ECLI:CZ:NSS:2019:11.KSS.8.2018:199
sp. zn. 11 Kss 8/2018 - 199
ROZHODNUTÍ
Kárný senát Nejvyššího správního soudu jakožto soudu kárného složený z předsedy senátu
JUDr. Tomáše Langáška, LL.M., členů JUDr. Jiřího Zavázala a Mgr. Michaela Květa a přísedících
JUDr. Jana Jakovce, Mgr. Olgy Rosenkranzové, Ph.D. a Mgr. Lukáše Trojana projednal v ústním
jednání dne 15. 4. 2019 kárný návrh ze dne 28. 11. 2018 kárného navrhovatele: předseda
Okresního soudu v Uherském Hradišti Mgr. Tomáš Gargulák, sídlem Svatováclavská 568,
Uherské Hradiště, proti kárně obviněné: Mgr. Ilona Miklová, soudkyně Okresního soudu
v Uherském Hradišti, za přítomnosti jejího obhájce: JUDr. Jaroslav Brož, advokát, sídlem
Marie Steyskalové 62, Brno, a rozhodl
takto:
I.
Podle §14 písm. a) zákona č. 7/2002 Sb., o řízení ve věcech soudců, státních zástupců a soudních
exekutorů,
se zas t av u j e
řízení o kárně odpovědnosti kárně obviněné,
Mgr. Ilony Miklové
nar. X,
soudkyně Okresního soudu v Uherském Hradišti,
pro skutky spočívající v tom,
že
jako soudkyně Okresního soudu v Uherském Hradišti zaviněně porušila své povinnosti
vyplývající §158 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších
předpisů, ve spojení s §79 odst. 1 zákona č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní
správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích), ve znění
pozdějších předpisů,
ve věcech (dle původního číslování kárného návrhu)
a) (1) sp. zn. 11 C 217/2013 tím, že rozsudek v této věci, vyhlášený 25. 11. 2016, vyhotovila
a vypravila účastníkům řízení až 27. 3. 2017, přitom překročila i lhůtu, která jí byla na její žádost
předsedou soudu prodloužena do 23. 2. 2017,
b) (2) sp. zn. 211 C 66/2013 tím, že rozsudek v této věci, vyhlášený 31. 3. 2017, vyhotovila
a vypravila účastníkům řízení až 31. 10. 2017, přitom překročila i lhůtu, která jí byla na její žádost
předsedou soudu prodloužena do 29. 6. 2017,
c) (3) sp. zn. 11 C 217/2014 tím, že rozsudek v této věci, vyhlášený 23. 3. 2016, vyhotovila
a vypravila účastníkům řízení až 7. 7. 2016, přitom překročila i lhůtu, která jí byla na její žádost
předsedou soudu prodloužena do 21. 6. 2016, a
d) (5) sp. zn. 211 C 28/2014 tím, že rozsudek v této věci, vyhlášený 29. 7. 2016, vyhotovila
a vypravila účastníkům řízení až 29. 11. 2016, přitom překročila i lhůtu, která jí byla na její žádost
předsedou soudu prodloužena do 27. 10. 2016,
a dále pro skutek spočívající v tom,
že
e) jako soudkyně Okresního soudu v Uherském Hradišti zaviněně porušovala své povinnosti
podle §6 a §114a odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších
předpisů, ve spojení s §79 odst. 1 zákona o soudech a soudcích, čímž způsobila v období
od 20. 11. 2014 do 30. 11. 2017 a od 1. 6. 2018 do 4. 6. 2018 nedůvodné průtahy v dále
uvedených věcech, označených pořadovými čísly dle kárného návrhu, vedených u Okresního
soudu v Uherském Hradišti pod sp. zn. 6) 14 C 22/2011, 7) 103 C 58/2012, 8) 14 C 45/2012,
9) 11 C 38/2013, 10) 11 C 53/2013, 11) 11 C 151/2013, 12) 11 C 206/2013, 13) 11 C 217/2013,
14) 11 C 211/2013, 15) 11 C 9/2013, 16) 11 C 26/2013, 17) 11 C 42/2013, 18) 11 C 46/2013,
19) 11 C 65/2013, 20) 4 C 158/2014, 21) 11 C 14/2014, 22) 11 C 265/2014, 23) 11 C 47/2014,
24) 11 C 217/2014, 25) 11 C 273/2014, 26) 11 C 33/2014, 27) 11 C 75/2014, 28) 11 C 20/2014,
29) 211 C 28/2014, 30) 211 C 54/2014, 31) 211 C 97/2014, 32) 11 C 247/2014,
36) 11 C 170/2015, 37) 11 C 23/2015, 38) 11 C 25/2015, 40) 11 C 84/2015, 43) 11 C 110/2015,
44) 11 C 112/2015, 48) 11 C 332/2015, 49) 11 C 348/2015, 52) 11 C 372/2015,
53) 11 C 385/2015, 54) 11 C 262/2015, 57) 11 C 221/2015, 58) 11 C 378/2016,
61) 11 C 311/2016, 62) 11 C 309/2016, 67) 11 C 373/2016, 68) 11 C 219/2016,
69) 11 C 163/2016, 71) 11 C 4/2016, 72) 11 C 67/2016, 73) 11 C 202/2016, 75) 11 C 224/2016
a 76) 11 C 226/2016,
p r ot ož e
kárný navrhovatel vzal v této části svůj kárný návrh zpět.
