalšími souvěrci. Žalobkyně navíc o mezinárodní ochranu nepožádala bezprostředně po příletu, ale až s časovým odstupem v přijímacím středisku v Zastávce u Brna. Nejsou tu žádné důkazy svědčící o špatném zacházení s neúspěšnými žadateli o azyl po návratu do Číny. [4] Ve věcech mezinárodní ochrany se NSS po posouzení přípustnosti kasační stížnosti zabývá otázkou, zda podaná kasační stížnost svým významem podstatně přesahuje zájmy stěžovatele (§104a s. ř. s.). Není-li tomu tak, soud kasační stížnost odmítne jako nepřijatelnou (viz usnesení ze dne 26. 4. 2006, čj. 1 Azs 13/2006-39, č. 933/2006 Sb. NSS). [5] Kasační stížnost je nepřijatelná. [6] NSS se nejdříve zabýval námitkou nepřezkoumatelnosti a neshledal ji důvodnou. Krajský soud srozumitelně vysvětlil, proč rozhodnutí žalovaného zrušil. [7] Dále NSS zkoumal podmínky přijatelnosti kasační stížnosti. Otázkami, které podle stěžovatele krajský soud nesprávně posoudil, se NSS již podrobně zabýval v rozsudku dne 29. 8. 2019, čj. 9 Azs 39/2019-77. Podle tohoto rozsudku „má posuzování odůvodněných obav z pronásledování prospektivní povahu, takže není zcela nezbytné, aby žadatel o mezinárodní ochranu v minulosti již konkrétní akt pronásledování utrpěl“. Není proto rozhodné, zda se žalobkyni podařilo při incidentech s policií uniknout, či nikoliv. Žalovaný se měl tedy podrobně zabývat otázkou, zda už z toho důvodu, že žalobkyně patří ke skupině čínských křesťanů, je či není přiměřeně pravděpodobné, že bude v budoucnu v zemi původu vystavena pronásledování. To, že krajský soud označil stěžovatelovo rozhodnutí za nepřezkoumatelné, bylo plně v souladu se závěry citovaného rozsudku. Žalovaný totiž neřekl dostatečně konkrétně, v čem spatřoval nevěrohodnost stěžovatelčiných tvrzení, tj. nezpochybnil, že se samotné incidenty, které stěžovatelka popisuje, mohly stát. [8] Typově obdobnými případy se NSS v nedávné době zabýval již několikrát, například v usneseních ze dne 26. 9. 2019, čj. 10 Azs 195/2019-37, a ze dne 3. 10. 2019, čj. 10 Azs 258/2019-35. V těchto věcech se vyjádřil k námitkám, které stěžovatel uplatnil i v nyní řešené věci a které se vztahují k obdobným okolnostem případu. NSS nepovažuje za účelné znovu opakovat již vyslovené, a proto odkazuje například na odůvodnění usnesení ve věci 10 Azs 195/2019 (v rozsahu odstavců 9 až 13) či ve věci 10 Azs 258/2019 (v rozsahu odstavců 9 až 14). [9] NSS je proto přesvědčen, že se krajský soud nedopustil hrubého pochybení při výkladu práva. Zároveň v této věci nevyvstala žádná právní otázka, která by doposud nebyla judikaturou jednotně řešena, ani taková otázka, kterou by bylo třeba řešit odlišně. Rozdílnou judikaturu krajských soudů v hodnocení situace čínských křesťanů sjednotil NSS rozsudkem 9 Azs 39/2019. [10] NSS proto kasační stížnost podle §104a s. ř. s. odmítl pro nepřijatelnost. Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o §60 odst. 3 ve spojení s §120 s. ř. s. Poučení: Proti tomuto rozhodnutí ne j so u opravné prostředky přípustné. V Brně dne 7. listopadu 2019 Zdeněk Kühn předseda senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší správní soud
Datum rozhodnutí / napadení:07.11.2019
Číslo jednací:10 Azs 196/2019 - 28
Forma /
Způsob rozhodnutí:
Usnesení
odmítnuto
Účastníci řízení:Ministerstvo vnitra
Prejudikatura:9 Azs 39/2019 - 77
Kategorie rozhodnutí:E
ECLI pro jurilogie.cz:ECLI:CZ:NSS:2019:10.AZS.196.2019:28
Staženo pro jurilogie.cz:10.05.2024