II.
Podle §314r odst. 4 zákona č. 141/1961 Sb., trestní řád, ve znění pozdějších předpisů, přiměřeně
aplikovaného v kárném řízení dle §25 zákona č. 7/2002 Sb., o řízení ve věcech soudců, státních
zástupců a soudních exekutorů, na návrh kárného navrhovatele
se s ch v al u je d o h o d a o v i n ě a k árn ém o p at ř en í ,
která byla uzavřena v sídle Nejvyššího správního soudu dne 15. 4. 2019 mezi kárným
navrhovatelem, předsedou Okresního soudu v Uherském Hradišti, Mgr. Tomášem Gargulákem
a kárně obviněnou soudkyní Okresního soudu v Uherském Hradišti Mgr. Ilonou Miklovou,
za účasti jejího obhájce JUDr. Jaroslava Brože, advokáta,
a
Mgr. Ilona Miklová,
nar. X,
soudkyně Okresního soudu v Uherském Hradišti,
se uz ná v á v i nn ou
podle §19 odst. 1 zákona č. 7/2002 Sb., o řízení ve věcech soudců, státních zástupců a soudních
exekutorů, ve znění pozdějších předpisů,
že
a) jako soudkyně Okresního soudu v Uherském Hradišti porušila ustanovení §158 odst. 4 zákona
č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, tím, že nedodržela zákonnou
lhůtu k vyhotovení a odeslání rozhodnutí, když ve věci sp. zn. 11 C 273/2014 rozsudek vyhlásila
dne 18. 5. 2018, lhůta k jeho vyhotovení a vypravení byla prodloužena do 16. 8. 2018, avšak
vyhotovila ho až dne 1. 10. 2018,
a dále
že
b) porušováním svých povinností vyplývajících z §100 odst. 1 občanského soudního řádu,
ve spojení s §79 odst. 1 zákona č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě
soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích), ve znění pozdějších
předpisů, způsobila v období od 1. 12. 2017 do 31. 5. 2018 nedůvodné průtahy v níže uvedených
věcech označených pořadovými čísly dle zúženého kárného návrhu (v závorce označených čísly
původního kárného návrhu), vedených u Okresního soudu v Uherském Hradišti pod sp. zn.
1) (33) 11 C 205/2015 v období od 1. 12. 2017 do 14. 3. 2018,
2) (34) 11 C 235/2015 v období od 1. 12. 2017 do 31. 5. 2018,
3) (35) 11 C 158/2015 v období od 1. 12. 2017 do 28. 5. 2018,
4) (39) 11 C 65/2015 v období od 1. 12. 2017 do 29. 5. 2018,
5) (41) 11 C 92/2015 v období od 10. 1. 2018 do 29. 5. 2018,
6) (42) 11 C 101/2015 v období od 1. 12. 2017 do 27. 3. 2018,
7) (45) 11 C 270/2015 v období od 1. 12. 2017 do 15. 5. 2018,
8) (46) 11 C 284/2015 v období od 1. 12. 2017 do 29. 5. 2018,
9) (47) 11 C 300/2015 v období od 1. 12. 2017 do 29. 5. 2018,
10) (50) 11 C 368/2015 v období od 1. 12. 2017 do 17. 5. 2018,
11) (51) 11 C 371/2015 v období od 1. 12. 2017 do 1. 3. 2018,
12) (55) 11 C 251/2015 v období od 1. 12. 2017 do 29. 5. 2018,
13) (56) 11 C 237/2015 v období od 4. 12. 2017 do 29. 5. 2018,
14) (59) 11 C 380/2016 v období od 1. 12. 2017 do 31. 5. 2018,
15) (60) 11 C 397/2016 v období od 1. 12. 2017 do 31. 5. 2018,
16) (63) 11 C 320/2016 v období od 1. 12. 2017 do 31. 5. 2018,
17) (64) 11 C 321/2016 v období od 1. 12. 2017 do 31. 5. 2018,
18) (65) 11 C 327/2016 v období od 1. 12. 2017 do 31. 5. 2018,
19) (66) 11 C 371/2016 v období od 1. 12. 2017 do 31. 5. 2018,
20) (70) 11 C 137/2016 v období od 1. 12. 2017 do 31. 5. 2018,
21) (74) 11 C 221/2016 v období od 1. 12. 2017 do 28. 5. 2018,
22) (77) 11 C 8/2017 v období od 1. 12. 2017 do 28. 5. 2018,
23) (78) 11 C 15/2017 v období od 1. 12. 2017 do 28. 5. 2018,
24) (80) 11 C 43/2017 v období od 1. 12. 2017 do 31. 5. 2018,
25) (81) 11 C 44/2017 v období od 1. 12. 2017 do 28. 5. 2018,
26) (82) 11 C 45/2017 v období od 1. 12. 2017 do 28. 5. 2018,
27) (83) 11 C 50/2017 v období od 1. 12. 2017 do 31. 5. 2018,
28) (84) 11 C 60/2017 v období od 1. 12. 2017 do 31. 5. 2018,
29) (85) 11 C 111/2017 v období od 1. 12. 2017 do 9. 5. 2018,
30) (86) 11 C 112/2017 v období od 1. 12. 2017 do 28. 5. 2018 a
31) (87) 11 C 109/2017 v období od 1. 12. 2017 do 31. 5. 2018,
t e dy
zaviněně porušila povinnosti soudkyně a ohrozila důvěru v nezávislé, nestranné a spravedlivé
rozhodování soudů.
T í m s p ách al a k árn á pr o v i ně n í
podle §87 odst. 1 zákona o soudech a soudcích
a za ně se jí u k l á dá
kárné opatření
sní ž e ní pl a t u o 10 % na do b u 12 měs í ců
podle §88 odst. 1 písm. b) zákona o soudech a soudcích.
Odůvodnění:
I. Průběh kárného řízení
[1] Předseda Okresního soudu v Uherském Hradišti (dále též „navrhovatel“) podal dne
28. 11. 2018 podle §8 odst. 2 písm. g) zákona č. 7/2002 Sb., o řízení ve věcech soudců, státních
zástupců a soudních exekutorů, ve znění pozdějších předpisů (dále též „kárný zákon“),
k Nejvyššímu správnímu soudu jakožto soudu kárnému návrh na zahájení kárného řízení proti
soudkyni tohoto soudu Mgr. Iloně Miklové (dále též „kárně obviněná“ nebo „soudkyně“).
Obvinil ji ve smyslu §86 a 87 zákona č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích,
přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech
a soudcích), ve znění pozdějších předpisů, z toho, že ve věcech označených v návrhu pořadovými
čísly 1. – 5. nevyhotovila a neodeslala účastníkům řízení rozsudky v zákonné lhůtě třiceti dnů
od jejich vyhlášení, případně ve lhůtě prodloužené předsedou či místopředsedou soudu,
jak jí ukládal §158 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších
předpisů (dále jen „o. s. ř.“). Tato provinění označil navrhovatel za o to závažnější, že ve všech
uvedených věcech byla lhůta soudkyni prodloužena až na maximální možnou dobu 90 dnů
od vyhlášení rozsudku, přesto nebyla schopna ji dodržet. Za druhově totéž provinění již přitom
byla postižena výtkou ze dne 25. 6. 2018 sp. zn. Spr. 637/2018. Ve věcech označených v návrhu
pořadovými čísly 6. – 87. v období od 20. 11. 2014 do 4. 6. 2018 pak nečinila včas úkony,
které by směřovaly k vyřízení věci, přičemž mnohdy šlo o úkony jednoduché (např. výzva
k zaplacení soudního poplatku), tedy dopustila se průtahů v řízeních. I v tomto případě
se tak stalo navzdory dřívější výtce, udělené za obdobné jednání, ze dne 31. 3. 2017
sp. zn. Spr. 178/2017, přičemž v některých spisech, v nichž jí předseda soudu tehdy vytkl
průtahy, nadále nečinila úkony, případně činila jen úkony formální, jež nesměřovaly k vyřízení
věci. Tímto jednáním soudkyně podle navrhovatele zaviněně porušila své povinnosti, a ohrozila
tak důvěru ve spravedlivé a odborné rozhodování soudu. Kárný navrhovatel navrhl za tato kárná
provinění opatření spočívající v odvolání z funkce soudkyně.
[2] Předseda senátu nechal obratem zaslat kárný návrh kárně obviněné na vědomí
a k vyjádření. Veřejné ústní jednání již počátkem ledna 2019 nařídil na pondělí 18. 3. 2019.
[3] Kárně obviněná průběžně zasílala kárnému soudu dílčí vyjádření (datovaná 28. 12. 2018,
4. 2. 2019, 18. 2. 2019 a 1. 3. 2019). Teprve v pořadí třetím vyjádření ze dne 18. 2. 2019 vznesla
námitku prekluze (nedodržení šestiměsíční subjektivní lhůty dle §9 odst. 1 zákona č. 7/2002 Sb.)
u celé řady vytýkaných průtahů v řízení. Předseda senátu proto vyzval kárného navrhovatele,
aby ještě před ústním jednáním zaujal jednoznačné písemné stanovisko k zachování lhůt
pro vznesení kárného návrhu u jednotlivých vytýkaných průtahů, aby svůj návrh případně zúžil
na ty tvrzené průtahy, v nichž byla podle jeho přesvědčení lhůta pro kárný postih zachována,
a u nich aby jednoznačně upřesnil, od kdy do kdy kárně obviněné soudkyni vytýká nečinnost,
eventuálně aby případně ve světle vyjádření kárně obviněné soudkyně a po zaujetí stanoviska
k němu zvážil svůj návrh na kárné opatření, byť jím kárný soud vázán není. Konečně jej předseda
senátu vyzval, aby se vyjádřil, zda by z jeho strany byl prostor pro uzavření „dohody o vině
a kárném opatření“ s odkazem na usnesení jiného kárného senátu ze dne 17. 1. 2019
č. j. 13 Kss 5/2018-71, podle nějž na základě §25 zákona č. 7/2002 Sb. lze v již zahájeném řízení
o kárné odpovědnosti soudců přiměřeně použít právní úpravy institutu dohody o vině a trestu
(kárném opatření) podle §314o a násl. trestního řádu. Uvedená výzva byla zaslána na vědomí
i kárně obviněné.
[4] Dne 28. 2. 2019 kárný soud obdržel sdělení kárně obviněné prostřednictvím jejího
obhájce, jehož si nově zvolila, že je připravena k uzavření dohody o vině a kárném opatření,
neboť uznává, že byly spáchány skutky, pro které je kárně stíhána v rozsahu kárného návrhu,
a akceptuje uložení spravedlivého kárného opatření, za které považuje snížení platu o 10 %
na dobu jednoho roku. Dne 5. 3. 2019 pak kárný soud obdržel sdělení kárného navrhovatele,
že je ochoten akceptovat podnět k uzavření dohody o vině a kárném opatření a požádal o časový
prostor k uzavření takové dohody. Z tohoto důvodu požádal též o odročení nařízeného jednání
ve věci.
[5] V reakci na tato sdělení předseda senátu přeložil již nařízené jednání kárného soudu
na den 15. 4. 2019. Protože to obě strany shodně navrhly a nebyly zde prima facie jiné překážky,
které by sjednání takové dohody vylučovaly, stanovil předseda senátu kárnému navrhovateli
usnesením ze 7. 3. 2019 lhůtu k podání návrhu na schválení dohody o vině a kárném opatření
do 1. 4. 2019. Poskytl stranám též poučení k povaze, resp. k základním podmínkám pro schválení
případné dohody o vině a kárném opatření. Soud může takovouto dohodu schválit jen, je-li
v souladu se zákonem, včetně skutečností, k nimž musí soud přihlédnout z úřední povinnosti,
tj. mimo jiné s podmínkou zachování subjektivní a objektivní lhůty pro kárné provinění
a s podmínkou, že nebude porušen zákaz dvojího postihu za totéž jednání. Dohoda o vině
a trestu tedy nemůže obsahovat skutek, který by byl prekludován (ve smyslu překročení lhůt
pro zahájení kárného řízení), ani skutek, za který již byla kárně obviněná postižena výtkami,
jež mají účinky věci rozhodnuté (jinak by byl porušen zákaz dalšího postihu za totéž jednání,
non bis in idem).
[6] Dne 29. 3. 2019, respektive 1. 4. 2019, obdržel kárný soud zúžení kárného návrhu,
jímž kárný navrhovatel omezil předmět kárného řízení na dva skutky:
1. vyhotovení a vypravení rozsudku po lhůtě stanovené v §158 odst. 4 o. s. ř. a prodloužené
v maximální možné míře ve věci dle původního číslování č. 4 (sp. zn. 11 C 273/2014)
2. na průtahy v řízení v období od 1. 12. 2017 do 31. 5. 2018 v celkem 31 spisech,
dle původního číslování věci č. 33 – 35, 39, 41, 42, 45 – 47, 50, 51, 55, 56, 59, 60, 63 – 66,
70, 74, 77, 78 a 80 – 87, nově označené jako věci č. 1 – 31.
[7] Za tyto skutky, v nichž spatřuje kárné provinění, navrhl kárný navrhovatel uložit kárně
obviněné kárné opatření spočívající ve snížení platu o 5 % na dobu 5 měsíců. Kárný navrhovatel
dále uvedl, že takto zúžený kárný návrh je podkladem dohody o vině a trestu. Zároveň
navrhovatel zároveň kárnému soudu analogicky podle §175b odst. 1 trestního řádu navrhl
schválení dohody o vině a trestu uzavřené dne 25. 3. 2019 v sídle Okresního soudu v Uherském
Hradišti, v níž kárně obviněná prohlásila, že spáchala skutky vymezené v zúžení kárného návrhu,
a dohodla se s kárným navrhovatelem na uložení kárného opatření v podobě snížení platu o 5 %
na dobu 5 měsíců.
[8] Na jednání kárného soudu konaném dne 15. 4. 2019 kárný soud poté, co vyslechl návrh,
provedl výslech kárně obviněné (§314q odst. 5 trestního řádu), a poté, co předseda senátu podal
stručnou zprávu o dosavadním průběhu řízení a konstatoval podstatný obsah spisu, v neveřejné
poradě dospěl k závěru, že nelze schválit předloženou dohodu o vině a kárném opatření
ve smyslu §314r odst. 2 trestního řádu. Podle přiměřeně aplikovaného §314r odst. 3 trestního
řádu oznámil ústy předsedy senátu stranám své výhrady, jež spočívaly v tom, že navržené kárné
opatření je natolik mírné, že zcela zjevně neodpovídá závažnosti kárného provinění, a je tudíž
nepřiměřené. Kárný soud nicméně podle citovaného ustanovení umožnil stranám, aby navrhly
nové znění dohody o vině a kárném opatření, a za tímto účelem přerušil na nezbytně nutnou
dobu své jednání. Poté pokračoval v jednání, přičemž navrhovatel předložil novou dohodu o vině
a kárném opatření uzavřenou během přerušení jednání v sídle Nejvyššího správního soudu,
v níž strany při jinak nezměněném obsahu dohodly kárné opatření ve formě snížení platu o 10 %
na dobu 12 měsíců, a navrhl její schválení.
[9] Kárný senát po přerušení jednání k poradě ústy svého předsedy stranám oznámil, že proti
nově předložené dohodě o vině a kárném opatření výhrady nemá. Předseda kárného senátu proto
uzavřel, že dokazování se pro nadbytečnost provádět nebude (§314q odst. 5 trestního řádu).
II. Hodnocení kárného soudu
K výroku I o zastavení řízení
[10] Vzhledem k tomu, že kárný navrhovatel svůj původní návrh podáním ze dne 22. 3. 2019
zúžil, čímž – jak potvrdil na jednání – vzal kárný návrh ve zbývajícím rozsahu zpět, kárný soud
podle §14 písm. a) zákona č. 7/2002 Sb. zastavil kárné řízení pro čtyři skutky, původně označené
pořadovými čísly 1, 2, 3 a 5, spočívající v tom, že kárně obviněná jako soudkyně Okresního
soudu v Uherském Hradišti zaviněně porušila své povinnosti vyplývající §158 odst. 4 o. s. ř.,
ve spojení s §79 odst. 1 zákona č. 6/2002 Sb., tím, že vyhlášené rozsudky v uvedených věcech
vyhotovila a vypravila účastníkům řízení až poté, co uplynula zákonná lhůta, která jí nadto byla
na její žádost předsedou, resp. místopředsedou soudu prodloužena na maximální zákonem
připuštěnou dobu (tedy třicetidenní lhůta, prodloužitelná maximálně o dalších 60 dnů).
[11] Kárný soud ze stejného důvodu zastavil řízení i pro další skutek spočívající v tom,
že kárně obviněná jako soudkyně Okresního soudu v Uherském Hradišti zaviněně porušovala své
povinnosti podle §6 a §114a odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění
pozdějších předpisů, ve spojení s §79 odst. 1 zákona o soudech a soudcích, čímž způsobila
v období od 20. 11. 2014 do 30. 11. 2017 a od 1. 6. 2018 do 4. 6. 2018 nedůvodné průtahy
v desítkách věcí, v původním návrhu označených čísly 6 – 32, 36 – 38, 40, 43, 44, 48, 49, 52 – 54,
57, 58, 61, 62, 67 – 69, 71 – 73, 75, 76 a 79. Kárný senát, s odkazem na své rozhodnutí
č. j. 11 Kss 7/2018-207 ze dne 21. 1. 2019, odstavce 47 – 50, připomíná, že průtahy v řízení
pojímá jako jeden skutek vymezený obdobím, v němž se soudce nečinnosti dopouštěl.
Z původního kárného návrhu vyplývalo, že průtahy v řízeních ve věcech č. 6 – 87 byly vymezeny
obdobím od 20. 11. 2014 (tento počátek tvrzené nečinnosti byl uveden u věci č. 22
sp. zn. 11 C 265/2014) do 4. 6. 2018 (tento konec tvrzené nečinnosti byl uveden u věci č. 8
sp. zn. 14 C 45/2012). Tím, že kárný navrhovatel svůj návrh zúžil, pokud jde o průtahy v řízení,
na období od 1. 12. 2017 do 31. 5. 2018, je zřejmé, že bylo nutno kárné řízení o tomto skutku,
v rozsahu překračujícím zúžený návrh, tj. pro období od 20. 11. 2014 do 30. 11. 2017
a od 1. 6. 2018 do 4. 6. 2018, zastavit pro zpětvzetí.
K výroku II o schválení dohody o vině a kárném opatření
[12] Kárný soud považuje možnost uzavřít dohodu o vině a kárném opatření za vhodné
vyústění kárného řízení, protože jde o projev žádoucí sebereflexe nejen na straně kárně
obviněného soudce, ale i na straně kárného navrhovatele, je-li předsedou soudu, u nějž soudce
působí. Zejména jsou-li předmětem kárného návrhu průtahy v řízení, podílí se na nich kromě
soudce v různé míře pravidelně i podmínky a organizace práce, které soudcům vedení soudu
vytváří a garantuje (byť samozřejmě soudcovo zavinění musí být nadevší pochybnost prokázáno).
Obě strany jsou tak již v procesu sjednávání dohody aktivně vtaženy do řešení jejich společného
problému. Předpokladem účinného a dlouhodobě udržitelného řešení je i „manažerská práce“
se soudcem ze strany vedení soudu tak, aby v budoucnu byl schopen svou práci efektivněji
organizovat, samozřejmě v míře slučitelné s postavením nezávislého soudce. Schopnost vzájemné
otevřené komunikace předurčuje úspěch takového řešení, sjednání dohody o vině a kárném
opatření je pak toho příslibem.
[13] Jak již bylo výše zmíněno, kárný soud na jednání oznámil stranám podle §314r odst. 3
trestního řádu svou výhradu k původně předložené dohodě o vině a kárném opatření.
[14] Nutno zdůraznit, že výhrada vůči dohodnutému kárnému opatření byla vůči této dohodě
výhradou jedinou. V ostatních ohledech předložená dohoda zákonným požadavkům vyhovovala
– skutkové předpoklady, z nichž dohoda vycházela, odpovídaly obsahu spisu, po zúžení kárného
návrhu zde nedocházelo ani ke střetu se zákazem dvojího postihu téhož jednání (předmětem
dohody nebyly skutky, které byly předmětem předchozích výtek ze strany vedení Okresního
soudu v Uherském Hradišti), ani k postihu za skutky, kde by již uplynula prekluzivní lhůta
pro podání kárného návrhu (o ty kárný navrhovatel svůj návrh zúžil).
[15] Jediným problémem se tedy z pohledu kárného soudu stala otázka přiměřenosti
dohodnutého kárného opatření, které vyhodnotil jako zjevně nepřiměřeně mírné. Vycházel
přitom z §314r odst. 2 trestního řádu, podle nějž „soud dohodu o vině a trestu neschválí, je-li nesprávná
nebo nepřiměřená z hlediska … druhu a výše navrženého trestu“. Z dosavadní kárné judikatury vyplývá, že
právní úprava dohody o vině a trestu musí být aplikována přiměřeně a jejím schválením by neměl
být popřen smysl a účel kárného řízení (usnesení ze dne 17. 1. 2019 č. j. 13 Kss 5/2018 - 71,
odst. [15]).
[16] Kárný soud pochopitelně zohlednil sebereflexi kárně obviněné a její náhled na kárná
provinění, sjednané kárné opatření však bylo i při této úvaze ve zjevném nepoměru k jejich
závažnosti. Je třeba si uvědomit, že kárné řízení má několik rovin. Jednou je vyvození individuální
odpovědnosti, přičemž cílem kárného řízení je jak represe, tj. postižení soudce za jeho protiprávní
jednání, tak i prevence, tedy snaha předejít tomuto jednání u konkrétního soudce v budoucnu.
Druhou rovinu představuje soudcův služební poměr, z něhož plyne odpovědnost soudce vůči
státu, že bude usilovat, aby svou funkci vykonával zodpovědně a způsobem odpovídajícím tomu,
jak je platově hodnocena a jakou prestiž svému nositeli přináší. Třetí rovina spočívá v zajištění
práva účastníků řízení, v nichž kárně obviněný vystupuje v roli soudce, na spravedlivý proces
včetně práva na rozhodnutí v přiměřené lhůtě a bez průtahů. Konečně čtvrtou rovinou
je prevence obecná, tj. výchovné působení na společnost, resp. na ostatní příslušníky
soudcovského stavu. S tím souvisí i otázka zajištění určité minimální kvality moci soudní jakožto
jedné ze tří mocí ve státě vedle moci zákonodárné a výkonné. Jak již dříve uvedl kárný soud,
„základním smyslem kárného řízení je mimo jiné ochrana integrity soudcovského sboru, nezávislosti a nestrannosti
soudců a soudní moci a důvěry veřejnosti v nezávislé, nestranné a spravedlivé rozhodování soudů. … Funkce
soudce představuje v profesním i mimoprofesním působení pozici ústavního činitele, u které je naprosto nezbytné
vyžadovat co nejpřísnější plnění zákonných povinností, které jsou s výkonem této funkce spojeny“ (rozhodnutí
kárného soudu ze dne 18. 2. 2015 č. j. 13 Kss 6/2014 - 138).
[17] Uvedené účely kárného řízení a z nich zejména ten poslední nemohla předložená dohoda
o vině a kárném opatření naplnit. Původně sjednané kárné opatření mohlo svou zjevnou mírností
vyvolat na straně veřejnosti spekulace (byť třeba i neoprávněné), že kárný navrhovatel obětoval
zájem na přiměřeném postihu kárně obviněné tomu, aby se vyhnul zátěži, kterou by pro něj
představovalo odpovědné dopracování kárného návrhu a jeho obhájení před kárným soudem,
nebo že k iniciaci, resp. dovršení kárného postihu deliktního jednání na svém soudu přistoupil jen
„na oko“, aby toliko formálně splnil svou povinnost, resp. aby se sám vyhnul případné kárné
odpovědnosti funkcionáře soudu. Schválení takovéto dohody o vině a trestu (kárném opatření)
by víru veřejnosti v integritu soudcovského sboru a v nezávislé, nestranné a spravedlivé
rozhodování soudů mohlo významně oslabit.
[18] Nutno zdůraznit, že průtahy v řízení nejsou žádným „kavalírským deliktem“, na nějž by
měl kárný soud pohlížet shovívavě. Právě naopak, jedná-li se o větší počet věcí, v nichž soudce
není schopen či ochoten činit úkony v přiměřené době, svědčí to přinejmenším o jeho snížené
schopnosti nadále zastávat soudcovskou funkci. Na právní postavení stran a jejich důvěru
v soudní rozhodování může mít takovéto systematické porušování soudcovských povinností
drtivější dopad než například ojedinělý morální poklesek v soudcově osobním životě, neboť
se týká vlastního účelu existence soudní moci, tj. dávat v reálném čase průchod spravedlnosti.
Výstižně se říká, že pozdě poskytnutá spravedlnost se rovná odmítnutí spravedlnosti (justice delayed
is justice denied).
[19] V daném případě se kárně obviněná dopustila dvou kárných provinění ve vícečinném
souběhu, přičemž první z nich – porušení povinnosti stanovené v §158 odst. 4 o. s. ř. – je typově
velmi závažné. Jak rekapituloval kárný soud v rozhodnutí č. j. 13 Kss 3/2018-176 z 30. 1. 2019
ve věci jiného soudce z Okresního soudu v Uherském Hradišti, s odkazem např. na rozhodnutí
ze dne 14. 5. 2014, č. j. 13 Kss 2/2014-74 nebo ze dne 25. 4. 2018 č. j. 13 Kss 7/2017-68
i rozhodnutí ze dne 5. 12. 2018 č. j. 13 Kss 4/2018-84, „jestliže již věc dospěje do toho stádia,
kdy je vyhlášeno meritorní rozhodnutí, pak soudce, jemuž byla věc přidělena, byť by i byl jinak přetížen,
má prvořadý úkol vyhotovit rozhodnutí písemně tak, aby byla dodržena zákonná lhůta pro jeho odeslání stranám,
a tento úkol je třeba považovat za prioritní i ve vztahu k většině dalších úkonů, které je daný soudce povinen
v rámci výkonu své funkce činit.“. Druhé kárné provinění je závažné svou četností a rozsahem.
Za druhově tatáž provinění byla přitom soudkyně již v minulosti postižena dvěma výtkami.
Kárné opatření při dolní hranici (na úrovni 6,9 %) zákonného rozpětí se proto za těchto
okolností jevilo jako zjevně nepřiměřené.
[20] Jelikož nová dohoda o vině a kárném opatření, kterou strany uzavřely v sídle Nejvyššího
správního soudu po oznámení výhrad kárného senátu během přerušení jednání, vyhovovala
i v tomto posledním ohledu zákonným kritériím (dohodnuté kárné opatření je na úrovni jedné
třetiny zákonné sazby, což – s přihlédnutím k postoji kárně obviněné, jež vše uznala a projevila
lítost a snahu o nápravu situace ve svém oddělení – odpovídá závažnosti kárných provinění),
kárný soud tuto novou verzi dohody schválil a rozhodl o vině a kárném opatření v souladu s ní.
Poučení: Odvolání proti tomuto rozhodnutí ne ní přípustné.
V Brně dne 15. dubna 2019
JUDr. Tomáš Langášek, LL.M.
předseda kárného senátu